Sdružuje téměř všechny důležité technické normy z oblasti požární bezpečnost staveb. Mimo projekčních norem zahrnuje i normy zkušební a hodnotové.
Požární kodex
Sdružuje téměř všechny důležité technické normy z oblasti požární bezpečnost staveb. Mimo projekčních norem zahrnuje i normy zkušební a hodnotové. Podle jeho požadavků byly zpracovány projekty mnoha tisíc objektů a zkušenosti z jejich realizace posloužily naopak jako podklad pro změny některých ustanovení norem tohoto kodexu.
Jde vlastně o normativní řadu ČSN 73 08xx s názvem Požární bezpečnost staveb (dále jen PBS). Patří mezi stavební předpisy, takže se technologickým vybavením staveb zabývá jen okrajově. Přesto lze v jednotlivých normách této řady najít mnoho údajů důležitých i pro elektrotechnickou profesi. Jde především o požadavky na vlastnosti a vybavení únikových a vnitřních zásahových cest, evakuačních a požárních výtahů, zařízení elektrické požární signalizace, zařízení pro odtah dýmu, požární ventilaci i související stabilní hasicí zařízení. Základ celého požárního kodexu přitom tvoří dvě tzv. kmenové normy:
· ČSN 73 0802 - PBS. Nevýrobní objekty;
· ČSN 73 0804 - PBS. Výrobní objekty.
ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb. Nevýrobní objekty
Vyznačuje se velmi širokou platností a na její ustanovení se odvolávají prakticky všechny ostatní normy požárního kodexu. Z hlediska elektrotechnické profese je nejdůležitější její dvanáctá kapitola.
Kapitola 12.9. řeší napájení a řízení protipožárních zařízení budov. Její první část říká, ve shodě s vyhláškou 137/1998 Sb., že elektrické rozvody zajišťující funkci nebo ovládání zařízení sloužících k protipožárnímu zabezpečení stavebních objektů (např. požární výtah, evakuační výtah, posilovací čerpadlo požární vody, nouzové osvětlení) musí mít zajištěnou dodávku elektrické energie alespoň ze dvou na sobě nezávislých napájecích zdrojů. Každý z nich by měl mít přitom takový výkon, aby byl schopen sám plně zajistit dodávku potřebné elektrické energie po celou dobu předpokládané funkce zařízení. Přepínání obou zdrojů může být přitom samočinné nebo obsluhou stálé služby. Při ručním přepínání vznáší požadavek na zajištění signalizace poruchy na kterékoliv napájecí soustavě v požární ústředně nebo jiném místě se stálou službou.
Norma popisuje také způsoby zajištění trvalé dodávky elektrické energie z náhradního zdroje. Využít lze podle ní samostatný generátor, akumulátory apod. Výjimečně lze dodávku elektrické energie zajistit připojením na distribuční síť smyčkou, nebo napojením na mřížovou soustavu. Při využití zdvojeného napájení z distribuční sítě je však nutno zajistit, aby porucha na jedné síťové větvi nevyřadila celou dodávku elektrické energie (požárně oddělené rozvodné skříně, oddělená vedení apod.).
Připojení na distribuční síť smyčkou nebo mřížovou sítí však nelze použít k zajištění dodávky elektrické energie u protipožárních zařízení:
a) v chráněných únikových cestách typu C;
b) požárních výtahů;
c) v objektech vyšších než 45 m, kromě rekonstrukcí budov skupiny OB 2 a OB 3 podle ČSN 73 0833:1996;
d) ve shromažďovacích prostorech podle ČSN 73 0831;
e) v dalších objektech, kde jiné normy nebo předpisy tento způsob vylučují.
Jsou-li trvalou dodávkou elektrické energie zajištěna i zařízení nesloužící k protipožárnímu zabezpečení objektu, musí být při požáru dodávka elektrické energie k těmto zařízením vypnuta alespoň v požárním úseku, kde se nachází požár a probíhá jeho hašení. Výjimkou jsou zařízení, jejichž vypnutím by mohlo dojít k rozšíření požáru, výbuchu či jinému zhoršení podmínek zásahu. Požární jednotky však musí mít možnost tato zařízení ovládat operativně z nástupních prostor, např. přes ohlašovnu požáru.
Podle druhé části kapitoly 12.9. normy se elektrická zařízení sloužící k protipožárnímu zabezpečení objektu připojují samostatným vedením z přípojkové skříně nebo hlavního rozvaděče tak, aby zůstala funkční po celou požadovanou dobu i při odpojení ostatních elektrických zařízení v objektu. Tato skutečnost je velice důležitá. Jestliže by totiž vypnutím elektrického napájení běžných rozvodů došlo současně i k přerušení např. napájení požárních čerpadel, evakuačních výtahů nebo nouzového osvětlení, postrádala by tato bezpečnostní opatření jakýkoliv smysl.
Vodiče a kabely zajišťující funkci a ovládání zařízení sloužících k protipožárnímu zabezpečení stavebních objektů:
a) mohou být vedeny volně prostory a požárními úseky bez požárního rizika, včetně chráněných únikových cest, pokud vodiče a kabely vyhovují ČSN EN 50 265-1, ČSN EN 50 265-2-1, ČSN EN 50 265-2-2 a ČSN IEC 332-3, nebo
b) mohou být vedeny volně prostory a požárními úseky s požárním rizikem, pokud vodiče a kabely vyhovují ČSN IEC 60 331-11, ČSN IEC 60 331-21, ČSN IEC 60 331-23, ČSN IEC 60 331-25 a normám uvedeným v předchozím bodě a) nebo
c) musí být uloženy či chráněny tak, aby nedošlo k porušení jejich funkčnosti, např. vedením pod omítkou tloušťky nejméně 10 mm, vedením v samostatných drážkách, uzavřených truhlících či šachtách a kanálech určených pouze pro elektrické vodiče a kabely nebo chráněné protipožárními nástřiky, popř. deskovými nehořlavými materiály zpravidla tloušťky nejméně 10 mm apod. Tyto ochrany mají vykazovat požární odolnost EI 30 D1, pokud není speciálními předpisy vyžadována odolnost jiná.
Vodiče a kabely musí přitom vyhovovat bodům a) až c) spojitě, od ovládacího zařízení (např. hlavní ústředny EPS) k vlastnímu protipožárnímu zařízení (např. k samočinnému stabilnímu hasicímu zařízení, odvětracímu zařízení, požárním uzávěrům, apod.).
V běžných stavebních objektech je ale také celá řada technologických zařízení, které nemusejí zachovávat při požáru žádnou funkci. Pokud je v některých prostorech či požárních úsecích soustředěno velké množství kabeláže tohoto druhu, představují takovéto trasy zdroj možného požárního rizika a zvyšují požární zatíženi příslušného požárního úseku. Třetí část kap.12.9 ČSN 73 0802 proto pamatuje i na tyto případy. Stanoví, že elektrická zařízení, která neslouží protipožárnímu zabezpečení objektu, se požárně posuzují jen tehdy, pokud:
- v jednotlivých místnostech jsou vodiče a kabely vedeny volně bez další ochrany, takže uložení a ochrana vodičů a kabelů neodpovídá kap.12.9.2 bodu c), a zároveň
- hmotnost izolace vodičů a kabelů, popř. hořlavých částí elektrických rozvodů přesáhne 0,2 kg/m3 obestavěného prostoru místnosti (vyjádřeno v přepočtu na normovou výhřevnost dřeva), přičemž podle ČSN 73 0818 připadá na osobu v posuzované místnosti méně než 10 m2 půdorysné plochy.
Za vyhovující řešení volně vedených vodičů a kabelů v případech, které se podle tohoto článku posuzují, se považují vodiče nebo kabely odpovídající požadavkům ČSN EN 50 265-1, ČSN EN 50 265-2-1, ČSN EN 50 265-2-2 a ČSN IEC 332-3 nebo se nacházejí v místnostech požárně odvětraných nebo jsou umístěny tak, že samočinné stabilní hasicí zařízení působí přímo na vodiče resp. kabely a brání jejich hoření. V chráněných únikových cestách však musí vodiče, kabely a další hořlavé části elektrických obvodů splňovat vždy požadavky bodu a) druhé části kap.12.9 nebo musí být uloženy či chráněny podle jejího bodu c).
Prostupům v požárně dělících konstrukcích se věnuje kap.8 normy. Říká, že požární odolnost požárně dělících konstrukcí nesmí být snížena nebo porušena výklenky, nikami ani prostupy technických nebo technologických zařízení objektu apod. Veškeré prostupy požárně dělícími konstrukcemi musí být přitom řádně utěsněny. Jelikož požárně dělící konstrukce oddělující jednotlivé požární úseky musí být stupně EI resp. REI, musí tutéž požární odolnost zaručit i těsnění všech prostupů, kabelové trasy nevyjímaje. Tím jsou dány základní požadavky na použité protipožární kabelové přepážky a ucpávky.
Tatáž kapitola vyžaduje v objektech s výškou přes 45 m vodorovné předělení svislých instalačních šachet s technickými nebo technologickými rozvody, po nichž se může šířit požár. Dělící konstrukce musí být druhu D1, mít požární odolnost min. 30 minut a umístěny by měly být po max. 22,5 m. Při riziku šíření zplodin hoření dlouhými instalačními šachtami bez požárních předělů se musí tyto požárně odvětrat v jejich nejvyšší úrovni, s přívodem vzduchu v nejnižší možné úrovni. Otvory pro přívod a odvod plynů je třeba samočinně otevřít po zjištění zplodin hoření v instalačních šachtách. Současně se doporučuje možnost dálkového manuálního ovládání těchto zařízení z místa se stálým dozorem apod. Dodávka elektrické energie pro odvětrací zařízení má být zajištěna po dobu min. 15 minut.
Specifické požadavky má norma i vůči únikovým cestám. Jde zejména o osvětlení a odvětrání. Úniková cesta typu A musí mít zajištěnu dodávku vzduchu alespoň po dobu 10 minut, bez ohledu na místo vzniku požáru. V chráněné únikové cestě typu B se vyžaduje dodávku vzduchu po dobu 30 minut a v chráněné únikové cestě typ C minimálně 45 minut. V případě, že tato cesta slouží zároveň jako vnitřní zásahová cesta se doba zachování dodávky vzduchu zvyšuje na min. 60 minut.
Veškeré únikové cesty musí být dostatečně osvětleny denním nebo umělým světlem alespoň během provozní doby v objektu. Nechráněné únikové cesty musí mít elektrické osvětlení všude, kde je v objektu běžná elektroinstalace pro osvětlení. Chráněné únikové cesty musí mít vždy elektrické osvětlení. Nouzové osvětlení musí být v chráněných únikových cestách typu B, C a dále v cestách typu A, pokud slouží k úniku více než 300 osob. Nouzové osvětlení se navrhuje podle ČSN EN 1838 a musí být funkční i v době požáru objektu. U chráněných únikových cest typu A nejméně po dobu 15 minut, typu B po dobu 30 minut a typu C po dobu 45 minut. Chráněné únikové cesty sloužící současně jako vnitřní zásahové cesty musí mít nouzové osvětlení funkční nejméně po dobu 60 minut. Zajištění dodávky elektrické energie se navrhuje podle již zmíněné druhé části čl.12.9 normy.
V praxi existuje také řada staveb, kde je nezbytná instalace evakuačních či požárních výtahů jako součástí únikových cest. Pro evakuační výtahy v chráněných únikových cestách typu B nebo C požaduje ČSN 73 0802 zajištění dodávky elektrické energie po dobu 45 minut. Vnitřní zásahové cesty v objektech vyšších než 45 m musí být vybaveny požárním výtahem, ústícím do vnitřní zásahové cesty. I pro něj vyžaduje norma zajištění dodávky elektrické energie po dobu alespoň 45 minut.
Jak využívat elektrotechnické normy v návaznosti na legislativu v praxi? Odpověď se dozvíte na našem semináři Technická normalizace v oblasti pravidel pro elektrotechniku (dříve předpisové normy) pod vedením Ing. Vincenta Csirika.
