Obecně u služeb platí, že místo plnění je tam, kde má poskytovatel služby své sídlo, místo podnikání nebo provozovnu. Výjimky stanovuje § 10 zákona o DPH, podle kterého se zprostředkování týká poskytnutí služby osobou, která jedná jménem a na účet jiné osoby.
Zprostředkování podle § 10 spočívá v zajištění služby:
- Tzv. reverse charge uvedené v § 10 odst. 6 ZDPH (např. zajištění reklamní činnosti) – místo plnění závisí na příjemci služby, jde-li o zahraniční osobu nebo o osobu registrovanou k dani v jiném státu EU, pak se místo plnění přesouvá za příjemcem služby, jinak zůstává u poskytovatele.
- Přepravy zboží mezi státy EU – místem plnění je obecně místo zahájení přepravy, pokud je však tato služba poskytnuta pro osobu registrovanou k dani v jiném státu EU, než kde je přeprava zahájena, pak se místo plnění přesouvá za příjemcem služby.
- Přímo související s přepravou zboží mezi státy EU – místem plnění je obecně místo uskutečnění související služby, ale opět platí, že pokud je tato služba poskytnuta pro osobu registrovanou k dani v jiném státu EU, než kde je daná související služba uskutečněna, pak se místo plnění přesouvá za příjemcem služby.
- Jiné než výše uvedené nebo spočívající v zajištění zboží – místem plnění je obecně místo uskutečnění zajištěné služby, resp. místo uskutečnění dodání nebo pořízení zboží, a je-li tato služba poskytnuta pro osobu registrovanou k dani v jiném státu EU, než kde je daná související služba uskutečněna, pak se místo plnění přesouvá za příjemcem služby.
Český zákon o DPH pro přenos místa plnění za příjemcem služby požaduje, aby výslovně šlo o takový druh zprostředkování, kdy se „jedná jménem a na účet jiné osoby“, což jsou znaky mandátní smlouvy, popř. smlouvy o obchodním zastoupení. Naproti tomu tyto znaky nemají dva daleko častější typy smluv:
- smlouva o zprostředkování,
- komisionářská smlouva.
V těchto dvou případech služeb proto zůstává místo plnění vázáno na základní podmínku sídla, místa podnikání, resp. provozovny poskytovatele služby ve smyslu § 9 zákona o DPH.
Z tohoto pohledu je třeba ve vazbě na konkrétní uzavřenou obchodní smlouvu rozhodnout, zda se místo plnění přesouvá k příjemci služby do jiného členského státu nebo zda zůstává u poskytovatele služby v ČR.
Přenese-li se místo plnění mimo ČR, nebude poskytnutí služby v ČR předmětem české DPH, službu zdaní touto daní její příjemce ve svém státě. V daňovém přiznání plátce, který tuto službu uskutečnil, uvede fakturovanou částku za službu s místem plnění mimo ČR jen v souhrnném řádku 510.
Jestliže místo plnění zůstane v ČR, přiznává daň standardně plátce uskutečňující zdanitelné plnění, a to opět klasicky jako uskutečněné plnění v ČR se základní sazbou na řádku 210.
Přepočet cizí měny na Kč stanoví § 4 odst. 4 ZDPH jen pro případ vzniku povinnosti přiznat daň, popř. přiznat osvobození od daně. Není řešen přepočet v případě, je-li místo plnění mimo ČR; zde by patrně mělo být postupováno obdobně jako v účetnictví plátce, tedy měl by být uplatněn kurz platný pro plátce ke dni uskutečnění daného účetního případu, čímž může být v tomto případě vystavení faktury zahraničnímu odběrateli.
Pokud by místo plnění zůstalo v ČR a provizi by českou DPH musel zdanit poskytovatel služby, mohl by příjemce služby (osoba registrovaná k dani v jiném státě EU, tzv. plátce EU) požádat za podmínek § 82 ZDPH o vrácení této daně.
Návrh změny dodání zboží a poskytnutí služeb podle komisionářské smlouvy obsahuje novela zákona o DPH, která může vstoupit v účinnost již 1. září. Viz Novelu zákona o DPH projedná Senát.
Přijďte se seznámit s nejdůležitějšími změnami v DPH na odborný seminář DPH v praxi aneb co není jasné ani po roce.
