Časové rozlišení nákladů a výnosů při sestavování roční účetní závěrky

Náklady a výnosy se v zásadě účtují do období, s nímž věcně i časově souvisejí (tj. do období, kdy nastal výkon, který je jejich nositelem), nikoliv do období, kdy došlo k platbě. Důsledkem této zásady je potřeba náklady a výnosy časově rozlišovat.

Účetní jednotky většinou časově rozlišují položky již při jejich účtování v průběhu účetního období. Koncem roku je však nutné zkontrolovat, zda bylo časové rozlišení správně spočítáno, či zda se na některou z položek nezapomnělo. Následující tabulka podává přehled položek časového rozlišení:

Časové rozlišení nákladů a výnosů se účtuje v účtové skupině 38 – Přechodní účty aktiv a pasiv. Ve všech případech se časové rozlišení týká položek, u nichž je přesně znám účel, období a částka.

Náklady příštích období

Náklady příštích období jsou platby uhrazené v běžném účetním období, avšak vážící se k výkonům příštího (nebo příštích) období. Náklady příštích období je třeba zúčtovat do období, s nímž věcně souvisejí, nejpozději však do čtyř let od zaúčtování nákladů na účet 381 – Náklady příštích období (s výjimkou nájemného a dalších případů vyplývajících ze smluv, kdy doba zúčtování se řídí dobou uvedenou ve smlouvě). Nejčastěji se vyskytují náklady příštích období v těchto případech:

·         předem placené nájemné,

·         nepravidelné leasingové splátky,

·         pojistné v případě, že se pojistné a účetní období nekryjí,

·         předplatné novin a časopisů zaplacené koncem roku na příští rok,

·         zařazení drobného majetku většího rozsahu do používání.

Komplexní náklady příštích období

Komplexní náklady příštích období jsou různorodé náklady zaúčtované v běžném období, avšak váží se k výkonům příštího období. Vzhledem k tomu, že jde o skupinu různých nákladů, kterou nelze individuálně časově rozlišit, jsou ponechány v nákladech běžného období, avšak aktivují se ve prospěch nákladů na vrub účtu 382 – Komplexní náklady příštích období, aby se následně do nákladů rozpouštěly. Zúčtování se provede v účetním období, s nímž časově a věcně souvisejí, nejpozději však do čtyř let od zaúčtování na účet 382. Jde především:

·         o náklady na přípravu a záběh nové výroby,

·         o náklady na dlouhodobou reklamu a propagaci většího rozsahu.

Výdaje příštích období

Výdaje příštích období jsou platby hrazené zpětně za výkony minulého období. Na tyto platby se do nákladů běžného období tvoří zdroj ve prospěch účtu 383 – Výdaje příštích období. Lze zde účtovat pouze částky, u nichž je známo, že se v budoucích obdobích vynaloží na příslušný účel a v určité výši. Nejčastěji se vyskytují v následujících případech:

·         nájemné placené pozadu,

·         prémie a odměny placené po uplynutí roku,

·         zpětně vyúčtované úroky z úvěru.

Výnosy příštích období

Výnosy příštích období jsou předem přijaté příjmy za výkony, které budou poskytnuty až v příštím období. Příjem se zachytí souvztažně ve prospěch účtu 384 – Výnosy příštích období, z něhož se v následujícím období rozpouští do výnosů běžného období. Nejčastěji se vyskytují v následujících případech:

·         předem přijaté nájemné u pronajímatele,

·         přijaté nepravidelné leasingové splátky u leasingové společnosti,

·         přijaté pojistné v případě, že se nekryje pojistné a účetní období,

·         přijaté předplatné časopisů,

·         přijaté úhrady na obědy následujícího období.

Příjmy příštích období

Příjmy příštích období jsou dodané neuhrazené (a nevyfakturované) výkony, které patří do výnosů běžného období. Účtují se souvztažně ve prospěch účtu 385 – Příjmy příštích období. Patří k nim:

·         výnosové smluvní provize,

·         provedené nevyfakturované práce a služby,

·         nepřipsaný úrok z vkladových účtů naběhlý bankou.

Účty časového rozlišení podléhají dokladové inventarizaci, při které se posuzuje jejich výše a odůvodněnost. Časové rozlišení nákladů a výnosů není nutné v případech, kdy jde o nevýznamné částky, jejichž ponecháním v nákladech či výnosech bez časového rozlišení není dotčen účel časového rozlišení a účetní jednotka tím prokazatelně nesleduje záměrné upravování hospodářského výsledku, nebo o pravidelně se opakující náklady (výdaje), popř. výnosy (příjmy).

Postup při časovém rozlišení upravuje účetní jednotka vnitřní směrnicí a nesmí jej každoročně měnit. Ke změně může dojít zcela výjimečně v následujícím účetním období z důvodů dosažení věrného zobrazení předmětu účetnictví. Důvod změny a dopad do účetnictví musí být uvedeny v příloze k účetní závěrce.

Příklad

Při kontrole správnosti účetnictví koncem účetního období před sestavením účetní závěrky ve společnosti LOGO, a.s. (účetním obdobím je kalendářní rok), byly zjištěny tyto skutečnosti:

1.      Pojistka osobního automobilu ve výši 24.000 Kč zaúčtována v plné výši na účtu 548, pojistné období je od 1. 10. běžného roku do 30. 9. následujícího roku.

2.      Úhrada předplatného časopisů na příští rok ve výši 10.000 Kč zaúčtovaná na účet 501 v běžném roce.

3.      Nezaúčtovaná tvorba zdroje na nájemné za strojní zařízení na 4. čtvrtletí běžného období, které bude hrazeno v lednu následujícího roku ve výši 60.000 Kč.

4.      Nepřipsané úroky z vkladu na bankovním účtu ve výši 40.000 Kč.

5.      Přijaté nájemné pronajaté budovy na první pololetí následujícího roku, které dle smlouvy činí 120.000 Kč zaúčtováno v běžném roce na účtu 648.

6.      Nezaúčtovaná smluvní provize za zprostředkování obchodu pro společnost RAKO, s.r.o., který se v běžném roce zrealizoval ve výši 50.000 Kč.

7.      Náklady na vývoj nového výrobku, které podle kalkulace činily 400.000 Kč a jsou zahrnuty v režijních nákladech běžného roku. S výrobou se začne v příštím roce, jde o komplexní náklady příštích období, jejichž rozpouštění bylo stanoveno vnitřní směrnicí na dva roky.