Výroba potravin 2022

Kvalita potravinářských výrobků a jejich mediální obraz

Program konference:

Blok I - Kvalita a legislativa potravin

Novinky v potravinářské legislativě
Ing. David Zima (Ministerstvo zemědělství ČR)
Přehled nových a připravovaných legislativních předpisů pro oblast potravinářské výroby a distribuce.

Aktuální trendy v označování potravin a nejčastější chyby z pohledu Státní zemědělské a potravinářské inspekce
Ing. Simona Sedláková (Státní zemědělská a potravinářská inspekce)
Co a jak musí být na baleném výrobku uvedeno? Jaké jsou nejčastěji zjišťované nedostatky v označování potravin? V současné době roste mimo jiné poptávka po alternativních způsobech stravování, což se odráží i v nabídce výrobců potravinářského průmyslu. Tyto potraviny zařazují do portfolia i výrobci, kteří je běžně nevyrábějí. Jak předcházet chybám v označování u těchto produktů z řad veganských, bezlepkových, a dalších potravin?

Značky kvality na tuzemském trhu a jejich obsah
Ing. Dana Gabrovská, Ph.D. (Potravinářská komora ČR)
Na tuzemském trhu existuje poměrně široký soubor značek kvality potravin (evropské, národní, privátní, různých spolků, iniciativ atd.). Jaký je jejich význam pro výrobce, spotřebitele a obchodníky? Odráží obsah (parametry) jednotlivých značek skutečně kvalitu dané potraviny a pomáhá běžnému spotřebiteli v každodenním výběru potravin? Diskutovány budou také požadavky na další značky v souvislosti se Zelenou dohodou pro Evropu, kdy se v očekávají značky pro nutriční značení, udržitelnost, uhlíkovou stopu nebo welfare zvířat.

Značky kvality a jejich význam pro obchodníky
Ing. Pavel Mikoška, Ph.D. (Ahold Czech Republic)
Na českém trhu se vyskytuje mnoho značek kvality potravin jako jsou např. Klasa, Regionální potravina apod. Vedle těchto celostátně mediálně podporovaných značek existuje velké množství značek „privátních“. Ty cílí na rozličné skupiny zákazníků, přičemž o nich nelze hovořit jako o nejlevnějších alternativách na trhu s „pochybnou kvalitou“, jak tomu bylo dříve. V prezentaci budou uvedeny některé typy vlastních značek obchodníků a atributy, které tyto značky spotřebitelům nabízejí. Zmíněn bude také význam zákaznicky srozumitelného „nutričního značení potravin“.

Blok II - Potraviny jako spotřebitelské výrobky a testování jejich kvality v médiích

Testování potravin ve spotřebitelské organizaci dTest
Ing. Jan Maryška (dTest)
Základní principy spotřebitelského testování v organizaci dTest. Příprava a metodika spotřebitelských testů. Proces vyhodnocování spotřebitelských testů. Zásady mediální prezentace výsledků.

Kvalita potravin z pohledu spotřebitelské organizace
Ing. Libor Dupal (Sdružení českých spotřebitelů)
Jaké trendy spotřebitelů při nákupu potravin převládají? Které technické normy se využívají pro spotřebitelské testování? Dvojí kvalita ve světle novelizovaného zákona o potravinách.

Provádění spotřebitelských testů z pohledu senzorické laboratoře
doc. Dr. Ing. Zdeňka Panovská (Vysoká škola chemicko-technologická v Praze)
Jak probíhá hodnocení potravin ve spotřebitelských testech? Lze srovnávat testy prováděné spotřebiteli s testy prováděnými panelem školených posuzovatelů? Jaké aspekty je nutné brát v úvahu při přípravě spotřebitelského testu potravinářských výrobků?

Státní zemědělská a potravinářská inspekce a podněty spotřebitelů
Ing. Jindřich Pokora (Státní zemědělská a potravinářská inspekce)
Státní zemědělská a potravinářská inspekce vykonává úřední dozor nad potravinami na základě principu předběžné opatrnosti a dále na základě hodnocení rizika. Rizika mohou být různá. Patří mezi ně např. složení dané potraviny, možnosti kontaminace různými agens, podmínky úchovy atd. SZPI při hodnocení rizik využívá i negativní zkušenosti spotřebitelských organizací či jednotlivých spotřebitelů, které jsou sdělovány v podobě tzv. podnětů ke kontrole. Kolik podnětů SZPI dostává a jaká je jejich oprávněnost?

Blok III - Udržitelnost ve výrobě potravin

Strategie Od zemědělce ke spotřebiteli pohledem zvenčí
Ing. Petr Ježek (Embassy of the Czech Republic to the USA)
Americká administrativa pozorně sleduje aktuální strategické směřování EU a jeho potenciální dopad nejen na zemědělství a potravinářství v EU, ale i na mezinárodní obchodní výměnu. Vystoupení se zaměří na postoj USA k samotné strategii a vlastní přístup na tomto poli.

Principy cirkulární ekonomiky v agropotravinářství
Ing. Soňa Jonášová (Institut Cirkulární Ekonomiky)
Zelená dohoda pro Evropu a Akční plán pro cirkulární ekonomiku i strategie Od zemědělce ke spotřebiteli přinášejí jasnou prioritu v podobě uzavřených cyklů materiálů včetně biologicky rozložitelných odpadů. I přesto jsou bioodpady a vedlejší produkty potravinářské výroby odděleně sbírány, zpracovávány a navráceny zpět do půdy jen v minimu případů. Principy cirkularity stojí na analýzách skutečných materiálových toků, definici příležitostí pro omezení plýtvání a vytváření hodnoty díky spolupráci napříč dodavatelsko-odběratelskými řetězci s cílem uzavřít cyklus živin a omezit spotřebu primárních zdrojů. Přednáška představí souvislosti nové legislativy s konkrétními příklady praxe analýz mezer cirkularity na úrovni HORECA segmentu a retailu.

Enviromentální dopady obalových materiálů
doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D. MBA (Vysoká škola chemicko-technologická v Praze)
Potravinové obaly tvoří poměrně významnou část směsného komunálního odpadu. Současný tlak na snižování jeho objemu vyvolává snahy po hledání nových materiálů použitelných v obalovém průmyslu. Různé materiály představují různou environmentální zátěž, nicméně jejich hodnocení jen na základě jejich konečného odstranění může být problematické. Pro důsledné hodnocení potenciálních environmentálních dopadů obalových materiálů je třeba zohlednit i jejich výrobu, surovinovou náročnost a další stádia jejich životního cyklu. Na přednášce bude představen nový nástroj hodnocení environmentální zátěže obalových materiálů využitelný jak návrháři, designéry, tak širší odbornou veřejností.

Udržitelnost v obchodě vyžaduje komplexní přístup
Ing. Petr Baudyš (Penny Market)
Dobrého souseda si člověk vždycky váží, zejména pokud je to soused, který má na řadu věcí stejný názor. Provokuje to v tom nejlepším slova smyslu ke kamarádství, spolupráci, pěkným vztahům. Přesně v této pozici se snaží být obchodní řetězec PENNY vůči svým zaměstnancům, zákazníkům, dodavatelům i široké veřejnosti. Udržitelný přístup k životu, podnikání nebo okolí je princip, který ctí a který patří nejen k image této obchodní značky. Strategické prvky působení na českém trhu jsou založeny na udržitelném sortimentu, sociální angažovanosti, snižování spotřeby energií a péči o životní prostředí.

Akcí vás opět provede Ing. Jan Pivoňka, Ph.D. z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.