Snížení záloh na teplo

Podle §3 odst.3 vyhlášky č. 372/2001 Sb., kterou se...

Dotaz:
Jeden vlastník požádal firmu, která provádí účetnictví pro SVJ, o snížení záloh na teplo na tento rok. Výbor SVJ si myslí, že by zálohy měli být dle loňského roku a že snížit si pod tuto hranici není možné, protože SVJD platí zálohové platby rozpočítané na celý rok.

Pokud by došlo k takovému snížení u všech vlastníků a přitom má SVJD roční měsíční splátky od dodavatele tepla, z čeho by potom byly tyto platby hrazeny?

Prosím o vysvětlení, kdy je možné snížit platby a jak v tomto případě postupovat.

Odpověď:

Podle §3 odst.3 vyhlášky č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele (dále jen „vyhláška") se zálohy na úhradu nákladů na teplo stanoví přiměřeně k vývoji nákladů ve dvou z klimatického hlediska srovnatelných zúčtovacích obdobích. V metodickém pokynu Ministerstva pro místní rozvoj č.j. 28203/2002 - 71 ze dne 19. prosince 2002 k této vyhlášce se píše:

„Náklady na tepelnou energii na vytápění a poskytování TUV se hradí průběžně měsíčně zálohovým způsobem. Výši záloh stanoví vlastník úměrně podle dvou minulých zúčtovacích obdobích tak, aby v průměru zálohové platby kryly nejen celkové očekávané náklady za zúčtovací období, ale současně nepřesahovaly 10 až 15 % navýšení oproti skutečnosti předchozího období, pokud předchozí výše záloh byla stanovena v relaci s pozdějším vyúčtováním. Měsíční záloha je obvykle jednou dvanáctinou z celkových očekávaných nákladů, pokud platební kalendář úhrad dodavateli služeb není s touto výší v rozporu. To v praxi znamená, že se přihlédne ke zdůvodněnému očekávanému vývoji cen tepelné energie a ke zdůvodněné očekávané celkové spotřebě tepelné energie vzhledem k předpokládanému teplotnímu klimatu a náročnosti na vytápění."

Jednoduše řečeno - výše záloh by měla odpovídat předpokládané výši nákladů ať už je teplo dodáváno externím dodavatelem nebo produkováno vlastní domovní kotelnou.

V dotaze se zřejmě jedná o druhou variantu, takže zálohy předepsané vlastníkům jednotek by v souhrnu minimálně měly pokrýt zálohy placené společenstvím dodavateli tepla tak, jak s ním byly dohodnuty ve smlouvě na dodávku tepelné energie. Suma ročních záloh dodavateli tepla vydělená dvanácti by se tak měla rovnat sumě měsíčních záloh od vlastníků jednotek, tzn. že měsíční zálohy vlastníků jsou obvykle konstantní, i když zálohy placené dodavateli během zúčtovacího období jsou vyšší během topné sezóny a nižší mimo ni (bylo by velmi nepraktické měnit vlastníkům předpis plateb každé čtvrtletí nebo dokonce každý měsíc). Takto stanovená částka by se pak mezi vlastníky jednotek měla rozpočítat v závislosti na předpokládané spotřebě tepla v dané jednotce odvozené v případě

a) tepla pro vytápění

• od podlahové plochy jednotky vymezené vyhláškou (nejsou-li v jednotkách instalovány indikátory topných nákladů tepla) nebo
• od hodnot naměřených indikátory topných nákladů v předchozích zúčtovacích obdobích

b) tepla pro ohřev teplé užitkové vody

• od počtu osob užívajících jednotku (nejsou-li v jednotkách osazeny vodoměry) nebo
• od hodnot naměřených vodoměry na teplou vodu v předchozích zúčtovacích obdobích.

Při stanovení záloh na teplo (a to platí i pro ostatní plnění poskytovaná s užíváním jednotek) by SVJ mělo vždy postupovat tak, aby minimalizovalo rozdíly mezi zálohami a skutečnými náklady, a to jak v souhrnu za celý dům, tak i u jednotlivých vlastníků jednotek. Přitom je lepší předepsané zálohy raději mírně „nadhodnotit" než „podhodnotit" - z hlediska hospodaření SVJ (dostatek prostředků na placení dodavatelům i v případě, že některý z vlastníků nebude zálohy řádně platit, zamezení případným problémům s vymáháním nedoplatků z vyúčtování záloh) i z pohledu vlastníků (vrácení přeplatku z vyúčtování záloh bývá pro vlastníky přijatelnější než povinnost uhradit nedoplatek). Na druhé straně je ale jasné, že každoročně se opakující vysoký přeplatek z vyúčtování tepla je pro vlastníka také nepřijatelný a měl by být pro SVJ signálem pro snížení záloh za příslušnou jednotku (pokud se nemění cena nebo jiné podmínky ovlivňující náklady na teplo v dané jednotce - např. očekávané zvýšení spotřeby teplé vody v důsledku zvýšení počtu osob užívajících byt apod.).

Na závěr je třeba zdůraznit, že firma, která pro SVJ zajišťuje účetnictví, má smlouvu s SVJ, k jednotlivým vlastníkům žádný vztah nemá. Je oprávněna s nimi jednat jen pokud ji k tomu její smluvní partner - SVJ - pověřil. Jinak by se všichni vlastníci měli obracet na výkonný, příp. nejvyšší orgán SVJ. Podle č. VII odst. 3 písm. g) vzorových stanov SVJ vydaných nařízením vlády č. 371/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů (kterými se SVJ řídí, pokud shromáždění vlastníků stanovy neschválilo), náleží rozhodování o výši záloh na úhradu za služby (tedy i teplo) shromáždění vlastníků, pokud není tato pravomoc svěřena statutárnímu orgánu SVJ (výboru nebo pověřenému vlastníkovi).

Účetnictvím vlastníků bytových domů a SVJ Vás na semináři provede a na Vaše dotazy odpoví Ing. Marta Neplechová.

Aktuální informace z oblasti nájemního práva získáte na semináři Nájemní právo aktuálně a příklady z praxe.