V souladu s § 23 odst. 1, 2 a 10, § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p. se bude jednat o daňově účinné výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.
Dotaz:
Dobrý den, naše firma uzavřela licenční smlouvu o využití patentu. Za poskytnutá práva jsme se zavázali hradit licenční poplatky ve výši 2000 Kč za prodaný kus. Vedeme podvojné účetnictví. Jakým způsobem mám licenční poplatky účtovat?
Odpověď:
V daném případě se nebude jednat o dlouhodobý nehmotný majetek, protože nelze stanovit pořizovací cenu (účetní ocenění). Licenční poplatky za právo využití patentu při výrobě budou součástí provozních nákladů tazatele v rámci běžného účetního období. Účtovat o nich lze například na nákladový účet 518 – Ostatní služby, případně 548 – Ostatní provozní náklady.
Jelikož se podle zadání vyčíslují licenční poplatky podle prodaných kusů výrobků tazatele, jedná se o časově jednoznačně přiřaditelný náklad, který by tak měl být na tuto veličinu přímo navázán. Nákladem účetního období proto musí být licenční poplatky ve výši = 2 000 Kč x (prodané kusy v daném roce).
Pokud k datu účetní závěrky nebude konkrétní počet prodaných kusů výrobků znám – a tedy ani s nimi související přesná výše licenčního poplatku – využije se pro naplnění časového rozlišení těchto nákladů standardně kvalifikovaný odhad formou dohadné položky pasivní (MD 518 nebo 548 / D 389). A je-li přesná výše poplatku ke konci roku sice již známa, ale podle licenční smlouvy bude placena pozadu (licenční závazek vznikne až v dalším účetním období), pak se využije účet výdajů příštích období (MD 518 nebo 548 / D 383).
V souladu s § 23 odst. 1, 2 a 10, § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p. se bude jednat o daňově účinné výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.
Dodejme, že komplikací by bylo placení licenčních poplatků do zahraničí, kdy by bylo nutno vzít v potaz zejména případnou smlouvu o zamezení dvojího zdanění uzavřenou mezi Českem a státem rezidence poplatníka (příjemce licenčního poplatku). Kde je zpravidla dohodnuto, že právo na zdanění má sice i stát zdroje příjmu (stát rezidence dlužníka, který uhrazuje licenční poplatky), ale pouze v omezené míře, obvykle jen do výše sazby daně 10 %. Toto zdanění ve státě zdroje poté příjemce poplatku zohlední při jejich zdanění ve státě své rezidence nejčastěji formou tzv. prostého zápočtu daně zaplacené ve státě zdroje na daň ve státě rezidence.
Vlastníte ochranné známky? Porušuje někdo Vaše práva z ochranných známek a nejste si jisti, jak je můžete chránit? Naučíte se to na semináři Ochranné známky a jiná práva na označení, jejich ochrana a vymáhání práv při jejich porušení.
