Právo dovolat se relativní neplatnosti právního úkonu se přitom promlčuje v tříleté promlčecí době a neplatnosti se nemůže dovolat ten, kdo ji sám způsobil.
Dotaz:
Jedna osoba měla po dobu 6,5 roku uzavřenou pracovní smlouvu na funkci obchodního ředitele s firmou v níž byla zároveň jednatelem.
Valná hromada společnosti každoročně schválila mzdu z titulu pracovní smlouvy obchodního ředitele formou schválení účetní uzávěrky s přílohou obsahující zvlášť specifikovanou mzdu obchodního ředitele.
Smlouva o výkonu funkce jednatele uzavřena nebyla. Osoba již ve firmě nepracuje.
Pracovní smlouva je neplatná z důvodu souběhu obou funkcí, reps. kvůli částečnému překrývání pracovních povinností plynoucích z obou funkcí.
Má firma právo zpětně snížit zaměstnanci mzdu, přestože za každý rok byla valnou hromadou již schválena? Nové vedení chce zpětně snížit vyplacené mzdy "na úroveň obvyklou" údajně odpovídající ustanovení obchodního zákoníku o mandátní smlouvě? Jako vodítko k novému stanovení výše požitků jednateli má posloužit znalecký posudek?
Odpověď:
Praktické aspekty fungování společností s ručením omezeným a akciových společností s důrazem na ty aspekty organizace těchto společností, ve kterých se nejčastěji chybuje, včetně aktuální problematiky souběhu funkcí v případech, kdy člen statutárního orgánu je zároveň zaměstnancem společnosti, bude probráno na semináři Fungování obchodních společností v praxi - s.r.o. a a.s.
Předně si dovoluji upozornit, že pokud jde o neplatnost pracovní smlouvy, pak zákoník práce tuto neplatnost v současné době konstruuje jako neplatnost relativní, tzn. že se právní úkon považuje za platný, pokud se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti nedovolá. Právo dovolat se relativní neplatnosti právního úkonu se přitom promlčuje v tříleté promlčecí době a neplatnosti se nemůže dovolat ten, kdo ji sám způsobil. Jde o úpravu podle nového zákoníku práce, ve Vašem případě se ale pravděpodobně ohledně platnosti pracovní smlouvy bude aplikovat ještě starý zákoník práce (píšete, že uvedená osoba měla pracovní smlouvu uzavřenou po dobu 6,5 roku, tedy pravděpodobně ji uzavřela ještě za účinnosti starého zákoníku práce).
Aniž bych se podrobně zabývala otázkou platnosti pracovní smlouvy z pohledu starého zákoníku práce z důvodu souběhu funkcí s výkonem funkce statutárního orgánu, jsem přesvědčena, že nemůžete zpětně snížit zaměstnanci mzdu, a to mimo jiné z následujících důvodů:
1. budeme-li vycházet z předpokladu, že pracovní poměr platně existoval, pak v žádném případě není možné činit jakékoliv úkony zpětně, tedy zpětně měnit podmínky, za nichž zaměstnanec pro Vaši společnost pracoval. To platí o všech podmínkách výkonu práce a o výši mzdy obzvlášť. Zaměstnanec musí v každém okamžiku vědět, za jakých podmínek pracuje. Zpětné snížení mzdy by bylo neplatné a zaměstnanci by nevznikla povinnost vrátit vzniklý rozdíl.
2. budeme-li vycházet z předpokladu, že by pracovní poměr byl neplatný z důvodu neplatnosti pracovní smlouvy, ani pak by nebylo možné zpětně mzdu snížit. Teoreticky byste mohli pouze žalovat vrácení bezdůvodného obohacení z neplatného právního úkonu (a to pouze dva roky zpátky – viz ustanovení § 107 občanského zákoníku o promlčení bezdůvodného obohacení), kdy byste museli prokázat, že zaměstnanec se skutečně bezdůvodně obohatil, tedy pro Vaši společnost v dohodnutém rozsahu nepracoval. Neplatnost pracovní smlouvy totiž ještě neznamená, že zaměstnanci nevznikl nárok na odměnu za odvedenou práci; v daném případě mohl vzniknout faktický pracovní poměr, a pokud zaměstnanec sjednanou práci odvedl, pak mu vznikl nárok na odměnu za práci. Dále upozorňuji na ustanovení § 331 zákoníku práce, podle kterého vrácení neprávem vyplacených částek může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do 3 let od jejich výplaty.
3. I kdyby se Vám podařilo u soudu postupem dle bodu 2. uspět, což považuji za nereálné, pak by soud posoudil právní úkon dle obsahu. Vámi uvedená osoba vykonávala ve společnosti činnost jednatele a „mzdu“ by bylo možné v daném případě chápat jako odměnu za výkon funkce jednatele. Vyplatit odměnu jednateli lze pouze se souhlasem valné hromady nebo je-li přiznáno ve smlouvě o výkonu funkce (kterou ale také schvaluje valná hromada); pokud tímto způsobem odměna schválena a stanovena není, pak vzniká jednateli vůči společnosti právo na odměnu obvyklou v době uzavření smlouvy za činnost obdobou činnosti jednatele (viz přiměřené použití ujednání o mandátní smlouvě). Ve Vaší společnosti ale byla odměna jednatele/zaměstnance každoročně schvalována valnou hromadou. Odměna tedy byla jednateli vyplacena v souladu s § 66 odst. 3 obchodního zákoníku a soud by tedy pravděpodobně dospěl k závěru, že odměna byla vyplacena dané osobě za výkon funkce jednatele. Tomuto výkladu odpovídá právě i skutečnost, že odměnu schvalovala valná hromada, když schvalování výše mzdy (navíc za rok zpětně) rozhodně do kompetence valné hromady běžně nepatří.
S ohledem na výše uvedené tedy Vámi navržený postup nedoporučuji, neboť se domnívám, že by Vaše společnost neměla šanci v případném sporu uspět a vznikly by jí zbytečné náklady spojené s vedením případných sporů.
Aktuální problematice souběhu funkcí v případech, kdy člen statutárního orgánu je zároveň zaměstnancem společnosti, a dalším aktuálním informacím se budou věnovat semináře Společník a jednatel z daňového a účetního pohledu v roce 2011 a Fungování obchodních společností v praxi - s.r.o. a a.s.
