Složky mzdy a krácení o dovolenou

V následujícím článku Vám JUDr. Věra Bognárová vyčerpávajícím způsobem odpoví na dotaz ohledně složek mzdy a krácení o dovolenou...

Prosím o vysvětlení k výpočtu mzdy: Mzda se skládá ze tří složek: základní mzda, osobní hodnocení a provize. Základní mzda a osobní hodnocení se krátí v závislosti k odpracovaným dnům a pak se přičte náhrada za dovolenou (a ostatní náhrady). Má se provizní (prémiová) složka, která je daná procentem z obchodního obratu a je určená ve mzdovém výměru, také krátit o dovolenou?

Odpověď:

Bez znalosti vnitřních předpisů zaměstnavatele, kterými je stanovena mzda, nelze dát vyčerpávající odpověď. Provizi jako složku mzdy zákoník práce totiž neupravuje jako její povinně poskytovanou složku a pokud ji zaměstnavatel poskytuje, činí tak buď na základě pravidel, která jsou stanovena v kolektivní smlouvě anebo ve vnitřním předpisu. Z těchto pravidel je nutné vyjít při posouzení toho, zda zaměstnanci provize přísluší a v jaké výši. Pro zodpovězení dotazu proto vycházím pouze z obecné definice mzdy a z obecných pravidel jejího poskytování. Mzda zaměstnanci přísluší výhradně za výkon práce. Jestliže z jakéhokoliv důvodu nepracuje, ve Vámi dotazovaném případě z důvodu dovolené, nemůže mu za tuto dobu příslušet mzda, protože práci nekoná, a po dobu dovolené mu přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Jestliže zaměstnanci za výkon práce poskytujete základní mzdu a k této základní mzdě poskytujete osobní ohodnocení, jedná se obsahově o složky mzdy, které zaměstnanci přísluší pouze za výkon práce, a proto v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec čerpá dovolenou, mu přísluší mzda a osobní ohodnocení, které jste stanovili jako měsíční, pouze ve výši odpovídající poměru skutečně vykonané práce.

Provize jako složka mzdy je zaměstnancům poskytována zpravidla v závislosti na jimi dosažených pracovních výkonech, které spočívají ve sjednávání smluv, uzavírání obchodů apod. Její výše je tak odvislá zpravidla jako určité procento z určitého dosaženého plnění. Tohoto plnění, tedy uzavírání smluv nebo dosažení určitého obratu, v dotaze bohužel nic bližšího neuvádíte, je však bezpochyby dosaženo na základě výkonu práce, a proto zaměstnanci přísluší ve výši, která byla dosažena podle předem stanových pravidel. Výše provize není proto zpravidla závislá na počtu odpracovaných dní, ale na výši dosaženého plnění. Protože nepřítomnost zaměstnance tuto výši přímo žádným způsobem neovlivňuje, přísluší zaměstnanci provize v dosažené výši podle stanovených pravidel i v měsíci, v němž práci po celou dobu nekoná, např. i pro čerpání dovolené. Skutečnost, že po určitou dobu nepracuje, se totiž odrazí v jím dosahovaných nižších plněních a tím i v dosažení nižší provize.

Pro konkrétní posouzení musíte proto na základě shora uvedeného vyjít z pravidel, která pro poskytování provize zaměstnavatel stanovil. Jestliže zaměstnanec splnil stanovené podmínky pro vyplacení provize, přísluší zaměstnanci i v měsíci, v němž po celou dobu práci nekoná. Je tomu tak proto, že provize závisí na dosaženém plnění, které zaměstnanec získá na základě výkonu práce.