Školení zaměstnanců jako benefit

Prohlubování kvalifikace se v současné době stává nutností, která rozhoduje o ekonomickém přežití firmy. Ale i pro zaměstnance představuje nezanedbatelnou výhodu, která mu umožňuje zvýšit své uplatnění na trhu práce. Podívejme se, jakým způsobem mohou zaměstnavatelé financovat tuto aktivitu tak, aby byla výhodná jak pro ně, tak pro jejich zaměstnance.

Podle § 6 odst. 9 písm. a) ZDP jsou u zaměstnanců od daně z příjmů osvobozeny částky vynaložené zaměstnavatelem na doškolování zaměstnanců, které souvisí s jeho podnikáním, přirozeně vyjma náhrady za ušlou mzdu z důvodu školení. Hodnota stravování včetně nealkoholických nápojů poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti (tj. i na uvedeném školení) je rovněž od daně z příjmů zaměstnanců osvobozena.

     Tato výhoda se týká pouze nepeněžního zvýhodnění zaměstnanců, kdy částky vynaloží zaměstnavatel na jejich doškolování, které souvisí s podnikáním zaměstnavatele. Osvobození se nevztahuje ani na náhradu za ušlý příjem za dobu školení, stejně tak bude zdaněn ve mzdě i případný studijní příspěvek poskytnutý zaměstnavatelem apod.

     Pokud například zaměstnanec hodlá navštěvovat jazykový kurz, přičemž tuto znalost využije i v zaměstnání, je pro něho daňově výhodnější, když mu jej zaplatí zaměstnavatel na úkor případných odměn, než aby si kurzovné hradil ze své čisté mzdy (viz příklad). Zaměstnavatel si navíc může nárokovat odpočet DPH a při zajištění kurzu pro více svých zaměstnanců mu zřejmě bude nabídnuta i nižší cena.

 Naopak v takto vstřícném daňovém režimu nejsou studia, jimiž si zaměstnanec zvyšuje kvalifikaci (např. školné na soukromé střední nebo vysoké škole). Stipendium poskytované studentovi jeho budoucím (potenciálním) zaměstnavatelem u něho nebude osvobozeno od daně z příjmů a mělo by být zdaněno jako součást jeho zdanitelné mzdy. Ve smyslu § 6 odst. 1 písm. d) ZDP se jedná o příjem ze závislé činnosti plynoucí v souvislosti s budoucím zaměstnáním daného studenta. Současně u zaměstnavatele nejde o daňově účinný výdaj (náklad), což potvrzuje i pokyn MF č. D-190.

     Zaměstnanci by neměli zapomínat na nárok studujícího na nezdanitelnou částku 11 400 Kč ročně ve smyslu § 15 odst. 1 písm. f) ZDP. Tato možnost ovšem končí dovršením 26, resp. 28 let.

Příklad č. 3

Slečna S. s hrubým měsíčním příjem 10 000 Kč pracuje jako sekretářka, přičemž má v úmyslu naučit se cizí jazyk. Vyhlédnutý kurz stojí 5 000 Kč. Srovnejme si tři alternativy jeho financování:

1.       za své - kdy si slečna S zaplatí kurz z vlastních prostředků;

2.       od firmy - kdy jí kurz po domluvě uhradí zaměstnavatel jako školení nutné pro její pracovní činnost;

3.       vyšší mzda - zaměstnavatel poskytl stejnou hodnotu, jakou má jazykový kurz, ve formě mimořádného navýšení mzdy a slečna S. si jej opět uhradí ze svých disponibilních prostředků.

Podle našeho hodnocení se jeví jako nejvýhodnější alternativa nepeněžní výhoda čili poskytnutí jazykového kurzu zaměstnavatelem zaměstnanci.

Navštivte náš seminář a budete umět optimalizovat náklady na zaměstnanecké výhody a minimalizovat odvody jak na Vaší straně, tak na straně zaměstnavatele.