Mechanizovaná manipulace

Manipulace s materiálem je definována jako odborné přemisťování, ložení a usměrňování nejrůznějšího materiálu – věcí (v některých oborech – kupř. v dopravě se místo pojmu „materiál“ používá „věc“) a to ve výrobě, oběhu a skladování.

Za mechanizovanou manipulaci je pak považována taková manipulace, která je prováděna zařízeními nebo prostředky užívanými v oblasti manipulace s materiálem.

Poznámka:

Mezi zařízení pro mechanizovanou manipulaci se řadí dopravní a zdvihací zařízení, dále pak zařízení pro ložné operace, pro úpravu materiálu k manipulaci atd. Jako prostředky k mechanizované manipulaci jsou chápány zejména prostředky přepravní a dopravní.

Podle charakteru prováděné činnosti se mechanizovaná manipulace dále člení – kupř. na manipulaci:

• Valivou - manipulace prováděná na valivých prvcích,
• Vidlicovou – manipulace prováděná vidlicí, resp. vidlicemi,
• Závěsnou – manipulace při které jsou manipulační jednotky nebo manipulovaný materiál zavěšeny,
• Přesuvnou – manipulace prováděná smykem nebo valivým pohybem,
• Na vzduchovém polštáři – manipulace prováděná na vrstvě vzduchu, který proudí mezi opěrnou plochou manipulační jednotky a podlahou (terénem).

Součástí mechanizované manipulace je i nákladní doprava. V tomto díle, s ohledem na jeho zaměření, je resp. postupně bude věnována pozornost pouze technologické dopravě a manipulaci a dále pak dopravě vnitrozávodové.

Mechanizovaná manipulace – až na výjimky představuje typicky doplňkovou (pomocnou) činnost, zajišťující hlavní – základní výrobní proces. Tato skutečnost v dřívějším období zcela jednoznačně způsobovala, že tehdejší podniky ve snaze o zajištění neustále se zvyšujících objemů výroby investovaly (pokut tak vůbec činily), respektive s ohledem na přidělované omezené finanční prostředky byly nuceny investovat pouze do základních výrobních prostředků, zajišťujících hlavní výrobu – plnění naplánovaných výrobních objemů.

Naznačený postup způsoboval, že do původních výrobních objektů a prostorů byly postupně instalovány další výrobní stroje a technická zařízení, čímž docházelo k neustálému zužování manipulačních a komunikačních tras, na které ale byly co do množství přemisťovaného materiálu v čase kladeny neustále se zvyšující požadavky. Narůstaly problémy při zajišťování plynulosti mezioperační manipulace a technologické dopravy v jednotlivých výrobních objektech v rámci vnitro-objektové manipulace a dopravy, které byly umocňovány i zvyšujícím se počtem provozovaných dopravních a přepravních prostředků. Stejné problémy bylo možno sledovat i u dopravy mimo-objektové při přemisťování nejrůznějších surovin, polotovarů a finálních výrobků mezi jednotlivými výrobními objekty, za současného morálního a fyzického zastarávání používané techniky

Dále třeba uvést nedostatečnou údržbu a úroveň prováděných oprav technických prostředků mechanizované manipulace, které byly také z tohoto důvodu často provozovány v závadném až havarijním technickém stavu za situace, kdy nebyla zajištěna ani minimální požadovaná úroveň jejich bezpečnosti a provozuschopnosti. Nedostatečná byla i úroveň prováděné údržby samotných výrobních objektů. Jako příklad lze uvést neodpovídající technický stav rozhodující většiny podlah, výrobních ploch a jednotlivých komunikací, zejména pak pro jejich kluznost a poškození.

Naznačené problémy provázené dále nízkou úrovní dodržování bezpečnostně provozních předpisů ze strany obsluh jednotlivých strojů a technických zařízení v rámci celé mechanizované manipulace pak tvořily prvotní příčinu registrované úrazovosti, která převyšovala jak tehdejší celoresortní, tak i celostátní dosahované výsledky. Jako příklad lze uvést vnitrozávodovou dopravu v tehdejších strojírenských resortech, kde úrazová četnost jen v rámci bývalého Federálního ministerstva všeobecného strojírenství dlouhodobě převyšovala stejný ukazatel celého resortu 1,6 - 1,8 x a tentýž ukazatel bývalého Federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství 2,5 – 3 x.

Vyčíslené celostátní hodnoty úrazové četnosti ve vnitrozávodové dopravě se v období před rokem 1990 dlouhodobě pohybovaly v rozmezí 4,59 - 3,42 oproti stejnému celostátně dosahovanému ukazateli ve srovnatelném období 3,81 - 3,13. Podobný stav byl zjišťován i u úrazové závažnosti – průměrném procentu pracovní neschopnosti, což dokazovalo, že v rámci vnitrozávodové dopravy byla v uvedené době registrována nejen vyšší, ale i závažnější úrazovost oproti celostátnímu průměru. Uvedený pohled na úrazovost ve vnitrozávodové dopravě lze doplnit o úrazovost nejzávažnější – smrtelnou. V posuzovaném období měrná smrtelná úrazovost – počet smrtelných úrazů na 1 zaměstnance za období 1 roku dosahovala následujících hodnot:

·                     Vnitrozávodová doprava                       1,7 . 10^-4- 2,7 . 10^-4,

·                     Celostátní výsledky                              1,0 . 10^-4- 1,2 . 10^-4,

V porovnání s dřívějším období lze v současné době sledovat jisté zlepšení v rámci celé mechanizované manipulace včetně provozu vnitrozávodové dopravy. Vzhledem k tomu, že i v oblasti hlavní výrobní činnosti zaznamenaly některé současné firmy viditelné zlepšení, platí i dnes již uvedená skutečnost: úroveň bezpečnosti práce v rámci vnitrozávodové dopravy a mechanizované manipulace jako celku stále zaostává za hlavní výrobní činností.

Z jednorázového rozboru pracovní úrazovosti ve vnitrozávodové dopravě za období let 2000 – 2004 byl zjištěn nárůst obou sledovaných ukazatelů pracovní úrazovosti (oproti celostátním výsledkům) – viz následující přehled hodnot indexů 2004/2000:

Četnost případů na 100 pojištěnců:

·         ČR                                                0,90

·         Vnitrozávodová doprava                 1,14

Průměrné % pracovní neschopnosti:

·         ČR                                                0,97

·         Vnitrozávodová doprava                 1,03

Na základě dlouhodobého sledování úrazovosti ve vnitrozávodové dopravě a mechanizované manipulaci lze uvést následující rozložení celkové úrazovosti:

·                     Provoz nejrůznějších vozíků                                  32,7%

·                     Provoz jeřábů                                                      29,3%

·                     Provoz ostatních mobilních prostředků            20,2%

·                     Provoz kolejové dopravy                                       12,1%

·                     Provoz transportních zařízení – dopravníků              4,6%

·                     Provoz výtahů                                                       0,8%

·                     Provoz regálových zakladačů                      0,3%

-----------------------------------------------------------------------

               C e l k e m                                         100,0%

Rozložení zameškaných kalendářních dnů, vyjadřující do jisté míry úrazovou závažnost, je zřejmé z následujícího přehledu:

·                     Provoz jeřábů                                                      32,5%

·                     Provoz nejrůznějších vozíků                                  24,0%

·                     Provoz ostatních mobilních prostředků       19,7%

·                     Provoz kolejové dopravy                                      16,7%

·                     Provoz transportních zařízení – dopravníků              5,9%

·                     Provoz výtahů                                                       0,7%

·                     Provoz regálových zakladačů                      0,5%

------------------------------------------------------------------------

                    C e l k e m                                                100,0%

Uvedených přehledů mohou zaměstnavatelé využít při plánování politiky bezpečnosti práce v rámci jednotlivých firem, jakož i při plnění úkolů v oblasti prevence rizik. Pohledem na předcházející přehledy je zřejmé, že rozhodující počet úrazů – 62% v rámci vnitrozávodové dopravy a mechanizované manipulace je vázán na provoz nejrůznějších manipulačních vozíků a jeřábů. Vezmeme-li v úvahu dále provoz ostatních mobilních prostředků, dostáváme rozhodující podíl z celkové úrazovosti – přes 82%.

Prospěšné pro zaměstnavatele budou i vyčíslené hodnoty velikostí rizik obsluh jednotlivých zařízení (viz též 9/2.4.1). Pro lepší možnost vzájemného porovnávání byly vyčísleny i hodnoty poměrných rizik. Tyto byly získány když riziko relativně nejbezpečnější obsluhy - obsluhy výtahů s hodnotou 7,2 . 10^-3 bylo přepočítáno na hodnotu = 1 a ostatní zjištěné výsledky byly přepočítány stejným poměrem.

Hodnoty poměrné velikosti rizika obsluhy jednotlivých zařízení v rámci vnitrozávodové dopravy:

*Poznámka:

Do obsluhy jeřábů byli vedle jeřábníků dále započítáváni i vazači, na které ale připadá rozhodující počet úrazů zaznamenávaných v jeřábovém provozu. Na základě uvedeného se udaná hodnota poměrného rizika u obsluhy jeřábů jeví jako podhodnocená. Pro objektivnější posuzování velikosti rizika jeřábového provozu bude vhodné uvažovat s hodnotou téměř dvojnásobnou – přibližně asi 10,0.

V rámci zajišťování bezpečnosti práce a prevence rizik na úseku vnitrozávodové dopravy a mechanizované manipulace jsou zaměstnavatelé povinni zejména:

1.       Zajistit bezpečný technický stav používaných zdvihacích a dopravních zařízení (např. jeřábů, výtahů, transportérů), přepravních prostředků (nejrůznějších obalů, nádob, přepravních skříní apod.), dopravních prostředků – „pojízdných zařízení“ (vozíků, automobilů, kolejových vozidel pro nákladní dopravu atd.), zařízení pro ložné operace, skladovacích zařízení apod. Při plnění tohoto úkolu je nutno vycházet z jednotlivých právních a ostatních předpisů vztahujících se na uvedená zařízení – to znamená i z požadavků ČSN.

2.       Zajistit odpovídající technický stav průchodových a manipulačních uliček, dopravních cest a statních komunikací, včetně pracovních ploch, určených k provozu dopravních prostředků a pohybu zaměstnanců. Při plnění tohoto úkolu nutno řešit i otázku pravidelného čištění uvedených ploch včetně odstraňování sněhu a náledí v zimním období a tím i minimalizaci nebezpečí smyku. Představu o dosahovaných hodnotách součinitele tření pneumatikami „pojízdných zařízení“ lze získat z následující tabulky.

Součinitel tření pneumatiky na různém povrchu

Nebezpečí smyku na náledí

Největší nebezpečí smyku představuje jízda po náledí a to ještě v závislosti na teplotě, kdy součinitel tření dosahuje těchto hodnot:

·                        0^o C                                     0,05 – 0,10

·                     -10^o C                                     0,08 – 0,15

·                     -20^o C                                     0,15 – 0,20

Z uvedených hodnot vychází i teorie dvojnásobku brzdné dráhy, podle které:

·         mokrá plocha je kluzká dvakrát více oproti suché,

·         zasněžená plocha je kluzká dvakrát více oproti mokré,

·         plocha s náledím je kluzká dvakrát více oproti zasněžené.

3.       Zajistit obsluhám jednotlivých strojů a technických zařízení  užívaných v rámci vnitrozávodové dopravy a mechanizované manipulace teoretické zaškolení a praktické zaučení v obsluze, resp. řízení příslušného stroje – zařízení; (toto školení je prováděno nad rámec vstupního a periodického školení podle § 35 odst. 2 zákoníku práce). Při plnění této povinnosti zaměstnavatelé vychází též z případných kvalifikačních předpokladů stanovených v souvisejících právních předpisech.

Průvodní dokumentace

Při určování kvalifikačních požadavků jsou zaměstnavatelé povinni vycházet i z průvodní dokumentace příslušného stroje – návodu k použití, dodávaného podle nařízení vlády č.24/2003 Sb.

Návod k použití musí obsahovat mj.:

• pracovní místa, která mají být osazena obsluhou,
• předpokládané použití strojního zařízení – a to jak v rámci „běžného“, tak i „rozumně předpokládaného“ použití,
• upozornění na nepřípustné způsoby použití,
• pokyny pro výcvik - zaškolení.

Pokud je předpoklad, že strojní zařízení bude použito v prostředí s nebezpečím výbuchu, musí být v návodu k použití uvedeny všechny důležité a nezbytné informace – a to i z hlediska obsluhy a pokynů pro výcvik. (nařízení vlády č. 24/2003 Sb. příloha č.1 bod 1 .7 .4).

U řady mobilních – pojízdných strojů a zařízení lze pomocí různých nástaveb, pracovních doplňků či přídavných zařízení změnit nejen základní funkci používaného stroje (zařízení) a možnosti jeho využití, ale i jeho bezpečnostně technické parametry, včetně způsobu ovládání apod. Z této skutečnosti musí zaměstnavatelé vycházet i při zajišťování školení příslušných zaměstnanců.

Přijďte s Ing. Dušátkem podiskutovat o BOZP při provozu manipulačních vozíků na náš seminář.