Stravné při tuzemských pracovních cestách

Míru krácení stravného musí oznámit zaměstnanci před vysláním na pracovní cestu, a pokud tak neučiní, stravné se nekrátí.

• Jaká sazba je použita z uvedených možností, závisí na volbě zaměstnavatele, který tak určuje před vysláním na pracovní cestu (přičemž to může učinit vnitřním předpisem, sjednat v pracovní smlouvě se zaměstnancem nebo sjednat v kolektivní smlouvě). Pokud to zaměstnavatel neurčí, zaměstnanec má nárok na sazbu v minimální výši v rámci daného rozpětí.
  • Speciální postup pro pracovní cestu, která trvá 2 kalendářní dny: upustí se od odděleného posuzování, je-li to pro zaměstnance výhodnější.

Příklad: Pracovník vyjel na pracovní cestu v pondělí v 7 hodin ráno, vrátil se v úterý ve 3 hodiny ráno. Poskytuje-li zaměstnavatel stravné v jednotlivých pásmech od 5 do 12 hodin 70 Kč, nad 12 hodin do 18 hodin 100 Kč a nad 18 hodin 160 Kč, měl by zaměstnanec nárok minimálně na:

- při odděleném posuzování částku 100 Kč za pondělí (byl na služební cestě 17 hodin) a za úterý nedostane nic (pouze 3 hodiny),

- při společném posuzování trvá pracovní cesta 20 hodin (17 v pondělí plus 3 v úterý), a zaměstnanec by tak měl nárok celkem na 160 Kč.

Částka 160 Kč bude daňově účinným nákladem zaměstnavatele.

• Krácení stravného při poskytnutí bezplatného stravování - jídla charakteru snídaně, oběda nebo večeře: zaměstnavatel je oprávněn (= možnost, nikoliv povinnost) krátit za každé uvedené jídlo:

- až o 70 % pro cestu 5 až 12 hodin,

- až o 35 % pro cestu nad 12 do 18 hodin,

- až o 25 % pro cestu nad 18 hodin.

Příklad: Jednodenní školení s obědem, pracovník koná SC od 5 do 17:30, tj. pásmo nad 12 do 18 hodin. Nechť je stanovené stravné 100 Kč (tj. v limitu pro rok 2011). Zaměstnavatel může poskytnout stravné:

- je-li státní organizací, lze zaměstnanci dát 65 až 100 Kč (tj. krácení od 35 % do 0 %)

- je-li ostatním zaměstnavatelem, může poskytnout stravné od 65 Kč (tj. od maximálního zkrácení o 35 %) v libovolné výši, ale pouze do 114 Kč (horní limit pro rok 2011) nebude předmětem daně ze ZČ u zaměstnance.

Očekávaná změna 2012 – v části pro státní zaměstnance (ale s důsledkem pro všechny zaměstnance – viz daňový režim):

- Bylo-li zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto bezplatné jídlo (= jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá), přísluší zaměstnanci stravné snížené za každé bezplatné jídlo o hodnotu:

a) 70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,

b) 35 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,

c) 25 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

- Stravné zaměstnanci nepřísluší, pokud mu během pracovní cesty, která trvá

a) 5 až 12 hodin, byla poskytnuta 2 bezplatná jídla,

b) 12 až 18 hodin, byla poskytnuta 3 bezplatná jídla.

• Míru krácení stravného musí oznámit zaměstnanci před vysláním na pracovní cestu, a pokud tak neučiní, stravné se nekrátí.

Závěr platný 2011: Jelikož však krácení stravného ani pro státní organizace není povinné (je dána pouze možnost), nemá případné poskytnutí v nezkrácené výši žádný vliv na daňový režim vyplaceného stravného u zaměstnavatele či zaměstnance.

Očekávaná změna 2012: Nesjedná-li zaměstnavatel nebo neurčí před vysláním zaměstnance nižší hodnotu snížení stravného, přísluší zaměstnanci stravné snížené o nejvyšší hodnotu …

• Po dobu návštěvy člena rodiny nebo po dobu dohodnutého přerušení pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance stravné zaměstnanci nepřísluší. Doba rozhodná pro právo na stravné před návštěvou člena rodiny nebo dohodnutým přerušením pracovní cesty končí ukončením výkonu práce, nebo jiným předem dohodnutým způsobem, a po návštěvě člena rodiny nebo přerušení pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance začíná současně se začátkem výkonu práce, nebo jiným předem dohodnutým způsobem.
• Je-li zaměstnanec vyslán na pracovní cestu do místa svého bydliště, které je odlišné od jeho místa výkonu práce a pravidelného pracoviště, přísluší mu stravné pouze za cestu do místa jeho bydliště a zpět a za dobu výkonu práce v tomto místě.

Příklad: Zaměstnanec má pravidelné pracoviště v Praze 1. Třídenní pracovní cesta do Kolína:

- začíná 1. den v 7:00 v Praze, po příjezdu do Kolína pracuje do 16:00,

- 2. den začíná pracovní výkon v Kolíně v 9:00 a končí v 17:00,

- 3. den začíná pracovní výkon v Kolíně v 9:00, končí ve 12:00 a zaměstnanec pokračuje do Prahy, kde končí ve 13:00.

.