Povinnosti v podnikové ekologii

dvoudenní

Jaký přehled o chemických látkách a směsích musí mít podnikový ekolog, aby obstál při kontrolách, plnil zákonné povinnosti a byl připraven na krizové situace? Tato úvodní a prakticky zaměřená přednáška vám ukáže, jak si systematicky vést seznam chemických látek a směsí, který poslouží jako základní kámen pro plnění požadavků v různých oblastech plnění závazných povinností jak podnikového ekologa, tak osobu odpovědnou za zpracování analýzy rizik, BOZP a PO. Dozvíte se, co vše musí seznam obsahovat, z jakých zdrojů vycházet a jak jej aktualizovat tak, aby splnil povinnosti vyplývajících z právních předpisů, ale smysluplně pomáhal i v reálných provozních situacích.

Přestože je výpočet koncentrace SVHC látek v předmětech klíčovou činností při posouzení shody výrobku, v praxi často vede k chybám. Nejistotu navíc přináší samotné určení, zda se jedná o látku, směs, předmět nebo složenou věc.
Workshop vás provede základními definicemi a vysvětlí rozdíly mezi nimi. Zaměříme se na hraniční situace, se kterými se firmy v praxi setkávají. Druhá část nabídne praktické výpočty a postupy, jak správně určit podíl SVHC v různých typech výrobků (např. lakované a povlakované výrobky, spojené či složené předměty) a jak se vyhnout chybám, které mohou vést k nesprávnému posouzení shody.

Stavebnictví čelí novým požadavkům v oblasti ESG a environmentální taxonomie. Klíčovým tématem se stává zpracování stavebních a demoličních odpadů (SDO) s ohledem na výskyt nebezpečných a regulovaných látek, včetně PFAS.
Přednáška přiblíží legislativní rámec a praktické postupy pro identifikaci těchto látek ve stavebních materiálech. O své zkušenosti se podělí Ing. Eva Nykodymová ze společnosti Skanska. Ukáže, jak efektivně mapovat výskyt regulovaných látek v materiálech již během návrhu stavby a jak připravit dokumentaci pro následné nakládání s odpady.

Zatímco v předchozím panelu se pozornost zaměřila na identifikaci nebezpečných látek ve stavebních a demoličních odpadech (SDO), tato přednáška posune téma k otázce, jak s pomocí biologické úpravy odpadů výrazně snížit ropné znečištění ve vybraných druzích odpadů a tím umožnit následné nakládání s nimi mimo režim nebezpečných odpadů. Přednáška nabídne základní principy bioremediace a jejího využití v praxi pro dekontaminaci zemin, SDO, a také průmyslových kalů. Účastníci získají přehled o tom, kdy je biologická úprava odpadů vhodná, výhodná a jaká má omezení.

PFAS, neboli per- a polyfluorované alkylové látky, jsou skupinou tisíců umělých chemikálií používaných v široké škále produktů díky svým unikátním vlastnostem. Vzhledem k jejich extrémní perzistenci se jim přezdívá „věčné chemikálie“. Postupně se hromadí v životním prostředí a v lidském těle, kde mohou mít negativní zdravotní dopady, a jsou proto mezinárodně regulovány a postupně zakazovány. Nicméně tento proces je velmi pomalý a nesystematický a prozatím i v podstatě neúspěšný. Proto jsou i nadále běžně detekovatelné ve všech složkách životního prostředí a se situací v ČR se zabývá tento příspěvek.

Kam posílat produkované kapalné odpady? Co ještě zvládne čistírna odpadních vod a kde už je třeba chemicko-fyzikální úprava? Jak funguje deemulgace a neutralizace v praxi, jaké jsou vstupy a jaké jsou využitelné a zbytkové výstupy a jak to celé zapadá do legislativních povinností podniku. Recovera právě spustila svou další technologii - Neutralizační a deemulgační stanici, po Soběslavi a Frýdku-Místku také v Brně Modřicích. Na závěr bude prostor pro otázky a konzultace.

Vodní zákon ukládá povinnost pravidelných kontrol těsnosti nádrží a potrubí, v nichž jsou skladovány závadné látky. Tato přednáška nabídne ucelený výklad legislativních povinností, které se vztahují k prevenci úniků závadných látek, a vysvětlí, jaké objekty a provozy konkrétně spadají pod režim kontrol. Zaměříme se na:

• povinnosti provozovatele při skladování a manipulaci se závadnými látkami
• rozdíl mezi skladovacími a havarijními objekty
• požadavky na technický stav, dokumentaci a pravidelné revize
• postupy, jak prokázat soulad s právními předpisy a předejít pokutám při kontrolách
• povinnosti v souvislosti s provozováním odlučovačů ropných látek
• kontroly záchytných van
• zkoušky těsnosti u havarijních jímek

Využití dálkového průzkumu Země pro dozorovou činnost ČIŽP je v současné době řešeno v rámci probíhajícího projektu financovaného se státní podporou Technologické agentury ČR a Ministerstva životního prostředí ČR, Programu Prostředí pro život. Jeho cílem je navrhnout a ukázat možnosti využití dálkového průzkumu Země v různých měřítkách – družicovém, leteckém a UAV – pro podporu dozorových činností inspekce, jako je hospodaření s odpady, ochrana lesa, přírody nebo vody.

V rámci spolupráce byly analyzovány možnosti využití technologií dálkového průzkumu Země pro definované uživatelské scénáře dozorových činností, např. monitoringu nelegálního nakládání s odpady, nelegálních terénních úprav a činností, které mají negativní vliv na životní prostředí. 

Mezi hlavní témata řešená v dozorové činnosti a v rámci rozvoje uživatelských scénářů patří:

• ad-hoc retrospektivní sledování vývoje zájmové oblasti s využitím archivních družicových dat Sentinel-1/2 ev. Landsat-8/9 založené na automatické detekci změn ve spektrálních a radarových signálech
• proaktivní sledování sloužící k včasné a automatizované detekci potenciálně nežádoucích aktivit (nově pořízené družicové scény Sentinel-1/2, Landsat-8/9, Planet nebo TROLL, který mohou být podpořeny ad-hoc snímkováním z bezpilotních systémů)

V rámci prezentace uvidíte praktické ukázky z naší činnosti, zaměřené na využití prostorových dat získaných z vlastních bezpilotních systémů a misí nebo havárií za posledních 5 let, z různých typů senzorů a dále z družicových dat, které zpracoval projektový tým TAČR za účelem vývoje uživatelských scénářů určených pro ČIŽP.

1. Zařazení všech zdrojů podle nových pravidel – pozor na změny v kódech, klasifikaci i sčítacích zásadách.
2. Zavedení minimálních odstupových vzdáleností – kdy se týkají i vás a jak ovlivní plánování provozovny.
3. Provozní parametr jako nová povinnost – co, jak a proč musíte nepřetržitě sledovat.
4. Hlášení prostřednictvím ISPOP – které výsledky měření emisí nově putují online a v jaké formě.
5. Změny v povolení provozu a závazných stanoviscích – důležitost včasné reakce na novelu a nové postupy.
6. Úprava provozního řádu a proškolení osob – nejen interních zaměstnanců, ale i externistů v areálu.
7. Důsledná provozní evidence – co vše musí být zaznamenáno, uchováno a připraveno ke kontrole.
8. VOC a emisní stropy – kdy nestačí znát limity a je třeba spočítat plán hospodaření s rozpouštědly.
9. Reakce na poruchy a havárie – nové povinnosti hlášení a lhůty pro omezení nebo odstavení provozu.
10. Legislativní výhled a kontrolní kalendář – co přijde v dalších měsících a jak být o krok napřed.

Změny v kódech zdrojů, případně v jejich limitech mohou přehodnotit, zda váš provoz spadá mezi vyjmenované zdroje – a tím vám přidat nové povinnosti. Stejně tak se může Vaše rozhodnutí revidovat kvůli novým podmínkám v provozu. Tato přednáška vám pomůže zorientovat se v nové metodice a připravit vše potřebné včas.
Dozvíte se:

• jak nová pravidla ovlivní posouzení, zda provoz patří mezi vyjmenované zdroje,
• co budete potřebovat k vyhodnocení – technické údaje, kapacitní data, projektovou dokumentaci,
• jak správně postupovat při spolupráci s odborně způsobilou osobou (OZO), která zpracuje posudek,
• jak včas vyhodnotit dopady na ohlašování, evidenci a případná povolení,
• co vše si musí podnikový ekolog připravit, aby změny zvládl bez sankcí a časového tlaku.

Novela zákona o ochraně ovzduší zavádí povinnost nepřetržitého sledování provozních parametrů – a pro podnikové ekology to znamená nejen novou agendu, ale i konkrétní technické investice. Na této přednášce se dozvíte:

• jaký je doporučený harmonogram příprav, aby byl provoz v roce 2028 v souladu se zákonem
• jaké typy zařízení bude nutné pořídit a kolik to přibližně bude stát
• jaké požadavky bude měření muset splňovat (kalibrace, validace, výstupy)
• jak zapracovat novou povinnost do provozních předpisů a interní kontroly

• Převedení původcovství
• Zapojení do systému obce
• Provozovna v odpadové evidenci
• Sklad u původce a zařízení

• Průběžná evidence jako podklad pro roční hlášení
• Katalog odpadů a poddruhy, nové kódy nakládání
• Roční hlášení a jeho změny v roce 2026 z pohledu původce

• Rychlý úvod do problematiky přenosu látek v odpadech
• Ukázky příkladů, kdy jsou sledované látky v odpadech přítomny a musí se vyhodnotit
• Návrh checklistu pro vyhodnocení postupu sledování látek v odpadech

„Havarijní“ novela vodního zákona z roku 2024 nastartovala digitalizaci v oblasti ochrany vod. Rok 2025 přinese tři klíčové prováděcí vyhlášky, které zásadně ovlivní činnost podnikových ekologů a povinné postupy ve výrobních areálech:

• Vyhláška o registru výpustí – zveřejněna v říjnu tohoto roku, nově stanoví povinnost vést evidenci výpustí do vodních toků ve stanoveném rozsahu a struktuře. 
• „Havarijní“ vyhláška – očekávána na konci roku 2025, zavádí povinnost předávat havarijní plány v elektronické podobě do systému ISPOP včetně procesu zmáhání havárií na vodách.
• Vyhláška o kontinuálním sledování kvality vypouštěných vod – rovněž konec roku 2025, stanoví rozsah, způsob a technické podmínky měření.

Při nakládání s chemickými látkami musí mít podnikový ekolog jasno, zda daná látka představuje riziko pro vodní prostředí – tedy zda je „závadná“ ve smyslu vodního zákona. Tato povinnost není vždy zřejmá a neexistuje žádný oficiální seznam, o to důležitější je umět správně vyhodnotit informace dostupné v bezpečnostním listu.
Na přednášce se dozvíte:

• jak zákon definuje závadné a zvlášť nebezpečné látky,
• které části BL obsahují klíčové informace pro posouzení vlivu látky na vody,
• jak interpretovat toxicitu pro vodní prostředí a klasifikaci dle CLP,
• jak si vést dokumentaci, podklady a záznamy pro případ kontroly,
• jaké nástroje a doporučené metodiky vám mohou posouzení usnadnit.

Evropská chemická legislativa prochází zásadními úpravami. Tato přednáška přináší srozumitelný přehled změn, které ovlivní každodenní činnost podnikových ekologů při evidenci, označování a klasifikaci chemických látek – nové třídy nebezpečnosti (např. endokrinní disruptory), digitální štítky, povinnosti v dodavatelském řetězci i větší odpovědnost následných uživatelů. Praktická doporučení, přechodná období a dopady do firemní praxe.

Od roku 2026 budou mít firmy povinnost hlásit mikroplasty do systému IUCLID – týká se to například výrobců a uživatelů stavební chemie, kosmetiky, hnojiv nebo plastových granulátů. Hlásí se množství, použití i scénáře uvolnění. Součástí přednášky bude i stručný přehled dalších hlášení do ECHA: SCIP databáze (SVHC látky ve výrobcích), povinnosti podle příloh XIV a XVII nařízení REACH a doporučení, jak být připraven na inspekce a mít v pořádku evidenci i dokumentaci.

Přednáška pomůže zorientovat se v tom, kdy je výrobek „pod dohledem“ chemické legislativy, co vše musí firma evidovat, jaké informace žádat od dodavatelů a kdy a komu hlásit. Zaměří se na praktické návaznosti mezi REACH, SCIP, POPs, RoHS a připravovanými omezeními PFAS.