Trestní odpovědnosti právnických osob

Institut trestní odpovědnosti právnických osob je v České republice poměrně nový a i celosvětově se jedná o mladé odvětví trestního práva. Z pohledu trestněprávní teorie je trestní odpovědnost právnických osob téma sporné a kontroverzní. Důvodem je, že trestní odpovědnost právnických osob narušuje po staletí v kontinentální Evropě tradičně fungující zásadu individuální trestní odpovědnosti, tedy trestní odpovědnosti výlučně fyzické osoby. Zásada individuální trestní odpovědnosti má svoji oporu již v římském právu, dle jehož zásady společnost, tedy právnická osoba či korporace, nemůže jednat protiprávně. Jiná situace je ve státech angloamerického práva, ve kterém má trestní odpovědnost právnických osob dlouhou tradici. V právním světě lze tedy rozlišovat model trestní odpovědnosti právnických osob kontinentální a angloamerický.

• Jak nastavit interní kontrolní systém, který může přispět k vyvinění právnické osoby z trestní odpovědnosti?
• Jaké jsou novinky a aktuální trendy v Corporate Compliance?

Zdroj: www.infoportal.cz

Rozmach trestní odpovědnosti právnických osob a sílící tendence k jejímu zavádění souvisí s rozvojem moderní společnosti, globalizací ekonomiky a sílící reálnou mocí právnických osob. Zvyšující se dominantní postavení právnických osob a komplikované struktury korporací si vyžádaly přijetí legislativy, která by odrazovala právnické osoby od protiprávního jednání. Před zavedením trestní odpovědnosti právnických osob tak mohlo dojít ke spáchání trestného činu pouze ze strany konkrétní fyzické osoby a k trestně právnímu postihu pouze konkrétní fyzické osoby, ačkoliv ze spáchání trestného činu mohla mít prospěch převážně právnická osoba. Tento fakt navíc často zapříčiňoval, že právnická osoba mohla v trestné činnosti pokračovat dál. Stejně problematickým se jevilo, že konkrétní fyzické osoby nemohly být vždy přesně identifikovány, přestože k trestné činnosti prokazatelně došlo, či že nebylo fyzické osobě prokázáno zavinění s odvoláním na rozhodnutí kolektivního orgánu právnické osoby.

 NahoruZákonná úprava trestní odpovědnosti právnických osob

Přijetí zákonné úpravy trestněprávní odpovědnosti právnických osob mělo dlouhý vývoj. Odborně se tímto tématem v českém právním prostředí začala zabývat specializovaná komise ustanovená ministrem spravedlnosti již v roce 2000. První návrh zákona byl v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky v roce 2001 zamítnut. Nový návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob byl předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky v březnu 2011 a relativně rychle Poslaneckou sněmovnou a Senátem přijat. Prezident republiky následně návrh zákona vetoval. Poslanecká sněmovna prezidentovo veto poté přehlasovala, a zákon o trestní odpovědnosti právnických osob tak vyšel ve Sbírce zákonů pod číslem 418/2011 Sb., s účinností od 1. 1. 2012. („ZTOPO”). Zákon byl postupně novelizován zákonnými novelami č. 105/2013 Sb., 141/2014 Sb., 86/2015 Sb., 375/2015 Sb., 135/2016 Sb., 183/2016 Sb., 455/2016 Sb. a 55/2017 Sb. Spolu se ZTOPO byl přijat doprovodný zákon č. 420/2011 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, který novelizoval čtyřicet devět dalších zákonů.

ZTOPO není zcela samostatným zákonem, ale navazuje na předpisy trestního práva v oblasti práva hmotného a procesního, kterými jsou trestní zákoník č. 40/2009 Sb., trestní řád č. 141/1961 Sb. a zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních č. 104/2013 Sb. Jde svou povahou o zákon, který bývá označován jako „vedlejší trestní zákon” a pro nějž je typické, že obsahuje trestně právní ustanovení jak z oblasti předpisů hmotného, tak procesního práva. Ustanovení ZTOPO jsou ve vztahu k ustanovením trestního zákoníku, trestního řádu a v řízení o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních ve vztahu k ustanovení zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních ustanoveními primární povahy, tzn. že ustanovení trestního zákoníku a trestního řádu a zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních se použijí jen tehdy, nemá-li ZTOPO zvláštní úpravu a není-li to z povahy věci, zejména s přihlédnutím k charakteru právnických osob, vyloučeno.

Nová právní úprava je významná i pro systém dosavadních základních zásad a principů českého trestního práva hmotného. Až dosud byla česká trestní odpovědnost odpovědností individuální fyzické osoby a zásada individuální trestní odpovědnosti, tj. odpovědnosti fyzické osoby za její vlastí jednání, byla základní zásadou českého trestního práva hmotného. Nový zákon přináší právnickým osobám kolektivní trestněprávní odpovědnost, kdy trestní odpovědnost fyzické a právnické osoby existují vedle sebe nezávisle a samostatně. Jako novou zásadu pak dále přináší zákon zásadu přechodu trestní odpovědnosti na právního nástupce právnické osoby.

Počet stíhaných právnických osob dle ZTOPO pozvolna stoupá. V prvním roce účinnosti ZTOPO, tedy v roce 2012, bylo zahájeno 19 trestních stíhání. V roce 2013 bylo zahájeno 53 trestních stíhání právnických osob a byly vydány již čtyři první odsuzující rozsudky. Od roku 2014 pak dochází k markantnímu nárůstu trestních stíhání právnických osob, kdy za rok 2014 došlo k stíhání 139 právnických osob a v roce 2015 již dokonce 192 právnických osob. V roce 2015 bylo prověřováno celkem 650 právnických osob, zatímco v roce 2014 jich bylo prověřováno celkem 626 a v roce 2013 558. Podobným způsobem narůstá i počet pravomocně odsouzených právnických osob. Je tedy možné očekávat, že počet trestních stíhání a odsouzení bude do budoucna i nadále stoupat z důvodu širší a častější aplikace tohoto institutu umožněné sílícími zkušenostmi s tímto právním instrumentem ze strany státních zastupitelství a soudů.

 NahoruPro zajímavost první trest zrušení právnické osoby

V roce 2014 padl vůbec poprvé nejpřísnější možný trest pro právnickou osobu – totiž její zrušení. Rozsudek Okresního soudu v Benešově, který potvrdil Krajský soud v Praze, potrestal společnost s ručením omezeným zapsanou v obchodním rejstříku při Městském soudu v Praze, která nepodávala daňová přiznání a neodváděla DPH. Zároveň uložil jednatelům podmíněné tresty. Nutno jen dodat, že tato firma je již neaktivní.

 NahoruKteré společenské vztahy ZTOPO upravuje (věcná působnost zákona)

Věcnou působnost ZTOPO, tedy okruh společenských vztahů, k jejichž regulaci je zákon určen, vymezuje ustanovení § 1 ZTOPO. Úvodní ustanovení obecně stanoví, že trestní odpovědnost, trestné činy právnických osob a tresty a ochranná opatření, které jim lze za stanovené trestné činy uložit, jsou upraveny tímto zákonem. Současně připomíná, že zákon obsahuje v nezbytném rozsahu i některá procesní ustanovení. ZTOPO nevylučuje souběžnou odpovědnost fyzických osob, na kterou se i nadále bude vztahovat trestní zákoník, resp. jde-li o mladistvého, zákon o soudnictví ve věcech mládeže.

ZTOPO upravuje podmínky trestní odpovědnosti právnických osob, ovšem výslovně nedefinuje právnickou osobu, která bude podle tohoto zákona trestně odpovědná, a ponechává její vymezení civilnímu právu. Zákon nerozlišuje způsob vzniku té které právnické osoby a nezajímá se ani o to, zda jde o právnickou osobu soukromého práva nebo právnickou osobu veřejného práva, zda jde o ziskovou či neziskovou právnickou osobu. Pojem právnické osoby jako subjektu trestní odpovědnosti je vymezen v ZTOPO široce. Trestní odpovědnosti podléhají všechny právnické osoby, nejde-li o právnické osoby, které jsou výslovně vyloučeny z působnosti ZTOPO. Rozsah možných pachatelů je tedy skutečně velký, mohou jimi být školy, vysoké školy, nemocnice, obchodní korporace, profesní komory, církve, právnické osoby zřízené zákonem (např. České dráhy, Česká televize, Česká národní banka aj.), politické strany, právnické osoby nadační povahy, společenství vlastníků jednotek, bytová družstva, státní podniky, obce, kraje, hlavní město Praha aj.

Dle § 6 ZTOPO nejsou trestně odpovědné Česká republika a územní samosprávné celky při výkonu veřejné moci. Majetková účast České republiky a územně samosprávných celků při výkonu veřejné moci na právnické osobě nevylučuje trestní odpovědnost takové právnické osoby podle ZTOPO. Česká republika je vyloučena z trestní odpovědnosti v celém rozsahu své činnosti, tedy nejen při výkonu veřejné moci, ale i v občanskoprávních vztazích. Toto vyloučení zahrnuje všechny organizační složky státu (ministerstva, jiné ústřední orgány státní správy, např. soudy, státní zastupitelství, Úřad vlády České republiky, Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu, Kancelář presidenta republiky aj.). Uplatnění trestní odpovědnosti vůči organizačním složkám státu je vyloučeno, stát by trestal sám sebe. Z trestní odpovědnosti jsou také vyloučeny cizí státy a mezinárodní organizace veřejného práva.

Územně samosprávným celkem vyloučeným z trestní odpovědnosti právnických osob jsou obce, kraje a hlavní město Praha, která má postavení obce i kraje. Územně samosprávné celky nejsou odpovědné podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob za trestné činy pouze při výkonu veřejné moci, tedy jednají-li jako veřejnoprávní subjekt v rámci samostatné či přenesené působnosti. Obce i kraje mohou zřizovat organizační složky, které nejsou právnickými osobami a nemohou být trestně odpovědné podle ZTOPO. Příkladem může být obecní policie, která je orgánem obce, zřízeným vyhláškou obecního zastupitelstva a z hlediska trestní odpovědnosti má postavení jako organizační složka obce. Územní samosprávné celky ovšem mohou také zakládat a zřizovat právnické osoby, které jsou odpovědné podle ZTOPO. Proto je třeba v konkrétním případě vždy rozlišit případy, kdy jde o organizační složku, která nebude trestně odpovědná při výkonu veřejné moci, a kdy jde o právnickou osobu, která trestně odpovědná je.

 NahoruAplikace ZTOPO vzhledem k místu spáchání trestného činu (místní působnost zákona)

Místní působností ZTOPO se rozumí rozsah, v jakém se zákon použije se zřetelem k místu spáchání trestného činu.

Základním principem, který ovládá místní působnost zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, je princip teritoriality. Použití ZTOPO je podmíněno spácháním trestného činu na území České republiky. Místem spáchání činu je obecně místo ukončení jednání. Pachatelem může být jak tuzemská právnická osoba, tak právnická osoba zahraniční, pokud má na území České republiky sídlo nebo zde má umístěn podnik či organizační složku, anebo zde alespoň vykonává svoji činnost nebo zde má svůj majetek.

Dále je možné podle zásady teritoriality postihnout dle ZTOPO i tzv. distanční delikty, což jsou jednání, kterých se pachatel dopustil na území České republiky, ale následek nastal nebo měl nastat v cizině, a dále jednání, kterého se pachatel dopustil v cizině, ale následek nastal či měl nastat na území České republiky.

Dále v souladu se zásadou personality se působnost ZTOPO vztahuje na všechny trestné činy právnických osob majících sídlo v České republice, a to bez ohledu na místo spáchání trestného činu. Podle zásady personality lze tedy stíhat i trestné činy spáchané mimo území České republiky.

Dále v souladu se zásadou univerzality se působnost ZTOPO vztahuje na trestné činy specifikované v § 4 ZTOPO, a to bez ohledu na místo činu a osobu pachatele. Jedná se zde o zvlášť závažné trestné činy – typu teroristický útok, genocida, rozvracení republiky aj. Rozsah těchto trestných činů byl v zákoně podstatně rozšířen zákonnou novelou ZTOPO č. 186/2016 Sb. s účinností k 1. prosinci 2016.

Pro úplnost dodávám, že působnost ZTOPO může být rozšiřována či zužována ustanoveními mezinárodních smluv, které se stanou součástí českého právního řádu.

 NahoruTrestné činy dle ZTOPO

Právní úprava trestných činů dle ZTOPO byla podstatně změněna novelou ZTOPO č. 186/2016 Sb. s účinností od 1. prosince 2016. Do účinnosti novely spočívalo zákonné řešení v tom, že právní úprava v § 7 ZTOPO obsahovala taxativní výčet trestních činů právnických osob. Právnické osoby mohly spáchat jen trestné činy taxativně (pozitivně) vyjmenované v ustanovení § 7 ZTOPO. Novelou ZTOPO se mění základní princip, na jehož základě se tvoří katalog trestných činů u právnických osob, a to z pozitivního výčtu trestných činů na výčet negativní. Tím dochází především k rozšíření okruhu trestných činů, kterých se právnické osoby budou moci dopustit. Novela zavádí zcela opačný princip, podle kterého budou právnické osoby trestně odpovědné za všechny trestné činy obsažené v trestním zákoníku, nebudou-li (ve vztahu k právnickým osobám) ve ZTOPO přímo vyloučeny.

Právnické osoby mohou být nově trestně stíhány například za trestný čin pomluvy, zpronevěry, krádeže či porušování povinnosti při správě cizího majetku. Dochází tak k výraznému zvýšení počtu trestných činů, které se od 1. prosince 2016 začaly vztahovat i na právnické osoby, a to z původních 84 trestných činů na přibližně 200 trestných činů, což představuje více než dvojnásobné navýšení. Trestné činy, jež jsou v novelizovaném znění zákona u právnických osob vyloučeny, jsou především takové trestné činy, které jsou úzce spjaté s jednáním fyzických osob a jejichž spáchání právnickou osobou by bylo prakticky nereálné.

 NahoruZdůrazňujeme jako příklad trestný čin neoprávněného nakládání s osobními údaji

 NahoruKatalog trestních činů, které právnická osoba nemůže spáchat

Dle ZTOPO tyto trestné činy nemůže spáchat právnická osoba:

zabití (§ 141 TZ), vražda novorozeného dítěte matkou (§ 142 TZ), účast na sebevraždě (§ 144 TZ), rvačka (§ 158 TZ), soulož mezi příbuznými (§ 188 TZ), dvojí manželství (§ 194 TZ), opuštění dítěte nebo svěřené osoby (§ 195 TZ), zanedbání povinné výživy (§ 196 TZ), týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199 TZ), porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 2 TZ, vlastizrady (§ 309 TZ), zneužití zastupování státu a mezinárodní organizace (§ 315 TZ), spolupráce s nepřítelem (§ 319 TZ), válečná zrada (§ 320 TZ), služba v cizích ozbrojených silách (§ 321 TZ), osvobození vězně (§ 338 TZ), násilné překročení státní hranice (§ 339 TZ), vzpoura vězňů (§ 344 TZ), nebezpečné pronásledování (§ 354 TZ), opilství (§ 360 TZ), trestné činy proti branné povinnosti uvedené ve zvláštní části hlavě jedenácté trestního zákoníku, vojenské činy uvedené ve zvláštní části hlavě dvanácté trestního zákoníku a použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§ 411 TZ).

 NahoruTrestní odpovědnost právnické osoby dle ZTOPO

Pokud jde o podmínky trestní odpovědnosti právnických osob, nutno konstatovat, že koncept trestní odpovědnosti právnických osob je relativně složitý. Právnická osoba jako abstraktní společenský útvar nemůže svoji vůli projevit podobně jako osoba fyzická, a proto za ni její vůli musí projevit odlišná osoba fyzická nebo několik osob fyzických. ZTOPO proto určuje pravidla přičitatelnosti protiprávních jednání, která určují, čí protiprávní jednání, tj. které fyzické osoby či fyzických osob, má za následek vznik trestněprávní odpovědnosti právnické osoby.

ZTOPO určuje, že trestný čin spáchaný právnickou osobou je protiprávní čin spáchaný v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti, provedený fyzickou osobou uvedenou v zákoně, pokud jej lze právnické osobě přičíst dle ustanovení zákona o přičitatelnosti spáchání trestního činu právnické osobě dle § 8 odst. 2 ZTOPO.

Aby jednání právnické osoby bylo trestněprávní dle ZTOPO, musí být naplněny dále uvedené podmínky tohoto jednání:

1. Protiprávnost jednání

První podmínkou trestní odpovědnosti právnických osob je protiprávnost jednání. Jednání je protiprávní, pokud jednání pachatele je v rozporu s právem, tedy pachatel porušuje nebo neplní právní povinnosti stanovené v zákoně. Takové protiprávní jednání musí pak odpovídat některému z trestných činů, kterých se může právnická osoba dopustit.

2. Jednání v zájmu či v rámci činnosti právnické osoby

Druhou podmínkou trestní odpovědnosti právnických osob je, že jednání musí být spácháno v zájmu právnické osoby nebo v rámci činnosti právnické osoby. Jinými slovy řečeno, jedná se téměř o veškerou činnost, kterou právnická osoba vykonává.

3. Jednání za právnickou osobu

Třetí podmínkou trestní odpovědnosti právnických osob je, že jednání vykonal:

a) statutární orgán nebo člen statutárního orgánu, anebo jiná osoba ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobu jednat;

b) osoba ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, která u této právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní činnost, i když není osobou uvedenou výše v písmenu a);

c) ten, kdo vykonává rozhodující vliv na řízení této právnické osoby, jestliže jeho jednání bylo alespoň jednou z podmínek vzniku následku zakládajícího trestní odpovědnost právnické osoby;

d) zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení (dále jen „zaměstnanec”) při plnění pracovních úkolů, i když není osobou uvedenou výše v písmenech a) až c).

Osoba ve vedoucím postavení, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobu jednat, může být v podstatě kterýkoli vedoucí v rámci právnické osoby, který má oprávnění za právnickou osobu jednat. Další osobou, jejíž jednání se právnické osobě přičítá, je osoba ve vedoucím postavení vykonávající v právnické osobě řídící nebo kontrolní funkci. Může se jednat o člena dozorčí rady, ale třeba i vedoucího zaměstnance, který se v právnické osobě zabývá kontrolní činností. Ohledně osoby, která vykonává rozhodující vliv na řízení právnické osoby, zákon cílí zejména na vztah osob ovládající a ovládané, mateřské a dceřiné společnosti, kdy mateřská společnost svým rozhodnutím může přivodit trestní odpovědnost společnosti dceřiné. Touto vlivnou osobou může být většinový vlastník, majoritní akcionář. Uvedenou vlivnou osobou může být osoba zcela bez právního titulu k právnické osobě, která má na ni faktický vliv.

Další kategorií v rámci třetí podmínky je zaměstnanec při plnění pracovních úkolů, tzn. běžný pracovník, referent, běžný úředník či osoba, která vykonává typickou činnost v rámci právnické osoby. Zde je potřeba dodat, že zaměstnanec může spáchat trestný čin přičitatelný právnické osobě pouze tehdy, jednal-li na podkladě rozhodnutí, pokynu či schválení jednání ze strany statutárního orgánu nebo vedoucího zaměstnance či vlivné osoby, ať už jde o ředitele, osobu v kontrolní funkci apod., nebo v případě, že orgány společnosti neprovedly taková opatření, která měly provést podle jiného právního předpisu (zde lze odkázat na předpisy v oblasti životního prostředí, předpisy o hygieně apod.), nebo neprovedly opatření, která po nich lze spravedlivě požadovat.

 NahoruPřičitatelnost jednání

Čtvrtou podmínkou trestní odpovědnosti právnických osob je, že výše uvedené jednání lze právnické osobě přičíst. Právnické osobě lze přičítat spáchání trestného činu uvedeného v § 7 ZTOPO, jestliže byl spáchán:

a) jednáním orgánů právnické osoby nebo osob uvedených v tomto odstavci výše pod písm. a) až c);

b) zaměstnancem uvedeným v tomto odstavci výše pod písm. d) na podkladě rozhodnutí, schválení nebo pokynu orgánů právnické osoby či osob uvedených v tomto odstavci výše pod písm. a) až c), anebo proto, že orgány právnické osoby nebo osoby uvedené v tomto odstavci výše pod písm. a) až c) neprovedly taková opatření, která měly provést podle jiného právního předpisu nebo která po nich lze spravedlivě požadovat. Zejména neprovedly povinnou nebo potřebnou kontrolu nad činností zaměstnanců nebo jiných osob, jimž jsou nadřízeny, anebo neučinily nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu.

ZTOPO počítá také s variantou, že se nepodaří zjistit, která konkrétní osoba jednající jménem nebo v zájmu právnické osoby jednala. Tato okolnost nebrání trestní odpovědnosti právnické osoby. Zákon připouští souběžnou a na sobě nezávislou trestní odpovědnost právnické a fyzické osoby.

 NahoruPro zajímavost jednání neplatně zvoleným představenstvem

Trestní odpovědnost vzniká i v případech, kdy k jednání došlo před vznikem právnické osoby nebo pokud právní jednání, které mělo založit oprávnění jednat za právnickou osobu, je neplatné či neúčinné. Tedy například je trestněprávně odpovědná akciová společnost, pokud příslušné jednání bylo provedeno neplatně zvoleným představenstvem.

S účinnosti od 1. 12. 2016 přinesla novela ZTOPO významnou změnu v možnosti zproštění se trestní odpovědnosti. V zákonném textu se tato změna promítla do nového odst. 5 v § 8 ZTOPO. Právní úprava nově zavedla, že právnická osoba se zprostí trestní odpovědnosti, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu osobami uvedenými v § 8 odst. 1 ZTOPO zabránila.

Možnost obecného zproštění se trestní odpovědnosti právnickou osobou představuje významnou změnu v trestní odpovědnosti právnických osob. Dle původní právní úpravy platné do 1. 12. 2016 mohla právnická osoba zamezit či předejít přičitatelnosti trestní odpovědnosti jen u trestných činů spáchaných jejími zaměstnanci za předpokladu, že přijala taková opatření, která byla pro zamezení či odvrácení následků spáchaného trestného činu nezbytná. Mezi taková opatření bychom mohli zařadit např. interní systémy kontroly činnosti zaměstnanců. Po novele ZTOPO však není právnická osoba za spáchání trestného činu odpovědná, prokáže-li, že vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možné spravedlivě požadovat, aby spáchání takového činu předmětnou osobou zabránila. Novela tím značně rozšířila schopnost právnické osoby se z trestní odpovědnosti vyvinit bez ohledu na to, kterou osobou uvedenou v § 8 ZTOPO byl trestný čin spáchán.

Představme si např. trestní stíhání proti právnické osobě, které je založeno na tom, že ačkoli je zřejmé, že zaměstnanec právnické osoby spáchal trestný čin, tomuto činu nemohla právnická osoba žádným způsobem předejít, protože zaměstnanec byl proškolen, měl jednoznačně vymezený druh práce a odpovědnost, ale v rámci výkonu svého zaměstnání se dopustil excesu, tj. přesáhl svoji pravomoc. Bude-li posuzována trestní odpovědnost právnické osoby, bude se posuzovat, zda učinila právnická osoba vše, co po ní lze spravedlivě požadovat, aby spáchání trestného činu zabránila.

 NahoruZdůrazňujeme rozšíření možnosti vyvinění právnické osoby z trestní odpovědnosti