Při účtování a daňovém vypořádání škody je nezbytné vzít v úvahu, zda je poplatník vlastníkem majetku. Daňová škoda může vzniknout jen na vlastním majetku poplatníka.
Příklad
Podnikatel pořídil automobil formou finančního leasingu. Podle splátkového kalendáře uhradil akontaci (první, větší splátku) 36 000 Kč a dále hradí měsíčně celkem 36 splátek po 10 000 Kč. Po dvou letech (srpen 2005) byl automobil odcizen. V listopadu 2005 policie potvrdila neznámého pachatele.
V účetním ani daňovém pojetí nejde o škodu, neboť nevznikla na předmětu, který vlastní podnikatel. Smlouva o finančním pronájmu je předčasně ukončena vydáním potvrzení policie, tj. v listopadu. Do té doby musí podnikatel hradit měsíční splátky s daňovou účinností a do nákladů rozpouštět alikvotní část první velké splátky. Do listopadu rozpustil 25 splátek po 1 000 Kč, nerozpuštěno zůstalo 11 000 Kč. Ty podnikatel odúčtuje z účtu 381 na účet 549.9 (daňově neúčinný). Pak čeká na vyúčtování celkové škody od leasingové společnosti, která jí vznikla předčasným ukončením leasingové smlouvy.
Nájemce je povinen pronajímateli uhradit jeho škodu podle uzavřené smlouvy, výše škody není daňově limitovaná, zákon o daních z příjmů limituje škodu vzniklou na vlastním majetku poplatníka. Výdaje spojené s úhradou takové škody jsou pro podnikatele daňově účinné. Zákona o daních z příjmů náhrady škod způsobených jiným osobám nevylučuje.
Příklad
Pokud na vozidle vznikla opravitelná škoda, je podnikatel podle leasingové smlouvy povinen nechat opravit tuto věc v cizím vlastnictví na svůj náklad. Výdaje spojené s úhradou takové škody jsou pro poplatníka daňově účinným výdajem.
Jaké jsou metody účetního a daňového odpisování a formy vyřazení dlouhodobého majetku, se dozvíte na semináři Účetní a daňové souvislosti dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku pod vedením Prof. Ing. Libuše Müllerové.
