Povinnosti v podnikové ekologii

Jak splnit povinnost evidence při naplnění shromažďovacího prostředku? Pozor na zůstatky odpadů k 31.12. v kalendářním roce a jak je správně evidovat v hlášení. Co se zůstatky v dalším roce? Jak správně odhadnout “kolik” toho odpadu zůstává na shromaždišti? Sdělení MŽP k zařazování kovových odpadů nebo odpadních plastů – už jsme si zvykli, že železo není vždy 170405?

Původcem odpadu je „ten, při jehož činnosti odpad vzniká“ – jednoduchá věta, která ale v praxi otevírá celou řadu složitých otázek. Víte, kdo je původcem odpadu v budově s více nájemci? Kdo zodpovídá za odpad ze společných prostor? Jak správně evidovat odpad, který vzniká jinde, než kde sídlí firma? A co dělat, když máte registrovaný sklad, ale v daném roce v něm nebyl žádný pohyb? Kdo je původcem komunálního odpadu v případě nájmu? A kdo je vlastníkem „obalového odpadu“? Jaký vliv má tento postup na plnění povinností z hlediska zákona o obalech?
Tato přednáška vás provede nejčastějšími situacemi, které podnikový ekolog řeší při vedení evidence a zajištění souladu s legislativou. Zaměříme se nejen na určení původce, ale také na správnou identifikaci provozoven a míst vzniku odpadu pro účely hlášení do ISPOP.
V průběhu přednášky se dozvíte:

• Kdo je skutečně původcem odpadu v situacích, kdy jsou ve hře různé subjekty – vlastník budovy, nájemci, úklidová firma nebo subdodavatelé.
• Jak správně uplatnit smluvní přenesení původcovství podle § 5 odst. 3 zákona o odpadech, na co si dát pozor a co musí být uvedeno ve smlouvě.
• Co je provozovna, co je sklad a co je zařízení – a jak tomu odpovídají identifikátory jako IČP, IČZ a IČS.
• Jak správně identifikovat místo vzniku odpadu v evidenci a hlášení do ISPOP, včetně použití interních označení, kódu obce nebo části obce, když chybí oficiální IČP.
• Kdy je nutné podat nulové hlášení, jak evidovat sklad odpadu u původce a jaké chyby se v těchto situacích často opakují.
• Jak postupovat při slučování hlášení za více míst, provozoven nebo druhů činností, aby vše odpovídalo skutečnosti a bylo obhajitelné při kontrole.

• Rychlý úvod do problematiky přenosu látek v odpadech
• Příklady přenosů sledovaných látek v odpadech
• Návrh checklistu pro vyhodnocení postupu sledování přenosu látek v odpadech

1. Zařazení všech zdrojů podle nových pravidel – pozor na změny v kódech, klasifikaci i sčítacích zásadách.
2. Zavedení minimálních odstupových vzdáleností – kdy se týkají i vás a jak ovlivní plánování provozovny.
3. Provozní parametr jako nová povinnost – co, jak a proč musíte nepřetržitě sledovat.
4. Hlášení prostřednictvím ISPOP – které výsledky měření emisí nově putují online a v jaké formě.
5. Změny v povolení provozu a závazných stanoviscích – důležitost včasné reakce na novelu a nové postupy.
6. Úprava provozního řádu a proškolení osob – nejen interních zaměstnanců, ale i externistů v areálu.
7. Důsledná provozní evidence – co vše musí být zaznamenáno, uchováno a připraveno ke kontrole.
8. VOC a emisní stropy – kdy nestačí znát limity a je třeba spočítat plán hospodaření s rozpouštědly.
9. Reakce na poruchy a havárie – nové povinnosti hlášení a lhůty pro omezení nebo odstavení provozu.
10. Legislativní výhled a kontrolní kalendář – co přijde v dalších měsících a jak být o krok napřed.

Změny v kódech zdrojů, případně v jejich limitech mohou přehodnotit, zda váš provoz spadá mezi vyjmenované zdroje – a tím vám přidat nové povinnosti. Stejně tak se může Vaše rozhodnutí revidovat kvůli novým podmínkám v provozu. Tato přednáška vám pomůže zorientovat se v nové metodice a připravit vše potřebné včas.
Dozvíte se:

• jak nová pravidla ovlivní posouzení, zda provoz patří mezi vyjmenované zdroje,
• co budete potřebovat k vyhodnocení – technické údaje, kapacitní data, projektovou dokumentaci,
• jak správně postupovat při spolupráci s odborně způsobilou osobou (OZO), která zpracuje posudek,
• jak včas vyhodnotit dopady na ohlašování, evidenci a případná povolení,
• co vše si musí podnikový ekolog připravit, aby změny zvládl bez sankcí a časového tlaku.

Novela zákona o ochraně ovzduší zavádí povinnost nepřetržitého sledování provozních parametrů – a pro podnikové ekology to znamená nejen novou agendu, ale i konkrétní technické investice. Na této přednášce se dozvíte:

• jaký je doporučený harmonogram příprav, aby byl provoz v roce 2028 v souladu se zákonem
• jaké typy zařízení bude nutné pořídit a kolik to přibližně bude stát
• jaké požadavky bude měření muset splňovat (kalibrace, validace, výstupy)
• jak zapracovat novou povinnost do provozních předpisů a interní kontroly

Evropská chemická legislativa prochází zásadními úpravami. Tato přednáška přináší srozumitelný přehled změn, které ovlivní každodenní činnost podnikových ekologů při evidenci, označování a klasifikaci chemických látek – nové třídy nebezpečnosti (např. endokrinní disruptory), digitální štítky, povinnosti v dodavatelském řetězci i větší odpovědnost následných uživatelů. Praktická doporučení, přechodná období a dopady do firemní praxe.

Od roku 2026 budou mít firmy povinnost hlásit mikroplasty do systému IUCLID – týká se to například výrobců a uživatelů stavební chemie, kosmetiky, hnojiv nebo plastových granulátů. Hlásí se množství, použití i scénáře uvolnění. Součástí přednášky bude i stručný přehled dalších hlášení do ECHA: SCIP databáze (SVHC látky ve výrobcích), povinnosti podle příloh XIV a XVII nařízení REACH a doporučení, jak být připraven na inspekce a mít v pořádku evidenci i dokumentaci.

Přednáška pomůže zorientovat se v tom, kdy je výrobek „pod dohledem“ chemické legislativy, co vše musí firma evidovat, jaké informace žádat od dodavatelů a kdy a komu hlásit. Zaměří se na praktické návaznosti mezi REACH, SCIP, POPs, RoHS a připravovanými omezeními PFAS.

Novela vodního zákona z roku 2024 nastartovala digitalizaci v oblasti ochrany vod. Rok 2025 přinese tři klíčové prováděcí vyhlášky, které zásadně ovlivní činnost podnikových ekologů a povinné postupy ve výrobních areálech:

• Vyhláška o registru výpustí – očekávána od podzimu 2025, nově stanoví povinnost vést evidenci výpustí do vodních toků ve stanoveném rozsahu a struktuře. (MŽP+MZE)
• Vyhláška o digitálních havarijních plánech – očekávána na konci roku 2025, zavádí povinnost předávat havarijní plány v elektronické podobě do systému ISPOP.
• Vyhláška o kontinuálním sledování kvality vypouštěných vod – rovněž konec roku 2025, stanoví rozsah, způsob a technické podmínky měření.

Při nakládání s chemickými látkami musí mít podnikový ekolog jasno, zda daná látka představuje riziko pro vodní prostředí – tedy zda je „závadná“ ve smyslu vodního zákona. Tato povinnost není vždy zřejmá a neexistuje žádný oficiální seznam, o to důležitější je umět správně vyhodnotit informace dostupné v bezpečnostním listu.
Na přednášce se dozvíte:

• jak zákon definuje závadné a zvlášť nebezpečné látky,
• které části BL obsahují klíčové informace pro posouzení vlivu látky na vody,
• jak interpretovat toxicitu pro vodní prostředí a klasifikaci dle CLP,
• jak si vést dokumentaci, podklady a záznamy pro případ kontroly,
• jaké nástroje a doporučené metodiky vám mohou posouzení usnadnit.