S naším bývalým zaměstnancem, který odešel do starobního důchodu stále sjednáváme pracovní poměry na dobu určitou.
Dotaz č. 1
Již po několik let sjednáváme pracovní poměr na dobu jednoho roku, a to od 1.1. do 31.12. Tento postup jsme zvolili, aby zaměstnanec stále dostával starobní důchod, protože podmínkou jeho výplaty je sjednání pracovního poměru na dobu určitou. Sjednávání pracovních poměrů na dobu určitou nám však dost komplikuje situaci při čerpání dovolené, protože práci tohoto zaměstnance potřebujeme nejvíce v závěru roku a přitom mu musíme určovat nástup zbývající části nevyčerpané dovolené, protože nemáme dostatek prostředků na to, abychom mu dovolenou mohli proplácet. Neexistuje u poživatelů starobních důchodů výjimka při čerpání dovolené?
Minulý týden přehlasovala poslanecká sněmovna senát. Nový zákoník práce je na spadnutí! Jak upravit pracovněprávní vztahy v nevýdělečných organizacích Vám poradí specialistka na tuto problematiku JUDr. Věra Bognárová na našem novém semináři.
Odpověď:
V § 69 ZP je vyjádřena obecná zásada, že každý pracovní poměr se posuzuje samostatně, což znamená, že všechna práva a povinnosti, která z nich vyplývají, se posuzují samostatně bez ohledu na jiný sjednaný pracovní poměr. Tato zásada platí, pokud zákoník práce nebo jiné právní předpisy nestanoví jinak. Dovolená na zotavenou je však jedno z mála ustanovení, kdy je § 106 odst. 2 ZP stanovena výjimka z této obecné zásady samostatnosti každého pracovního poměru. Tato výjimka je však stanovena výhradně pro dovolenou na zotavenou a nepoužije se proto pro plnění jiných práv či povinností. Shora citované ustanovení zákoníku práce totiž upravuje, že skončení dosavadního a bezprostředně navazující vznik nového pracovního poměru zaměstnance k témuž zaměstnavateli se považuje za nepřetržité trvání pracovního poměru. Tato zásada se vztahuje na všechny pracovní poměry, není vůbec rozhodující, kdo je sjednává. Toto ustanovení se tedy použije i při opakovaném sjednávání pracovního poměru s poživatelem starobního důchodu. Nepřetržitost trvání pracovního poměru znamená, že při zkoumání podmínek vzniku nároku na dovolenou, čerpání dovolené, ale i poskytování náhrady mzdy, se pracovní poměry bezprostředně navazující, a to i když jich je několik, posuzují jako jeden. Pro účely dovolené na zotavenou u poživatele starobního důchodu, se kterým sjednáváte opakovaně pracovní poměry, a tyto pracovní poměry na sebe navazují, se považuje za počátek pracovního poměru nástup do práce při prvním sjednání pracovního poměru a pracovní poměr pro tyto účely skončí až při ukončení posledního z těchto na sebe bezprostředně navazujících pracovních poměrů. Celá tato doba se posuzuje jako jeden pracovní poměr. Při ukončení pracovního poměru k 31.12., pokud je ihned od 1.1. sjednán další pracovní poměr, nepřipadá v úvahu postup podle ustanovení § 110b ZP, podle kterého má zaměstnavatel povinnost poskytnout náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou mimo jiné i pro skončení pracovního poměru. U tohoto zaměstnance dochází tak jako u ostatních zaměstnanců k převodu nevyčerpané dovolené do dalšího kalendářního roku a na čerpání této dovolené se pochopitelně vztahují i všechny ostatní podmínky čerpání této dovolené.
Za bezprostředně navázané pracovní poměry se považuje situace, kdy zaměstnanec má se zaměstnavatelem hned po ukončení pracovního poměru sjednán další pracovní poměr, takže na sebe datem navazují. Za bezprostřední navázání se však považuje též, pokud na skončení předchozího pracovního poměru navazují dny pracovního klidu a na ně vznik nového pracovního poměru.
Dotaz č. 2:
Lze sjednávat řetězově pracovní poměry na dobu určitou, které byly sjednány před 1.3.2004, i na delší dobu než max. na 2 roky?
Odpověď:
Podle mého názoru tento postup možný není. V souvislosti s nově zavedenou úpravou zákazu sjednávání pracovních poměrů na dobu určitou maximálně v rozsahu 2 let, která je upravena v § 30 ZP a do zákoníku práce byla vložena zák. č. 46/2004 Sb., bylo přijato i přechodné ustanovení. Toto přechodné ustanovení právně nepřesně stanoví, že pracovní poměry, které vznikly před účinností této novely, se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Tato zásada však znamená pouze to, že vznikl-li pracovní poměr před 1.3.2004, platí nezměněn po celou sjednanou dobu, a to i kdyby pracovní poměr byl sjednán na dobu delší než 2 roky. Jestliže však dochází ke změně takto vzniklého pracovního poměru a ke změně dochází po 1.3.2004, vztahuje se na tuto změnu již nová právní úprava § 30 ZP s omezením či výjimkami v tomto ustanovení uvedenými. Je sice pravda, že přechodné ustanovení k této novele zákoníku práce přesné není a umožňuje rozdílné výklady, stanovisko, že by však bylo možné pracovní poměry sjednané na dobu určitou, které vznikly do 29.2.2004, opakovaně prodlužovat bez jakéhokoliv omezení, je nepřijatelné a také nebylo záměrem nové právní úpravy.
