Vysvětlení hlavních rozdílů mezi IFRS a českými předpisy v oblasti dlouhodobého hmotného majetku – II. část

Největší rozdíly mezi vykazováním podle mezinárodních standardů finančního výkaznictví a českých účetních předpisů spočívají v oblasti dlouhodobého hmotného majetku.

Následující tabulka sumarizuje hlavní rozdíly v této oblasti:

Vysvětlení hlavních rozdílů mezi IFRS a českými předpisy v oblasti DM u bodů 1 – 5 z tabulky se dočtete na http://www.kursy.cz/?sekce=2&uroven=2&obsah=0&cid=115830.

6. Přecenění na reálnou hodnotu

  Mezinárodní standardy finančního výkaznictví

Po výchozím uznání (v pořizovací ceně) je položka pozemků, budov a zařízení vedena v přeceněné částce následně snížená o oprávky a kumulativní ztráty ze snížení hodnoty v souladu s IAS 36 – Snížení hodnoty aktiv. Přeceněná částka by měla představovat reálnou hodnotu aktiva k datu přecenění. Tato reálná hodnota musí být spolehlivě určitelná.

Reálná hodnota pozemků a budov a zařízení by měla být jejich tržní cena určená nezávislým odhadcem. V případě, že tržní cenu není možno spolehlivě určit (např. položky jsou obchodovány pouze zřídka nebo zařízení je příliš specializované) měla by se použít jiná technika ocenění, např. ocenění reprodukčními náklady, výnosová metoda nebo ocenění diskontovanými peněžními toky. Přecenění se provádí na individuální bázi.

Přecenění se musí provádět dostatečně často. Četnost přecenění závisí na pohybu reálných hodnot pozemků budov a zařízení. V některých případech může být nutný odhad reálné hodnoty každý rok. V ostatních případech standard doporučuje provést přecenění alespoň jednou za 3 nebo 5 let. Zvýšení přecenění je obvykle promítnuto do položky „Fond z přecenění“, která je součástí vlastního kapitálu. Přecenění má vliv na výpočet odložené daně. 

Nestačí přecenit jenom jedno aktivum. Standard vyžaduje přecenění celé třídy aktiv. Třídy aktiv představují seskupení aktiv stejné povahy. Tyto třídy mohou představovat např. pozemky, budovy, dopravní prostředky, lodě, letadla, nábytek apod. Není tedy možné přecenit pouze jednu budovu a ostatní vést v historických cenách. Navíc položky obsažené v jednotlivých třídách aktiv by měly být přeceněny v průběhu krátkého časového období.

I přestože jsou položky pozemků, budov a zařízení vedeny v rozvaze v přeceněných částkách, standard požaduje zveřejnění v příloze v historických cenách, včetně oprávek, tak jako by k přecenění nedošlo.

Dále si musíme uvědomit, že podniky, které vedou aktiva v přeceněných částkách vykazují nižší zisky z důvodu vyšších odpisů vypočítaných na základě přeceněných hodnot (pokud neupraví dobu odepisování nebo zbytkovou hodnotu) a při prodeji přeceněných aktiv. Přecenění aktiv může být nákladné a administrativně náročné.

  České předpisy

Podle českých předpisů není možno vést hmotná aktiva v přeceněných částkách.

7.      Odpisovatelná částka

  Mezinárodní standardy finančního výkaznictví

Odepisovatelná částka je stanovena po odečtení zbytkové hodnoty aktiva a měla být rozložena systematicky po dobu použitelnosti aktiva. Aktiva odepisují do jejich zbytkové hodnoty.

  České předpisy

 Odpisovatelná částka není snížena o zbytkovou hodnotu. Ve srovnání s IFRS se odepisuje z vyšší částky což má za následek vyšší odpisy. Aktiva se rovněž odepisují do zbytkové hodnoty.

8.      Aktiva najatá formou finančního leasingu

  Mezinárodní standardy finančního výkaznictví

Dlouhodobá hmotná aktiva najatá formou finančního leasingu se zobrazí v účetní závěrce nájemce.

  České předpisy

Dlouhodobá hmotná aktiva najatá formou finančního leasingu se zobrazí v účetní závěrce pronajímatele.

9.      Investice do nemovitostí

  Mezinárodní standardy finančního výkaznictví

Mezi tuto kategorii aktiv patří pozemky a budovy, které jsou drženy za účelem příjmu z pronájmu nebo pro kapitálové zhodnocení.

Investice do nemovitostí jsou většinou ve vlastnictví podniku, ale mohou se jimi stát i pozemky a budovy, které jsou pronajaty formou finančního nebo operativního leasingu.

Výchozí ocenění u vlastněných nemovitostí je pořizovací cena. U nemovitostí pronajatých formou leasingů je to nižší ze dvou částek:

• reálná hodnota nemovitosti;
• současná hodnota minimálních leasingových plateb.

  Jako následné ocenění si podnik vybere buď „model reálné hodnoty“ nebo „model pořizovací ceny“. Vybraný model musí být aplikován pro všechny investice do nemovitostí.   V modelu reálné hodnoty má být investice do nemovitosti přeceněna každý rok. Změny v reálné hodnotě se promítají přímo do výsledovky. Tato aktiva se neodepisují.   Při zvolení modelu pořizovací ceny jsou investice do nemovitostí vedeny v pořizovací ceně snížené o oprávky a kumulované ztráty ze snížení hodnoty. 

  České předpisy

České předpisy nedefinují tuto kategorii dlouhodobého hmotného majetku.

10.  Aktiva držená k prodeji

  Mezinárodní standardy finančního výkaznictví

Principiálně dlouhodobá aktiva jsou chápána jako aktiva držená k prodeji tehdy, pokud se jejich účetní hodnota splatí prodejem (ne průběžným užíváním).

Pro klasifikaci  aktiv jako „držená k prodeji“ musí být splněny následující podmínky:

• Aktivum musí být k dispozici k okamžitému prodeji.
• Prodej musí být vysoce pravděpodobný. Management musí aktivně hledat kupujícího, aktivum musí být nabízeno za přiměřenou cenu a předpokládá se, že prodej bude uskutečněn do jednoho roku.

Dlouhodobá aktiva, která splňují definici aktiv držených k prodeji jsou reklasifikována do krátkodobých aktiv.

Tato aktiva se neodepisují a jsou vedena v částce nižší ze dvou:

• reálná hodnota minus náklady na prodej
• účetní hodnota.

  České předpisy

České předpisy nedefinují tuto kategorii dlouhodobého hmotného majetku.

Nejen v úpravě dlouhodobého majetku podle IAS/IFRS došlo k výrazným změnám. Se všemi novelizovanými standardy a jejich dopady do praxe se můžete seznámit zde.

Připravujete se na konsolidovanou účetní závěrku? Jak ji sestavit bezchybně a s jistotou podle české i mezinárodní legislativy IAS/IFRS Vám poradíme zde.