Jsme příspěvková organizace zřízená ÚSC. Dle § 65 vyhlášky č. 410/2009 Sb. máme tvořit opravné položky u oprávek a to ve výši 10 % za každých ukončených 90 dnů po splatnosti.
Dotaz:
1) Vztahuje se toto ustanovení na pohledávky z hlavní i z doplňkové činnosti?
2) Jak máme postupovat, pokud je pohledávka např. z 4/2008? Máme tedy počítat ty devadesátidenní lhůty od roku 2008 a postupně snižovat, nebo se začíná počítat až od platnosti vyhlášky?
3) Máme snižovat i hodnotu pohledávky, na kterou máme podepsané uznání dluhu (byť s odloženou splatností)?
Odpověď:
Informujte se na semináři Blaženy Petrlíkové Postupy účtování od 1. 1. 2010 v příspěvkových organizacích zřizovaných ÚSC.
V dotazu neuvádíte, zda Vám zřizovatel udělil souhlas účtovat ve zjednodušeném rozsahu či nikoliv. Tato skutečnost je při rozhodování o použití účetní metody upravena v § 65 vyhlášky č. 410/2009 Sb.
Podle ustanovení § 65 odst. 6 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, v případě pohledávek se tvoří opravná položka ve výši 10 % za každých ukončených devadesát dnů po splatnosti pohledávky.
Vyhláška neuvádí, zda je povinností účetní jednotky tvořit opravné položky pouze k nepromlčeným pohledávkám, či k pohledávkám, kdy dlužník dosud není insolventní.
Tvorba a zvýšení opravných položek se účtuje na vrub účtu 556 – Tvorba a zúčtování opravných položek. Snížení nebo rozpuštění opravných položek se účtuje opět s použitím účtu 556.
K pohledávkám vzniklým před nabytím účinnosti vyhlášky č. 410/2009 Sb., tj. do 31. 12. 2009, se dopočte za dobu trvání pohledávky od okamžiku její splatnosti až do 31.12. 2009 hodnota opravné položky evidenčně. Zjištěná hodnota se zaúčtuje zápisem na vrub účtu 556 – Tvorba a zúčtování opravných položek a ve prospěch účtu 406 – Oceňovací rozdíly při změně metody a vykáže se v rozvaze v položce pasiv „C.I.6. Oceňovací rozdíly při změně metody“. Dle ustanovení § 23 vyhlášky č. 410/2009 Sb. se netvoří opravné položky k některým tam jmenovaným pohledávkám.
Vyhláška č. 410/2009 Sb. zprošťuje povinnosti příspěvkových organizací účtujících se souhlasem zřizovatele ve zjednodušeném rozsahu, v případě sestavování Přehledu o peněžních tocích a Přehledu o změně vlastního kapitálu. Vyhláška žádné výjimky v používání účetních metod vymezených v ustanovení Části třetí (§ 55 a násl.) u příspěvkových organizací účtujících ve zjednodušeném rozsahu nestanovuje.
Zákon o účetnictví v § 13a upravujícím zjednodušený rozsah účetnictví uvádí, že účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu mj. též nepoužijí ustanovení § 26 odst. 3 týkající se rezerv a opravných položek, s výjimkou rezerv a opravných položek podle zvláštních právních předpisů (tj. zákona č. 593/1992 Sb.) a též nepoužijí ustanovení § 27 (oceňování majetku reálnou hodnotou). Jmenované ustanovení je účinné i v případě příspěvkových organizací, pokud se souhlasem zřizovatele účtují ve zjednodušeném rozsahu.
V případě rozhodování ke kterým pohledávkám vytvářet opravné položky a ke kterým nikoliv, je třeba přihlížet k ustanovení § 23 vyhlášky č. 410/2009 Sb.
