ZÁSADY PRO TVORBU A ČERPÁNÍ REZERV

5.2.2008, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Rezervy jsou tvořeny na budoucí náklady. Jejich smyslem je vyjádřit riziko budoucích ztrát výhradně za zdaňovanou činnost obce a promítnout tak do účetnictví zásadu opatrnosti.

Tento článek je z 5.2.2008. Aktuální informace získáte na našich seminářích.

Rezervy jsou tvořeny na budoucí náklady. Jejich smyslem je vyjádřit riziko budoucích ztrát výhradně za zdaňovanou činnost obce a promítnout tak do účetnictví zásadu opatrnosti.

Název účetní jednotky:

Označení: ...................... Číslo: ......................................

Zpracoval: ...................... Kontroloval:......................................

Platnost: ...................... Závaznost: ......................................

Datum vydání: ............... Vydává:......................................

Nahrazuje: ...................... Doplňuje: ......................................

Počet stran: ............... Přílohy: ......................................

Čl. 1 Metodické vymezení

1.1. Rezervy jsou tvořeny na budoucí náklady. Jejich smyslem je vyjádřit riziko budoucích ztrát výhradně za zdaňovanou činnost obce a promítnout tak do účetnictví zásadu opatrnosti.

1.2. Rezervy se vytvářejí v okamžiku, kdy jsou budoucí rizika či ztráty známa na základě současných skutečností, podle jednotlivých případů, kde tato rizika a ztráty lze očekávat. Tvorba rezerv se účtuje na vrub nákladů, jejich použití ve prospěch výnosů.

1.3. Zůstatky rezerv se převádějí do následujícího účetního období. Rezervy nesmějí mít aktivní zůstatek ("přečerpání" konkrétního účtu).

1.4. Rezervy podléhají dokladové inventuře a při inventarizaci se posuzuje jejich výše a odůvodněnost.

1.5. Rezervy při vkladu majetku v souvislosti se zánikem bez likvidace se zruší vyúčtováním ve prospěch výnosů, pokud příslušný zákon, popř. projekt sloučení, splynutí nebo přeměny nestanoví jinak.

Čl. 2 Členění rezerv

2.1. Rezervy, jejichž tvorba a použití je stanovena zvláštním zákonem a zohledněna zákonem o daních z příjmů, tj. zákonné rezervy.

2.2. Město – obec může vytvářet rezervu výhradně podle níže uvedeného zákona o (zákonných) rezervách a za zdaňovanou činnost.

Čl. 3 Zákonné rezervy

3.1. V současné době upravuje způsob tvorby a výši rezerv, které jsou nákladem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů u poplatníků daní z příjmů, zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění změn a doplňků provedených zákony č.157/1993 Sb., č. 323/1993 Sb., č. 244/1994 Sb. a č. 132/1995 Sb., č. 211/1997 Sb., č. 333/1998 Sb., č. 363/1999 Sb., č. 492/2000 Sb.

3.2. Rezerva na opravy hmotného majetku. Rezerva na opravy hmotného majetku je součástí daňových nákladů pouze za těchto podmínek:

- doba odpisování tohoto hmotného majetku stanovená zákonem o daních z příjmů je šest a více let,

- rezervu vytváří poplatník daně z příjmů, který má k hmotnému majetku právo vlastnické nebo je nájemcem hmotného majetku a k opravám najatého hmotného majetku smluvně zavázán,

- jedná se skutečně o opravu, nikoliv o technické zhodnocení (tzn. rekonstrukci či modernizaci),

- nejedná se o hmotný majetek:

- který je určený k likvidaci,

- u něhož jde o opravy v důsledku škody či jiné nepředvídané nebo nahodilé události,

- u něhož jde o opravy, které se pravidelně opakují každý rok.

3.3. Rezervy se nesmějí vytvářet na výdaje (náklady) na pořízení hmotného a nehmotného majetku.

3.4. Výše rezervy na opravy hmotného majetku se stanoví podle jednotlivého hmotného majetku určeného k opravě a charakteru této opravy. Výše rezervy ve zdaňovacím období je rovna podílu rozpočtu nákladů na opravu a počtu let, které uplynou od zahájení tvorby rezervy do předpokládaného termínu zahájení opravy. Do počtu let rozhodných pro účely výpočtu výše rezervy se zahrnuje rok zahájení tvorby rezervy. Do tohoto počtu let se nezahrnuje předpokládaný rok zahájení opravy. U movitých věcí může být rezerva na opravu jednotlivého hmotného majetku tvořena ve vztahu k objemu jeho výkonu v technických jednotkách; v takovém případě je výše rezervy ve zdaňovacím období rovna součinu podílu rozpočtu nákladů na opravu na jednotku předpokládaného objemu výkonu a objemu skutečných výkonů za zdaňovací období.

3.5. Nebude-li oprava zahájena nejpozději ve zdaňovacím období následujícím po zdaňovacím období, ve kterém se při výpočtu výše rezervy předpokládalo zahájení opravy, zruší se rezerva ve prospěch výnosů tohoto následujícího zdaňovacího období. Rezerva nebo její zůstatek se zruší ve prospěch výnosů i tehdy, jestliže nebyla vyčerpána nejpozději ve zdaňovacím období, které následuje po zdaňovacím období, ve kterém byla oprava zahájena. Za zahájení opravy se pro účely tohoto zákona považuje termín, ve kterém se fyzicky začnou provádět práce přímo na věci, která je předmětem opravy, provádí-li se oprava mimo provozovnu poplatníka jinou osobou, rozumí se zahájení opravy převzetí věci do opravy touto osobou. Toto ustanovení se nevztahuje na poplatníky, kteří doloží, že k překročení těchto lhůt došlo zásahem orgánu státní správy nebo orgánů samosprávy. V takovém případě se lhůty prodlužují o dvě zdaňovací období.

3.6. Skutečnost odůvodňující změnu výše rezervy musí být provedena úpravou její výše počínaje zdaňovacím obdobím, v němž tato skutečnost bude zjištěna.

3.7. Rezerva na opravy u jednotlivého hmotného majetku nesmí být tvořena pouze jedno zdaňovací období.

3.8. Maximální doba tvorby rezervy podle předchozích odstavců činí u hmotného majetku zatříděného:a) ve 2. odpisové skupině 3 zdaňovací obdobíb) ve 3. odpisové skupině 6 zdaňovacích obdobíc) ve 4. odpisové skupině 8 zdaňovacích obdobíd) v 5. odpisové skupině 10 zdaňovacích období vymezených v zákoně o daních z příjmů (§ 17a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.) a po sobě jdoucích v každé odpisové skupině, přičemž k období, za které se podává daňové přiznání, ale zdaňovacím obdobím nebylo, se nepřihlíží.

3.9. Pro tvorbu rezerv, která byla zahájena před poslední úpravou zákona platí, že se tvorba rezerv upraví v souladu s novým ustanovením zákona.

Čl. 4 Způsob tvorby

4.1. Způsob tvorby rezerv za zdaňovací období a jejich výše musí být prokazatelné. Při inventarizaci se posuzuje výše a odůvodněnost rezerv.

4.2. Zákonné rezervy (jejich tvorba a čerpání vyjádřená ve formě tabulky) budou číslovány a řazeny chronologicky za sebou; ke každé rezervě (tabulce) bude současně založen předběžný rozpočet.

4.3. Čerpání účetních rezerv bude účtováno v okamžiku, kdy se riziko, na které byla tvořena rezerva, změní ve skutečnost. Pokud riziko pomine, bude účetní rezerva zrušena.

Čl. 5 Závěrečná ustanovení

5.1. Odpovědnost za tvorbu a čerpání rezerv konkrétních titulů rezerv vedoucí finančního odboru vedoucí odboru investičního

5.2. V rámci roční inventarizace (dle interního předpisu o inventarizaci) se posuzuje výše a odůvodněnost vytvořených rezerv.

5.3. Rezervy při vkladu majetku v souvislosti se zánikem bez likvidace se zruší vyúčtováním ve prospěch výnosů, pokud příslušný zákon, popř. projekt sloučení, splynutí nebo přeměny nestanoví jinak. Směrnice podléhá průběžné aktualizaci v závislosti na úpravách věcně příslušných obecně závazných předpisů. Za aktualizaci odpovídá: Vedoucí finančního odboru (varianty)

Právní úprava:- Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů- Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů- Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

Poraďte se s odbornicí Jaroslavou Svobodovou na semináři Hospodaření a vedení účetnictví příspěvkových organizací v účetním období 2008.