Výroba potravin 2021

Legislativa, udržitelnost, kvalita

Ministerstvo zemědělství ČR

V roce 2019 se členské státy Evropské unie zavázaly dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality hospodářství EU a Evropská komise zveřejnila Zelenou dohodu pro Evropu. Na tento zásadní krok v historii EU navázaly strategie vypracované Evropskou komisí, které už do roku 2030 stanovují ambiciózní cíle v oblasti udržitelných potravinových systémů a biologické rozmanitosti. Návrh na snížení spotřeby pesticidů používaných v zemědělství o 50 %, snížení spotřeby antibiotik u hospodářských zvířat o 50 %, redukce potravinového odpadu o 50 % nebo zvýšení podílu ekologického zemědělství na 25 % plochy zemědělské půdy v EU jsou jen některé ze záměrů EK. Pro všechny členské země jde o obrovskou výzvu, jak udržet konkurenceschopnou zemědělskou a potravinářskou produkci a zároveň dramaticky snížit intenzitu používaných vstupů a realizace navržených cílů ovlivní budoucnost evropského zemědělství a potravinářství na desítky let dopředu. Jde o zásadní příležitost nebo existenční hrozbu?

Ministerstvo zemědělství ČR

Přehled nově vydané a připravované legislativy na úseku výroby potravin a jejich uvádění na trh.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce

Jsou zásahy státu prostřednictvím Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) do trhu nutné? Za jakým účelem se provádí úřední kontrola potravin a jaké mohou být následky protiprávního jednání provozovatelů potravinářských podniků? Jaké jsou výsledky kontrolní činnosti na úseku kvality a označování potravin v letošním roce?

Ahold Czech Republic

Jednouchá a srozumitelná komunikace výživových hodnot pro zákazníky je společným zájmem výrobců, zpracovatelů a prodejců potravin. Historicky byly k tomuto účelu použity různé systémy, nikdy však nedošlo k jejich sjednocení, tak aby komunikace byla stejně srozumitelná alespoň v zemích Evropy. Systém Nutri-Score má velké předpoklady k tomu, aby k takovému sjednocení, minimálně na území Evropy, mohlo dojít. Řada evropských zemí již touto cestou vykročila. Stane se také Česká Republika jedním z podporovatelů tohoto systému?

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Volba materiálů pro balení potravin začíná výrobce i spotřebitele zajímat i z pohledu ochrany životního prostředí. Je lépe balit potraviny do jednorázových obalů, recyklovatelných obalů či opakovaně použitelných obalů? Jak velký vliv na environmentální dopady má primární, sekundární či terciální obal? Jaký dopad má logistika? Na příkladech z praxe některých významných potravinářských podniků bude představena koncepce posuzování životního cyklu potravinových obalů včetně ukázek toho, jak může ekologie ovlivňovat rozhodování o tom, jak balit potraviny.

Danone a. s.

Klademe v Česku dostatečnou pozornost na udržitelnost a zvláště udržitelnost v potravinářství? Není to jen „zelené šílenství“, které se na nás valí z Bruselu? Jak řeší v praxi udržitelnost velká potravinářská firma s globálním záběrem, jejíž celosvětová vize zní „One Planet. One Health“? Od minimalizace plýtvání potravin, přes obaly v maximálně možné míře recyklovatelné, podpoře flexitariánského přístupu ke stravování, který vedle ryze výživových aspektů bere v potaz i ohledy na dlouhodobou udržitelnost, až po systémy úsporného nakládání s vodními zdroji.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Podvodné praktiky v potravinářském odvětví mohou vést, kromě ekonomických ztrát, také k ohrožení bezpečnosti potravin. Všeobecně proto sílí tlaky na výrobce a distributory potravin, aby podle požadavků standardů GFSI zavedli postupy pro zmírňování potravinových podvodů. Jak tedy posuzovat rizika výskytu podvodů a jak implementovat kontrolní opatření? Jaké zdroje informací využívat při zpracování dokumentace?

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze