Zastoupení na základě plné moci

Smluvní zastoupení na základě plné moci je upraveno v ustanovení § 31 a násl. občanského zákoníku, neboť obchodní zákoník zvláštní úpravu neobsahuje. V případě, že podnikatel uděluje plnou moc k zastoupení pro nějaký úkon, pak i tato plná moc musí být podepsána, aby byla řádně udělena, osobou oprávněnou jednat jménem podnikatele...

Plná moc je jednostranný právní úkon adresovaný třetím osobám, jímž při smluvním zastoupení zastoupený buď určitému adresátovi nebo komukoliv jinému dává na vědomí, že určitá osoba je oprávněna jej zastupovat a v jakém rozsahu.

Plná moc je tedy - na rozdíl od smlouvy o plné moci - pouhým osvědčením existence práva osoby zastupovat osobu jinou. Jakékoliv omezení, pokyny či výhrady, které nejsou v plné moci uvedené, pak nemají vůči třetím osobám žádné právní účinky. Proto lze doporučit rozsah plné moci důsledně specifikovat a pokud bude mít podnikatel zájem nějakým způsobem omezit zmocněncovo oprávnění, je třeba v textu plné moci takové omezení výslovně uvést.

Samotnému udělení plné moci zpravidla předchází uzavření tzv. smlouvy o plné moci. Tato smlouva je uzavřena mezi podnikatelem a osobou, kterou společnost zmocňuje za ni činit úkony v dohodnutém rozsahu. Jde o dvoustranný právní úkon, který může být proveden ústně nebo písemně.

Podnikatel si může zvolit jednoho zástupce nebo si jich může zvolit více. V případě, že si jich zvolí více, pak musí vymezit rozsah samostatného oprávnění každého z nich. V případě, že by tak neučinil, museli by všichni zástupci jednat společně - šlo by o tzv. kolektivní plnou moc. Pro občanské soudní řízení, jak bylo uvedeno výše, je možné udělit plnou moc pouze jednomu zástupci.

Plná moc může být všeobecná (generální), která opravňuje zástupce ke všem právním úkonům, nebo zvláštní (speciální), která se omezuje pouze na některé právní úkony, popř. na některý druh právních úkonů či pouze na jediný právní úkon.

Kdy je nutná písemná forma

Plná moc musí být písemná v následujících případech:

• netýká se jen určitého právního úkonu, tj. je-li všeobecná, nebo se týká určitého druhu právních úkonů (např. uzavírání smluv o dílo),
• právní předpis nebo dohoda stran vyžadují pro právní úkon, který má být na základě plné moci zástupcem učiněn, písemnou formu.

V případě, že zákon vyžaduje pro stanovené případy úředně ověřený podpis osoby, která jedná, pak je třeba, aby i podpis jednatele byl na plné moci úředně ověřen.

Zmocnění další osoby

Zmocněnec je oprávněn udělit plnou moc dále jiné osobě, aby místo něho jednala za zmocnitele, pouze v případě, že

• je k tomu výslovně oprávněn plnou mocí nebo zákonem (zákon to umožňuje např. advokátům),
• je zmocněncem právnická osoba.

Z právních úkonů, které bude činit další zmocněnec, bude zavázána přímo společnost.

Překročení rozsahu plné moci

Překročí-li zmocněnec při jednání své oprávnění vyplývající z plné moci, je podnikatel takovým jednáním vázán, jen pokud toto překročení schválí. Občanský zákoník ale stanoví nevyvratitelnou právní domněnku pro případ, že podnikatel neoznámí osobě, se kterou zmocněnec jednal, svůj nesouhlas bez zbytečného odkladu po tom, co se o překročení dozvěděla. V takovém případě pak platí že podnikatel překročení schválil.