Uzavření dohody o hmotné odpovědnosti

17.3.2009, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Zda a jak se může zaměstnavatel bránit, když zaměstnanec odmítá uzavřít dohodu o hmotné odpovědnosti, Vám objasní JUDr. Věra Bognárová…

Tento článek je z 17.3.2009. Aktuální informace získáte na našich seminářích.

Zda a jak se může zaměstnavatel bránit, když zaměstnanec odmítá uzavřít dohodu o hmotné odpovědnosti, Vám objasní JUDr. Věra Bognárová…

Odpovědnost zaměstnance a zaměstnavatele za škodu - jaká je její platná úprava, na co si dát pozor a jaká je judikatura soudů v pracovněprávních sporech v této oblasti Vám prozradí doc. Vysokajová na našem novém semináři.

K výkonu práce skladníka je potřeba uzavřít hromadnou hmotnou odpovědnost za zboží na skladě. Pokud zaměstnavatel trvá na uzavření hmotné odpovědnosti a zaměstnanec ji odmítne podepsat, je to důvod k výpovědi? Kde bychom našli řešení tohoto případu (v zákoníku práce o tomto případě není nic)?

Podle ustanovení § 50 odst. 2 ZP platí, že zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně uvedeného v § 52 ZP. Pro Vámi popsanou situaci může přicházet v úvahu pouze ustanovení § 52 písm. f) ZP, a to pro nesplňování požadavků nutných pro řádný výkon této práce, nesplňuje-li tyto požadavky zaměstnanec bez zavinění zaměstnavatele. Pro možnost ukončení pracovního poměru z tohoto důvodu je však nutné, aby zaměstnavatel mezi požadavky nutné pro řádný výkon práce stanovil i sjednání dohody o odpovědnosti podle § 252 ZP. K tomu je nutné uvést, že zákoník práce ani jiný právní předpis sjednání dohody o odpovědnosti podle § 252 ZP jako požadavek nutný pro výkon některých funkcí obecně nevyžaduje. Ponechává stanovení tohoto požadavku výhradně na zaměstnavateli, protože ten může obecně stanovit požadavky pro výkon konkrétních prací.

Zaměstnavatel nemůže při stanovení těchto požadavků postupovat zcela libovolně, protože stanovené požadavky musí být z hlediska výkonu práce oprávněné a povahou pracovních činností objektivně ospravedlnitelné. Požadavek na sjednání dohody o odpovědnosti podle § 252 ZP mezi oprávněné požadavky, které zaměstnavatel může pro výkon konkrétních činností, při nichž zaměstnanci přicházejí do kontaktu s hodnotami, které jsou povinni vyúčtovat, patří. Zda však ve Vámi uvedeném konkrétním případě bude možné se zaměstnancem pro nesjednání dohody o odpovědnosti pracovní poměr z tohoto shora uvedeného důvodu podle § 52 písm. f) ZP výpovědi ze strany zaměstnavatele skutečně ukončit, je věcí dalšího posouzení. Obecně totiž platí, že jakákoliv dohoda, tedy i dohoda o odpovědnosti podle § 252 ZP, je sjednána mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem pouze tehdy, pokud s ní vysloví souhlas obě strany. Požadavky kladené na výkon konkrétní činnosti musí být zaměstnanci známy a také zaměstnavatel by jejich splňování měl vyžadovat již při sjednání pracovního poměru a tedy v logice věci je, že stanoví-li zaměstnavatel jako nezbytný požadavek pro výkon práce skladníka sjednání dohody o odpovědnosti, měla být sjednána současně s pracovní smlouvou. Jak je shora uváděno, dohoda je sjednána výhradně tehdy, shodnou-li se na jejím uzavření obě strany, a proto zaměstnavatel nemůže zaměstnance nutit k jejímu sjednání. Jestliže ji však zaměstnanec nesjedná, nemusí zaměstnavatel sjednávat ani pracovní poměr.

Musíte proto posoudit, zda má zaměstnavatel vůbec shora uváděný požadavek stanoven, a to např. ve vnitřním předpisu, v pracovním řádu, v organizačním řádu apod., tedy musíte nejprve posoudit, zda je požadavek pro výkon této činnosti, který spočívá ve sjednání dohody o odpovědnosti vůbec zaměstnavatelem upraven, aby z jeho nesplňování mohl být vyvozen důsledek ukončení pracovního poměru. Při využití tohoto výpovědního důvodu bude hrát roli také ta skutečnost, od kdy začal zaměstnanec vykonávat funkci skladníka a zda v okamžiku, kdy začal tuto funkci vykonávat, měl již zaměstnavatel požadavky kladené pro výkon této práce stanoveny. Následný požadavek zaměstnavatele může při neexistenci právní úpravy, která by podmiňovala výkon některých činností povinností sjednat dohodu o odpovědnosti, způsobit to, že výpovědní důvod nebude dán a že soud při případném projednávání neplatnosti takto podané výpovědi dojde k závěru, že tento požadavek, tak jak jej zaměstnavatel dodatečně stanovil, není ospravedlnitelný a pro ukončení pracovního poměru použitelný. Obecně je totiž nutné vyjít z toho, že je právem zaměstnavatele ochraňovat svůj majetek, a to i formou sjednání dohody o odpovědnosti, nicméně jedná se pouze o jeho právo, nikoliv o povinnost a záleží tak proto výhradně na něm, jak pracovní místa bude zaměstnanci obsazovat a jakým způsobem ochranu svého majetku dopředu zajistí.

Není samozřejmě vyloučeno, ukončit v tomto případě pracovní poměr dohodou, nicméně pokud zaměstnanec nebude souhlasit s tímto způsobem ukončení pracovního poměru a zaměstnavatel bude podmiňovat výkon této činnosti sjednáním dohody o odpovědnosti, není jiná možnost než ukončit pracovní poměr výpovědí podle § 52 písm. f) ZP z důvodu nesplňování požadavků kladených na výkon funkce. Při případném soudním přezkoumávání platnosti takto učiněné výpovědi bude hrát roli i skutečnost, pro kterou zaměstnanec odmítá sjednat dohodu o odpovědnosti.

Odpovědnost zaměstnance a zaměstnavatele za škodu - jaká je její platná úprava, na co si dát pozor a jaká je judikatura soudů v pracovněprávních sporech v této oblasti Vám prozradí doc. Vysokajová na našem novém semináři.

 

Pracovní právo je složitou oblastí. Ve změti paragrafů Vám pomůže se vyznat oblíbená lektorka doc. Vysokajová - navštivte její semináře Právní minimum pro personalistickou praxi či Zákoník práce pro pokročilé.