Tržby z prodeje dlouhodobého hmotného majetku v daňovém přiznání k DPH

Snad každý plátce DPH za účelem provozování své ekonomické činnosti pořizuje dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek.

Vzhledem k tomu, že ne všechen tento majetek zcela spotřebuje, dojde pravděpodobně alespoň v některých případech k jeho prodeji. Bezchybné zvládnutí vztahu tržeb z prodeje tohoto majetku k DPH patří ke složitějším oblastem DPH a to i u jinak zcela neproblémových plátců. V článku se budeme zabývat právě složitostmi vztahu tržeb z prodeje majetku a daně z přidané hodnoty.

Narážíte v praxi při účtování DPH na problémy a nemáte je s kým konzultovat? Přijďte si prohloubit své znalosti na dvoudenní seminář Cyklus seminářů k DPH - poznatky z praxe.

Zejména je třeba se dobře orientovat ve vykázání tržeb z prodeje dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku do jednotlivých řádků daňového přiznání. Tržby z prodeje dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku mají vztah k výpočtu koeficientu (§ 76 odst. 3 písm. a) ZDPH). Tyto tržby se do výpočtu koeficientu nezahrnují, a to ani do čitatele, ani do jmenovatele. V této souvislosti si plátce musí uvědomit, že tržby z prodeje dlouhodobého majetku mohou být považovány za:

a.       zdanitelné plnění se základní nebo sníženou sazbou daně,

b.       plnění s místem plnění mimo ČR,

c.        plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně na vstupu, a to buď:

• vývoz tohoto majetku, nebo
• dodání tohoto majetku plátci z jiného členského státu, nebo
• dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu osobě registrované, případně neregistrované k dani v jiném členském státu,

d.       plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně na vstupu.

Tento článek jsme vybrali z časopisu DPH aktuálně -  

1.       Zprávy o aktuálním vývoji legislativy a články s výkladem formou příkladů každých 14 dní.

2.       Odpovědi na dotazy z praxe každých 14 dní.

3.       Bezplatnou službu odpovědí na dotazy pro předplatitele.

Zdanitelné plnění se základní, případně sníženou sazbou daně

Tržby za prodej dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku s místem plnění v tuzemsku jsou zdanitelným plněním, ze kterého bude na výstupu odvedena DPH a to ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, případně ke dni přijetí platby (pokud je plátce účetní jednotkou). Tato plnění se samostatně vykazují v daňovém přiznání na řádku 210, součtově pak na řádku 510 a dále pak pro účely vyloučení z čitatele i jmenovatele koeficientu na řádku 520.

Příklad 1

Jedná se o prodej běžných typů dlouhodobého hmotného majetku - počítače, nákladního automobilu, technologického zařízení, apod. Není podstatné, zda na vstupu byl předmět zakoupen od plátce či od neplátce, na výstupu vzniká daňová povinnost v základní sazbě.

Základ daně bude vykázán na řádku 210 (případně 215) a dále na řádku 510 a řádku 520. Vzniká daňová povinnost, která bude uvedena na řádku 210 (případně 215).

Plnění s místem plnění mimo území ČR

Tržby z prodeje dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku s místem plnění mimo ČR budou vykázány jen na součtovém řádku 510 a dále pro účely vyloučení z čitatele i jmenovatele koeficientu na řádku 520.

Příklad 2

Český plátce vlastní na Slovensku dům s pozemkem. Pokud se rozhodne tuto nemovitost prodat, místo plnění je určeno místem, kde se nemovitost nachází – tj. na Slovensku. V tomto případě není podstatné, kdo je kupujícím nemovitosti, zda český, či slovenský plátce či neplátce. Ve všech uvedených případech se tržba z prodeje této nemovitosti uvede v daňovém přiznání českého plátce na řádku 510 a 520 daňového přiznání. Daňová povinnost nevzniká.

Plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně na vstupu – vývoz dlouhodobého majetku  

Tržby z prodeje dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně na vstupu se v případě vývozu vykazují na řádku 430, součtově pak na řádku 510 daňového přiznání a dále pro účely vyloučení z čitatele i jmenovatele koeficientu na řádku 520.

Příklad 3

Český plátce svůj starší zemní stroj – dosud použitelný dlouhodobý hmotný majetek -prodává svému obchodnímu partnerovi se sídlem na Ukrajině, který se také zabývá stavebnictvím. Český plátce tento stroj kupujícímu dopraví na Ukrajinu do sídla firmy. Tento prodej je považován za vývoz zboží. Částka uvedená na JSD se objeví na řádcích 430, 510 a 520. Plnění je od daně osvobozeno, daňová povinnost tedy nevzniká.

Plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně na vstupu – dodání dlouhodobého majetku osobě registrované v jiném členském státě

Tržby z prodeje dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně na vstupu se v případě dodání dlouhodobého majetku do jiného členského státu vykazují na řádku 410, součtově pak na řádku 510 daňového přiznání a dále pro účely vyloučení z čitatele i jmenovatele koeficientu na řádku 520.

Příklad 4

Český plátce svůj starší zemní stroj – dosud použitelný dlouhodobý hmotný majetek -prodává svému obchodnímu partnerovi, osobě registrované k dani v Polsku se sídlem v Polsku, který se také zabývá stavebnictvím. Český plátce tento stroj kupujícímu dopraví do Polska do sídla firmy. Tento prodej je považován za dodání zboží do jiného členského státu. Výše tržby uvedená na vydané faktuře se objeví na řádcích 410, 510 a 520. Plnění je od daně osvobozeno, daňová povinnost tedy nevzniká.

Plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně na vstupu – dodání dlouhodobého majetku – nového dopravního prostředku do jiného členského státu osobě registrované (případně neregistrované) k dani v jiném členském státě

Tržby z prodeje dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně na vstupu se v případě dodání dlouhodobého majetku, kterým je nový dopravní prostředek do jiného členského státu, pokud se jedná o dodání osobě registrované k dani v členském státě, vykazují na řádku 420 (pokud se jedná o dodání osobě neregistrované k dani v členském státě, vykazují se na řádku 425 ), součtově pak na řádku 510 daňového přiznání a dále pro účely vyloučení z čitatele i jmenovatele koeficientu na řádku 520.

Příklad 5

Český plátce zakoupil v lednu 2006 nákladní automobil a uplatnil si nárok na odpočet daně na vstupu. S vozidlem však nebyl spokojen a v březnu 2006 nákladní automobil – jako nový dopravní prostředek prodal plátci daně na Slovensko. Tento prodej je považován za dodání nového dopravního prostředku plátci do jiného členského státu. Výše tržby uvedená na vydané faktuře se objeví na řádcích 420, 510 a 520. Plnění je od daně osvobozeno, daňová povinnost tedy nevzniká.

Plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně na vstupu

Tržby z prodeje dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně na vstupu se vykazují na řádku 530 jako plnění od daně osvobozená bez nároku na odpočet daně na vstupu a dále pro účely vyloučení z čitatele i jmenovatele koeficientu na řádku 540.

Příklad 6

Český plátce prodává budovu po uplynutí 5 let od nabytí jinému českému plátci. Dále český plátce prodává nestavební pozemek, který nakoupil 10 měsíců před jeho prodejem. Tržby z prodeje obou nemovitostí jsou od daně osvobozené a budou uvedeny na řádku 530 a 540 daňového přiznání.

Český plátce prodává administrativní budovu po uplynutí 2 let od nabytí slovenské osobě neregistrované k dani. Toto plnění není od daně osvobozené, jedná se o zdanitelné plnění s místem plnění tam, kde se nemovitost nachází – tj. v ČR. Tržba z prodeje bude vykázána na řádku 210, 510 a 520 daňového přiznání. Daňová povinnost bude vykázána na řádku 210.

  Další příklady vykázání tržeb z prodeje majetku na řádcích daňového přiznání

Dodatečné daňové přiznání

Přestože se vypořádací koeficient vypočítává a používá ke krácení nároku na odpočet daně na vstupu až v daňovém přiznání za prosinec či v daňovém přiznání za 4. čtvrtletí roku, plátce je povinen v průběhu kalendářního roku veškerá výše uvedená plnění správně přiřadit do příslušných řádků daňového přiznání. Pokud by se plátce v průběhu kalendářního roku dopustil chyby, tato chyba by neovlivnila daňovou povinnost plátce za dané zdaňovací období, ale v důsledku této chyby by zřejmě došlo k chybnému výpočtu vypořádacího koeficientu a následně ke zkreslení celoročního nároku na odpočet daně na vstupu.

Pokud by se plátce v průběhu roku dostal do této situace, tj. vykázal v příslušných řádcích sice chybné údaje, které však neovlivnily v tomto zdaňovacím období jeho daňovou povinnost, má možnost podat dodatečné daňové přiznání a chybu opravit. Ustanovení § 103 odst. 1 písm. b) ZDPH  umožňuje podávání dodatečných daňových přiznání i v případech, kdy nedochází ke změně daňové povinnosti.