Dne 1. května 2004 vstoupil v účinnost zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (dále jen „zákon o podnikání na kapitálovém trhu“).
Tímto dnem zároveň začalo v České republice platit nařízení Evropského Parlamentu a Rady EU č. 1606/2002, o používání Mezinárodních účetních standardů (dále jen „IAS/IFRS“), z nichž vyplývá povinnost společností, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na některém z regulovaných trhů EU (dále jen „emitenti“), vyhotovovat své konsolidované účetní závěrky podle IAS/IFRS.
Den vstupu České republiky do Evropské unie byl také dnem, kdy nabyla účinnosti novela
zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“), upravující používání IAS/IFRS v České republice. Výše uvedenou povinnost ukládá pouze obchodním společnostem a zároveň rozšiřuje použití IAS/IFRS i na nekonsolidované účetní závěrky těchto společností (§ 19 odst. 9 zákona o účetnictví).
Rádi bychom seznámili čtenáře s naším pohledem na problematiku informačních povinností souvisejících s finančním výkaznictvím emitenta z pohledu IAS/IFRS a zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Naše pojednání není zaměřeno na analýzu ostatních povinností emitenta (zejména dle § 120 – 122 zákona o podnikání na kapitálovém trhu). Naším cílem je upozornit na případná úskalí, se kterými se mohou emitenti v souvislosti s plněním svých informačních povinností setkat, a zároveň je seznámit s požadavky IAS/IFRS na finanční výkaznictví za období kratší než úplné účetní období.
Výroční zprávy
První ze dvou hlavních informačních povinností emitenta kótovaných cenných papírů dle zákona o podnikání na kapitálovém trhu (§ 118 a § 123 zákona o podnikání na kapitálovém trhu) je povinnost zveřejnit na své internetové adrese (URL adrese) a zaslat Komisi pro cenné papíry (dále jen „Komise“) do čtyř měsíců po skončení účetního období (nebo ve lhůtě, kterou stanoví právní řád státu, ve kterém má emitent sídlo) výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu obsahující účetní závěrky ověřené auditorem.
Způsob uveřejňování a zasílání výroční zprávy upravuje vyhláška č. 264/2004 Sb. komise cenných papírů o formě a způsobu zasílání výroční zprávy a pololetní zprávy emitenta kótovaného cenného papíru a o způsobu plnění povinnosti oznámit podíl na hlasovacích právech, ve znění pozdějších předpisů. Komise také emitentům pravidelně zasílá příslušné formuláře a pokyny k plnění informační povinnosti.
Kromě náležitostí podle zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví (tj. zákona o účetnictví) musejí zmíněné výroční zprávy obsahovat také :
· informace o hospodářských výsledcích, finanční situaci a podnikatelské činnosti za uplynulé účetní období v rozsahu údajů uváděných v prospektu;
· informace o předpokládané hospodářské a finanční situaci v následujícím účetním období;
· informace o všech peněžitých a naturálních příjmech, které přijali za účetní období vedoucí osoby a členové dozorčí rady od emitenta a od osob ovládaných emitentem, a to za každého člena představenstva, za každou jinou vedoucí osobu a za každého člena dozorčí rady;
· za každého člena statutárních orgánů, všechny ostatní vedoucí osoby emitenta, za všechny členy dozorčí rady a za osoby blízké těmto osobám informace o počtu akcií, o opčních a podobných smlouvách a o specifických obchodech;
· principy odměňování vedoucích osob emitenta a členů dozorčí rady;
· informace o odměnách uhrazených za účetní období auditorům v členění dle jednotlivých druhů služeb, odděleně za emitenta a za konsolidovaný celek.
Komise může povolit, aby emitent, který má povinnost sestavovat účetní závěrku (dále „samostatnou účetní závěrku“) i konsolidovanou účetní závěrku, uveřejnil při plnění informační povinností emitenta pouze jednu z nich. To je možné zejména v případě, kdy konsolidovaná účetní závěrka obsahuje údaje, které by jinak obsahovala účetní závěrka emitenta v nekonsolidované formě.
Podle zákona o účetnictví (§ 19 odst. 9) připravuje emitent zmíněné dokumenty v souladu s požadavky IAS/IFRS.
Pololetní zpráva
Druhou hlavní informační povinností emitenta kótovaných cenných papírů podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu (§ 119 zákona o podnikání na kapitálovém trhu ) je povinnost zveřejnit na své internetové adrese (URL adrese) a zaslat Komisi do dvou měsíců po uplynutí prvních šesti měsíců účetního období pololetní zprávu.
Stejně jako u výroční zprávy upravuje způsob uveřejňování a zasílání pololetní zprávy vyhláška č. 264/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Pololetní zpráva musí obsahovat:
· číselné údaje v rozsahu rozvahy a výkazu zisku a ztráty včetně údajů za odpovídající období předchozího roku;
· zprávu o auditu, pokud je prováděn audit pololetní zprávy;
· popis podnikatelské činnosti a hospodářské výsledky emitenta za vykazované pololetí a faktory, které je ovlivnily, srovnání s odpovídajícím obdobím předchozího roku;
· předpokládaný budoucí vývoj podnikatelské činnosti emitenta a jeho hospodářských výsledků.
Komise může v určitých případech povolit zúžení obsahu pololetní zprávy.
Zákon o podnikání na kapitálovém trhu výslovně nespecifikuje účetní pravidla, podle nichž by měla být pololetní zpráva připravena. Ani zákon o podnikání na kapitálovém trhu, ani zákon o účetnictví nestanoví povinnost, aby emitent v rámci pololetní zprávy uveřejnil pololetní, resp. mezitímní účetní závěrku.. Zákon tedy nepožaduje formální sestavení pololetní či mezitímní účetní závěrky, ale postačí uvést do pololetní zprávy pouze příslušné údaje. Sestaví-li však emitent tuto závěrku, jsou podmínky na obsah pololetní zprávy splněny.
V každém případě je však při přípravě pololetní zprávy třeba vycházet z údajů v účetnictví vedeného podle IAS/IFRS, jak je uvedeno výše. Pololetní zpráva sestavená podle odlišných principů by pravděpodobně byla zavádějící a nesplňovala by ani podmínku poskytnutí věrného a poctivého obrazu o finanční situaci, předmětu podnikání a hospodářských výsledcích emitenta za uplynulé pololetí a o vyhlídkách budoucího vývoje uvedených ukazatelů (např. v porovnání s výroční zprávou obsahující účetní závěrku, která podle IAS/IFRS sestavena být musí), jak požaduje §121 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu.
Vzhledem k výše uvedenému máme za to, že emitenti mohou při plnění pololetní informační povinnosti podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu postupovat v zásadě dvěma způsoby:
a) Zpracovat v pololetí „oficiální“ mezitímní účetní závěrku v souladu se standardem IAS 34 – Mezitímní účetní výkaznictví a použít ji pro účely vypracování pololetní zprávy, nebo
b) Pro vypracování pololetní zprávy dle požadavků Komise použít údaje z účetnictví vedeného podle IAS/IFRS, a to pouze v rozsahu rozvahy a výkazu zisku a ztráty (tj. nezpracovávat „oficiální“ mezitímní závěrku).
Tento alternativní postup je doporučený také Výborem evropských regulátorů cenných papírů (Committee of European Securities Regulators – CESR) s tím, že od ledna 2007 by měly společnosti s kótovanými cennými papíry postupovat výhradně a plně dle IAS 34 Mezitímní účetní výkaznictví.
Pololetní zpráva se podle zákona uveřejňuje v konsolidované nebo nekonsolidované formě. Ačkoliv zákon v tomto ohledu výslovně nestanoví žádná pravidla (a zdálo by se tak, že formu může emitent libovolně zvolit), lze podle našeho názoru mít za to, že emitenti zpracovávající konsolidovanou účetní závěrku (pro účely výroční zprávy) by měli konsolidované údaje uvést i v pololetní zprávě. V opačném případě by opět zřejmě nebyla splněna podmínka věrného a poctivého obrazu o hospodaření, situaci a výsledcích.
Emitenti, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na oficiálním trhu v zemích EU musí pololetní zprávu nejpozději v den prvního uveřejnění v kterémkoli jiném členském státě EU doručit Komisi.
Sankce
Komise může za nedodržení pravidel pro zpracování výroční nebo pololetní zprávy (podle § 171 písm. c) a d) zákona o podnikání na kapitálovém trhu) uložit společnosti pokutu až do výše 10 000 000 Kč. Kromě pokuty může Komise uložit i jiné opatření, jako například nařídit mimořádné provedení auditu nebo změnu auditora apod.
Pololetní závěrky z pohledu IAS/IFRS – mezitímní závěrky
Postupy pro sestavování závěrek za období kratší než je úplné účetní období (dále jen „mezitímní období“) se zabývá standard IAS 34 – Mezitímní účetní výkaznictví. Standard neurčuje, které společnosti mají podle tohoto standardu postupovat, jeho cílem je stanovit minimální obsah mezitímní účetní závěrky a určit pravidla pro vykazování a oceňování v úplných nebo zkrácených účetních závěrkách za mezitímní období.
Standard IAS 34 určuje minimální součásti mezitímní účetní závěrky, zároveň však nezakazuje sestavit mezitímní účetní závěrku i v kompletní formě účetní závěrky dle IAS 1 Sestavení a zveřejnění účetní závěrky. Tento standard vychází z předpokladu, že čtenář a uživatel mezitímní účetní závěrky má přístup také k poslední roční účetní závěrce. Z tohoto důvodu by měla mezitímní účetní závěrka přinášet především vysvětlení událostí a změn, které jsou důležité pro pochopení změn ve finanční situaci vykazující společnosti a hospodářském výsledku od poslední roční účetní závěrky.
Délka období, za které je sestavována mezitímní účetní závěrka nesmí ovlivnit roční výsledek společnosti. Proto musí společnost pro účely ocenění svých aktiv, závazků, výnosů, nákladů a peněžních toků vycházet z informací dostupných k datu mezitímního období.
Také hladinu významnosti stanoví společnost s ohledem na údaje v mezitímní účetní závěrce a nikoli na očekávané údaje za úplné účetní období.
Přílohy standardu IAS 34 uvádějí celou řadu příkladů používání odhadů a aplikace principů vykazování a oceňování v mezitímní účetní závěrce.
Minimální součásti mezitímní účetní závěrky
- zkrácená rozvaha
- zkrácená výsledovka
- zkrácený výkaz peněžních toků
- zkrácený výkaz změn ve vlastním kapitálu
- vybrané komentáře k účetním výkazům
- prohlášení o shodě účetních pravidel a metod výpočtů použitých při sestavení mezitímní účetní závěrky s pravidly a metodami výpočtů použitými při sestavení poslední roční účetní závěrky, případně popis podstaty a dopadu změn
- vysvětlení cyklických a sezónních operací v mezitímním období
- podstata a finanční vyjádření položek ovlivňujících aktiva, závazky, vlastní kapitál, čistý zisk nebo peněžní toky, které jsou neobvyklé svou charakteristikou, velikostí či výskytem
- podstata a finanční vyjádření změn v odhadech uvedených v předcházejících mezitímních obdobích, pokud jsou tyto významné pro běžné mezitímní období
- emise, zpětný odkup a splacení dluhových a majetkových cenných papírů
- vyplacené dividendy na kmenové a ostatní akcie
- výnosy a hospodářský výsledek podle segmentů dle IAS 14 Vykazování podle segmentů pokud je to vyžadováno v roční účetní závěrce
- významné události po konci mezitímního období
- dopady změn ve struktuře společnosti, včetně podnikových kombinací, akvizic, zrušení účastí v dceřinných a přidružených společnostech, restrukturalizací a ukončovaných činností
- změny v podmíněných závazcích a podmíněných aktivech od posledního ročního rozvahového dne
Běžné a srovnatelné období pro jednotlivé výkazy mezitímní závěrky
V následujícím přehledu období, která mají být součástí mezitímní účetní závěrky, pro ilustraci uvádíme také konkrétní data a období pro společnost, jejímž rozvahovým dnem je 31. prosinec a běžným mezitímním obdobím šest měsíců končících 30. června 2005.
Rozvaha
- ke konci běžného mezitímního období (k 30. červnu 2005)
- k rozvahovému dni bezprostředně předcházejícího úplného účetního období (k 31. prosinci 2004)
Výsledovka, výkaz peněžních toků a výkaz o změnách ve vlastním kapitálu
- za období prvních šesti měsíců běžného období (od 1. ledna 2004 do 30. června 2005)
- za období prvních šesti měsíců předcházejícího účetního období (od 1. ledna 2003 do 30. června 2004)
Zkrácené finanční výkazy
Standard IAS 34 odstavec 10 uvádí, že zkrácené účetní výkazy zahrnují „přinejmenším řádky s mezisoučty“ (headings and subtotals), které jsou obsaženy v poslední roční účetní závěrce společnosti“ a vybrané komentáře k finančním výkazům.
Daným označením by se měly téměř ve všech případech rozumět položky, které byly uvedeny v posledních ročních finančních výkazech společnosti, tedy v rozvaze, výsledovce, výkazu peněžních toků a výkazu změn ve vlastním kapitálu.
Slovní spojení „řádky s mezisoučty“ by mohlo zdánlivě naznačovat, že nejsou vyžadovány veškeré položky z roční účetní závěrky. Tato interpretace by však způsobila potíže uživateli účetní závěrky, který chce analyzovat vývoj v mezitímní období v porovnání s ročními účetními obdobími. Položky vykazované v poslední účetní závěrce jsou navíc vysoce agregované.
Jen stěží bychom si dovedli představit položku roční výsledovky, která by neměla být vykázána také ve výsledovce mezitímní. Mezitímní výsledovka například nemůže v žádném případě začínat hrubým ziskem (představujícím tržby snížené o náklady na prodej zboží). Dle IAS 1 - Zveřejňování účetní závěrky je nezbytné na samostatných řádcích roční účetní závěrky vykázat tržby a náklady na prodej zboží (pokud jsou náklady klasifikovány podle funkce v podniku), nebo různé složky nákladů na prodej zboží (jestliže jsou náklady klasifikovány podle jejich druhů). Z důvodu porovnatelnosti a možnosti provedení analýzy by stejné položky měly být vykázány i v mezitímní výsledovce.
V případě rozvahy by doslovný výklad slovního spojení „řádky s mezisoučty“ mohl vést k sestavení mezitímní rozvahy, v níž by byla vykázána pouze celková oběžná aktiva, celková stálá aktiva, celková krátkodobá a dlouhodobá pasiva a celkový vlastní kapitál, což jsou obecně údaje, které k provedení analýzy dalšího vývoje nestačí.
Ve výkazu změn vlastního kapitálu by měly být všechny významné pohyby vlastního kapitálu, k nimž došlo během mezitímního období, vykázány samostatně.
Jestliže byla některá z kategorií aktiv, závazků, vlastního kapitálu, výnosů, nákladů nebo peněžních toků natolik významná, že vyžadovala samostatné vykázání ve finančních výkazech obsažených v poslední roční účetní závěrce, bude takové samostatné zveřejnění obecně na místě i v mezitímní závěrce. Mezisoučtové kategorie výkazu peněžních toků „provozní“, „investiční“ a „finanční“ postačovat pravděpodobně nebudou.
Podle standardu IAS 34 odstavec 10 se doplňkové řádky nebo poznámky uvedou v případě, že by jejich opomenutí učinilo zkrácené mezitímní účetní výkazy zavádějícími. Zveřejnění proto bude nutné i u nové kategorie aktiv, závazků, vlastního kapitálu, výnosů, nákladů nebo peněžních toků, která se poprvé vyskytne právě v mezitímním období.
Závěrem
Společnosti, které jsou po vstupu České republiky do Evropské unie povinny účtovat a vyhotovovat své roční účetní závěrky podle IAS/IFRS, jsou povinny podle stejných účetních pravidel připravovat také své mezitímní účetní závěrky.
Pro splnění pololetní informační povinnosti těchto společností (emitentů) zákona o podnikání na kapitálovém trhu lze při přípravě pololetní zprávy postupovat v zásadě dvěma způsoby:
a) Zpracovat v pololetí „oficiální“ mezitímní účetní závěrku v souladu se standardem IAS 34 – Mezitímní účetní výkaznictví a použít ji pro účely vypracování pololetní zprávy, nebo
b) Pro vypracování pololetní zprávy dle požadavků Komise použít údaje z účetnictví vedeného podle IAS/IFRS, a to v rozsahu rozvahy a výkazu zisku a ztráty (tj. nezpracovávat „oficiální“ mezitímní závěrku).
V každém případě je nezbytné do pololetní zprávy uvést další údaje podle § 119 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, tj. popis podnikatelské činnosti a hospodářské výsledky emitenta za vykazované pololetí a faktory, které je ovlivnily, srovnání s odpovídajícím obdobím předchozího roku, předpokládaný budoucí vývoj podnikatelské činnosti emitenta a jeho hospodářských výsledků, a také zprávu o auditu, pokud údaje uváděné v pololetní zprávě ověřuje auditor.
Údaje za konsolidovaný celek uvede v pololetní zprávě ten emitent, který podle zákona o účetnictví sestavuje konsolidovanou účetní závěrku.
Chcete-li se seznámit s mezinárodními účetními standardy finančního výkaznictví z oblasti dlouhodobého majetku, navštivte seminář Dlouhodobý majetek v pojetí IFRS.
