Zaměstnanecké výhody a jejich daňové řešení

Většina zaměstnavatelů nabízí svým zaměstnancům určité zaměstnanecké výhody (benefity). Struktura těchto výhod se však u jednotlivých firem liší.

Tradiční formou je poskytování příspěvků na stravování, poskytování slev na výrobky dodávané zaměstnavatelem, poskytování příspěvků na domácí a zahraniční rekreaci nebo příspěvků na sportovní a kulturní akce. K modernějším způsobům motivace zaměstnanců patří např. poskytování příspěvků zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem, příspěvků na soukromé životní pojištění, bezplatné poskytnutí osobního automobilu k soukromým účelům, hrazení různých školení a jazykových kurzů zaměstnancům. V poslední době se uplatňuje stále častěji k motivaci zaměstnanců tzv. systém Cafetérie, kdy zaměstnanec si sám vybírá různé benefity podle počtu přidělených bodů zaměstnavatelem a počtu bodů, kterými jsou různé zaměstnanecké výhody ohodnoceny.

V příspěvku si ukážeme vybraná peněžní a nepeněžní plnění poskytnutá zaměstnanci, která jsou u zaměstnance osvobozená od daně z příjmů podle § 6 odst. 9 ZDP.

Návratné půjčky zaměstnancům

Dle ustanovení § 6 odst. 9 písm. n) ZDP je od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozeno peněžní zvýhodnění plynoucí zaměstnancům v souvislosti s bezúročnými půjčkami nebo půjčkami s úrokem nižším, než je obvyklá výše úroku, poskytovaných z fondu kulturních a sociálních potřeb podle vyhlášky MF č. 114/2002 Sb. (ve znění novely č. 510/2002 Sb.) a u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, poskytovaných ze sociálního fondu nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění. Podmínkou daňového osvobození je, že se jedná o návratné půjčky poskytnuté zaměstnanci na bytové účely do výše 100 000 Kč nebo k překlenutí tíživé finanční situace do výše 20 000 Kč a u zaměstnance postiženého živelní pohromou až do výše 1 000 000 Kč na bytové účely a do výše 200 000 Kč k překlenutí tíživé finanční situace.

Z půjček poskytnutých na bytové účely nebo k překlenutí tíživé finanční situace převyšující uvedený daňový limit dle § 6 odst. 9 písm. n) ZDP a z půjček poskytnutých zaměstnanci na jiné účely, než je výše stanoveno, je příjmem zaměstnance peněžní zvýhodnění, které mu poskytl zaměstnavatel. Tímto peněžním zvýhodněním je obvyklý úrok, to je úrok, který je obvykle používán peněžními ústavy v místě při poskytování půjček obdobného charakteru, resp. rozdíl mezi takovým úrokem a nižším zvýhodněným úrokem, který zaměstnanec platí svému zaměstnavateli. Tento výpočet se pro účely zdanění provádí nejméně jedenkrát za zdaňovací období, tedy nejpozději v měsíci prosinci. To znamená, že při stanovení peněžního zvýhodnění zaměstnance u půjček od zaměstnavatele se nepoužije 140 % diskontní úroková sazba ČNB platná v době uzavření smlouvy, tak jak je tomu u půjček mezi spojenými osobami dle § 23 odst. 7 ZDP.

Peněžní zvýhodnění (výše úroku) se vypočítá vždy z dosud nesplacené částky poskytnutých půjček převyšujících stanovený limit pro daňové osvobození a z půjček poskytnutých na jiné účely, na které se osvobození nevztahuje. Peněžní zvýhodnění zaměstnance se vypočte podle následujícího vzorce:

Výše úroku se počítá vždy z poskytnuté výše půjčky do dne před první splátkou. Po splacení první a další splátky se úrok počítá z jistiny snížené o první a další splátky.

Pokud bude nutné zdanit poskytnutou bezúročnou nebo zvýhodněně úročenou půjčku zaměstnancům, půjde vždy o připočtení "odpuštěného" úroku k příjmu zaměstnance ze závislé činnosti a zdanění tohoto plnění daní z příjmů ze závislé činnosti. Nepůjde nikdy o zdanění daní darovací.

V případě prominutí určité částky půjčky stává se prominutá část půjčky příjmem zaměstnance v tom měsíci, ve kterém k prominutí půjčky došlo a podléhá zdanění daní z příjmů ze závislé činnosti. Pokud by však došlo k prominutí nesplaceného zůstatku půjčky zaměstnance u rodinného příslušníka zemřelého zaměstnance, bude výše prominutí půjčky hodnoceno jako bezúplatné nabytí jiného majetkového prospěchu, který je předmětem daně darovací. Daň darovací je stanovena na základě podaného daňového přiznání k dani darovací.

Poskytnuté půjčky zaměstnancům nejsou u zaměstnavatele daňovým výdajem (nákladem). Půjčka nemůže být poskytnuta z provozních nákladů, ale výlučně z vyčleněných finančních prostředků, tj. u společnosti s r.o. ze sociálního fondu, vytvářeného v rámci rozdělení zisku po jeho zdanění nebo ze zisku po jeho zdanění.

Příklad č. 1

Zaměstnanec má dosud nesplacenou bezúročnou půjčku od svého zaměstnavatele poskytnutou ze sociálního fondu na nákup bytového zařízení ve výši jejího zůstatku 60 000 Kč. V souvislosti se živelní pohromou byla mu poskytnuta další bezúročná půjčka ve výši 960 000 Kč na výstavbu rodinného domku zničeného při povodni.

Řešení:

Celkový zůstatek bezúročné půjčky poskytnuté zaměstnanci činí 1 020 000 Kč a převyšuje o 20 000 Kč limit pro daňové osvobození. Proto jako peněžní zvýhodnění bude podléhat výše obvyklého úroku z částky 20 000 Kč zdanění daní z příjmů ze závislé činnosti. Pokud např. činí obvyklá výše úroku 8 % p.a., bude se tento úrok počítat z částky 20 000 Kč až do té doby, kdy dojde k dílčí úhradě splátky půjček, kdy se bude opět úrok počítat z posledního zůstatku půjček přesahující hranici 1 mil. Kč. Jakmile součet nesplacených zůstatků obou půjček již nepřesáhne limit pro osvobození 1 mil. Kč, nebude podléhat peněžní zvýhodnění u zaměstnance zdanění.

Příklad č. 2

Zaměstnanec obdržel od svého zaměstnavatele bezúročnou půjčku ve výši 50 000 Kč k překlenutí tíživé finanční situace vzniklé v souvislosti s jeho dlouhodobou nemocí a nákladným léčením.

Řešení:

V daném případě došlo k překročení limitu osvobození od daně z příjmů pro zvýhodněnou půjčku k překlenutí tíživé finanční situace, který činí 20 000 Kč. Ke zdanění bude přicházet úrok z částky půjčky nad tento limit. Pokud bude např. úrok, který je obvykle používán peněžními ústavy v místě při poskytování půjčky obdobného charakteru ve výši 8%, pak bude přicházet u zaměstnance ke zdanění ročně částka peněžního zvýhodnění:
(50 000 Kč - 20 000 Kč) x 0,08 = 2 400 Kč.

Příklad č. 3

Zaměstnavatel poskytl zaměstnanci bezúročnou půjčku ve výši 140 000 Kč ze sociálního fondu na bytové účely se splátkami 5 000 Kč měsíčně srážkou ze mzdy vždy k 10. dni v kalendářním měsíci. Jak proběhne zdanění u zaměstnance v r. 2006, když k 1. 1. 2006 činí dosud nesplacená výše půjčky 110 000 Kč?

Řešení:

Zaměstnavatel zjistil u bank v místě svého sídla obvyklou výši úroku k 1. 1. 2006 ve výši 6 % p.a. Postup zaměstnavatele bude následující:

Počínaje splátkou sraženou dne 10. 2. 2006 dosáhne výše zůstatku půjčky na bytové účely 100 000 Kč, tj. hranice, do které je peněžní zvýhodnění půjčky osvobozeno od daně z příjmů. V r. 2006 tak zaměstnavatel připočte k příjmům zaměstnance peněžní zvýhodnění z půjčky ve výši 40 Kč. Dle pokynu MF č. D 190 k § 6 odst. 9 písm. n) se výpočet pro účely zdanění provádí nejméně jedenkrát za zdaňovací období. Takže záleží na zaměstnavateli, kdy provede tento výpočet a kdy ve zdaňovacím období 2006 připočte částku peněžního zvýhodnění zaměstnance k jeho příjmům a zdaní daní z příjmů ze závislé činnosti.

Nenávratné půjčky zaměstnancům

Od daně z příjmů jsou podle znění § 6 odst. 9 písm. t) ZDP osvobozeny příjmy zaměstnance (nenávratná půjčka) do výše 500 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelné pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, za podmínky, že tento dar je vyplácen z fondu kulturních a sociálních potřeb nebo ze sociálního fondu za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se vyhláška o FKSP nevztahuje, nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Podmínkou osvobození sociální výpomoci u zaměstnance od daně z příjmů, je vyhlášení tzv. nouzového stavu na daném území, kde žije zaměstnanec. Podle zákona č. 110/1998 Sb. o bezpečnosti státu může vyhlásit nouzový stav vláda např. v případě živelných pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod či jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví, majetkové hodnoty nebo vnitřní pořádek a bezpečnost.

Ostatní nenávratné půjčky (peněžní dary) poskytnuté zaměstnavatelem na jiné účely než výše uvedeno nebo ve vyšší částce na výše vyjmenovanou sociální výpomoc zaměstnanci jsou vždy součástí příjmu zaměstnance ze závislé činnosti, podléhajícího zdanění daní z příjmů (nikdy nepůjde o daň darovací).

Jaké změny přinese novela zákoníku práce v oblasti odměňování se dozvíte na semináři, který se bude konat 12. září 2006 v Praze.