Jak se vypočítá průměrná mzda zaměstnance při obdržené výpovědi

Průměrný výdělek se (až na výjimky) zjišťuje k prvnímu dni následujícího kalendářního měsíce po uplynutí rozhodného období, tedy k 1.1., 1.4., 1.7. a 1.10.

Dotaz:

Dobrý den,

jak se vypočítá průměrná mzda zaměstnance při obdržené výpovědi, když má nárok na vyplacení odstupného ve výši trojnásobku průměrné mzdy. Děkuji za odpověď"

Odpověď:

V případě, že zaměstnanci vznikl nárok na odstupné při skončení pracovního poměru, pak se odstupné stanoví podle průměrného výdělku zaměstnance zjištěného za měsíční období v hrubé výši (viz § 67 odst. 2 zákoníku práce). Definice průměrného výdělku a způsob jeho výpočtu je stanovena v §§ 351 až 362 zákoníku práce.

Průměrný výdělek se (až na výjimky) zjišťuje k prvnímu dni následujícího kalendářního měsíce po uplynutí rozhodného období, tedy k 1.1., 1.4., 1.7. a 1.10. Průměrný výdělek zaměstnavatel zjišťuje z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Za odpracovanou dobu se přitom považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat.

Příklad:

V případě, že zaměstnanci skončí pracovní poměr k 28. 2. 2010 a zaměstnanci vzniklo právo na poskytnutí odstupného ke dni skončení pracovního poměru, pak je rozhodným obdobím pro výpočet průměrného výdělku, 4. čtvrtletí roku 2009 a použije se pro výpočet výše odstupného průměrný výdělek zjištěný k 1. 1 . 2010.

Může se stát, že v rozhodném období, z něhož se průměrný výdělek zjišťuje, zaměstnanec nepracuje. V takovém případě se tato doba ani poskytovaná náhrada mzdy do výpočtu průměrného výdělku nezapočítává. Průměrný výdělek se tedy vždy zjišťuje z dosažené hrubé mzdy nebo platu za odpracovanou dobu. Jak již bylo uvedeno výše, odpracovanou dobu se rozumí veškerá doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat. Jde tedy o dobu, kdy zaměstnanec fakticky pracuje, případně o dobu, kdy sice fakticky nekoná práci podle pracovní smlouvy, ale např. se účastní školení za účelem prohloubení kvalifikace, což se považuje za výkon práce a náleží zaměstnanci i za tuto dobu mzda či plat. V případě, že zaměstnanec v rozhodném období neodpracuje alespoň 21 pracovních dní, používá se tzv. pravděpodobný výdělek. Ten se zjišťuje z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, případně z hrubé mzdy nebo platu, kterého by zřejmé dosáhl (viz blíže § 355 zákoníku práce).

Průměrný hrubý měsíční výdělek se stanoví tak, že se průměrný hodinový výdělek přepočítá na 1 měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadající na 1 měsíc v průměrném roce, který má pro tento účel 365,25 dnů a že se průměrný hodinový výdělek vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce.

Příklad:

Zaměstnanec má průměrný hodinový výdělek 140 Kč. Pracuje na plný úvazek, tj. 40 hodin/týden. Jaký bude jeho průměrný měsíční výdělek?

Průměrný měsíční výdělek = 140 Kč x (40 x 4,348) tj. 24 348,8 Kč

Odstupné je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci v termínu pro výplatu mzdy nebo platu, který nejblíže následuje po skončení pracovního poměru. Pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne, může mu vyplatit odstupné již v den skončení pracovního poměru nebo v jakémkoliv pozdějším sjednaném termínu.