Daňová kvóta dle Eurostatu

Eurostat vydal novou informaci ohledně výše daňových kvót v Evropské unii. Průměrná hodnota daňové kvóty je v Evropské unii 39,3.

Česká republika se s hodnotou 36,6 na žebříčku umístění států dle výše daňové kvóty objevuje přibližně uprostřed (seřazeno dle hodnot dosažených v roce 2004). Přesto do budoucna očekáváme, že daňová kvóta v České republice bude klesat.

V následující tabulce je uveden vývoj daňové kvóty v Evropské unii v letech 1995, 2003 a 2004. Ačkoliv z tabulky vyplývá, že se daňová kvóta v české republice v roce 2004 meziročně zvýšila o 0,6 p.b., očekáváme její následný pokles. V roce 2004 došlo ke zvýšení nepřímých daní, a to zejména spotřebních daní u tabákových výrobků. Dále je nutné zmínit, že ačkoliv se sazba DPH snížila o 3 p. b., řada výrobků byla přesunuta ze snížené sazby do základní, takže výsledné daňové zatížení bylo vyšší. Zdanění práce se neměnilo. V roce 2005 a 2006 byly naopak provedeny kroky ke snížení daňových sazeb, a to v případě daně z příjmů fyzických i právnických osob. Tato opatření by se v budoucnu měla projevit právě v poklesu daňové kvóty.

Principy stanovení výše daňové kvóty

Daňová kvóta se  vypočítá jako poměr součtu celkových daňových příjmů k HDP. Výše HDP je v zemích EU stanovena dle metodiky ESA 95, tedy na akruální bázi. Pokud jde o daňové příjmy, ty lze určit jednak na cash (hotovostním) principu, jednak na principu akruálním.

Hotovostní princip spočívá ve stanovení daňových příjmů dle jejich výše, která se zúčtuje k danému okamžiku na účty vlády, přičemž pro tuto evidenci přímo nerozhoduje okamžik vzniku povinnosti subjektu daň platit. Ačkoliv tímto systémem lze výši daňových příjmů vcelku jednoduše určit, Eurostat jej z důvodu konzistentnosti při poměřování s akruálně vypočítaným HDP nevyužívá. Hotovostní princip byl  používán IMF v rámci metodiky GFS 86, s nástupem metodiky GFSM 2001 však IMF používá současně i princip akruální. V ČR je i nadále používán hotovostní způsob výpočtu pro účely státního rozpočtu a státního závěrečného účtu, a to především z důvodů srovnatelnosti časové řady a rychlé dostupnosti dat.

Akruální systém měření daňových příjmů spočívá ve stanovení výše daňových příjmů, u nichž  v daném roce vznikla skutečnost, která zakládá povinnost poplatníka platit daň , resp. právo vlády daň v tomto roce, popřípadě dalších letech, vybrat. Ačkoliv tento způsob přesněji zobrazuje skutečné hospodaření vlády, vyvstává zde problém s přesným určením výše příjmů vlády v daném roce, které nelze definitivně zjistit ani s odstupem několika let - proto se využívají různé formy odhadů (např. upravené hotovostní příjmy).

Doplňující informace - daňová kvóta dle OECD

Data v další tabulce jsou čerpána z Revenue Statistics zpracovávaných OECD. Metodika OECD je nepatrně odlišná od metodiky Eurostatu, proto se čísla neshodují, nicméně tím, že je tabulka detailněji propracována co se týče struktury daňových příjmů a jejich podílu na HDP, poskytuje lepší přehled o tom, na jaký druh příjmů je při zdaňování v  České republice kladen důraz, a také možnost srovnání se zeměmi OECD.

Pokud jde o podíl celkových daňových příjmů na HDP, rozdíl není tak vysoký oproti zemím OECD, dokonce v roce 2003 došlo k přiblížení tohoto ukazatele, ovšem důvod byl v růstu průměru OECD, nikoliv ve skutečnosti, že by se v České republice snížilo daňové zatížení. V případě zdanění příjmů a zisků nedosahuje Česká republika průměru OECD, naopak nadprůměrné je sociální pojistné, což vede k vysokému celkovému daňovému zatížení příjmů z práce. Zdanění majetku se v České republice nemění, lze se pozastavit pouze nad jeho výší, neboť podíl inkasa majetkových daní na HDP je čtyřikrát menší než je průměrný podíl v OECD. Poslední položka, která přibližuje míru zdanění zboží a služeb, vypovídá o skutečnosti, že v tomto ukazateli Česká republika těsně kopíruje hodnoty průměru OECD.

Jaké jsou konkrétní dopady zákona o DPH a další změny ve vazbě na účetnictví a podmínky nároku na odpočet, se dozvíte na semináři Účetní a daňové souvislosti DPH - akce bonus v hodnotě 300 Kč.