Pokud nemá provider povinnost obsah stránek monitorovat, jak se může o jejich nelegálním obsahu dozvědět? Stačí například anonymní stížnost? Jak posoudí, zda je stížnost oprávněná a obsah stránek skutečně nelegální?
Antispamový zákon - Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnostiZdroj: Ministerstvo informatiky ČR
Pokud nemá provider povinnost obsah stránek monitorovat, jak se může o jejich nelegálním obsahu dozvědět? Stačí například anonymní stížnost? Jak posoudí, zda je stížnost oprávněná a obsah stránek skutečně nelegální?
Provider se může o protiprávní povaze jím přenášených nebo ukládaných informací dozvědět kdykoli při své činnosti nebo na základě jakéhokoli podnětu. Má-li pak závažnou pochybnost o právní povaze obsahu jím provozovaných webových stránek, měl by podat podnět k zahájení trestního řízení a následně protiprávní obsah stránek odstranit nebo znepřístupnit na základě závazného rozhodnutí soudu.
Zákon reguluje nevyžádanou elektronickou inzerci, spam, a povoluje zasílat obchodní sdělení pouze podle takzvaného systému opt-in, tedy pouze s výslovným souhlasem adresáta. Nevyžádaná obchodní sdělení návrh zákona zakazuje. Smyslem této úpravy je posílit ochranu soukromí a zabránit tomu, aby příjemci zpráv měli výdaje spojené s přijímáním spamu. Za zasílání nevyžádaných obchodních sdělení, spamu, stanovuje zákon sankci ve výši až 10 000 000 Kč ukládanou Úřadem pro ochranu osobních údajů.
Vztahuje se zákon i na nevyžádané e-maily propagující nějakou politickou stranu, hnutí nebo ideologii?
Zákon v úvodu jasně říká, že se vztahuje pouze na nevyžádaná obchodní sdělení, která jsou v zákoně přesně definována: „obchodním sdělením jsou všechny formy sdělení určeného k přímé či nepřímé podpoře zboží či služeb nebo image podniku…; za obchodní sdělení se nepovažují údaje umožňující přímý přístup k informacím o činnosti fyzické nebo právnické osoby nebo podniku, zejména doménové jméno nebo adresa elektronické pošty…“ Zákon se tedy nevztahuje na sdělení, která nemají obchodní povahu, jako jsou např. sdělení náboženského a politického charakteru.
Pekárna změní své telefonní číslo a napíše v tomto smyslu e-mail svým dodavatelům. K zaslání emailu však nemá souhlas druhé strany. Poruší tak zákon?
Zásadní je vymezení toho, co není obchodním sdělením. Za obchodní sdělení obecně není zákonem považováno telefonní číslo, e-mailová adresa, fyzická adresa, ale ani url adresa webových stránek. Za nevyžádané obchodní sdělení rozhodně nelze považovat zprávu o změně telefonního čísla, sídla nebo e-mailové adresy firmy.
Mohu rozeslat nabídku mailem s tím, že v ní přesně označím, že se jedná o obchodní nabídku a uvedu kontakty na naši firmu, aniž bych měl předem souhlas adresáta? Nebo musím ten souhlas mít?
Označit mail jako obchodní sdělení nestačí. Šířit obchodní sdělení bez souhlasu adresáta je jednoznačně zakázáno. Souhlas tedy mít musíte, a to ještě před odesláním obchodní nabídky.
Pokud mám souhlas adresáta, musím respektovat ještě další pravidla pro odeslání reklamní nabídky?
V případech, kdy máte udělen souhlas adresáta, můžete zasílat obchodní sdělení. Musíte však zprávu označit jako obchodní sdělení, nesmíte utajovat totožnost odesílatele a zpráva nesmí být zaslána bez platné adresy, na kterou může adresát přímo zaslat informaci, že si nepřeje, aby mu byly obchodní informace nadále zasílány.
Realitní kancelář bude hledat pro svého klienta byt a osloví proto další realitní kanceláře, jejichž adresy najde v katalogu firem, protože však nemá jejich prokazatelný souhlas se zasláním emailu, jakákoliv zpráva může být považována za nevyžádanou. Riskuje pokutu?
Realitní kancelář nezasílá nabídku svých služeb, ale pro klienta naopak služby ostatních kanceláří poptává. Za obchodní sdělení nelze považovat e-maily, v nichž jedna firma poptává zboží u druhé firmy. Nejedná se o obchodní sdělení, protože tím je nabídka zboží či služeb, nikoliv poptávka po zbožích a službách.
Mohu reklamu bez předchozího souhlasu poslat na firemní adresu info@domena.cz?
Zákon chrání shodně emailové schránky typu info@domena.cz určené právnické osobě jako emailové schránky fyzických osob. Ani na firemní adresy nelze bez předchozího souhlasu obchodní sdělení posílat.
Zájemce o byt v novinách zveřejnil inzerát ve znění „hledám byt o velikosti X, můj email je Y“. Dopustí se naše realitní kancelář, která takovému zájemci pošle svou nabídku emailem, porušení zákona a riskuje pokutu až 10 mil. Kč? Nemá totiž prokazatelný souhlas druhé strany k tomu, aby jí zaslala email. (Zveřejnění emailové adresy v novinách se dá sice považovat za odvozený souhlas, v zákoně se však o ničem podobném nepíše).
Jestliže občan zveřejní svůj inzerát, že poptává byt, lze to považovat za souhlas se zasíláním obchodních sdělení. Pokud si jej realitní kancelář archivuje, stává se tento souhlas prokazatelným. Zasílání nabídek bytů je tedy vyžádaným obchodním sdělením do doby, než adresát jejich další zasílání odmítne. Bojíte se, že Vaše firma může být postihovaná za porušení zákona o některých službách informační společnosti? Zúčastněte se našeho semináře o zákonu 480/2004 Sb. Přednáší zde, jak zástupci předkladatelů zákona (MIČR), tak zástupce Úřadu na ochranu osobních údajů.
