Pokud jste uzavřel se společností pracovní smlouvu na...
Dotaz:
Od roku 1990 do konce roku 2006 jsem podnikal jako fyzická osoba a zaměstnával 18 pracovníků. Bylo mi daňovým poradcem doporučeno, abych z firmy "překlopil" do s. r. o. což se k 1. 1. 2007 stalo.
V této firmě jsem jediným společníkem a zároveň jednatelem.
Na doporučení daňového poradce jsem uzavřel pracovní smlouvu mezi firmou - s. r. o., kde vystupuji v zastoupení coby jednatel, - a mnou, jako fyzickou osobou, že od 1. 1. 2007 budu pracovat ve funkci jednatele společnosti.
Jestli dobře rozumín výkladu, pak takováto smlouva je neplatná?
Otázkou je, jakou smlouvu tedy můžu se svojí s. r. o. uzavřít? Nebylo by prosím možné tento poskytnutý výklad více konkretizovat a co v této situaci si mohu dovolit?
Odpověď:
Pokud jste uzavřel se společností pracovní smlouvu na výkon funkce jednatele, pak je taková smlouva skutečně neplatná.
Funkci jednatele není totiž možné vykonávat v pracovním poměru podle zákoníku práce. Vztah mezi společností a jednatelem v souvislosti s výkonem jeho funkce totiž nemůže být vztahem pracovněprávním ve smyslu zákoníku práce, ale je zvláštním vztahem obchodněprávním, který se řídí obchodním zákoníkem (zákon č. 513/1991 Sb.).
Důvod, proč statutární orgán společnosti nemůže vykonávat svou funkci jako zaměstnanec společnosti je ten, že obsahem činnosti statutárního orgánu nikdy nemůže být závislá práce ve smyslu § 2 odst. 4 ZP (zákon č. 262 /2006 Sb.), která je definičním znakem pracovněprávního vztahu (viz § 1 ZP). Je třeba si uvědomit, že jednatel není jen jakýsi „pracovník" společnosti či něco podobného, ale je osobou, jejíž jednání je jednáním samotné s. r. o.! Potom není pochopitelně možné, aby svojí funkci vykonával jako závislou práci, kdy by byl ke společnosti ve vztahu podřízenosti. Rovněž tak např. ustanovení zákoníku práce o odpovědnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli za způsobenou škodu jsou zcela nekompatibilní s úpravou odpovědnosti statutárního orgánu za škodu způsobenou při výkonu funkce dle obchodního zákoníku.
Nemožnost vykonávat funkci jednatele v pracovním poměru ovšem ještě neznamená, že jednatel nemůže vykonávat pro společnost jakoukoliv činnost jako zaměstnanec. Skutečnost, že fyzická osoba je společníkem společnosti s ručením omezením nebo jejím jednatelem sama o sobě nebrání tomu, aby navázala s touto společností pracovněprávní vztah, pokud jeho náplní není výkon činnosti statutárního orgánu, tj. jednání jménem společnosti a obchodní vedení společnosti. Je tedy možné, aby jednatel s. r. o. sám uzavřel jménem společnosti se sebou samým pracovní smlouvu např. na provozování počítačové sítě, protože je třeba vždy oddělovat jednání dané osoby jakožto jednatele společnosti a jakožto soukromé osoby.
Pokud ovšem jednatel uzavírá sám se sebou pracovní smlouvu, taková smlouva bude neplatná v případě, že bude pro společnost nevýhodná a to z toho důvodu, že za společnost nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy společnosti. Kdyby tedy jednatel uzavřel jménem s.r.o. sám se sebou pracovní smlouvu, která by byla pro společnost nevýhodná, byla by smlouva neplatná z toho důvodu, že ji za společnost uzavřela neoprávněná osoba. Pro praxi lze tedy z hlediska opatrnosti doporučit takové smlouvy raději neuzavírat. Pokud bychom se podívali na to, jakým způsobem tedy jednatelé vykonávají svou funkci ve společnosti, resp. jaká je úprava jejich vzájemného vztahu, je v praxi nejčastější situace, kdy jednatel vykonává činnost statutárního orgánu na základě smlouvy o výkonu funkce, což je v zákoně neupravený (tzv. nepojmenovaný) smluvní typ.
§ 66 odst. 2 ObchZ stanoví, že vztah mezi společností a osobou, která je jejím statutárním orgánem nebo členem tohoto statutárního orgánu (tj. i vztah mezi s. r. o. a jejím jednatelem), se řídí přiměřeně ustanovením o mandátní smlouvě, pokud ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo ze zákona nevyplývá jiné určení práv a povinností. Mandátní smlouvu upravuje obchodní zákoník v § 566 a následujících. Když tedy vše výše uvedené aplikujeme na Váš případ, dojdeme k závěru, že pracovní smlouva, kterou jste se společností uzavřel, je neplatná. V důsledku toho se Váš vztah jakožto jednatele a společnosti od 1. 1. 2007 řídí přiměřeně ustanoveními obchodního zákoníku o mandátní smlouvě (ta nemusí být ani písemná). Plnění od společnosti, které jste dosud obdržel z neplatné pracovní smlouvy, je třeba společnosti vrátit, protože se jedná o plnění z neplatného právního důvodu. Společnost Vám pak může vyplatit třeba i stejné plnění z titulu úplaty za výkon funkce při přiměřeném použití mandátní smlouvy, která je vždy úplatná. Tato na první pohled jednoduchá účetní operace se však může zkomplikovat tím, že společnost pravděpodobně za Vás jako za zaměstnance odvedla různé povinné platby (sociální a zdravotní pojištění), které bude zřejmě nutno žádat od příslušných úřadů zpět. Tuto otázku je nutné probrat s daňovým poradcem.
Ačkoliv tedy jednatel může ve společnosti působit i bez smlouvy o výkonu funkce, lze doporučit, abyste takovou smlouvu se společností uzavřel. Tato smlouva musí být písemná a musí být písemně schválena společníky (tj. Vámi). Smlouvu podepíšete Vy jednou za společnost jako jednatel a podruhé jako jednatel za sebe, což vypadá velmi kuriózně, nicméně jinak to nejde. Zbývá doplnit, že oba podpisy musí být úředně ověřeny, popř. musí mít smlouva formu notářského zápisu (viz § 132 odst. 3 ObchZ), jinak bude smlouva neplatná.
Jakými metodami lze ocenit podnik jako celek, jak na to a jakou metodu zvolit a mnohé další Vám vyloží odborník Ing. Jan Heřman, CSc. 17. května 2007 na našem semináři !
