Povinnosti v podnikové ekologii

Jaký přehled o chemických látkách a směsích musí mít podnikový ekolog, aby obstál při kontrolách, plnil zákonné povinnosti a byl připraven na krizové situace? Tato úvodní a prakticky zaměřená přednáška vám ukáže, jak si systematicky vést seznam chemických látek a směsí, který poslouží jako základní kámen pro plnění požadavků v různých oblastech plnění závazných povinností jak podnikového ekologa, tak osobu odpovědnou za zpracování analýzy rizik, BOZP a PO. Dozvíte se, co vše musí seznam obsahovat, z jakých zdrojů vycházet a jak jej aktualizovat tak, aby splnil povinnosti vyplývajících z právních předpisů, ale smysluplně pomáhal i v reálných provozních situacích.

Přestože je výpočet koncentrace SVHC látek v předmětech klíčovou činností při posouzení shody výrobku, v praxi často vede k chybám. Nejistotu navíc přináší samotné určení, zda se jedná o látku, směs, předmět nebo složenou věc.
Workshop vás provede základními definicemi a vysvětlí rozdíly mezi nimi. Zaměříme se na hraniční situace, se kterými se firmy v praxi setkávají. Druhá část nabídne praktické výpočty a postupy, jak správně určit podíl SVHC v různých typech výrobků (např. lakované a povlakované výrobky, spojené či složené předměty) a jak se vyhnout chybám, které mohou vést k nesprávnému posouzení shody.

Stavebnictví čelí novým požadavkům v oblasti ESG a environmentální taxonomie. Klíčovým tématem se stává zpracování stavebních a demoličních odpadů (SDO) s ohledem na výskyt nebezpečných a regulovaných látek, včetně PFAS.
Přednáška přiblíží legislativní rámec a praktické postupy pro identifikaci těchto látek ve stavebních materiálech. O své zkušenosti se podělí Ing. Eva Nykodymová ze společnosti Skanska. Ukáže, jak efektivně mapovat výskyt regulovaných látek v materiálech již během návrhu stavby a jak připravit dokumentaci pro následné nakládání s odpady.

Zatímco v předchozím panelu se pozornost zaměřila na identifikaci nebezpečných látek ve stavebních a demoličních odpadech (SDO), tato přednáška posune téma k otázce, jak s pomocí biologické úpravy odpadů výrazně snížit ropné znečištění ve vybraných druzích odpadů a tím umožnit následné nakládání s nimi mimo režim nebezpečných odpadů. Přednáška nabídne základní principy bioremediace a jejího využití v praxi pro dekontaminaci zemin, SDO, a také průmyslových kalů. Účastníci získají přehled o tom, kdy je biologická úprava odpadů vhodná, výhodná a jaká má omezení.

PFAS, neboli per- a polyfluorované alkylové látky, jsou skupinou tisíců umělých chemikálií používaných v široké škále produktů díky svým unikátním vlastnostem. Vzhledem k jejich extrémní perzistenci se jim přezdívá „věčné chemikálie“. Postupně se hromadí v životním prostředí a v lidském těle, kde mohou mít negativní zdravotní dopady, a jsou proto mezinárodně regulovány a postupně zakazovány. Nicméně tento proces je velmi pomalý a nesystematický a prozatím i v podstatě neúspěšný. Proto jsou i nadále běžně detekovatelné ve všech složkách životního prostředí a se situací v ČR se zabývá tento příspěvek.

Kam posílat produkované kapalné odpady? Co ještě zvládne čistírna odpadních vod a kde už je třeba chemicko-fyzikální úprava? Jak funguje deemulgace a neutralizace v praxi, jaké jsou vstupy a jaké jsou využitelné a zbytkové výstupy a jak to celé zapadá do legislativních povinností podniku. Recovera právě spustila svou další technologii - Neutralizační a deemulgační stanici, po Soběslavi a Frýdku-Místku také v Brně Modřicích. Na závěr bude prostor pro otázky a konzultace.

Vodní zákon ukládá povinnost pravidelných kontrol těsnosti nádrží a potrubí, v nichž jsou skladovány závadné látky. Tato přednáška nabídne ucelený výklad legislativních povinností, které se vztahují k prevenci úniků závadných látek, a vysvětlí, jaké objekty a provozy konkrétně spadají pod režim kontrol. Zaměříme se na:

• povinnosti provozovatele při skladování a manipulaci se závadnými látkami
• rozdíl mezi skladovacími a havarijními objekty
• požadavky na technický stav, dokumentaci a pravidelné revize
• postupy, jak prokázat soulad s právními předpisy a předejít pokutám při kontrolách
• povinnosti v souvislosti s provozováním odlučovačů ropných látek
• kontroly záchytných van
• zkoušky těsnosti u havarijních jímek

Využití dálkového průzkumu Země pro dozorovou činnost ČIŽP je v současné době řešeno v rámci probíhajícího projektu financovaného se státní podporou Technologické agentury ČR a Ministerstva životního prostředí ČR, Programu Prostředí pro život. Jeho cílem je navrhnout a ukázat možnosti využití dálkového průzkumu Země v různých měřítkách – družicovém, leteckém a UAV – pro podporu dozorových činností inspekce, jako je hospodaření s odpady, ochrana lesa, přírody nebo vody.

V rámci spolupráce byly analyzovány možnosti využití technologií dálkového průzkumu Země pro definované uživatelské scénáře dozorových činností, např. monitoringu nelegálního nakládání s odpady, nelegálních terénních úprav a činností, které mají negativní vliv na životní prostředí. 

Mezi hlavní témata řešená v dozorové činnosti a v rámci rozvoje uživatelských scénářů patří:

• ad-hoc retrospektivní sledování vývoje zájmové oblasti s využitím archivních družicových dat Sentinel-1/2 ev. Landsat-8/9 založené na automatické detekci změn ve spektrálních a radarových signálech
• proaktivní sledování sloužící k včasné a automatizované detekci potenciálně nežádoucích aktivit (nově pořízené družicové scény Sentinel-1/2, Landsat-8/9, Planet nebo TROLL, který mohou být podpořeny ad-hoc snímkováním z bezpilotních systémů)

V rámci prezentace uvidíte praktické ukázky z naší činnosti, zaměřené na využití prostorových dat získaných z vlastních bezpilotních systémů a misí nebo havárií za posledních 5 let, z různých typů senzorů a dále z družicových dat, které zpracoval projektový tým TAČR za účelem vývoje uživatelských scénářů určených pro ČIŽP.