I když současný civilizační trend podstatně snížil těžkou fyzickou práci spojenou s ruční manipulací břemen, je poškození páteře v důsledku manipulace stále aktuální.
Dokonce se odhaduje, že až 50% poškození páteře v průmyslu je způsobeno manipulací s břemeny, a to nejčastěji zvedáním břemen. Existuje řada profesí, kde manipulace břemen je prováděna podstatnou část pracovní doby, jako např. závozníci, pracovníci stěhovacích čet, skladoví dělníci apod. K poškození páteře dochází často i při zvedání různých břemen při stavbách rodinných domků, chat, či typicky jen při pouhém zvednutí určitého předmětu, např. z auta, kdy se nepříznivě může uplatnit i rotace trupu. Problematika manipulace břemen patří mezi jedny z nejčastějších studovaných oblastí v ergonomii a příbuzných oborech.
Vliv manipulace na pohybový systém
Nepříznivé důsledky manipulace se projevují zejména v oblasti bederní páteře. Manipulace břemen urychluje degenerativní změny (tzv. změny z opotřebování) bederní páteře. Nejčastěji vznikají postupně, v důsledku opakovaných mikrotraumat, způsobených mechanickým drážděním. Degenerativní změny meziobratlové ploténky postihují nejčastěji segment L5/S1(poslední bederní meziobratlová ploténka). Je to v důsledku přenášení všech sil a tlaků při ohýbání, úklonech, rotacích a zvedání právě do této oblasti. K poškození , či až k výhřezu meziobratlové ploténky může též dojít úrazovým mechnismem. U pracovních činností spojených s přenášením břemen na ramenech mohou být též degenerativní změny v oblasti krční a hrudní páteře.
K přetížení, či rupturám svalů a šlach dochází nejčastěji v důsledku náhlých a prudkých pohybů. Mohou postihnout např. vzpřimovače trupu, trojhlavý sval pažní, Achillovu šlachu, sval lýtkový apod. Svalový aparát má významnou roli při manipulaci břemen, jelikož zejména oslabení zádového či břišního svalstva může být rizikovým faktorem pro bolesti zad, především bederní páteře. Při oslabení břišních svalů a nedostatečné pevnosti tříselných vazů může dojít při zvedání břemen k vzniku tříselné či břišní kýly.
Nelze opominout ani poškození vazů (ligament), např. při pomalém zvedání břemene z předklonu.
Nelze opominout ani poškození periferních kloubů. Nejčastěji to bývají klouby kolenní (ruptury menisků, artrózy). Degenerativní změny se mohou vyskytnout i v dalších zatěžovaných kloubech, např. kyčelních, méně často ramenních.
Kromě vlivu manipulace na pohybový systém, je třeba ještě upozornit na možný negativní vliv ruční manipulace na vznik gynekologických poruch. Při opakované manipulaci těžších břemen se zvyšuje namáhání závěsného aparátu dělohy, dochází k mikrotraumatům děložních vazů a snížení jejich pružnosti. Zejména starší ženy mohou být ohroženy prolapsem dělohy. V důsledku manipulace může dále dojít k poruchám menstruačního cyklu a ke spontánnímu potratu. Proto je nutno respektovat i biologické vlastnosti žen (např. jejich síla je přibližně o jednu třetinu nižší než u mužů).
Rizikové faktory při ruční manipulaci
Zatížení páteře při manipulaci je ovlivněno řadou faktorů. Patří sem především vlastnosti břemene (hmotnost, tvar, objemnost, úchopové možnosti, stabilita, umístění břemene a frekvence manipulovaných břemen). Dále se uplatní charakteristika pracovního prostředí (např. extrémní hodnoty teploty, vlhkosti a proudění vzduchu, nevhodné zorné podmínky, omezený prostor, nerovná, či kluzká podlaha). Nelze opominout ani individuální rizikové faktory (např. tělesná konstituce, hmotnost, fyzická zdatnost, zručnost, zácvik, únava, některá onemocnění apod.). Vzhledem k tomu, že se při poškození páteře může uplatnit celá řada výše uvedených rizikových faktorů, je stanovení objektivních kritérií, či ergonomických limitů ve vztahu k posouzení rizika poškození páteře velmi obtížné.
Bezpečnostní, zdravotní, ergonomické a rehabilitační aspekty ruční manipulace Vám osvětlíme na semináři, který se koná dne 11.11.2008 v Praze.
