Firemní auto pro soukromé účely v roce 2008

Bezplatné poskytnutí motorového vozidla zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely patří k častým zaměstnaneckým benefitům zejména u středních a větších firem.

Aktuální právní úpravu Vám vyloží odborník na semináři Daňová reforma - daňové a účetní změny od 1.1.2008 - akce bonus v hodnotě 590 Kč.

Nejen novelizací zákona o silniční dani vás provede Ing. Pavel Běhounek na semináři Daňová reforma 2008 - aktuálně k daňové a účetní legislativě - akce bonus v hodnotě 590 Kč.

Bezplatné poskytnutí motorového vozidla zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely patří k častým zaměstnaneckým benefitům zejména u středních a větších firem. Zaměstnavatel může poskytnout zaměstnanci jakékoliv motorové vozidlo - osobní automobil, dodávkový automobil, nákladní automobil, motocykl. K používání motorového vozidla pro služební i soukromé účely může zaměstnavatel poskytnout jak vozidlo zahrnuté v obchodním majetku, tak vozidlo najaté formou fi­nančního pronájmu nebo operativního leasingu, resp. i vozid­lo vypůjčené z půjčovny. Zaměs­tnanec může používat služební vozidlo pro soukromé účely na základě smluvního vztahu uzavřeného mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. O použití služebního vozidla pro svou souk­romou potřebu rozhoduje zaměstnanec, k jednotlivým soukromým jízdám není třeba žádného souhlasu zaměstnavatele.

Bezplatné poskytnutí motorového vozidla zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely podléhá na straně zaměstnance zdanění podle § 6 odst. 6 ZDP. Jedná se o nepeněžní příjem zaměstnance ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozid­la. Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, který novelizoval i zákon o daních z příjmů s účinností od 1. 1. 2008, ponechal ustanovení § 6 odst. 6 ZDP beze změny. Dochází však k novému definování tzv. zúčtovaného příjmu směrodatného pro zahrnutí příjmů zaměstnance do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální pojištění a na všeobecné zdravotní pojištění. Jak v § 5 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., tak v § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. se s účinností od 1. 1. 2008 stanoví, že zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Pro zahrnutí plnění zaměstnavatele zaměstnanci do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální pojištění a na všeobecné zdravotní pojištění je směrodatné, zda toto plnění je předmětem daně z příjmů fyzických osob a plnění není od této daně osvobozeno. Z těchto důvodů se od 1. 1. 2008 zahrnuje do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální pojištění a na všeobecné zdravotní pojištění i nepeněžní příjem zaměstnance ve výši 1 % vstupní ceny motorového vozidla poskytnutého zaměstnavatelem zaměstnanci k bezplatnému používání pro služební a soukromé účely.

Další změnou účinnou od 1. 1. 2008 je výpočet základu daně (dílčího základu daně) z příjmů ze závislé činnosti. Tímto základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel sám za sebe, a u zaměstnance, na kterého se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, zvýšené o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na toto zahraniční pojištění.

Modelový příklad srovnání zdanění nepeněžního příjmu v r. 2007 a v r. 2008

Manažer má od společnosti s r. o. poskytnuté služební vozidlo k používání pro služební i soukromé účely od r. 2007. Vstupní cena automo­bilu činí 900 tis. Kč. Hrubá měsíční mzda činí pro zjednodušení v každém měsíci r. 2007 a 2008 stejnou částku 30 000 Kč. Zaměstnanec podepsal Prohlášení k dani.

Řešení v r. 2007

Výpočet měsíční zálohy na daň	Bez vozidla pro soukromé účely v Kč	Včetně vozidla pro soukromé účely v Kč
Hrubá mzdaNepeněžní příjem (1 %)Celkem příjem ke zdaněníPojistné na soc. a zdrav. pojištění (12,5 %)Základ daněZáloha na daňSleva na poplatníkaZáloha na daň po slevěČistá mzda	30 000 30 000 - 3 750 26 250 4 776- 600 4 176 22 074	30 000 9 000 39 000 - 3 750 35 250 7 565- 600 6 965 19 285
Rozdíl		- 2 789

Řešení v r. 2008

Výpočet měsíční zálohy na daň	Bez vozidla pro soukromé účely v Kč	Včetně vozidla pro soukromé účely v Kč
Hrubá mzdaNepeněžní příjem (1 %)Celkem příjem ke zdaněníPojistné hrazené zaměstnavatelem (35 %)Základ daně (superhrubá mzda)Záloha na daň (15 %)Sleva na poplatníkaZáloha na daň po slevěPojistné zaměstnance (12,5 %)Čistá mzda	30 000 30 000 10 500 40 500 6 075 - 2 070 4 005 3 750 22 245	30 000 9 000 39 000 13 650 52 650 7 905 - 2 070 5 835 4 875 19 290
Rozdíl		- 2 955

Rozdíly roku 2008 oproti roku 2007:

1) Ve zdaňovacím období r. 2007 se nepeněžní příjem zaměstnance z titulu bezplatného poskytnutí služebního vozidla i k soukromým účelům nezahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální pojištění a na všeobecné zdravotní pojištění.

2) Ve zdaňovacím období r. 2007 se pro výpočet základu daně u zaměstnance odečtou od zdanitelného příjmu ze závislé činnosti částky, které je povinen platit zaměstnavatel za zaměstnance na pojistné na sociální pojištění a na všeobecné zdravotní pojištění (12,5 % vyměřovacího základu).

3) Ve zdaňovacím období r. 2008 se neodečítají při výpočtu základu daně u zaměstnance částky, které je povinen platit zaměstnavatel za zaměstnance na pojistné na sociální pojištění a na zdravotní pojištění (12,5 % vyměřovacího základu). Naopak zdanitelný příjem se zvyšuje při výpočtu základu daně o pojistné na sociální pojištění a na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel sám za sebe (26 % + 9 % = 35 % vyměřovacího základu). Zdanění probíhá z tzv. „superhrubé“ mzdy.

4) Ve zdaňovacím období r. 2008 se nepeněžní příjem zaměstnance z titulu bezplatného poskytnutí služebního vozidla i k soukromým účelům zahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální pojištění a na všeobecné zdravotní pojištění. Z toho důvodu se v našem případě připočte k celkovému zdanitelnému příjmu zaměstnance při bezplatném poskytnutí motorového vozidla k soukromým účelům ve výši 39 000 Kč pojistné hrazené zaměstnavatelem ve výši 0,35 x 39 000 Kč = 13 650 Kč. Superhrubá mzda tak činí 52 650 Kč, ze které je stanovena měsíční záloha na daň ve výši 0,15 x 52 700 Kč = 7 905 Kč. Podobně pojistné, které hradí zaměstnavatel za zaměstnance, se vypočte z vyměřovacího základu 39 000 Kč (8 % na sociální pojištění a 4,5 % na zdravotní pojištění).

Bližší podmínky zdanění na straně zaměstnance

- poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za nepeněžní příjem zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozid­la

- nepeněžní příjem ve výši 1% ze vstupní ceny vo­zidla se vždy přičítá ke zdanitelné mzdě zaměstnance při stanovení měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti

- nepeněžní příjem 1 % ze vstupní ceny se počítá ve stejné výši ze vstupní ceny, ať se jedná o zcela nové vozidlo, starší vozidlo, resp. vozidlo již zcela odepsané

- poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, které má najaté v rámci finančního nebo operativního leasingu, vychází se pro stanovení nepeněžního příjmu zaměstnance ze vstupní ceny vo­zidla u původního vlastníka (pronajímatele)

- pokud dojde u zaměstnavatele k ukončení smlouvy o finančním pronájmu a k následnému odkoupení najatého vozidla, zůstává nepeněžní příjem zaměstnance ve výši 1 % ze vstupní ceny vozidla stále stejný, vychází se i nadále pro stanovení nepeněžního příjmu zaměstnance ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka (pronajímatele)

- pokud ve vstupní ceně není zahrnu­ta daň z přidané hodnoty, pro účely výpočtu nepeněžního příjmu zaměstnance se vstupní cena o tuto daň zvýší

 

- při výpočtu nepeněžního příjmu zaměstnance nezávisí na skutečném rozsahu užívání vozidla pro soukromé účely, směrodatná je skutečnost poskytnutí možnosti využívání vozidla pro soukromé účely (přitom plná výše 1 % ze vstupní ceny vozidla se připočte k základu daně pro stanovení měsíční zálohy na daň i v pří­padě, že vozidlo je poskytnuto až posledního dne v měsíci)

- poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více motorových vozi­del k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z nejvyšší vstupní ceny motorového vozidla

- poskytne-li zaměstnavatel zaměst­nanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce více motoro­vých vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z úhrnu vstupních cen všech poskytnutých všech motorových vozidel používaných pro služební i soukromé účely

- pokud je jedno motorové vozidlo poskytnuto pro služební i soukromé účely více zaměstnancům, je zdanitelným příjmem zaměstnance 1 % vstupní ceny vozidla měsíčně u každého ze zaměstnanců- v případě, že vozidlo je poskytnuto pro služební i soukromé účely společníkovi společnosti s r. o., který nemá žádné příjmy z práce pro společnost, je částka odpovídající 1 % vstupní ceny poskytnutého vozidla jeho jediným zdanitelným příjmem ze závislé činnosti, který podléhá zdanění

- je-li částka, která se posuzuje jako nepeněžní příjem za­městnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč.

Příklad č. 1

Manažer má od společnosti s r. o. poskytnuté služební vozidlo k používání pro služební i soukromé účely od r. 2006. Vstupní cena automo­bilu činí 980 tis. Kč. V době od 5. 4. 2008 do 5. 6. 2008 je zaměstnanec nepřítomen v práci z důvodu pobytu v nemocnici a následné domácí léčby.

Řešení:

K příjmu ze závislé činnosti se připočítává nepeněžní příjem ve výši 9 800 Kč měsíčně. Po dobu dlouhodobé nemoci je stále nepeněžním příjmem zaměstnance podléhající zdanění ze závislé činnosti částka 9 800 Kč (za měsíc květen, kdy zaměstnanec pobírá pouze nemocenské dávky, je to jeho jedi­ný zdanitelný příjem ze závislé činnosti). Tento příjem vchází v r. 2008 do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální pojištění a na všeobecné zdravotní pojištění.

Příklad č. 2

Manažer společnosti s r. o. má poskytnuté vozidlo pro služební i soukromé účely, které společnost pořídila v rámci smlouvy o fi­nančním pronájmu s následnou koupí najaté věci. Pořizovací cena vozidla u leasingové společnosti činí vč. DPH 820 000 Kč, úhrnná hodnota nájemného dle leasingové smlouvy činí 925 000 Kč. Po ukon­čení leasingové smlouvy společnost vozidlo odkoupí za kupní cenu 1 tis. Kč.

Řešení:

Manažer, který má toto vozidlo poskytnuto k bezplatnému používání i pro soukromé účely, má nepeněžní příjem 8 200 Kč měsíčně jak po dobu trvání leasingové smlouvy, tak po odkupu automobilu za 1 tis. Kč společností. Při stanovení výše nepeněžního příjmu se vychází ze vstupní ceny vozidla u leasingové společnosti, a nikoliv z celkové hodnoty leasingové smlouvy. Výše nepeněžního příjmu vchází v r. 2008 do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální pojištění a na všeobecné zdravotní pojištění.

Příklad č. 3

Obchodní společnost poskytne vedoucímu marketingu v lednu 2008 k bezplatnému používání pro služební i soukromé účely osobní automobil pořízený v r. 2004. K datu uzavření smlouvy o poskytnutí vozidla zaměstnanci pro služební i soukromé účely je vozidlo zcela odepsáno jak daňově, tak účetně, přičemž vstupní cena vozidla při jeho zakoupení činila 520 000 Kč.

Řešení:

Vozidlo má nulovou zůstatkovou hodnotu, přesto bude nepeněžní příjem zaměstnance vycházet ze vstupní ceny při koupi vozidla. Počínaje měsícem leden 2008 přichází ke zdanění u zaměstnance nepeněžní příjem ve výši 5 200 Kč za kalendářní měsíc. Výše nepeněžního příjmu vchází do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální pojištění a na všeobecné zdravotní pojištění.

Příklad č. 4

Manažer firmy má poskytnuté vozidlo k používání pro služební i soukromé účely v pořizovací ceně 650 tis. Kč a to od 30. 11. 2006. Před předáním vozidla manažerovi byla na vozidle provedena klimatizace za 48 tis. Kč. V průběhu roku 2007 je provedena na vozidle modernizace spočívající v zabudování CD přehrávače za 11 tis. Kč (květen), v provedení střešního okénka za 15 tis. Kč a zabudování defend-locku za 15 tis. Kč (srpen) – ceny jsou uvedeny vč. DPH.

Řešení:

V roce 2006 jde o technic­ké zhodnocení provedené v 1. roce odpisování, které se přič­te k pořizovací ceně automobilu. Nepeněžním příjmem zaměstnance bude od měsíce listopad 2006 výše 1 % z částky 698 tis. Kč, tedy částka 6 980 Kč měsíčně. Počínaje měsícem srpen 2007 se bude jednat o technické zhodnocení na vozidle ve výši 41 tis. Kč. Nepeněžní příjem zaměstnance bude činit za měsíce leden až červenec roku 2007 stále 6 980 Kč měsíčně, od měsíce srpen se zvýší o 1 % z technického zhodnocení, tj. na částku 7 390 Kč.Počínaje lednem 2008 bude částka nepeněžního příjmu 7 390 Kč zahrnuta do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální pojištění a na zdravotní pojištění. Pokud bude mít zaměstnanec například za měsíc leden 2008 příjem ve výši 50 000 Kč, bude jeho zdanění následující:

Výpočet lednové zálohy na daň	Částky v Kč
Hrubá mzdaNepeněžní příjem (1 %)Celkem příjem ke zdaněníPojistné hrazené zaměstnavatelem (35 %)Základ daně (superhrubá mzda)Záloha na daň (15 %)Sleva na poplatníkaZáloha na daň po slevěPojistné zaměstnance (12,5 %)Čistá mzda	50 000 7 390 57 390 20 087 77 477 11 625 - 2 070 9 555 7 174 33 271

 

Daňové řešení na straně zaměstnavatele

Postupem zaměstnavatele z hlediska možného uplatnění nákladů na provoz služebního vozidla poskytnutého k bezplatnému využívání zaměstnancem i pro soukromé účely se zabývá bod 28 pokynu MF č. D-300 k § 24 odst. 2 ZDP.

Při využívání motorového vozidla, které je zahrnuto v ob­chodním majetku poplatníka nebo v pronájmu, jak pro služeb­ní, tak i pro soukromé účely zaměstnanců, se neuplatňuje re­žim poměrné výše nákladů (daňových výdajů), např. podle § 28 odst. 6 zákona, neboť tento režim není uplatňován ani pro poměrnou výši po­řizovací ceny motorového vozidla zahrnované podle § 6 odst. 6 zákona do základu daně zaměstnance (společníka), která rovněž není závislá na skutečném fyzickém opotřebení, resp. na počtu ujetých km. Přitom daňové výdaje za pohonné hmoty jsou daňovým výdajem pouze při použití vozidla pro služební účely.

Z výše uvedeného vyplývá, že odpisy, náklady na opravy a udržování vozid­la, silniční daň, pojištění odpovědnosti a havarijní pojištění, náklady na garážování vozidla apod. jsou u zaměstnavatele daňově uzna­telné v plné výši a nedochází k jejich daňovému krácení v poměru ujetých kilometrů pro podnikatelské účely k celko­vému počtu ujetých kilometrů vč. soukromých jízd. Náklady na spotřebované pohonné hmoty pro soukromé účely si však hradí zaměstnanec a nejsou daňově uz­natelné u zaměstnavatele.

Příklad č. 5

Manažer společnosti má poskytnuto služební vozidlo o vstupní ceně 1 800 000 Kč k používání pro služební i soukromé účely. Zaměstnavatel hradí zaměstnanci veškeré výdaje na pohonné hmoty, tedy i na soukromé cesty.

Řešení:

Nepeněžním příjmem zaměstnance je částka 18 000 Kč měsíčně, která počínaje zdaněním za měsíc leden 2008 vstupuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Nepeněžním příjmem zaměstnance bude rovněž částka za spotřebované pohonné hmoty na soukromé cesty, která podléhá zdanění daní z příjmu ze závislé činnosti a rovněž tato částka vstupuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel pak musí o hodnotu spotřebovaných PHM na soukromé účely zaměstnance snížit daňově uznatelné náklady a z hlediska DPH musí na tyto PHM spotřebované na soukromé cesty zaměstnance vystavit doklad o použití a odvést daň z přidané hodnoty.