Má jednatel (případně společník) společnosti s ručením omezeným nárok na zaměstnanecké výhody od této společnosti, například příspěvek na dovolenou, příspěvek na penzijní nebo životní pojištění a stravenky? Mám na mysli případ, kdy není u společnosti v zaměstnaneckém poměru.
Úvodem je třeba předeslat, že na činnost jednatelů a společníků s. r. o. se nevztahuje zákoník práce, ale vztah mezi těmito osobami a společností vychází z úpravy obchodního zákoníku.
Z pohledu daně z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb., v platném znění, dále jen „ZDP") platí, že v souladu s § 6 odst. 1 písm. b) ZDP se za příjmy ze závislé činnosti považují také příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů plátce. Poplatník s příjmy ze závislé činnosti se pro účely ZDP považuje za zaměstnance, plátce těchto příjmů za zaměstnavatele. To tedy znamená, že pokud společník či jednatel pobírá za svou činnost pro společnost příjem, jedná se z pohledu ZDP o zaměstnance a vztahuje se na něj daňová úprava stejná jako na „klasické" zaměstnance, mimo jiné předmětný § 6 ZDP. Na výše uvedených skutečnostech se nic nezměnilo ani po nabytí účinnosti nového zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., v platném znění).
Pokud tedy jednatelé či společníci mají uzavřen se společností odpovídající právní vztah, např. smlouvu o výkonu funkce v případě jednatelů, mandátní či jinou obdobnou smlouvu v případě společníků, je vhodné konkrétní rozsah poskytovaných výhod v těchto smlouvách vymezit. Této úpravě, která vychází z obchodního zákoníku, nic nebrání, samozřejmě je nutné respektovat související úpravu, např. § 66 odst. 3 obchodního zákoníku.
Pokud tito jednatelé nebo společníci pobírají od společnosti za tuto svou činnost příjem, jsou považování za zaměstnance. Jestliže jim potom společnost poskytuje příspěvek na dovolenou, postupuje se podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. Osvobozen je příspěvek ve formě nepeněžního plnění do výše 20 000 Kč za kalendářní rok, pokud je poskytnut z FKSP, sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo na vrub nedaňových nákladů. Pokud by byl poskytnut z daňových nákladů, jednalo by se u jednatele či společníka, stejně jako u běžného zaměstnance, o zdanitelný příjem, který podléhá sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Navíc poskytnutí tohoto příspěvku jednatelům či společníkům z daňových nákladů by bylo více než problematické.
Poskytování příspěvku na penzijní připojištění se bude řídit § 6 odst. 9 písm. s) ZDP (osvobozeno maximálně do výše 5 % vyměřovacího základu pro sociální pojištění) a příspěvku na životní pojištění podle § 6 odst. 9 písm. u) ZDP (maximálně do výše 12 000 Kč ročně). Postup se ani v tomto případě nijak neliší od běžných zaměstnanců. Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto případě se jedná o zaměstnance, bude se při posuzování daňové uznatelnosti těchto příspěvku postupovat podle § 24 odst. 2 písm. zj) ZDP (penzijní připojištění - maximálně 3 % z úhrnu vyměřovacích základů pro sociální pojištění) a podle § 24 odst. 2 písm. zo) ZDP (životní pojištění - maximálně 8 000 Kč ročně). Při splnění stanovených podmínek se tedy bude jednat i v případě jednatelů a společníků o daňové náklady z pohledu společnosti a osvobozený příjem z pohledu jednatelů či společníků.
Co se týká příspěvku na stravování, kam patří i stravenky, jeho poskytování se bude řídit § 6 odst. 9 písm. b) ZDP. Pokud bude poskytnut jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů (to budou zmíněné stravenky), bude se jednat o osvobozený příjem. Daňová uznatelnost se bude posuzovat standardně podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4. ZDP.
Jiná situace nastane, pokud nebude jednateli či společníkovi s. r. o. příjem poskytován. Potom je není možné považovat za zaměstnance ve smyslu ZDP a je nutné postupovat odlišně. Nic nebrání tomu, aby i těmto osobám byly uvedené příspěvky poskytovány, ovšem bude se u nich jednat o zdanitelný příjem, který bude nejspíše součástí ostatních příjmů zdaněných podle § 10 ZDP. ZDP neobsahuje pro tyto případy žádné ustanovení, podle kterého by bylo možné tato plnění přímo osvobodit jako je tomu u zaměstnanců.
Z pohledu s. r. o., protože se v tomto případě nejedná o zaměstnance, není možné tyto výdaje uplatnit jako daňově uznatelné. Nejedná se o výdaje na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.
Na závěr ale musím konstatovat, že se lze mezi odbornou veřejností setkat i s jinými výklady a názory v případech, kdy jednatelé a společníci nepobírají žádné příjmy, a tyto výklady jsou pro daňové subjekty příznivější. Já osobně ale tyto názory nesdílím a nenacházím pro ně oporu v souvisejících právních předpisech
Srdečně Vás zveme na seminář Daňové a účetní problémy malých s.r.o. v roce 2007 a 2008, kde pod vedením RNDr. Ivana Brychty se například dozvíte jaké jsou možnosti daňové optimalizace odměn vyplácených společností, zda se vyplatí podnikat v rámci s.r.o. anebo je lepší podnikat coby fyzická osoba.
