Způsob vzniku pracovněprávního poměru Jednateli může vzniknout pracovněprávní vztah ke společnosti dvěma způsoby, a to buď uzavřením pracovní smlouvy nebo jeho jmenováním do funkce vedoucího zaměstnance. Pokud jde o výběr mezi těmito dvěma variantami, není libovolný. Vedoucí zaměstnanec musí být vždy jmenován a jeho pracovní poměr vzniká tímto jmenováním. Ostatní zaměstnanci, kteří nejsou vedoucími zaměstnanci, uzavírají pracovní smlouvu a jejich pracovní poměr vzniká uzavřením pracovní smlouvy.
Účelem této kapitoly není a ani nemůže být rozbor všech pracovněprávních otázek týkajících se pracovněprávního vztahu jednatele ke společnosti, neboť by pak šlo vlastně o rozbor celé problematiky pracovního práva rozšířený o problémy týkající se jednatele a společníka v pracovním poměru. Účelem této kapitoly je spíše zaměřit se na problémy charakteristické pro pracovní vztah jednatele nebo společníka ke společnosti a týkající se jejich jmenování do vedoucí funkce a odvolání z vedoucí funkce.
Vedoucí zaměstnanec
Pojem vedoucího zaměstnance definuje ustanovení § 27 odst. 5 zákoníku práce. Podle tohoto ustanovení je vedoucí funkcí, do které u společnosti s ručením omezeným jmenuje jednatel, funkce vedoucího zaměstnance v přímé řídící působnosti jednatele a v přímé řídící působnosti vedoucího zaměstnance přímo podřízeného jednateli. Osoby v takto definované vedoucí funkci jsou vedoucími zaměstnanci a jejich pracovní poměr vzniká jmenováním.
Vedoucí funkce vedoucích zaměstnanců se obvykle označují jako pozice ředitelů nebo manažerů. Tato označení však nemají legální podklad, a proto se pozice označené jako ředitel nebo manažer mnohdy neshodují s definicí vedoucího zaměstnance podle výše zmíněného ustanovení § 27 odst. 5 zákoníku práce. Není tedy rozhodné, jak je daná pozice v organizační struktuře společnosti pojmenována, ale zda odpovídá výše uvedené definici vedoucího zaměstnance.
!
Pokud této definici odpovídá, správným způsobem založení pracovního poměru na této pozici je jmenování do funkce. Pokud této definici neodpovídá, bude k založení pracovního poměru uzavřena pracovní smlouva.
Jmenování do funkce vedoucího zaměstnance
Obsah jmenování není zákoníkem práce upraven. Lze říci, že právní úprava jmenování je do určité míry nedostatečná a nejasná. Obsah jmenování však vyplývá z jeho povahy. Jmenování do funkce vedoucího zaměstnance musí tedy obsahovat:
- identifikaci osoby jmenované do vedoucí funkce,
- určení vedoucí funkce, do které je tato osoba jmenována, a
- den nástupu do funkce.
Den nástupu do funkce je dnem, kterým vzniká pracovní poměr mezi vedoucím zaměstnancem a společností jako zaměstnavatelem. Den nástupu je možné určit nejdříve jako den jmenování. Jinak řečeno, den nástupu do funkce nesmí předcházet den jmenování. Vyplývá to zcela jednoznačně z ustanovení § 1 odst. 2 zákoníku práce, které stanoví, že zakládá-li se pracovní poměr zaměstnance jmenováním, vzniká pracovněprávní vztah nejdříve od jeho jmenování.
Forma jmenování do vedoucí funkce
Zákoník práce nestanoví, že by jmenování do vedoucí funkce muselo mít písemnou formu. Dodržení písemné formy je však třeba důrazně doporučit pro vyloučení pozdějších sporů o otázku vzniku pracovního poměru.
Stejně tak není v zákoníku práce výslovně stanoveno, že by ke jmenování do funkce vedoucího zaměstnance byl nutný souhlas jmenované osoby. Tuto otázku je však třeba zodpovědět jednoznačně tak, že souhlas jmenované osoby nutný je. Není možné konstruovat, aby pracovní poměr vznikl vedoucímu zaměstnanci bez jeho vůle. Zcela jednoznačně to vyplývá z ustanovení § 7 odst. 1 zákoníku práce, který stanoví, že pracovněprávní vztahy podle tohoto zákoníku mohou vzniknout jen se souhlasem fyzické osoby a zaměstnavatele.
Souhlas se jmenováním do funkce tedy může být dán buď výslovně, nebo konkludentně. Konkludentní souhlas znamená, že z chování zaměstnance je zřejmé, že se jmenováním do funkce souhlasí. Konkrétně v praxi se konkludentní souhlas projeví například tak, že se jmenovaná osoba fakticky ujme výkonu své funkce.
!
Z praktických důvodů a pro vyloučení pozdějších sporů je však nutné doporučit, aby písemný dokument o jmenování do vedoucí funkce byl opatřen doložkou významu „se jmenováním do funkce souhlasím“ opatřenou podpisem jmenované osoby.
Pokud jmenovaná osoba vyjádří souhlas se jmenováním do vedoucí funkce, vznikne pracovní poměr ke dni nástupu do funkce. Pokud jmenovaná osoba neodsouhlasila jmenování do funkce, pracovní poměr mezi ní a společností nevznikne, a to ani v případě, že jí bylo jmenování doručeno. Problém se souhlasem se jmenováním do funkce však zpravidla nevznikne v případě jmenování jednatele do vedoucí funkce.
Osoba oprávněná jmenovat zaměstnance do vedoucí funkce
Z ustanovení § 27 odst. 4 a 5 zákoníku práce zcela jednoznačně vyplývá, že vedoucího zaměstnance do vedoucí funkce může jmenovat u s.r.o. pouze jednatel. Jmenováním ani odvoláním vedoucího zaměstnance z vedoucí funkce nelze pověřit žádnou jinou osobu.
V případě jmenování jednatele do funkce vedoucího zaměstnance vzniká často problematická situace v tom, že společnost má pouze jediného jednatele, ale vedoucího zaměstnance musí jmenovat statutární orgán zaměstnavatele, tzn. jednatel. V takovém případě opravdu nezbývá nic jiného, než aby se jednatel sám jmenoval do funkce vedoucího zaměstnavatele, resp. sám si pro sebe vyhotovil a podepsal jmenování.
Jak již bylo výše zmíněno, měla by být pracovní smlouva v případě, že má společnost jediného společníka, který je zároveň jednatelem jednajícím jménem společnosti v dané věci, uzavřena ve formě notářského zápisu nebo písemná s ověřenými podpisy. Jmenování do funkce sice na první pohled není smlouvou, nicméně obecně alespoň konkludentní souhlas vedoucího zaměstnance se jmenováním musí existovat, a proto jde vlastně o dohodu. Vzhledem k tomu doporučujeme dodržet písemnou formu s ověřenými podpisy (jak na jmenování, tak na souhlasu se jmenováním) i v případě jmenování jednatele do funkce vedoucího zaměstnance, pokud je jednatel zároveň jediným společníkem a provádí jmenování sám sebe do funkce.
V případě jmenování společníka do funkce vedoucího zaměstnance zase bude vznikat paradoxní situace, kdy jednatel bude jmenovat do vedoucí funkce společníka, tedy osobu, která je mu de facto nadřazena, zvláště v případě, že společnost má jediného společníka.
Pokud má společnost více jednatelů než jednoho, lze doporučit, aby do vedoucí funkce jmenoval jednatele druhý jednatel.
Manažerská smlouva
Velké problémy vznikají v důsledku nejednoznačné právní úpravy v souvislosti s tzv. manažerskou smlouvou, kterou uzavírají vedoucí zaměstnanci se zaměstnavatelem, resp. se společností.
Co vlastně je manažerská smlouva? Manažerská smlouva je smlouva, kterou uzavírá vedoucí zaměstnanec se zaměstnavatelem, resp. se společností.
!
Manažerskou smlouvu je nutné odlišovat od smlouvy o výkonu funkce podle § 66 odst. 2 obchodního zákoníku…
