I v podmínkách ztráty osobní svobody při výkonu trestu odnětí svobody je odsouzený povinen pracovat, pokud je mu přidělena práce a není uznán dočasně práce neschopným nebo není po dobu výkonu trestu uznán zdravotně nezpůsobilým k výkonu práce (ust. § 28 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů). Účelem pracovního zařazení vězně je zejména napomoci resocializaci odsouzených a zároveň přispět k chodu vězeňských zařízení.
Jaké jsou pracovní příležitosti odsouzených při výkonu trestu odnětí svobody?
Formy pracovních možností pro odsouzené jsou následující:
- -> přímo ve věznici, a to v rámci
1. provozu věznice (jedná se o pracovní činnosti napomáhající chodu vězeňského zařízení, například úklidové práce v kuchyni, na zahradě ap.), nebo
2. vlastní výroby nebo podnikatelské činnosti (například zemědělská výroba, provozování tradičních řemesel),
- -> smluvně u jiných subjektů, přičemž pracoviště mohou být umístěna uvnitř i vně věznice (např. ve sklárnách, nemocnicích, autodílnách, dále jako zámečníci, truhláři, elektrikáři, elektromechanici). Smlouva mezi věznicí a jiným subjektem, na jejímž základě se uskutečňuje zařazení odsouzených do práce, stanoví podrobnější podmínky, za nichž budou odsouzení pracovat, případně i postup při zaškolení odsouzených k výkonu určených prací a způsob zvyšování jejich pracovní kvalifikace.
Jaké zvláštní podmínky práce mají odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody?
Odsouzený je zařazen do práce rozhodnutím ředitele věznice (ust. § 41 vyhlášky č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody).
K zaměstnávání odsouzeného u jiného subjektu, jehož zřizovatelem nebo většinovým vlastníkem není stát, je třeba předchozího písemného souhlasu odsouzeného. Odsouzený může tento souhlas odvolat prohlášením učiněným vůči Vězeňské službě. Odvolání tohoto souhlasu odsouzeným nelze považovat za odmítání práce.
K zařazení mladistvého do práce se vyjádření zákonného zástupce mladistvého ani orgánu sociálně právní ochrany nevyžaduje. Věznice však je povinna úzce spolupracovat s rodiči nebo jinými zákonnými zástupci mladistvých odsouzených.
Při zaměstnávání odsouzených věznice zajišťuje jejich zařazování do práce, která odpovídá jejich zdravotní způsobilosti s přihlédnutím k jejich odborným znalostem a dovednostem.
Trvalý dohled nad pracovní činností odsouzených konanou na všech pracovištích uvnitř i mimo věznici vykonává určený zaměstnanec Vězeňské služby. Odsouzení, kteří byli zařazeni do práce, se zpravidla rozdělují do pracovních skupin, a to v souladu s účelem výkonu trestu. O přeřazení odsouzeného do jiné pracovní skupiny rozhoduje ředitel věznice. Odsouzené, u nichž lze předpokládat, že toho nezneužijí, lze zařadit do nestřežených pracovních skupin.
Dostávají vězni za vykonanou práci odměnu?
Práce vězňů je placená a je odvislá od vykonané práce. Výši a podmínky odměňování odsouzených osob zařazených do zaměstnání ve výkonu trestu odnětí svobody upravila vláda nařízením č. 365/1999 Sb. Odměna podléhá obdobným srážkám jako mzda (daň, pojistné); z odměny vězně se pak provádí další srážky, jako např. výživné na děti. Podrobnosti o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, upravilo Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou č. 10/2000 Sb., o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů. Část pracovní odměny odsouzeného, která zbývá po provedení příslušných srážek, se rozdělí na kapesné a úložné. Rozsah a podmínky, za nichž odsouzený může úložné použít, stanoví Ministerstvo spravedlnosti shora citovanou vyhláškou. Nevyčerpané úložné se odsouzenému vyplatí při propuštění z výkonu trestu, pokud se věznice s odsouzeným nedohodne jinak.
Odmítneli odsouzený bez závažného důvodu pracovat, kapesné mu nenáleží.
Jaké má z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví povinnosti Vězeňská služba, popřípadě jiné subjekty při zaměstnávání vězňů?
Pracovní podmínky a pracovní doba u odsouzených se řídí (§ 32 zákona o výkonu trestu odnětí svobody) zvláštními právními předpisy vztahujícími se na zaměstnance v pracovním poměru. Jednou z podstatných součástí pracovních podmínek je právě bezpečnost a ochrana zdraví pracujících, která je upravena ust. § 132 a násl. zákoníku práce. Těmito ustanoveními jsou Vězeňská služba a jiné subjekty, u kterých odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody pracují, povinny se řídit.
Ředitel věznice může nařídit odsouzeným práci přesčas v rozsahu a za podmínek stanovených § 97 odst. 1 až 3 zákoníku práce.
Výslovně je v zákoně stanoveno, že při vytváření podmínek k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a dodržování protipožárních a hygienických předpisů má právnická nebo fyzická osoba zaměstnávající odsouzené stejné povinnosti, jaké by měla podle zvláštních právních předpisů (zákoníku práce, zákona o ochraně veřejného zdraví, zákona o požární ochraně) vůči svým zaměstnancům v pracovním poměru.
Podle ust. § 44 vyhlášky č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, musí být odsouzený před zařazením do práce prokazatelně seznámen se svými právy a povinnostmi, jakož i s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a protipožárními předpisy, které je povinen při práci dodržovat. Odsouzený musí být zaškolen k výkonu prací, které mu byly přikázány, pokud to jejich povaha vyžaduje; délka a rozsah zaškolení jsou stejné jako u ostatních pracovníků zaměstnavatele.
Jaké má odsouzený ve výkonu trestu povinnosti a práva s ohledem na svou bezpečnost a ochranu zdraví při práci?
Zákon o výkonu trestu odnětí svobody odsouzenému ve výkonu trestu ukládá povinnost dodržovat opatření a pokyny podle zvláštních právních předpisů k zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany, přičemž odkazuje na zákoník práce a zákon o požární ochraně. To znamená, že odsouzený, pokud se týče bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, má obdobné povinnosti jako zaměstnanec v pracovním poměru. Je tedy například povinen dodržovat stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky včetně osobních ochranných pracovních prostředků a ochranných zařízení.
Speciálně dále zákon o výkonu trestu odnětí svobody (ust. § 28 odsouzenému ve výkonu trestu ukládá povinnost:
· podrobit se preventivní vstupní, periodické, mimořádné a výstupní lékařské prohlídce v rozsahu určeném lékařem nebo zvláštním právním předpisem, včetně nezbytných diagnostických a laboratorních vyšetření a očkování, a opatřením stanoveným orgány hygienické služby,
· pokud onemocní, stane se mu úraz nebo je zraněn, tyto skutečnosti neprodleně ohlásit zaměstnanci Vězeňské služby,
· oznámit neprodleně zaměstnanci Vězeňské služby okolnosti, které mohou způsobit vážné ohrožení bezpečnosti jemu samotnému, spoluodsouzeným nebo věznici, pokud se o nich dozví nebo je zjistí,
· nepředstírat poruchu zdraví a úmyslně se nepoškozovat na zdraví.
Účastní se vězni na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci?
Účast na řešení otázek týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při jejich práci se zajišťuje odsouzeným formou připomínek a námětů (§ 32 zákona o výkonu trestu odnětí svobody).
Jsou vězni chráněni před vykonáváním zakázaných prací?
Na základě zákoníku práce je zakázáno vězně a vězenkyně ve výkonu trestu odnětí svobody při zařazení do práce pověřovat výkonem:
- -> prací zakázaných všem (ust. § 134d zákoníku práce),
- -> prací zakázaných ženám (ust. § 150 zákoníku práce a vyhl. č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání.
- -> práce přesčas a práce v noci, pokud jsou odsouzení mladiství, v rozsahu a za podmínek stanovených v ust. § 166 zákoníku práce,
- -> prací zakázaných mladistvým (ust. § 167 zákoníku práce a vyhl. č. 288/2003 Sb.).
Na základě zákona o Vězeňské službě je dále:
- -> zakázáno zařazovat odsouzené k výkonu prací s výbušninami,
- -> třeba zajistit nad odsouzeným, který při práci přichází do styku s omamnými a psychotropními látkami nebo jedy anebo s jinými látkami, které mohou vyvolat zvýšené nebezpečí újmy na zdraví nebo škody na majetku, zvýšenou kontrolu.
Jakou právní úpravou se řídí odpovědnost za úraz odsouzeného při práci?
Odpovědnost za škodu vzniklou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, kterou utrpí odsouzený ve výkonu trestu odnětí svobody řeší zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody v ust. § 39 tak, že odkazuje na zvláštní právní úpravu obsaženou v ust. § 190 až 203 zákoníku práce.
Zákon o výkonu trestu odnětí svobody však výslovně stanoví, že práce při úklidu, jiné obdobné práce potřebné k zajištění běžného provozu věznice a pracovní terapie se z hlediska odpovědnosti za škodu nepovažují za plnění pracovních úkolů.
Uplatnění ust. § 190 a násl. zákoníku práce pro náhradu škody při pracovním úrazu je pro odsouzené k výkonu trestu odnětí svobody výhodnější oproti občanskoprávní odpovědnosti, protože odpovědnost podle zákoníku práce je založena na principu objektivní odpovědnosti (odpovědnost za výsledek). Není tedy jako předpoklad škody stanoveno porušení konkrétní právní povinnosti odpovědnou osobou (protiprávní jednání odpovědného subjektu).
Kdo nese odpovědnost za úraz odsouzeného vzniklý při plnění pracovních úkolů?
Za škodu vzniklou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání odsouzenému ve výkonu trestu při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s plněním těchto úkolů odpovídá Vězeňská služba nebo jiný subjekt, u něhož je odsouzený zařazen do práce (ust. § 39 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody).
Je povinnost evidovat a hlásit úraz odsouzeného ve výkonu trestu, který vznikl při práci nebo v souvislosti s ní?
Výslovně povinnost evidence, sepisování záznamů o úrazu a hlášení úrazů u vězňů zařazených k výkonu práce, právními předpisy stanovena není. Vzhledem k tomu, že za úrazy odpovídají subjekty, u kterých je vězeň zařazen k výkonu práce, podle ustanovení zákoníku práce, bylo by rozumné a výhodné postupovat při šetření takového úrazu, při vyhotovování záznamu o úrazu a při případné evidenci ap. podle ust. § 133c zákoníku práce, aby nehodová událost byla vhodně zdokladovaná a aby příčiny a zdroje takového úrazu mohly být napříště na pracovišti eliminovány.
Má Vězeňská služba nebo jiný subjekt, u něhož je odsouzený zařazen do práce, právo, aby za něho plnila pojišťovna v případě odpovědnosti za úraz vězně?
Ač se na práci odsouzených k výkonu trestu odnětí svobody, kteří byli zařazeni k výkonu práce, vztahují - pokud se týče pracovních podmínek a odpovědnosti za škodu při vzniku úrazu - ustanovení zákoníku práce, nejedná se o výkon práce v rámci pracovněprávního vztahu, pro které platí zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Povinnost pojišťovny plnit ve smyslu zákonného pojištění odpovědnosti tedy nevzniká.
V rámci komerčního majetkového pojištění je však možné se připojistit pro případ odpovědnosti za takový úraz.
Kdo dohlíží na bezpečnost a ochranu zdraví při práci odsouzených ve výkonu trestu?
Orgány příslušnými ke kontrole ochrany pracovních podmínek odsouzených ve výkonu trestu jsou orgány inspekce práce podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Působnost Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce se vztahuje jak na věznice a právnické nebo fyzické osoby zaměstnávající odsouzené, tak na samotné odsouzené ve výkonu trestu odnětí svobody.
Nový zákon o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci můžete prodiskutovat s odbornicí JUDr. Annou Janákovou na semináři, který se bude konat 25. července 2006 v Praze.
