Obecně platná metodika pro posuzování odstupových vzdáleností staveb neexistuje; žádný právní předpis nemůže řešit bezpočet variant různých vztahů sousedících staveb. Podle stavebního zákona je v této věci plně kompetentní příslušný stavební úřad, jenž může pro navrženou stavbu na základě odůvodněné žádosti povolit výjimku z příslušné vyhlášky.
Dotaz:
Zajímá mě výklad čl. 8 odst. 2 vyhlášky č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, týkající se vzájemných odstupů staveb, kde se uvádí, že „Jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn, s výjimkou vzájemných odstupů staveb rodinných domů podle odstavce 3 až 6. Uvedené odstupy mezi stavbami pro bydlení neplatí pro jednotlivé stavby umísťované v prolukách. Obdobně se určují odstupy od staveb nebytových.“
1. Co je myšleno protilehlými stěnami? Jsou protilehlé stěny i takové, které nejsou rovnoběžné?
2. Dá se za protilehlou stěnu považovat i šikmá střecha?
3. Co je myšleno výškou vyšší z protilehlých stěn, například v případě svažitého terénu, kdy se pata jedné z protilehlých stěn nachází výrazně výše než pata druhé?
Odpověď:
Především je nutno uvést, že k aplikaci uvedené vyhlášky v každém jednotlivém případě při postupu podle stavebního zákona je plně kompetentní příslušný stavební úřad městské části hl. m. Prahy. Obecně platná metodika pro posuzování odstupových vzdáleností staveb v daném směru neexistuje a pro množství různých variant a situací staveb by ani nebylo reálné ji zpracovat. Text vyhlášky například neposkytuje ani oporu pro použití pomocných srovnávacích rovin řešících vzájemné vazby staveb ve svahu. Žádný právní předpis nemůže řešit bezpočet variant různých vztahů sousedících staveb; konkrétní řešení odstupových vzdáleností navržené a odůvodněné projektantem musí posoudit příslušný stavební úřad při postupu podle stavebního zákona.
Je nutno připomenout, že při posuzování vzájemných odstupů staveb je nezbytné ve všech případech respektovat první odstavec čl. 8 citované vyhlášky: „Vzájemné odstupy staveb musí splňovat zejména požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, ochrany památek, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování pohody bydlení. Odstupy musí dále umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, které souvisejí s funkčním využitím území (například sítě technického vybavení, dětská hřiště)."
Pokud v určitých případech dojde ke zjištění, že striktní posouzení podle vyhlášky neodpovídá jejím požadavkům a přesto by stavba mohla být v místě navržena, aniž by uživatele staveb sousedních i své budoucí uživatele prokazatelně nepříznivě ovlivňovala, lze pro navrženou stavbu na základě odůvodněné žádosti povolit výjimku (čl. 8 odst. 2 je jedním z „výjimkových" ustanovení). Stavební úřad by měl odborně posoudit a rozeznat případy, v nichž ryze formální uplatnění zmíněného ustanovení popírá jeho původní urbanistický smysl.
Z výše položených otázek lze proto jednoznačně odpovědět pouze na otázku druhou, tzn. že šikmou střechu nelze považovat za stěnu.
Kolaudačním řízením krok za krokem Vás provede Ing. Jiří Blažek na semináři Kolaudační řízení a následné užívání staveb.
