Hlavní rozdíly mezi IFRS a českými předpisy v oblasti dlouhodobého hmotného majetku – I. část

Největší rozdíly mezi vykazováním podle mezinárodních standardů finančního výkaznictví a českých účetních předpisů spočívají v oblasti dlouhodobého hmotného majetku. Podniky, které převádějí účetní výkazy na IFRS např. z důvodu konsolidace by měly mít zvláštní registr hmotného majetku, aby splňovaly požadavky standardu IAS 16 – Pozemky, budovy a zařízení. Rovněž podniky, kterým vznikla povinnost účtovat podle IFRS musí udělat velké zásahy do registru hmotného majetku, který byl původně vedený v souladu s českými předpisy.

Následující tabulka sumarizuje hlavní rozdíly v této oblasti:

  Vysvětlení hlavních rozdílů – I. část

1.      Náhradní díly

  Mezinárodní standardy finančního výkaznictví

Podle IFRS jsou běžné náhradní díly součástí zásob a účtují se do nákladů v okamžiku spotřeby. Hlavní náhradní díly, které se specificky vztahují k určité položce pozemků, budov a zařízení a mají dobu použitelnosti delší než jeden rok, mají být klasifikovány jako položka pozemků, budov a zařízení a následně odepisovány, popřípadě testovány na snížení hodnoty v souladu s IAS 36 – Snížení hodnoty aktiv. Pokud se takto klasifikované náhradní díly ještě nepoužívají, mají být odepisovány po dobu použitelnosti aktiva, ke kterému přísluší. Pokud se již začnou používat, doba odepisování má upravena s ohledem na jejich vlastní dobu použitelnosti (standard požaduje komponentní přístup k odepisování – viz. bod 2).

Standard neuvádí žádná numerická kritéria od jaké částky mají být náhradní díly klasifikovány jako položky pozemků budov a zařízení. Podnik by měl mít v účetních směrnicích popsaný způsob, popřípadě stanovení numerických kritérií pro klasifikaci náhradních dílů jako pozemky, budovy a zařízení (s ohledem na významnost). Je nutno si uvědomit, že zvolená klasifikace může ovlivnit výsledný zisk nebo ztrátu.

  České předpisy

České předpisy klasifikují náhradní díly v položce zásoby. Zásoby se neodepisují, ale zúčtují do nákladů v době spotřeby.

2.      Komponentní odepisování

  Mezinárodní standardy finančního výkaznictví

V souladu se standardem IAS 16 – Pozemky, budovy a zařízení by měla být každá část položky dlouhodobého majetku jejíž pořizovací cena je významná vzhledem k celkové hodnotě aktiva, odepisována samostatně např. letadlo a motory nebo budova a výtah apod. Jednotlivě nevýznamné části mohou být seskupeny a odepisovány společně.

Podnik by měl mít ve svých účetních směrnicích stanoveno, které položky se budou odepisovat samostatně. Kromě významnosti by měly být brány v úvahu i další aspekty položek jako např. doba výměny apod.  

Registr hmotného majetku musí být veden v příslušném detailu, aby bylo možno jednotlivě rozlišit komponenty aktiv (nebo skupin aktiv) s různou dobou použitelnosti. 

  České předpisy

V českém účetnictví komponentní odepisování není povoleno. Soubor majetku se musí odepisovat jako celek. 

3.      Náklady spojené s demontáží aktiva a s uvedením místa do původního stavu

  Mezinárodní standardy finančního výkaznictví

Součástí pořizovací ceny jsou náklady spojené s demontáží a odstraněním aktiva a uvedením místa do původního stavu.

Náklady spojené s demontáží a odstraněním aktiva a uvedením místa do původního stavu se na druhé straně rozpoznají jako rezerva v souladu s IAS 37 – Rezervy. Povinnost vznikne podniku buď v době, kdy je aktivum pořizováno nebo jako důsledek užívání aktiva z jiného důvodu než je výroba zásob během doby užívání. 

  České předpisy

  Podle českých předpisů náklady spojené s demontáží a odstraněním aktiva a uvedením místa do původního stavu nejsou součástí pořizovací ceny aktiva. Může se na ně ovšem tvořit rezerva.

4.      Generální prohlídky

  Mezinárodní standardy finančního výkaznictví

Některá aktiva, aby byla schopna provozu, vyžadují pravidelné generální prohlídky po určitém období nebo po určitém počtu výkonů. Výdaje na tyto prohlídky jsou aktivovány do rozvahy a tvoří samostatné aktivum, které je odepisováno do doby další generální prohlídky.

Standard neuvádí žádná specifická kritéria, co je konkrétně generální prohlídka. Podniky by si měly ve svých účetních směrnicích nadefinovat, které prohlídky budou klasifikovat jako „generální“. Zvolené účetní pravidlo může podstatným způsobem ovlivnit výsledný zisk nebo ztrátu podniku.

  České předpisy

Náklady na generální prohlídky jsou obvykle součástí oprav a tvoří se na ně v souladu se zákonem o daních z příjmu rezerva nebo jsou účtovány přímo do nákladů.

5.       Směna aktiv

  Mezinárodní standardy finančního výkaznictví

Položka pozemků budov a zařízení může být získána směnou za jinou položku pozemků budov a zařízení. V tomto případě je získaná položka oceněna reálnou hodnotou, za splnění následujících podmínek:

• transakce má komerční povahu;
• reálná hodnota převzatého nebo předaného aktiva je spolehlivě určitelná.

V případě, že jedna z podmínek není splněna, aktivum je vedeno v účetní hodnotě předaného aktiva a potom transakce neovlivní zisk nebo ztrátu podniku.  

Transakce má komerční povahu v případě, že se směnou aktiv změní:

• konfigurace (riziko, načasování a částka) peněžních toků;
• specifická hodnota pro podnik;
• změny jsou významné ve srovnání s reálnou hodnotou předaného aktiva.

  České předpisy

České předpisy neuvádějí ohledně směny aktiv žádná specifická pravidla. Podle českých předpisů se směna aktiv účtuje jako prodej a nákup aktiva.

Mezinárodní účetní standardy obracejí zaběhnutá domácí účetní pravidla vzhůru nohama. Proto jsme pro Vás připravili semináře s tématikou IAS/IFRS:

• Se všemi novelizovanými standardy IAS/IFRS Vás seznámí Ing. Radka Loja 10. února 2005.
• S průběhem konsolidované účetní závěrky podle české legislativy i IAS/IFRS Vás autorka článku seznámí ve dnech 22. – 23. února 2005.