Zástavní právo- poskytnutí zástavy dává zástavce věřiteli záruku za splnění povinnosti dlužníka. ZP lze zřídit i k věci, která dosud není majetkem zástavního dlužníka, nebo je zatím majetkem cizí osoby, tzv. „budoucí zástavní právo“, které se zapisuje do seznamů se souhlasem dosavadního vlastníka a zástavní právo vznikne v okamžiku nabytí vlastnictví. Dle NOZ má zástavní věřitel nárok na pojistné plnění, v případech, kde byla zástava pojištěna (smluvně lze vyloučit).
Vznik – smlouvou, písemná forma jen když NOZ vyžaduje. Movitá věc – zástava vzniká odevzdáním zástavnímu věřiteli, je-li podmínkou vzniku ZP jeho zápis do rejstříku zástav (§ 1319), musí mít zástavní smlouva formu veřejné listiny. Nemovitá věc zapsaná v KN – zápis do KN. Nemovitost nezapsaná v KN – zástava se zapíše do Rejstříku zástav.
Výkon ZP: zpeněžením zástavy ve veřejné dražbě, prodej zástavy dle zvl.zákona, smluvně se dohodnout jinak, věřitel si může i zástavu ponechat za libovolnou nebo určenou cenu (§ 1315). Nabyvatel věci nenese důsledky toho, že věc koupil za nižší cenu. Zástavní dlužník má právo požadovat náhradu škody po věřiteli.
Zánik ZP: obdobně jako v dosavadní OZ + převod zástavy na jinou osobu, která byla v dobré víře, že ZP na věci nevázne (nevztahuje se na zástavy v seznamech); přeměně věci, rozdělení, spojení s jinou věcí – tzn. to není úplný zánik ZP (§ 1349-1352)
Zadržovací právo - § 1395: právo zadržet věc pro zajištění splatného dluhu a právo zadržet věc pro zajištění dosud nesplatného dluhu i v případech, kdy dlužník měl dluh zajistit, ale neučinil tak, nebo dlužník prohlásil, že dluh nesplní. Věřitel má právo se zadržovacího práva i vzdát. Zadržet lze věc, kterou poskytla i jiná osoba než dlužník.
- Další vzdělávání: Kurzy na téma právo a nový občanský zákoník.
- Odborné články: www.infoportal.cz.
- Podrobný komentář k dané problematice naleznete v on-line produktu Nový občanský zákoník s komentářem.
