Souběh funkce jednatele a ředitele společnosti

V praxi se stále můžeme setkat s případy, kdy stejná fyzická osoba zastává funkci statutárního orgánu (nebo člena statutárního orgánu) a současně má se společností uzavřen pracovněprávní vztah podle zákoníku práce na funkci generálního ředitele.

V obchodním zákoníku ani v zákoníku práce není uvedený souběh funkcí výslovně zakázán, ale lze jej nepřímo odvodit. Tento problém byl také několikrát předmětem rozhodnutí soudů, kdy bylo opakovaně rozhodnuto (poprvé před osmnácti lety), že souběh funkcí jednatele a ředitele společnosti není možný.

V poslední době je předmětem diskuzí rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č.j. Ads 119/2010-58 ze dne 9. 12. 2010, který se vyslovil k otázce souběhu funkce statutárního orgánu a zaměstnanecké pozice z pohledu nemocenského pojištění.

+Poznámka: Od 1. 1. 2009 nejsou podle zákona o nemocenském pojištění jednatelé nemocensky pojištěni (nelze se pojistit ani dobrovolně).

V tomto případě podal žalobu jednatel společnosti s ručením omezeným, který měl se společností současně uzavřenu pracovní smlouvu na výkon funkce ředitele. Žalobce se domáhal plnění z nemocenského pojištění z titulu zaměstnání. Okresní správa sociálního zabezpečení však došla k názoru, že pracovní náplň jednatele a ředitele byla shodná a z toho důvodu pracovní poměr vůbec nevznikl.

Stejně jako v předchozí judikatuře, i tentokrát dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že činnost jednatele není druhem práce podle zákoníku práce a v důsledku neexistence pracovního poměru nebyla konkrétní osoba nemocensky pojištěna a nenáleží jí nemocenské dávky.

Pro daňové účely můžeme v současné době vycházet ze závěrů Koordinačního výboru, kdy Generální finanční ředitelství k této otázce vyslovilo následující názor:

Pokud budou členu statutárního orgánu či jednateli vyplaceny prostředky, ze kterých bude plátcem odvedena daň ze závislé činnosti i zákonné odvody na sociální i zdravotní pojištění podle příslušných právních předpisů, jedná se u právnické osoby o náklady daňově uznatelné. Podmínkou je, že není jednoznačně prokázáno, že jde zcela o výplatu odměny členovi statutárních orgánů právnických osob, která by nebyla daňově uznatelným nákladem.

Omezení souběhu funkcí se týká pouze funkce jednatele a generálního ředitele, obchodního ředitele apod. Nic nebrání tomu, aby jednatel se společností uzavřel pracovní smlouvu podle zákoníku práce na výkon činnosti, ke které není oprávněn ani povinen jednatel. Zjednodušeně lze říci, že by se mělo jednat o činnost, která nesouvisí s vedením společnosti (např. konstruktér, účetní apod.).

Příklad – základ daně z odměny jednatele a základ daně z pracovněprávního vztahu

Pan Horák je jednatelem společnosti Alafa s.r.o. současně na základě pracovní smlouvy vykonává funkci konstruktéra. Za měsíc březen 2011 byla panu Horákovi z titulu výkonu funkce jednatele poskytnuta odměna ve výši 20 000,- Kč a stejná částka mu byla vyplacena za výkon práce v pracovněprávním vztahu

V následující tabulce je uveden postup při stanovení základu daně. Pro účely výpočtu daně je nutné oba základy daně sečíst.

Shrnutí problematiky: Nabízí se otázka - jak mají postupovat společnosti, ve kterých došlo k souběhu funkce manažera v pracovním poměru a jednatele společnosti? Správným řešením by mělo být ukončení pracovněprávního vztahu a pokračování pouze v rámci smlouvy o výkonu funkce podle obchodního zákoníku. Při tomto postupu sice dojde k tomu, že jednatelé nebudou nemocensky pojištění, ale to může být pro osoby s vyššími příjmy spíše výhodou (platba nižšího povinného pojistného společností a vzhledem k uplatňování principu superhrubé mzdy – bude vypočten nižší daňový základ jednatele). Určité zajištění při případném úrazu nebo nemoci může být uskutečněno vhodným komerčním pojištěním.