Odpovědnost vedoucích zaměstnanců stavby

Jakou odpovědnost mají vedoucí zaměstnanci stavby podle zákoníku práce? Za jakou škodu zaměstnavatel odpovídá a za kterou nikoliv? Vše podstatné se dozvíte zde.

Odpovědnost vedoucích zaměstnanců stavby lze dělit na:

a) odpovědnost pracovněprávní upravenou zákoníkem práce;
b) odpovědnost občanskoprávní upravenou občanským zákoníkem;
c) odpovědnost trestněprávní upravenou trestním zákoníkem.

 NahoruPracovněprávní odpovědnost

Vedoucí zaměstnanci zaměstnavatele a jejich povinnosti

Předně je třeba vysvětlit pojem vedoucího zaměstnance dle klasifikace uvedené v zákoníku práce.

Vedoucím zaměstnancem je ten zaměstnanec, který pracuje v přímé řídící působnosti statutárního orgánu, je-li zaměstnavatelem právnická osoba (společnost) nebo pracuje v přímé řídící působnosti zaměstnavatele, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba (živnostník).

Vedoucím zaměstnancem je dále ten zaměstnanec, který pracuje v přímé řídící působnosti vedoucího zaměstnance přímo podřízeného statutárnímu orgánu, je-li zaměstnavatelem právnická osoba( společnost) nebo v přímé řídící působnosti vedoucího zaměstnance přímo podřízeného zaměstnavateli, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba (živnostník).

Na stavbě jsou v obecném případě vedoucími zaměstnanci stavbyvedoucí a mistr. Upozorňujeme však na skutečnost, že pozici vedoucího zaměstnance může mít každá společnost upravenou interními předpisy jinak.

Povinnosti zaměstnavatele

Za dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví na stavbě odpovídá v obecné rovině zaměstnavatel, ale současně je tato povinnost rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu jejich pracovních funkcí.

Zaměstnavatelé jsou podle zákona povinni vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a vhodné pracovní podmínky tak, aby se předcházelo rizikům, přičemž prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývajících z právních a ostatních předpisů, k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, případně je minimalizovat, pokud je nelze vhodnými opatřeními zcela vyloučit.

Zákoník práce stanoví, že v případech, kdy na jednom pracovišti plní pracovní úkoly zaměstnanci dvou anebo více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni písemně se informovat o možných rizicích plynoucích ze vzájemné spolupráce a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti s tím, že za jejich splnění odpovídají vedle zaměstnavatele jeho vedoucí zaměstnanci na všech stupních řízení, a to v rozsahu odpovědnosti, která odpovídá jejich pracovnímu zařazení.

Vhledem k současným mimořádným událostem způsobeným zejména povodněmi, považujeme za nutné připomenout zákonnou povinnost zaměstnavatele včas přijmout opatření pro případ vzniku mimořádných událostí jako jsou havárie, požáry a povodně a jiná vážná nebezpečí, která mohou přivodit zastavení prací a případnou evakuaci zaměstnanců. Na nebezpečí mimořádných událostí reagují předpisy též stanovením požadavků na řešení a uspořádání částí staveb, např. v § 9 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, který věnuje z tohoto hlediska zvýšenou pozornost stavbám v zaplavovaném území.

Další zákonné povinnosti zaměstnavatele

Zaměstnavatel je povinen:

• nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotnímu stavu;
• informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie je zařazena jím vykonávaná práce;
• sdělit zaměstnancům jaké zdravotnické zařízení jim poskytne lékařskou péči;
• zabezpečit, aby zaměstnanci jiného zaměstnavatele, kteří vykonávají práce na jeho pracovištích obdrželi před jejich zahájením vhodné informace a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
• nahradit zaměstnanci, který se podrobí lékařské prohlídce ztrátu na výdělku;
• zajistit zaměstnancům, zejména těm, kteří mají uzavřenu pracovní smlouvu na dobu určitou, dostatečné a přiměřené informace a pokyny k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci;
• zabezpečit, aby zaměstnanci jiného zaměstnavatele vykonávající práci na jeho pracovištích obdrželi před jejich zahájením vhodné a přiměřené informace a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a o přijatých opatřeních pro případ vzniku požáru, poskytnutí první pomoci a evakuaci osob v případě mimořádných událostí;
• ve vhodných případech informovat zaměstnance o výši expozice rizikových faktorů, zejména v případech gravidity žen;
• zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci;
• nepoužívat takové formy odměňování, při kterém mohou být zaměstnanci vystaveni zvýšenému nebezpečí újmy na zdraví;
• není-li možné rizika při práci zcela odstranit nebo dostatečně omezit, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci osobní ochranné prostředky.

Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání

Zaměstnavatel u něhož došlo k pracovnímu úrazu je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku úrazu a bez vážných důvodů nesmí měnit stav na místě úrazu až do doby jeho objasnění. O pracovním úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele uvědomí bez zbytečného odkladu jeho zaměstnavatele a umožní mu účast na objasnění jeho příčin. Povinností zaměstnavatele je vést knihu úrazů, kam se zaznamenávají všechny úrazy i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost. V této souvislosti je zaměstnavatel povinen ohlásit pracovní úraz orgánům stanoveným v příslušném vládním nařízení.

Obdobné povinnosti má zaměstnavatel u něhož vznikla nemoc z povolání a je povinen učinit taková opatření, aby odstranil nebo minimalizoval rizika jejich vzniku.

Problematika náhrady škody

Povinností zaměstnavatele je zajišťovat svým zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby zaměstnanci mohli řádně plnit svoje pracovní povinnosti.

Zaměstnavatel je v této souvislosti oprávněn nezbytném rozsahu provádět kontrolu věcí, které zaměstnanci k němu přinášejí nebo odnášejí, případně provádět prohlídky zaměstnanců, při osobní prohlídce musí být dodržena ochrana osobnosti.

Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu, která mu vznikla při plnění pracovních povinností. Odpovídá:

• za škodu na věcech, které se obvykle nosí do práce a které si zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů na obvyklém místě. Pro tyto případy ale platí patnáctidenní promlčecí lhůta, která začne běžet ode dne, kdy se zaměstnanec o škodě dozvěděl;
• za věcnou škodu, kterou zaměstnanec utrpěl při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo odvracení nebezpečí hrozící životu nebo zdraví, pokud škoda nevznikla úmyslně.

Zaměstnavatel neodpovídá zaměstnanci za škodu:

• na dopravním prostředku, kterého použil při plnění pracovních úkolů bez jeho souhlasu;
• která vznikla na nářadí, zařízeních a předmětech potřebných pro výkon práce, které použil bez jeho souhlasu.

Pokud jde o náhradu škody, je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci skutečnou škodu a limit náhrady škody za věci, které se do práce obvykle nenosí je 10.000,- Kč.

Obecně platí, že je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu v penězích, pokud škodu neodčiní uvedením v předešlý stav. Pokud zaměstnavatel prokáže, že škodu zavinil také poškozený zaměstnanec, pak se odpovědnost zaměstnavatele poměrně omezí. Při určení výše škody na věci se vychází z její ceny v době vzniku škody.