Problematika pracovních úrazů
- šetření, evidence a hlášení (týká se i fyzických osob, které jsou zaměstnavateli a též sami pracují a OSVČ)
- poskytnutí náhrad za vzniklé škody (týká se pouze zaměstnanců)
Stal se úraz – co dál?
Každý zaměstnanec, pokud mu to zdravotní stav dovolí, je povinen bezodkladně oznámit svému nadřízenému vznik úrazu, který se mu stal, jež může být úrazem pracovním. Obdobně to platí pro svědka úrazu jiné osoby.
Zaměstnanec je povinen spolupracovat při vyšetřování příčin vzniku úrazu.Zaměstnavatel (příslušný vedoucí zaměstnanec) je povinen:
- Poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
- Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů.
- Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.
- Plněním pracovních úkolů se rozumí výkon pracovních povinností, jiná činnost konaná na příkaz zaměstnavatele, činnost, která je předmětem pracovní cesty, činnost pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace, rady zaměstnanců, popřípadě zástupce pro oblast BOZP, činnost pro zaměstnavatele na podnět spoluzaměstnanců, činnost pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nekoná proti výslovnému zákazu zaměstnavatele a dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem.
- Přímou souvislostí s plněním pracovního úkolu se rozumí úkony potřebné k výkonu práce, úkony během výkonu práce obvyklé, úkony nutné před začátkem výkonu práce nebo po jejím skončení a úkony obvyklé v době přestávky na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele, školení zaměstnanců a pracovní cesta.
- Takovými úkony však nejsou cesta do zaměstnání a zpět, stravování, ošetření, popřípadě vyšetření ve zdravotnickém zařízení, ani cesta k nim a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele.
- To neplatí pro vyšetření ve zdravotnickém zařízení prováděném na příkaz zaměstnavatele nebo pro vyšetření v souvislosti s noční prací, pro ošetření při první pomoci a cesta k nim a zpět.
Druhy pracovních úrazů
- smrtelný – takové poškození zdraví, na jehož následky úrazem postižený zaměstnanec nejpozději do jednoho roku zemřel
- ostatní (s dočasnou pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny a bez dočasné pracovní neschopnosti či do tří kalendářních dnů)
Ohlášení pracovního úrazu
Bez zbytečného odkladu je zaměstnavatel povinen ohlásit pracovní úraz:
- územně příslušnému útvaru Policie ČR (lze-li předpokládat, že byl spáchán trestný čin)
- odborové organizaci a zástupci pro oblast BOZP
- příslušnému OIP (trvá-li hospitalizace postiženého více než 5 dnů, případně lze-li to předpokládat)
- obvodnímu báňskému úřadu (jde-li o závažný PÚ)
- zaměstnavateli, který zaměstnance u něho k práci vyslal
- zdravotní pojišťovně, u které je postižený pojištěn
Smrtelný pracovní úraz je zaměstnavatel povinen ohlásit:
- územně příslušnému útvaru Policie ČR
- odborové organizaci a zástupci pro oblast BOZP
- příslušnému OIP
- příslušnému obvodnímu báňskému úřadu
- zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil
- zdravotní pojišťovně, u které byl postižený pojištěn
Objasnění příčin a okolností vzniku
Zaměstnavatel, u kterého došlo k vzniku pracovního úrazu je povinen provést objasnění příčin a okolností vzniku. To se provádí za účasti postiženého, pokud to jeho zdravotní stav dovoluje, svědků, odborové organizace, zástupce pro oblast BOZP.
Dále je zaměstnavatel povinen bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu.
Jedná-li se o úraz zaměstnance jiného zaměstnavatele, musí být tento zaměstnavatel bez zbytečného odkladu o jeho vzniku uvědomen a musí mu být umožněna účast na šetření.
Z podkladů přednášky Tomáš Neugebauer
- Další vzdělávání: Povinnosti zaměstnavatele při vzniku pracovního úrazu
- Odborné články BOZPProfi
