Konference BOZP v roce 2021

Podle novely zákoníku práce č. 285/2020 Sb. dochází k podstatným změnám v odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, zejména u smrtelných pracovních úrazů a nemocí z povolání, při používání tzv. stop výdělku a také v úpravě průměrného výdělku. 

Charakteristika faktoru fyzická zátěž (celková fyzická zátěž, lokální svalová zátěž) způsoby jeho posuzování a hodnocení. Přístup autorit státu zejména s ohledem na přípravu legislativy a metodik týkajících se faktoru fyzická zátěž, chystané změny a novinky. Vliv fyzické zátěže na pracovní sílu v ČR – výskyt a trendy profesionálních onemocnění vznikajících v souvislosti s tímto faktorem.

Měření fyzické zátěže je v posledních letech velmi žádanou službou. Vlivem celosvětově rostoucího tlaku na efektivitu výroby se pracovní zátěž mění a stává se často jednotvárnou, z čehož plynou negativními dopady na zdraví člověka.

České prostředí je specifické svými procesy při hodnocení a schvalování rizik pracovního prostředí. Pozitivní zprávou je, že se zaměstnavatelům v poslední době otevírají větší možnosti profesionální podpory prostřednictvím návrhů nápravných opatření, které přispívají ke snížení nejenom samotné pracovní zátěže, ale také k redukci organizační a finanční zátěže plynoucí z přítomnosti rizik na pracovištích.

V nabízeném příspěvku se blíže zaměříme na pochopení faktorů fyzické zátěže a pracovní polohy. Jak se měří/hodnotí, na jejich limity, přepočty, negativní dopady rizik apod. Také si položíme otázky, zda je možné odbourat byrokracii, a více času a prostředků investovat do zlepšování pracovního prostředí, nebo jaká nápravná opatření jsou u rizikových prací skutečně efektivní. Zaměříme se také na existenci principiálních rozdílů mezi kategorizací prací a nemocemi z povolání nebo na praktické rady, jak se dobře připravit na měření fyzické zátěže.

Kategorizace prací jako hlavní pilíř bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Legislativní povinnosti zaměstnavatele. Návaznost na pracovnělékařské prohlídky. Akreditované měření a odborné hodnocení rizikových faktorů v návaznosti na novelu zákona. Finanční a časová náročnost pro zaměstnavatele. Návrhy na zjednodušení aplikační praxe.

Uznání nebo neuznání nemoci z povolání může vyvolat negativní reakci té strany pracovněprávního vztahu, které nebylo vyhověno. Příspěvek bude zaměřen na právní obranu proti neuznání nebo naopak proti uznání nemoci z povolání.

V přednášce budou představeny moderní technologie a metodiky pro optimalizaci ergonomie práce, včetně návrhů konkrétních řešení a ukázek jejich aplikace v reálné praxi. Bude předvedeno, jak lze smysluplně a efektivně vynaložit  prostředky na prevenci nemocí z povolání a vyhnout se vynakládání prostředků za nákladná a často zbytečná měření fyzické zátěže. Zlepšování ergonomických parametrů a designu pracovišť je jedním ze základních a vysoce efektivních způsobů eliminace rizik, ochrany zdraví zaměstnanců a vytváření pracovní pohody.

V úvodní části příspěvku budou zmíněna legislativní východiska dané problematiky a okolnosti, které vedly autora k zavedení tohoto procesu do systému BOZP u středně velké organizace (250 zaměstnanců a 150 pracovníků dodavatelů). Dále bude představena struktura havarijního plánu a navazující osnova pro nácvik havarijní připravenosti, která se osvědčila při hornické činnosti na povrchu, ale lze ji aplikovat i při jiných činnostech, především ve stavebnictví a v prvovýrobě. Hlavní část příspěvku bude obsahovat ukázky z nácviků havarijní připravenosti ve dvou úrovních – s účastí jednotek HZS  resp. SDH, a bez jejich účasti. Pro obě varianty bude v hlavních krocích uveden postup, související dokumentace, a zmíněna kritická místa.   

Vyjasnění pojmů, označení nádob od dodavatele, označení provozních nádob, požární odolnost skříní pro ukládání hořlavých látek, označení a vybavení skladů hořlavých látek. Kapacity skladování a problematika kolaudačních rozhodnutí skladů hořlavých látek.

Požárně bezpečnostní zařízení jsou součástí zajištění požární bezpečnosti osob, staveb a technologií, která se navrhují, projektují, instalují, uvádí do provozu, provozují, udržují a kontrolují podle podmínek stanovených v právních a technických předpisech. Pro jejich kontrolu jsou stanoveny termíny, podmínky a nároky na osoby, které kontroly provádí. Provozuschopnost instalovaného požárně bezpečnostního zařízení se prokazuje dokladem o jeho montáži, funkční zkoušce nebo koordinační funkční zkoušce, kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách provedených podle podmínek stanovených předpisy a/nebo průvodní dokumentací výrobce.

^{Klíčová slova:
požárně bezpečnostní zařízení – vyhrazená, aktivní, pasivní; provozuschopnost, kontroly, oprávněná osoba, systémová integrita, funkční zkoušky, koordinační funkční zkoušky, termíny, záznam o kontrole, průvodní dokumentace, požárně bezpečnostní řešení, prováděcí dokumentace, dokumentace skutečného provedení, náhradní opatření, doklad o kontrole, změny užívání a využití, rozhodnutí Nejvyššího soudu.} 

Elektromobilita ve světě a v České republice z pohledu požární bezpečnosti Specifika a bezpečnostní rizika bateriových systémů. Podmínky požární ochrany pro parkování, dobíjení a servis elektromobilů. Informace o stavu prací na metodickém doporučení pro stanovení podmínek požární bezpečnosti elektromobilů, kterou připravuje MV – GŘ HZS ČR.