Slevy na dani z příjmů

Narozdíl od odčitatelných položek a nezdanitelných částí základu daně je sleva na dani částkou, která se odečítá přímo od výsledné daňové povinnosti, takže finanční dopad uplatnění tohoto daňového zvýhodnění je mnohem výraznější.

Princip slevy na dani

Přijďte se seznámit s nejdůležitějšími změnami na seminář Daň z příjmů v roce 2006/2007 včetně nové úpravy cestovních náhrad od 1.1.2007.

Druhy slev

Zákon o daních z příjmů umožňuje uplatnění těchto typů slev:

1.                 sleva pro fyzické či právnické osoby zaměstnávající pracovníky se zdravotním postižením

Tato sleva je nástrojem k podpoře zaměstnanosti zdravotně handicapovaných občanů, má tedy význam sociálně-ekonomický - viz § 35 odst. 1 a 2 ZDP.

2.                 slevy na dani v souvislosti s přijetím zákona o investičních pobídkách č. 72/2000 Sb.

Cílem těchto slev je především přilákat nový kapitál do ČR - v rámci investičních pobídek mohou kapitálově silné subjekty získat za daných podmínek slevy na dani - viz § 35a a 35b ZDP.

3.                 daňové zvýhodnění z titulu vyživovaného dítěte - viz § 35 odst. 6 až 8 ZDP

4.                 slevy na dani pro fyzické osoby nahrazující od roku 2006 dřívější nezdanitelné části základu daně - viz § 35ba ZDP

5.                 sleva z titulu pořízení registrační pokladny - viz § 35 odst. 6 až 8 ZDP

Do konce roku 2003 ZDP přiznával naopak právnickým osobám ještě slevu na dani z titulu vyplacení dividendového příjmu (podílu na zisku), z něhož byla sražena srážková daň. Tato sleva na dani však byla novelou ZDP č. 438/2003 Sb. zrušena.

ad 1. sleva za zaměstnance se zdravotním postižením

Zaměstnanci se zdravotním postižením

U této slevy můžeme rozlišit následující možnosti:

·                    odpočet částky 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, případně její poměrné části, dojdeme-li přepočtem na průměrný počet zaměstnanců (viz dále) k desetinnému číslu,

·                    odpočet částky 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením, případně opět její poměrné části,

·                    snížení výsledné daně na jednu polovinu, pokud je poplatníkem právnická osoba, která:

·                    zaměstnává alespoň 25 zaměstnanců a zároveň

·                    podíl jejích zaměstnanců se zdravotním postižením činí více než 50 % průměrného počtu zaměstnanců.

První dvě uvedené možnosti se týkají i zaměstnavatelů - fyzických osob, třetí možnost připadá v úvahu pouze u právnických osob. Právnická osoba, která splňuje podmínky ke snížení daně na jednu polovinu, přitom může zároveň uplatnit i první dva typy slevy na dani.

Pro společníky veřejné obchodní společnosti, komplementáře komanditní společnosti i samotnou komanditní společnost je přitom stanoveno, že podle výše uvedených prvních dvou bodů mohou odečíst pouze částku proporcionálně odpovídající poměru, jakým byl mezi jednotlivé společníky rozdělen základ daně.

Průměrný přepočtený počet zaměstnanců

Při uplatnění slevy na dani se vychází z tzv. průměrného ročního přepočteného stavu zaměstnanců.

Přitom je namístě připomenout, počínaje zdaňovacím obdobím započatým v r. 2004 se způsob výpočtu tohoto ukazatele oproti dřívější úpravě změnil, a to v neprospěch poplatníků.

Zatímco dříve se ke skutečně odpracovaným hodinám zaměstnanců se zdravotním postižením přičítala doba strávená dovolenou na zotavenou, nepřítomnost v důsledku překážek v práci a nepřítomnost v důsledku pracovní neschopnosti, počínaje rokem 2004 se vypočítá průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců takto:

Jde o podíl, kde v čitateli je:

·                    počet hodin vyplývající zaměstnancům se zdravotním postižením z rozvržení pracovní doby nebo individuálně sjednané pracovní doby, a z délky trvání pracovního poměru,

·                    snížený o neodpracované hodiny v důsledku:

·                    neomluvených absencí,

·                    dobu neplaceného pracovního volna poskytnutého z osobních důvodů zaměstnance,

·                    pracovní neschopnosti, za níž nejsou poskytovány nemocenské dávky.

Do délky trvání poměru se přitom výslovně nezahrnuje:

·                    mateřská nebo rodičovská dovolená zaměstnance,

·                    doba strávená službou v ozbrojených silách nebo civilní službou,

·                    dlouhodobé uvolnění pro výkon veřejné funkce.

Ve jmenovateli je jediné číslo, a tím je celkový roční fond pracovní doby platný pro příslušný kalendářní rok, což je počet hodin, který by měl za rok odpracovat zaměstnanec s plnou pracovní dobou (dle zákoníku práce).

Takto se poměr vypočítá za každou skupinu zaměstnanců zvlášť, tj. pro zaměstnance se zdravotním postižením, pro zaměstnance s těžším zdravotním postižením a - pro účely 50% slevy na dani u právnických osob - též pro všechny zaměstnance.

Výsledek se zaokrouhlí na dvě desetinná místa.

Příklad 1

Společnost s ručením omezeným zaměstnávala v průběhu roku 2006 celkem 24 zaměstnanců. Z toho 10 jsou zaměstnanci se zdravotním postižením a 4 jsou zaměstnanci s těžším zdravotním postižením. Předpokládejme, že daň před uplatněním slev na dani činí 500 000 Kč, a že celkový roční fond pracovní doby činí 2032 pracovních hodin (po jednotlivých čtvrtletích: 512, 512, 504 a 504 hodin).

Zaměstnanci se zdravotním postižením: všichni jsou zaměstnání na 3/4 pracovní úvazek, tj. 6 hodin denně. Dva ze zaměstnanců ukončili pracovní poměr ke dni 31. března 2005. Jedna zaměstnankyně nastoupila dne 1. října 2006 na mateřskou dovolenou. Další zaměstnanec vykazuje 60 hodin neplaceného volna pro osobní překážky v práci.

Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců:

Sleva na dani z titulu zaměstnanců se zdravotním postižením: 6,16 x 18 000 Kč = 110 880 Kč.

Zaměstnanci s těžším zdravotním postižením: všichni jsou zaměstnaní na poloviční pracovní úvazek. Jeden z nich nastoupil až 1. července 2006.

Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců:

Sleva na dani z titulu zaměstnanců s těžším postižením: 1,75 x 60 000 Kč = 105 000 Kč.

Ostatní zaměstnanci: všichni zaměstnáni na plný úvazek s 8 hodinovou pracovní dobou. Jeden z nich vykázal 40 hodin neomluvených absencí a k 30. září s ním byl rozvázán pracovní poměr.

Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců:

Průměrný přepočtený stav zaměstnanců:

6,16 (se zdravotním postižením) + 1,75 (s těžším zdravotním postižením) + 9,97 (ostatní) = 17,88.

Není splněna podmínka pro uplatnění 50% slevy na dani, protože počet všech zaměstnanců po přepočtení nedosahuje stanoveného limitu. Navíc není splněn ani předpoklad, že polovina z nich bude se zdravotním postižením: (6,16 + 1,75) / 17,88 je méně než 50 %.

Celková sleva na dani: 110 880 Kč + 105 000 Kč = 215 880 Kč.

Daň po slevě: 500 000 Kč – 215 880 Kč = 284 120 Kč.

Algoritmus výpočtu ukázaný v příkladu lze použít při ověření nároku na slevu ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, které spadá pouze do jednoho kalendářního roku.

ZDP také přesně určuje postup v případech, kdy poplatník uplatňuje slevu na dani za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, pokud se nekryje s kalendářním rokem (např. účtuje v hospodářském roce):

1.                 celková sleva na dani pevnou částkou na zaměstnance se zdravotním postižením se určí jako součet dílčích částek těchto slev, vypočtených zvlášť za kalendářní rok, v němž zdaňovací období začíná a za kalendářní rok, v němž končí. Ve jmenovateli přitom zůstává celkový roční fond pracovní doby za každý z obou kalendářních roků, tj. tento ukazatel se nekrátí podle délky trvání daného zdaňovacího období v prvním a druhém kalendářním roce. Pokud se výchozí zákonem stanovená pevná částka slevy na dani (tj. 18 000 Kč, resp. 60 000 Kč) novelou zákona změní, vyjde se z částky platné k poslednímu dni období, za něž se podává přiznání (tj. stejná částka pro část slevy připadající na první i na druhý kalendářní rok).

2.                 celková sleva na dani ve výši 50 % pro právnické osoby zaměstnávající alespoň 25 zaměstnanců a 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením se určí jako vážený aritmetický průměr součtu násobků ročních podílů zaměstnanců se zdravotním postižením, které se vypočítají samostatně za první a za druhý kalendářní rok, v jejichž průběhu trvá období, za které se slevy na dani uplatňuje, a počtu měsíců nebo dnů připadajících na příslušný kalendářní rok.

ad 2. slevy v rámci investičních pobídek

Investiční pobídky

Zvláštním druhem slevy na dani, který zavedl v roce 2000 zákon o investičních pobídkách (resp. jím provedená nepřímá novela zákona o daních z příjmů), je sleva z titulu podpory investic. Zákon o investičních pobídkách by se měl stát klíčovým legislativním instrumentem pro podporu přílivu zahraničních investic do ČR a zavádění progresivních technologií v oblasti průmyslové výroby. Otázka daňových úlev pro zahraniční investory byla donedávna řešena individuálně v rámci sjednaných podmínek kontraktu mezi českou vládou a konkrétním investorem, tj. na úrovni vládního usnesení, a tedy např. z pohledu legislativy EU nepříliš systémově. To zákon o investičních pobídkách změnil.

Na druhé straně je třeba hned v úvodu poznamenat, že zákon o investičních pobídkách je přínosem - vzhledem k poměrně přísným všeobecným podmínkám získání pobídky - pro kapitálově silné subjekty, tedy většinou právě zahraniční investory, nikoli pro drobné a střední podnikatele či společnosti.

Právní úprava

Režim investičních pobídek upravují především následující právní předpisy:

·                    Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, účinný od 1. května 2000; vymezuje právní rámec investičních pobídek, stanovuje tzv. všeobecné podmínky získání investiční pobídky,

·                    zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů; ustanovení §§ 35a, 35b a 38r konkretizují podmínky pro získání daňové investiční pobídky,

·                    zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti; upravuje zvláštní podmínky získání pobídky u pobídek dotačního charakteru.

Druhy investičních pobídek

Zákon o investičních pobídkách vymezuje čtyři typy pobídek; jednou z nich je právě sleva na dani z příjmů. Právní rámec této investiční pobídky je rozveden v zákoně o daních z příjmů. Všeobecné i zvláštní podmínky získání pobídky jsou popsány v čl. 7.6 - Zákon o investičních pobídkách č. 72/2000 Sb. V dalším textu se věnujeme především praktické aplikaci tohoto ustanovení.

Sleva u nového investora

Pokud jde o výši slevy na dani a dobu, po kterou lze tuto slevu uplatňovat, postupuje poplatník, který se teprve po poskytnutí příslibu investiční pobídky nově zaregistroval k dani z příjmů (tedy zpravidla nově příchozí zahraniční investor), podle § 35a zákona o daních z příjmů. Výše slevy na dani činí:

·                    u právnické osoby částku daně podle § 21 odst. 1 ZDP (tj. daňová sazba postupně klesající) ze základu daně podle § 20 odst. 1 zákona o daních z příjmů, sníženého o položky podle § 34 (daňové ztráty minulých let, reinvestiční odpočet) a § 20 odst. 8 (dary) a o rozdíl, o který úrokové příjmy vymezené v § 36 odst. 6 (resp. od roku 2005 zahrnované do § 20 odst. 1 ZDP) převyšují související náklady,

·                    u fyzické osoby částku daně podle § 16 odst. 1 zákona o daních z příjmů z dílčího základu daně podle § 7, tj. z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (se slevou na dani předmětného typu samozřejmě mohou počítat pouze podnikatelé, nikoli zaměstnanci či osoby s příjmy příležitostného charakteru). V případě, že investorem, jenž obdržel příslib investiční nabídky, je veřejná obchodní společnost nebo komanditní společnost, slevu na dani uplatní jednotliví společníci veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři či komanditisté komanditní společnosti jako fyzické nebo právnické osoby.

Výše slevy na dani tedy fakticky odpovídá 100 % daně.

Slevu na dani, vypočtenou vždy podle uvedeného algoritmu, lze uplatňovat po dobu deseti bezprostředně následujících zdaňovacích období.

Podle původního znění zákona bylo prvním obdobím období, v němž nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí nebo v němž vydal stavební úřad souhlas se zahájením zkušebního provozu před vydáním kolaudačního rozhodnutí na první stavbu nebo část stavby, jíž se investiční pobídky týkají. Od účinnosti novely zákona je však prvním obdobím, za které lze slevu na dani uplatnit, to zdaňovací období, v němž poplatník splnil všeobecné a zvláštní podmínky poskytnutí pobídky. Zároveň je však nově limitován i nejzazší termín: slevu na dani lze začít uplatňovat nejpozději ve zdaňovacím období, ve kterém uplynuly 3 roky od vydání rozhodnutí o příslibu. V případě, že lhůta pro splnění všeobecných podmínek byla prodloužena, posunuje se i počátek pro uplatnění slevy na dani, nejdéle však o 2 roky.

Celková výše uplatněných slev na dani za desetileté období přitom nesmí překročit tzv. míru veřejné podpory, vztaženou k dosud vynaloženým nákladům, které mohou být podpořeny. Míru veřejné podpory vymezuje zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, jako podíl výše veřejné podpory k nákladům, které smějí být podpořeny, vyjádřený v procentech. Zároveň nesmí být v úhrnu překročena tzv. přípustná hodnota veřejné podpory, jak je stanovena rozhodnutím podle zákona o veřejné podpoře.

Příklad 2

Společnost Camia se rozhodla významně investovat v ČR. V roce 2001 získala příslib investiční pobídky v celkové výši 400 mil. Kč, z toho 20 mil. Kč činí dotace obci na technické vybavení území, kde společnost bude stavět svůj výrobní závod, 50 mil. Kč činí hmotná podpora vytváření nových pracovních míst.

Daňová povinnost společnosti v jednotlivých letech bez uplatnění slevy na dani by byla následující:

V letech 2004 až 2007 bude uplatněna sleva na dani ve výši 100 % daňové povinnosti, v roce 2008 již bude uplatněno jen zbylých 40 mil. Kč. Celková výše slev na dani se musí rovnat výši celkové investiční pobídky (400 mil. Kč) snížené o jiné druhy investičních pobídek (dotace obci a hmotná podpora, celkem 70 mil. Kč).

Pro přehlednější vyjádření uvádíme souhrn uplatněných slev na dani v jednotlivých letech:

První daňová povinnost při započtení slev na dani vznikne společnosti až v roce 2008, a to ve výši 180 mil. Kč.

Sleva u stávajícího subjektu

Poplatník, který v ČR podnikal již před obdržením příslibu investiční pobídky, postupuje ve věci určení výše slevy na dani a doby, po kterou ji lze uplatňovat, podle § 35b zákona. Výši slevy na dani v konkrétním zdaňovacím období určí podle vzorce:

S = S1 – S2,

přičemž:

S je sleva na dani.

S1 je částka daně v daném zdaňovacím období vypočtená:

·                    u právnické osoby jako částka podle § 21 odst. 1 ZDP (sazba daně) ze základu daně podle § 20 odst. 1 sníženého o položky podle § 34 (daňové ztráty minulých let, reinvestiční odpočet), o položku podle § 20 odst. 8 (dary) a o rozdíl, o který úrokové příjmy vymezené v § 36 odst. 6 (resp. od roku 2005 zahrnované do § 20 odst. 1 ZDP) převyšují související náklady,

·                    u fyzické osoby podle § 16 odst. 1 z dílčího základu daně podle § 7, tj. z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti. (Opět sem spadá též podíl fyzické osoby na základu daně veřejné obchodní společnosti či komanditní společnosti, která je investorem a obdržela příslib investiční pobídky.)

S1 je tedy částka vypočtená stejným algoritmem, jakým vypočítávají roční slevu noví investoři, a vlastně odpovídá 100 % daňové povinnosti poplatníka z titulu podnikání.

S2 se vypočte obdobným způsobem, ale za jedno ze dvou zdaňovacích období bezprostředně předcházejících období, v němž lze slevu na dani uplatnit poprvé, a to za to období, v němž byla daňová povinnost poplatníka vyšší. Je-li za obě tato období vyměřena nulová daňová povinnost (poplatník vykázal ztrátu), výše slevy na dani se de facto rovná S1, vypočte se tedy stejně jako u nového investora. Ze stejné částky S2 se vychází v každém zdaňovacím období, v němž je sleva na dani uplatňována, vždy se však upraví o hodnoty jednotlivých meziročních odvětvových indexů cen vyhlašovaných Českým statistickým úřadem.

Pro ukazatele S1 a S2 platí, že jejich výše se nemění, je-li dodatečně za příslušné období vyměřena vyšší (v případě S1) nebo nižší (v případě S2) daňová povinnost. Z toho vyplývá, že po dodatečném vyměření daně za některé období nelze uplatněnou slevu na dani zvýšit.

Slevu na dani mohou stávající investoři uplatňovat po dobu deseti po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích období, přičemž výchozí podmínky pro první období jsou stejné jako u nových investorů, tj. prvním obdobím je po novele zákona o investičních pobídkách to zdaňovací období, v němž poplatník splnil všeobecné a zvláštní podmínky poskytnutí pobídky. (Prodloužení původně stanovené doby 5 zdaňovacích období na 10 zavádí novela č. 19/2004 Sb., účinná od 1. května 2004.) Opět je limitován i nejzazší termín; slevu na dani lze začít uplatňovat nejpozději ve zdaňovacím období, ve kterém uplynuly 3 roky od vydání rozhodnutí o příslibu. (V případě, že lhůta pro splnění všeobecných podmínek byla prodloužena, posunuje se i počátek pro uplatnění slevy na dani, nejdéle však o 2 roky.)

Celková výše uplatněných slev na dani za desetileté období přitom opět nesmí překročit míru veřejné podpory ve smyslu zákona o veřejné podpoře, vztaženou k dosud vynaloženým nákladům, které mohou být podpořeny. Zároveň také nesmí být v úhrnu překročena tzv. přípustná hodnota veřejné podpory, jak je stanovena rozhodnutím podle zákona o veřejné podpoře.

Příklad 3

Společnosti A, B, C obdržely v roce 2005 příslib investiční pobídky, na jehož základě mohou počínaje rokem 2005 uplatnit slevu na dani. Společnosti A a B podnikaly v ČR již před obdržením příslibu, C je nový investor zaregistrovaný k dani z příjmů až v roce 2005 po obdržení příslibu. Výše daňové povinnosti za roky 2003 a 2004 a snížený základ daně za rok 2001 byly u těchto subjektů následující (údaje v Kč):

Společnost A vykáže při uplatnění slevy na dani v roce 2005 daňovou povinnost ve výši 0 Kč. Slevu na dani bude moci uplatňovat až do vyčerpání investiční pobídky, nejdéle do roku 2014.

Společnost B vykáže v roce 2005 daňovou povinnost ve výši 1 200 000 Kč (26 % ze základu daně mínus sleva na dani). Slevu na dani bude uplatňovat taktéž nejdéle do roku 2014. Daňová povinnost bude kolísat pouze v závislosti na vývoji meziročních odvětvových indexů cen vyhlašovaných ČSÚ, jimiž se bude přepočítávat parametr S2.

Společnost C (nový investor) vykáže v roce 2005 nulovou daňovou povinnost a slevu na dani bude moci uplatňovat také nejdéle do roku 2014, maximálně však do výše přislíbené investiční pobídky (snížené o případné poskytnuté pobídky dotačního charakteru).

Nedodržení podmínek

Pokud nejsou dodrženy stanovené výchozí podmínky, nárok na slevu zaniká a poplatník je podle § 35a odst. 6, resp. § 35b odst. 7 ZDP povinen podat dodatečná přiznání za všechna období, v nichž slevu na dani uplatnil.

Výjimkou je pouze nedodržení podmínek, stanovených v § 35a odst. 2 písm. a) ZDP, tedy neuplatnění veškerých možných titulů ke snížení základu daně (odpisy, daňové opravné položky, ztráty minulých období). V tomto případě nezaniká nárok na slevu, ale pouze se sleva příslušným způsobem snižuje. (Toto zmírnění sankčních důsledků při nedodržení podmínek, k němuž jednou z novel zákona došlo, bylo zcela na místě, vzhledem k tomu, že nedodržení podmínek bylo často zjištěno až dodatečně např. zjištěním, že daňové odpisy majetku byly omylem vyčísleny v nižší výši, než jak jej umožňuje ZDP, apod.).

Prodloužení lhůty pro vyměření daně

V souvislosti s možností uplatnit v rámci investičních pobídek slevu na dani byla prodloužena lhůta, po kterou lze vyměřit daň, a to až na dobu patnácti let od konce kalendářního roku, v němž byla sleva na dani uplatněna poprvé. (Před účinností zákona o investičních pobídkách platila obecně úprava podle § 47 zákona o správě daní, podle níž lhůta pro vyměření daně uplyne do tří let od konce roku, ve kterém vznikla povinnost podat přiznání, nebyl-li předtím učiněn ze strany finančního úřadu úkon směřující k vyměření daně.) Novelou zákona o investičních pobídkách č. 453/2001 Sb. však je lhůta patnácti let dodatečně zkrácena na deset let.

Příklad 4

Společnost EuroPharm vykázala za rok 2002 daňovou povinnost 10 mil.Kč. Neuplatňuje-li v rámci investičních pobídek slevy na dani a neučinil-li správce daně úkon k vyměření daně, může počítat s doměřením daně za rok 2002 maximálně ve lhůtě do konce roku 2006. Byla-li v roce 2002 poprvé uplatňována investorská sleva na dani, obecně bude platit, že lhůta pro vyměření daně za tento rok uplyne až koncem roku 2012.

ad 3. Daňové zvýhodnění na vyživované dítě

Novela ZDP (č. 669/2004 Sb. zavedla od zdaňovacího období roku 2005 nový titul slevy na dani pro fyzické osoby, a sice zvýhodnění na vyživované dítě. Toto zvýhodnění nahradilo dosavadní nezdanitelnou část základu daně z titulu vyživování dítěte. Systémovou novinkou je, že daňové zvýhodnění může mít povahu buďto slevy na dani (tj. zvýhodnění maximálně do výše daňové povinnosti poplatníka), nebo tzv. daňového bonusu (tj. zvýhodnění svým rozsahem přesáhne výši daňové povinnosti poplatníka vzhledem k nízkému základu daně a finanční úřad pak poplatníkovi vyplatí daňový bonus).

Daňové zvýhodnění činí 6 000 Kč na vyživované dítě, které žije s poplatníkem ve společné domácnosti. Podmínky ohledně toho, kdo se považuje za vyživované dítě, jsou nastaveny prakticky stejně, jako je tomu u dosavadní úpravy základní nezdanitelné části na vyživované dítě.

Slevu na dani lze uplatnit až do výše daňové povinnosti poplatníka (tedy na libovolný počet vyživovaných dětí žijících s poplatníkem ve společné domácnosti, až do snížení daňové povinnosti na nulu). U slevy na dani platí, že je-li vyživované dítě držitelem průkazu ZTP/P, částka slevy se zdvojnásobuje na 12 000 Kč.

Omezující podmínky platí pro uplatnění daňového bonusu, tedy zvýhodnění, přesahujícího daňovou povinnost poplatníka, kdy poplatník „čerpá“ od státu peněžní částky z důvodu nízkého základu daně. Daňový bonus totiž může činit maximálně 30 000 Kč, minimální výše daňového bonusu přitom musí být alespoň 100 Kč. Zároveň platí, že uplatňuje-li se zvýhodnění na dítě, které je držitelem ZTP/P, formou nikoli slevy na dani, ale daňového bonusu, nedochází ke zdvojnásobení částky.

Pro čerpání daňového bonusu jsou dále zaváděny tyto omezující podmínky:

·                    poplatník musí mít v daném zdaňovacím období příjem podle §§ 6, 7, 8 nebo 9 ZDP ve výši alespoň šestinásobku minimální mzdy,

·                    poplatník, který má příjmy pouze podle § 9 ZDP (z pronájmu), nesmí vykázat ztrátu,

·                    u poplatníka - nerezidenta ČR musí úhrn příjmů ze zdrojů v ČR činit alespoň 90 % všech příjmů poplatníka (neberou se přitom v úvahu příjmy nezdanitelné, příjmy osvobozené od daně a příjmy zdaňované srážkou či v rámci samostatného základu daně).

Příklad 5

Paní Konečná dosáhne za rok 2005 základu daně 60 000 Kč. Je samoživitelkou a má tři nezletilé děti. Uplatní základní nezdanitelnou část (38 040 Kč), takže vykáže daňovou povinnost 3 285 Kč. Protože na vyživované děti může využít zvýhodnění 3 krát 6 000 Kč, má nárok na daňový bonus ve výši 14 715 Kč (3 x 6 000 Kč - 3 285 Kč).

Příklad 6

Průměrný měsíční příjem pana Stárka, plynoucí v roce 2005 ze zaměstnání, činí 20 000 Kč. Pan Stárek má dvě nezletilé děti, žijící s ním ve společné domácnosti. Pan Stárek může uplatnit slevu na dani ve výši 12 000 Kč, a to prostřednictvím svého zaměstnavatele každý měsíc už při výpočtu zálohy na daň.

Pokud by byla namísto nově zavedené slevy na dani zachována dosavadní nezdanitelná část základu daně na vyživované dítě (ve výši platné pro rok 2004, tedy 25 560 Kč), daňová úleva by u pana Stárka činila 10 224 Kč.

Příklad 7

Pan Ouředník vykazuje roční základ daně 430 000 Kč a uplatňuje slevu na dvě vyživované děti, z toho jedno - tříleté - je držitelem průkazu ZTP/P, druhé se narodilo 16. dubna 2005. Sleva tedy činí 16 500 Kč, tj. 2 x 6000 Kč + (9/12) x 6 000 Kč.

Nezdanitelná část základu daně ve výši 25 560 Kč (tedy ve výši platné pro rok 2004) by panu Ouředníkovi přinesla úlevu 22 493 Kč, tedy o téměř 6 000 Kč vyšší.

ad 4. Další slevy na dani pro fyzické osoby

Jak bylo uvedeno výše, u poplatníků - fyzických osob jsou původní nezdanitelné části základu daně počínaje rokem 2006 nahrazeny slevami na dani. Zatímco v r. 2005 se tedy o příslušnou částku snižuje základ daně, v r. 2006 jde o částky nižší, ale odčítají se přímo od částky daně. Dříve uplatňovaná daňová úleva byla relativně výhodnější pro poplatníky s vysokými příjmy a relativně méně výhodná pro poplatníky s nízkými příjmy. Nová úprava stanoví úlevu se výši nezávislé na příjmu poplatníka.

Výši jednotlivých slev na dani a srovnání s předešlou úpravou ukazuje následující tabulka:

Postup při uplatnění těchto slev a podmínky uplatnění jsou přitom obdobné, jako u dřívějších nezdanitelných částí (viz § 35ba ZDP):

·                    U základní slevy na poplatníka (7 200 Kč) platí omezení pro poplatníky, kteří pobírají starobní důchod, ve výši převyšující 38 040 Kč ročně. Pokud starobní důchod uvedenou částku nepřevyšuje, sleva na dani se pouze v úměrné výši zkrátí.

·                    Sleva na manželku bez vlastních příjmů se týká poplatníka, jejíž roční příjem nepřesahuje limit 38 040 Kč. Do vlastních příjmů manželky se přitom nezahrnují v § 35ba odst. 1 vyjmenované typy příjmů.

·                    Slevy na manželku, invaliditu či studium lze uplatnit ve výši 1/12 příslušné roční částky, za každý měsíc, na jehož počátku jsou splněna rozhodná kritéria.

·                    Podmínkou slevy na studium je, že poplatník se soustavně připravuje na budoucí povolání ve smyslu zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Mj. je zde předpoklad věku poplatníka maximálně 26 let, resp. 28 let v případě doktorského studijního programu.

·                    Poplatník - nerezident ČR uplatní slevu na manželku, invaliditu či studium jen za podmínky, že 90 % jeho příjmů pochází ze zdrojů v ČR. Poplatník - rezident ČR naopak nemůže uplatnit slevy příslušné k základu daně, který je tzv. samostatným základem daně a plyne z vyjmenovaných typů příjmů ze zahraničí.

·                    Zaměstnanci mohou uplatnit slevy již v rámci výpočtu záloh na daň ze závislé činnosti, a to na základě Prohlášení k dani a doložení nároků zaměstnavateli předepsaným způsobem.

ad 5. Sleva z titulu pořízení registrační pokladny

Zákon o registračních pokladnách (č. 215/2005 Sb.) stanoví pro tzv. povinné subjekty (jimiž jsou fyzické a právnické osoby provozující hostinskou činnost nebo maloobchod) povinnost evidovat přijaté hotovostní částky tzv. registrační pokladnou. V návaznosti na to novela ZDP č. 545/2005 Sb. umožňuje poplatníkům, kteří do 30. června 2006 zahájí provoz registrační pokladny, uplatnit při pořízení registrační pokladny slevu na dani, a to ve výši:

·                    poloviny pořizovací ceny registrační pokladny, maximálně 8 000 Kč na jednu pokladnu, je-li pokladna zakoupena,

·                    30 % hodnoty technického zhodnocení, maximálně 4 000 Kč na jednu pokladnu, je-li pokladna pořízena technickým zhodnocením stávající pokladny, která však původně neměla parametry registrační pokladny ve smyslu zákona č. 215/2005 Sb.

Tuto slevu na dani lze uplatnit v tom období, kdy k pořízení registrační pokladny došlo. Pokud nelze slevu uplatnit z důvodu, že byla vykázána daňová ztráta nebo nedostatečně vysoký základ daně, lze nárok přenést do nejbližšího období s dostatečně vysokým základem daně. Nejpozději však sleva musí být uplatněna do tří zdaňovacích období následujících po období, kdy nárok vznikl.

Předmětné ustanovení, které tuto slevu zavádí, bylo přijato s účinností již pro zdaňovací období roku 2005. Pokud tedy poplatník pořídil registrační pokladnu již v roce 2005, slevu uplatní za tento rok.