Nový zákon o účetnictví

O tématu školení

Nový zákon o účetnictví

Připravte se na revoluci ve světě účetnictví! Ministerstvo financí 15. ledna předložilo vládě návrh nového zákona o účetnictví, který slibuje přiblížit české účetnictví k mezinárodním vodám. Méně papírování, více přesnosti – to je heslo, pod kterým nový zákon o účetnictví kráčí. Slibuje zvýšit důraz na účetní závěrky a usnadnit život malým firmám i neziskovkám tím, že od nich odebere povinnost vést účetnictví. 

Ale to není vše! Nový zákon o účetnictví přináší čerstvý vzduch i do samotného účtování, kde kromě zjednodušení některých procesů, jako je oceňování nebo účtování leasingů, přidává novou terminologii. Aktiva, dluhy, kapitál, výnosy, náklady – vše bude mít nový kabát a jasnější definice.

Jen si to představte: méně papírování, jasnější pravidla, větší přehled o svých financích. To vše díky novému zákonu o účetnictví, který má být účinný od 1. ledna 2025. Ale pozor, datum účinnosti se může posunout, záleží na tom, jak rychle se podaří dotáhnout všechny návazné předpisy. Držte si klobouky, svět účetnictví se chystá na velký skok vpřed!

Text návrhu nového zákona o účetnictví

Zdroj: https://odok.cz/portal/veklep/material/KORNCKKHGM1N/ 

Návrh

ZÁKON

ze dne …. 2024

o účetnictví

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky

ČÁST první

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Hlava I

Předmět úpravy

§ 1

Vymezení předmětu úpravy

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie2) a upravuje vykazování finančních a nefinančních informací, ověřování vykazovaných informací, jejich zpřístupnění a použití pro potřeby účetního výkaznictví státu a vedení účetnictví, a to zejména k naplnění cílů účetního výkaznictví.

Hlava II

Cíl a zásady účetního výkaznictví

Díl 1

Cíl účetního výkaznictví

§ 2

Vymezení cíle účetního výkaznictví

(1)  Cílem účetního výkaznictví je poskytnout vnějšímu uživateli účetní informace užitečné pro

a)       jeho ekonomické rozhodování,

b)      předvídání budoucích peněžních toků,

c)       posuzování důsledků jednání osoby odpovědné za řízení účetní jednotky a

d)      posuzování řádného hospodaření s veřejnými prostředky při výkonu veřejné správy v případě účetního výkaznictví účetní jednotky veřejného sektoru.

(2)  Účetní informací se rozumí informace o finanční situaci, finanční výkonnosti a jiných vykazovaných změnách finanční situace.

(3)  Pro účely účetnictví se rozumí

a)       vnějším uživatelem uživatel účetních informací, který se nepodílí na jejich tvorbě,

b)      finanční situací stav aktiv, dluhů a vlastního kapitálu,

c)       finanční výkonností změny ve finanční situaci projevující se změnou vlastního kapitálu prostřednictvím výsledku hospodaření.

Díl 2

Požadavky na kvalitu účetních informací

§ 3

Vymezení požadavků na kvalitu účetních informací

Účetní informace je užitečná, pokud je

a)       relevantní a věrohodná a

b)      včasná, srozumitelná, ověřitelná a srovnatelná.

§ 4

Relevantnost

Účetní informace je relevantní, pokud je způsobilá ovlivnit rozhodování vnějšího uživatele.

§ 5

Věrohodnost

(1)  Účetní informace je věrohodná, pokud vystihuje ekonomickou podstatu zobrazované skutečnosti a zobrazuje tuto skutečnost

a)       úplně,

b)      neutrálně a

c)       správně.

(2)  Úplným zobrazením skutečnosti se rozumí takové zobrazení, které obsahuje všechny údaje potřebné pro ucelené pochopení zobrazované skutečnosti vnějším uživatelem.

(3)  Neutrálním zobrazením skutečnosti se rozumí takové zobrazení, které

a)       není způsobilé účelově ovlivnit rozhodování vnějšího uživatele a

b)      je opatrné.

(4)  Opatrným zobrazením skutečnosti se rozumí takové zobrazení, které v případě nejistoty ohledně vyhodnocení této skutečnosti nenadhodnocuje aktivum a výnos ani nepodhodnocuje dluh a náklad. Opatrné zobrazení však nesmí vést k neopodstatněnému podhodnocení aktiva a výnosu nebo neopodstatněnému nadhodnocení dluhu a nákladu.

(5)  Správným zobrazením skutečnosti se rozumí takové zobrazení, kdy je účetní informace výsledkem vhodného a bezchybného postupu, který zohledňuje dostupné údaje o zobrazované skutečnosti.

§ 6

Včasnost

Účetní informace je včasná, pokud není zastaralá ve chvíli, kdy je vnějšímu uživateli k dispozici.

§ 7

Srozumitelnost

Účetní informace je srozumitelná, pokud je uspořádaná, označená, jasná a výstižná.

§ 8

Ověřitelnost

Účetní informace je ověřitelná, pokud umožňuje, aby běžná osoba s odpovídajícími odbornými znalostmi nezávislá na účetní jednotce dokázala posoudit její věrohodnost.

§ 9

Srovnatelnost

Účetní informace je srovnatelná, pokud její porovnání s jinou účetní informací umožňuje učinit závěr ohledně jejich podobnosti nebo odlišnosti mezi účetními obdobími účetní jednotky nebo mezi různými účetními jednotkami.

Díl 3

Prvky účetních výkazů

§ 10

Vymezení prvků účetních výkazů

Prvkem účetního výkazu je

a)       aktivum,

b)      dluh,

c)       vlastní kapitál,

d)      výnos a

e)       náklad.

§ 11

Vymezení aktiva, dluhu a vlastního kapitálu

(1)  Aktivem se rozumí stávající zdroj, který je schopný přinést budoucí ekonomický užitek a který má účetní jednotka v důsledku minulé skutečnosti pod svou kontrolou.

(2)  Účetní jednotka má zdroj schopný přinést budoucí ekonomický užitek pod svou kontrolou, pokud je schopna

a)       ovlivnit užívání tohoto zdroje a získávání ekonomického užitku, který je schopen přinést, a

b)      zabránit ostatním v užívání tohoto zdroje a získávání ekonomického užitku, který je schopen přinést.

(3)  Dluhem se pro účely účetnictví rozumí stávající povinnost účetní jednotky, která vznikla v důsledku minulé skutečnosti, jejíž splnění je schopné vést k úbytku zdroje ekonomického užitku a které se účetní jednotka nemůže jednostranně zprostit, aniž by to mělo přinejmenším stejné ekonomické důsledky jako splnění dané povinnosti.

(4)  Dluh podle odstavce 3 nevzniká, pokud dosud nenastalo protiplnění, je-li k takovému protiplnění druhá strana povinna, ledaže plnění je ztrátové. Derivát se pro účely věty první nepovažuje za dluh.

(5)  Vlastním kapitálem je rozdíl mezi úhrnnou účetní hodnotou aktiv a úhrnnou účetní hodnotou dluhů.

§ 12

Uznání aktiva a dluhu

(1)  Aktivum je uznáno, pokud

a)       je spolehlivě ocenitelné,

b)      vznik budoucího ekonomického užitku je pravděpodobný a

c)       splňuje podmínky stanovené účetním předpisem.

(2)  Dluh je uznán, pokud

a)       je spolehlivě ocenitelný,

b)      úbytek zdroje ekonomického užitku je pravděpodobný a

c)       splňuje podmínky stanovené účetním předpisem.

(3)  Podmíněným aktivem je potenciální aktivum, jehož existence může být potvrzena pouze tím, že nastane nebo nenastane budoucí skutečnost, která je nezávislá na účetní jednotce. Podmíněné aktivum nelze uznat jako aktivum.

(4)  Podmíněným dluhem je

a)       potenciální dluh, jehož existence může být potvrzena pouze tím, že nastane nebo nenastane budoucí skutečnost, která je nezávislá na účetní jednotce, a

b)      dluh, pokud není spolehlivě ocenitelný nebo úbytek zdrojů ekonomických užitků není pravděpodobný.

(5)  Podmíněný dluh nelze uznat jako dluh.

(6)  Aktivem nebo dluhem se v účetních předpisech rozumí uznané aktivum nebo uznaný dluh, nestanoví-li účetní předpis jinak.

§ 13

Vymezení souvisejících pojmů

(1)  Pohledávkou se pro účely účetnictví rozumí aktivum, které představuje právo vůči druhé straně. Tato pohledávka nevzniká, pokud dosud nenastalo plnění, je-li k takovému plnění účetní jednotka povinna. Derivát se pro účely věty druhé nepovažuje za pohledávku.

(2)  Rezervou se rozumí dluh, u kterého není jisté, ve kterém okamžiku nebo v jaké výši dojde k úbytku zdroje ekonomického užitku potřebného k jeho splnění.

(3)  Účetním předpisem se rozumí

a)       tento zákon a

b)      právní předpis provádějící tento zákon.

 

§ 14

Prvky účetních výkazů vztahující se k finanční výkonnosti

(1)  Výnosem je změna finanční situace, při které dochází ke zvýšení vlastního kapitálu, s výjimkou

a)       přijetí kapitálu od osob s podílem na vlastním kapitálu účetní jednotky nebo osob v obdobném postavení a

b)      změny finanční situace vyloučené účetním předpisem z výnosů, nebo výsledku hospodaření.

(2)  Nákladem je změna finanční situace, při které dochází ke snížení vlastního kapitálu, s výjimkou

a)       výplaty kapitálu osobám s podílem na vlastním kapitálu účetní jednotky nebo osobám v obdobném postavení a

b)      změny finanční situace vyloučené účetním předpisem z nákladů, nebo výsledku hospodaření.

(3)  Výsledkem hospodaření za účetní období je rozdíl mezi výší výnosů a výší nákladů.

(4)   Ministerstvo financí stanoví vyhláškou změny finanční situace vyloučené z výnosů, nákladů a výsledku hospodaření a podmínky pro uznání výnosů a nákladů.

§ 15

Prvky účetních výkazů v případě neziskových účetních jednotek a účetních jednotek veřejného sektoru

(1)  Za schopnost přinést budoucí ekonomický užitek se pro účely vymezení aktiva u neziskové účetní jednotky a účetní jednotky veřejného sektoru považuje také schopnost přispět k naplňování jiného účelu činnosti účetní jednotky než podnikání.

(2)  Za dluh se v případě neziskové účetní jednotky nepovažuje povinnost použít aktiva určeným způsobem, ledaže by účetní jednotka tomuto způsobu nebyla schopna dostát nebo tak nehodlala učinit.

(3)   Za výnos se v případě neziskové účetní jednotky nepovažuje zvýšení vlastního kapitálu v důsledku přírůstku aktiv, se kterými se pojí povinnost použít je určeným způsobem a u kterých tato povinnost není dluhem, dokud není splněna. Výnos v tomto případě vzniká až okamžikem tohoto splnění.

§ 16

Prvky účetních výkazů v případě fyzických osob jako účetních jednotek

(1)  Aktiva, dluhy, výnosy a náklady účetní jednotky, která je fyzickou osobou, jsou aktiva, dluhy, výnosy a náklady související s její podnikatelskou činností.

(2)  Vykonává-li účetní jednotka, která je fyzickou osobou, více podnikatelských činností, jejími aktivy, dluhy, výnosy a náklady jsou aktiva, dluhy, výnosy a náklady související s jí zvolenými podnikatelskými činnostmi.

Díl 4

Zásady účetního výkaznictví

Oddíl 1

Zásada věrného a poctivého zobrazení

§ 17

Věrné a poctivé zobrazení

(1)  Účetní závěrka musí podávat věrné a poctivé zobrazení finanční situace, finanční výkonnosti a jiných vykazovaných změn finanční situace.

(2)  Účetní závěrka splňuje požadavek věrného a poctivého zobrazení podle odstavce 1, pokud jsou

a)       účetní informace v účetní závěrce věrohodné a

b)      položky účetních výkazů vykázány v souladu s vymezením prvků účetních výkazů a jsou splněny podmínky pro jejich uznání.

§ 18

Splnění požadavku věrného a poctivého zobrazení

(1)  Účetní jednotka pro splnění požadavku věrného a poctivého zobrazení

a)       vhodně volí a správně používá účetní metody v souladu s účetními předpisy a popisuje použité účetní metody v příloze účetní závěrky a

b)      sestavuje účetní závěrku způsobem, který vede k poskytnutí relevantních, včasných, ověřitelných, srovnatelných a srozumitelných účetních informací.

(2)  Nepostačuje-li postup podle účetních předpisů  ke splnění požadavku věrného a poctivého zobrazení, účetní jednotka v příloze účetní závěrky uvede doplňující informace potřebné ke splnění tohoto požadavku.

(3)  Je-li postup podle účetních předpisů ve zcela výjimečných případech v rozporu s požadavkem věrného a poctivého zobrazení, takový postup se nepoužije. Účetní jednotka v takovém případě použije ke splnění požadavku věrného a poctivého zobrazení vhodnou účetní metodu.  V příloze účetní závěrky uvede důvody nepoužití tohoto postupu a vysvětlí důsledky, které má pro účetní informace.

Oddíl 2

Ostatní zásady

§ 19

Zásada trvání účetní jednotky

(1)  Účetní jednotka vychází z předpokladu, že bude nepřetržitě pokračovat ve své činnosti, ledaže u ní nastala skutečnost, která by ji v této činnosti omezovala nebo jí zabraňovala v této činnosti pokračovat, nebo účetní jednotka vyhodnotí, že taková skutečnost nastane v dohledné budoucnosti. Pokud tato skutečnost nastala, nebo účetní jednotka vyhodnotí, že nastane, účetní jednotka

a)       použije tomu odpovídající účetní metody a

b)      v příloze účetní závěrky uvede informaci o této skutečnosti včetně vysvětlení důsledků, které má tato skutečnost na finanční situaci a finanční výkonnost.

(2)  Účetní jednotka při sestavení účetní závěrky vyhodnotí, zda bude v dohledné budoucnosti nepřetržitě pokračovat ve své činnosti. Při tomto vyhodnocení vezme do úvahy všechny dostupné informace relevantní pro její činnost v dohledné budoucnosti, včetně informací, které se staly dostupnými mezi okamžikem, ke kterému se sestavuje účetní závěrka, a okamžikem jejího sestavení.

(3)  Pokud účetní jednotka vyhodnotí, že existuje významná nejistota ohledně nepřetržitého pokračování v její činnosti v dohledné budoucnosti, v příloze účetní závěrky uvede informaci o této nejistotě včetně vysvětlení jejích příčin.

(4)  Dohlednou budoucností se pro účely účetnictví rozumí období, pro které jsou dostupné informace relevantní pro budoucí činnosti účetní jednotky, nejméně však 12 měsíců ode dne, ke kterému se sestavuje účetní závěrka.

§ 20

Akruálnost

(1)  V účetní závěrce se zobrazuje dopad skutečnosti, která nastala v účetním období, za které se účetní závěrka sestavuje, bez ohledu na to,

a)       kdy nastává tok peněžních prostředků související s danou skutečností,

b)      kdy se účetní jednotka o dané skutečnosti dozvěděla,

c)       zda je zobrazovaný dopad dané skutečnosti konečný, nebo

d)      zda lze zobrazovaný dopad dané skutečnosti pouze odhadovat.

(2)  Aktivum, dluh a vlastní kapitál se vykážou v účetní závěrce sestavené za účetní období, k jehož konci splní podmínky pro jejich uznání.

(3)  Náklad a výnos se vykážou v účetní závěrce sestavené za účetní období, ve kterém splní podmínky pro jejich uznání.

§ 21

Zásada významnosti

(1)  Pro zobrazení dopadů skutečnosti na finanční situaci, finanční výkonnost a jiné vykazované změny finanční situace se nemusí použít účetní metoda vyžadovaná tímto zákonem, pokud by

a)       její použití vedlo k poskytnutí nevýznamné účetní informace a

b)      náklady na vykázání této informace v souladu s účetními předpisy byly zjevně nepřiměřeně vysoké vzhledem k přínosům pro vnějšího uživatele.

(2)  Významnou je taková účetní informace, o které lze rozumně předpokládat, že by její opomenutí nebo nesprávné, neúplné nebo zkreslené uvedení mělo vliv na rozhodnutí vnějšího uživatele, přičemž významnost jednotlivých informací se posuzuje v souvislosti s ostatními účetními informacemi uvedenými v téže účetní závěrce.

(3)  Pro zobrazení dopadů skutečnosti na finanční situaci, finanční výkonnost a jiné vykazované změny finanční situace se nemusí použít účetní metoda vyžadovaná tímto zákonem, pokud by její použití bylo objektivně neproveditelné. Účetní jednotka tento postup popíše v příloze účetní závěrky.

(4)  Ministerstvo financí může vyhláškou stanovit

a)       případy, kdy lze postupovat podle odstavce 3,

b)      účetní metody v případě postupu podle odstavce 1 nebo 3 nebo

c)       hranici významnosti nebo způsob stanovení hranice významnosti v případě účetních jednotek veřejného sektoru.

§ 22

Kompenzace

(1)  Jednotlivé položky účetních výkazů se vykazují bez jejich vzájemné kompenzace.

(2)  Pokud účetní jednotka vzájemně kompenzuje položky účetních výkazů, uvede v příloze účetní závěrky výši těchto položek před jejich vzájemnou kompenzací.

(3)  Ministerstvo financí stanoví vyhláškou případy, kdy položky účetních výkazů musí nebo mohou být vzájemně kompenzovány a kdy nemusí být jejich výše před vzájemnou kompenzací uváděna v příloze účetní závěrky.

§ 23

Zásada bilanční kontinuity

Účetní závěrka se sestavuje tak, aby transparentně navazovala na účetní závěrku sestavenou za bezprostředně předcházející účetní období.

§ 24

Účetní metody

(1)  Účetní metodou se rozumí pravidla, která stanoví postup vedoucí k zobrazení dopadu skutečnosti na finanční situaci, finanční výkonnost nebo jiné vykazované změny finanční situace v účetní závěrce nebo která účetní jednotka za tímto účelem použila. Účetní metoda stanoví zejména podmínky pro uznání prvků účetních výkazů, postup jejich prvotního a následného ocenění, způsob jejich vykázání a uvádění informací o nich v příloze účetní závěrky.

(2)  Účetní metodou není použití úsudku ohledně nejisté výše dopadu skutečnosti na finanční situaci, finanční výkonnost nebo jiné vykazované změny finanční situace.

(3)   Není-li pro zobrazení dopadu skutečnosti na finanční situaci, finanční výkonnost nebo jiné vykazované změny finanční situace v účetní závěrce účetní metoda stanovena účetním předpisem, postupuje účetní jednotka podle účetní metody stanovené pro zobrazení dopadu skutečnosti s podobnou ekonomickou podstatou, pokud takový postup povede ke splnění požadavku věrného a poctivého zobrazení.

(4)  Není-li účetní metoda podle odstavce 3 dostupná, zvolí si účetní jednotka takovou účetní metodu, která povede ke splnění požadavku věrného a poctivého zobrazení, přičemž může vzít do úvahy účetní metody upravené mezinárodními účetními standardy.

(5)  Ministerstvo financí stanoví vyhláškou účetní metody vhodné pro splnění požadavku věrného a poctivého zobrazení nebo způsob jejich vymezení.

§ 25

Zásada konzistence

(1)  Účetní jednotka používá konzistentně

a)       účetní metody pro zobrazení dopadu skutečností s podobnou ekonomickou podstatou a

b)      uspořádání a obsahové vymezení položek účetních výkazů.

(2)  Účetní jednotka může k prvnímu dni účetního období změnit používanou účetní metodu nebo uspořádání a obsahové vymezení položek účetních výkazů používaná při sestavení účetní závěrky, pokud

a)       tak stanoví účetní předpis nebo

b)      tím lépe splní požadavek věrného a poctivého zobrazení.

(3)  Účetní jednotka může při sestavení účetní závěrky změnit používané uspořádání a obsahové vymezení položek účetních výkazů též, pokud změnila charakter své činnosti.

(4)  Pokud účetní jednotka postupuje podle odstavců 2 nebo 3, uvede v příloze účetní závěrky informace o provedených změnách a jejich odůvodnění.

§ 26

Retrospektivní úprava účetních informací

(1)  Účetní jednotka při zjištění významné chyby v účetní závěrce sestavené za předcházející účetní období, změně účetní metody nebo změně uspořádání a obsahového vymezení položek účetních výkazů

a)       sestaví účetní závěrku za účetní období, ve kterém toto zjištění nebo tato změna nastaly, tak, jako by účetní závěrka za předcházející účetní období tuto chybu neobsahovala nebo jako by tato nová účetní metoda nebo uspořádání a obsahové vymezení položek účetních výkazů byly použity i v předcházejících účetních obdobích,

b)      uvede v příloze účetní závěrky, že takovou úpravu provedla, a popíše v ní její dopad a

c)       účetní závěrku sestavenou za předcházející účetní období neupravuje.

(2)  Chybou se pro účely účetnictví rozumí, když účetní závěrka

a)       neposkytuje účetní informaci, kterou poskytovat má, nebo

b)      poskytuje nesprávné, neúplné nebo zkreslené účetní informace.

(3)  Ministerstvo financí stanoví vyhláškou podrobnosti postupu podle odstavce 1.

(4)  Ministerstvo financí může stanovit vyhláškou postup odlišný od odstavce 1 při změně účetní metody vyvolané změnou účetních předpisů.

ČÁST druhá

ÚČETNÍ JEDNOTKA A SUBJEKT KONSOLIDACE

Hlava I

Základní ustanovení o účetní jednotce

§ 27

Účetní jednotka

(1)  Účetní jednotkou je

a)       právnická osoba podle právního řádu České republiky,

b)      organizační složka státu nebo entita s obdobným postavením, pokud jiný zákon nestanoví jinak,

c)       svěřenský fond podle občanského zákoníku,

d)      fond obhospodařovaný penzijní společností,

e)       podílový fond,

f)        podfond investičního fondu,

g)      fondy ve správě Garančního systému finančního trhu podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.

(2)  Účetní jednotkou není v účetním období, ve kterém splní podmínky pro používání hotovostního účetnictví, osoba, pokud

a)       naplňuje znaky neziskové účetní jednotky a

b)      v jejím zakladatelském právním jednání nebo v jiné formě jejího ustavení je uvedeno, že v takovém případě

1.       není účetní jednotkou, nebo

2.       nemusí být účetní jednotkou, a rozhodne o tom.

(3)  Účetním obdobím podle odstavce 2 je

a)       období, které se shoduje s účetním obdobím osoby, dokud byla účetní jednotkou, nebo

b)      kalendářní rok v případě osoby, která nebyla účetní jednotkou.

§ 28

Fyzická osoba jako účetní jednotka

(1)  Účetní jednotkou je fyzická osoba, která vykonává podnikatelskou činnost a rozhodne se být účetní jednotkou.

(2)  Fyzická osoba se stává účetní jednotkou

a)       ode dne zahájení podnikatelské činnosti, pokud se tak rozhodne nejpozději ke dni zahájení této činnosti,

b)      od rozhodného dne převodu jmění na společníka, pokud se tak rozhodne nejpozději k tomuto rozhodnému dni, nebo

c)       od prvního dne účetního období, od kterého se rozhodne být účetní jednotkou.

(3)  Fyzická osoba přestává být účetní jednotkou po

a)       dni ukončení podnikatelské činnosti, nebo

b)      posledním dni účetního období, do kterého se rozhodne být účetní jednotkou.

(4)  Vykonává-li fyzická osoba více podnikatelských činností, zvolí, ve vztahu ke kterým z těchto činností je účetní jednotkou. Odstavce 2 a 3 se použijí obdobně.

1 

2 

§ 29

Zánik účetní jednotky

Právnická osoba nebo jiná entita přestávají být účetními jednotkami dnem

a)       vyhotovení konečné zprávy o průběhu likvidace, pokud po tomto dni nenastaly skutečnosti dopadající na finanční situaci, finanční výkonnost nebo jiné vykazované změny finanční situace,

b)      zrušení bez likvidace s výjimkou zrušení při přeměně, nebo

c)       bezprostředně předcházejícím rozhodnému dni přeměny v případě, že přeměnou zanikají a že všechny jejich nástupnické osoby nebo jiné entity jsou účetními jednotkami.

Hlava II

Právní nástupnictví

§ 30

Právní nástupnictví fyzické osoby

(1)  Fyzická osoba, která je účetní jednotkou, se v případě smrti považuje za účetní jednotku do dne bezprostředně předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. Práva a povinnosti zůstavitele jako účetní jednotky

a)       plní osoba spravující pozůstalost, a to svým jménem na účet pozůstalosti, a

b)      přecházejí na jeho dědice rozhodnutím soudu o dědictví.

(2)  Pro účely účetnictví se na skutečnosti hledí tak, jako by zůstavitel žil do dne bezprostředně předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti.

§ 31

Rozhodný den přeměny

(1)  Rozhodný den přeměny se určuje při přeměně účetní jednotky, při které alespoň jedna nástupnická osoba nebo jiná entita odlišná od účetní jednotky je účetní jednotkou.

(2)  Rozhodným dnem přeměny je den, od kterého se aktiva, dluhy, výnosy, náklady a jiné změny finanční situace účetní jednotky zúčastněné na přeměně pro účely účetnictví považují v rozsahu přeměny za aktiva, dluhy, výnosy, náklady a jiné změny finanční situace nástupnické účetní jednotky.

(3)  Rozhodným dnem přeměny nemůže být den

a)       předcházející prvnímu dni účetního období, ve kterém se tento rozhodný den určuje,

b)      předcházející vzniku kontroly, jde-li o přeměnu pod stejnou kontrolou, nebo

c)       následující po dni, kterým nastávají právní účinky přeměny.

(4)  Je-li rozhodný den přeměny určen v rozporu se zákonem, za rozhodný den přeměny se považuje den, kterým nastávají právní účinky přeměny.

(5)  Právnická osoba nebo jiná entita, které jsou účetní jednotkou, vzniklé při přeměně se považují za účetní jednotku od rozhodného dne přeměny. Jejich práva a povinnosti jako účetních jednotek plní do dne předcházejícího dni, ve kterém nastanou právní účinky přeměny, jejich právní předchůdce.

(6)  V případě přeshraničních přeměn se pro účely rozhodného dne přeměny za účetní jednotku považuje také entita, která je účetní jednotkou podle právního řádu státu, podle kterého byla ustavena.

Hlava III

Převod práv a povinností v oblasti účetnictví

§ 32

Zákaz převodu práv a povinností účetní jednotky

Práva a povinnosti účetní jednotky v oblasti účetnictví nelze převést na jiného.

§ 33

Převod práv a povinností účetní jednotky veřejného sektoru

(1)  Práva a povinnosti účetní jednotky veřejného sektoru v oblasti účetnictví lze převést smlouvou o převzetí účetnictví, převádí-li tato práva a povinnosti

a)       příspěvková organizace na

1.       svého zřizovatele,

2.       jinou příspěvkovou organizaci zřizovanou stejným zřizovatelem,

3.       dobrovolný svazek obcí, jehož je její zřizovatel členem,

4.       příspěvkovou organizaci, jejímž zřizovatelem je dobrovolný svazek obcí, jehož členem je zřizovatel příspěvkové organizace,

b)      obec na

1.       dobrovolný svazek obcí, jehož je členem,

2.       příspěvkovou organizaci, jejímž je zřizovatelem,

3.       příspěvkovou organizaci, jejímž zřizovatelem je dobrovolný svazek obcí, jehož je obec členem,

c)       dobrovolný svazek obcí na

1.       obec, která je jeho členem,

2.       příspěvkovou organizaci, jejímž je zřizovatelem, nebo

3.       příspěvkovou organizaci, jejímž zřizovatelem je obec, která je jeho členem.

(2)  Práva a povinnosti účetní jednotky veřejného sektoru v oblasti účetnictví lze převést zápisem podle zákona upravujícího majetek České republiky a její vystupování v právních vztazích, převádí-li tato práva a povinnosti organizační složka státu na správce téže kapitoly státního rozpočtu.

(3)  Způsoby podle odstavce 1 a 2 se převádí veškerá práva a povinnosti účetní jednotky v oblasti účetnictví.

(4)  Účetní jednotka, která převedla práva a povinnosti způsobem podle odstavce 1 nebo 2, uvede v příloze účetní závěrky informace o tomto převodu.

(5)  Ministerstvo financí stanoví vyhláškou povinné náležitosti smlouvy o převzetí účetnictví nebo zápisu podle odstavce 2 a rozsah informací uváděných v příloze účetní závěrky podle odstavce 4.

Hlava IV

Vybrané účetní postupy

§ 34

Základní ustanovení o vybraných účetních postupech

(1)  Vybraným účetním postupem je postup upravený účetním předpisem, který osoba nebo jiná entita, které nejsou účetními jednotkami, použijí, pokud tak stanoví jiný zákon, a to způsobem, kterým daný postup používá srovnatelná účetní jednotka podle právního řádu České republiky.

(2)  Vymezená část osoby nebo jiné entity, které nejsou účetními jednotkami, činná na území České republiky, ohledně které se používají vybrané účetní postupy, se pro účely odstavce 1 považuje za samostatnou účetní jednotku.

(3)  Vybraným účetním postupem není postup upravený účetním předpisem týkající se

a)       konsolidační povinnosti,

b)      vykazování finančních a nefinančních informací,

c)       statutární zprávy a

d)      ověřování a zveřejňování vykazovaných informací.

(4)  Jiný zákon může stanovit odlišný rozsah vybraného účetního postupu.

Hlava V

Druhy a kategorizace účetních jednotek

§ 35

Druhy účetních jednotek

(1)  Podnikatelskou účetní jednotkou je účetní jednotka, která

a)       je obchodní společností nebo v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem, rozhodnutím orgánu veřejné moci nebo jiným způsobem svého ustavení jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která je podnikáním, a

b)      není účetní jednotkou veřejného sektoru.

(2)  Účetní jednotkou veřejného sektoru je účetní jednotka, která je

a)       organizační složkou státu nebo entitou s obdobným postavením,

b)      státním fondem podle rozpočtových pravidel,

c)       územním samosprávným celkem,

d)      dobrovolným svazkem obcí,

e)       příspěvkovou organizací nebo

f)        zdravotní pojišťovnou.

(3)  Neziskovou účetní jednotkou je účetní jednotka, která není účetní jednotkou jiného druhu.

§ 36

Kategorie podnikatelských a neziskových účetních jednotek

(1)  Kategoriemi podnikatelských a neziskových účetních jednotek jsou

a)       mikro účetní jednotky,

b)      malé účetní jednotky,

c)       střední účetní jednotky a

d)      velké účetní jednotky.

(2)  Mikro účetní jednotkou je účetní jednotka, která splňuje alespoň dvě z následujících podmínek

a)       aktiva celkem do 11 000 000 Kč,

b)      roční úhrn čistého obratu do 22 000 000 Kč a

c)       průměrný počet zaměstnanců za účetní období do 10.

(3)  Malou účetní jednotkou je účetní jednotka, která

a)       není mikro účetních jednotkou a

b)      splňuje alespoň dvě z následujících podmínek

1.       aktiva celkem do 120 000 000 Kč,

2.       roční úhrn čistého obratu do 240 000 000 Kč a

3.       průměrný počet zaměstnanců za účetní období do 50.

(4)  Střední účetní jednotkou je účetní jednotka, která

a)       není mikro ani malou účetní jednotkou a

b)      splňuje alespoň dvě z následujících podmínek

1.       aktiva celkem do 600 000 000 Kč,

2.       roční úhrn čistého obratu do 1 200 000 000 Kč a

3.       průměrný počet zaměstnanců za účetní období do 250.

(5)  Velkou účetní jednotkou je účetní jednotka, která splňuje alespoň dvě z následujících podmínek

a)       aktiva celkem nad 600 000 000 Kč,

b)      roční úhrn čistého obratu nad 1 200 000 000 Kč a

c)       průměrný počet zaměstnanců za účetní období nad 250.

§ 37

Vymezení některých souvisejících pojmů

(1)  Aktivy celkem se pro účely účetnictví rozumí úhrn účetní hodnoty aktiv zjištěný z rozvahy.

(2)  Ročním úhrnem čistého obratu se pro účely účetnictví rozumí podíl čistého obratu účetní jednotky a počtu započatých kalendářních

a)       měsíců, po které trvalo účetní období, vynásobený 12, nebo

b)      týdnů, po které trvalo účetní období, vynásobený 52, je-li účetní období vymezeno podle kalendářních týdnů.

(3)  Průměrným počtem zaměstnanců se pro účely účetnictví rozumí průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců podle metodiky Českého statistického úřadu.

§ 38

Čistý obrat účetní jednotky

(1)  Čistým obratem podnikatelské účetní jednotky je výše výnosů, na kterých je založen její obchodní model, za účetní období. Při určování těchto výnosů se přihlíží zejména k odvětví a trhu, na kterém účetní jednotka působí, a k podstatě činnosti účetní jednotky pro její zákazníky.

(2)  Čistým obratem účetní jednotky, která je bankou, spořitelním a úvěrním družstvem nebo systémově významným obchodníkem, je součet položek odpovídajících položkám 1, 3, 4, 6 a 7 podle právního předpisu Evropské unie upravujícího roční účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky bank a ostatních finančních institucí3).

(3)  Čistým obratem účetní jednotky, která je pojišťovnou nebo zajišťovnou, je hrubá výše sjednaného pojistného podle právního předpisu Evropské unie upravujícího roční účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky pojišťoven4).

(4)  Čistým obratem neziskové účetní jednotky jsou výnosy za účetní období.

§ 39

Určení kategorie účetních jednotek

(1)  Ke změně kategorie účetních jednotek dochází od účetního období bezprostředně následujícího po dvou po sobě jdoucích účetních obdobích, k jejichž koncům splní podmínky pro zařazení do určité kategorie.

(2)  Podnikatelská nebo nezisková účetní jednotka ve svém prvním účetním období a v účetním období bezprostředně následujícím po účetním období, ve kterém používala hotovostní účetnictví, spadá do takové kategorie účetních jednotek, jejíž podmínky splní ke konci tohoto účetního období. Pro posouzení splnění těchto podmínek pro toto účetní období se při oceňování postupuje, jako by účetní jednotka byla mikro účetní jednotkou.

(3)  Podnikatelská nebo nezisková účetní jednotka zúčastněná na přeměně s výjimkou přeměny, při které nedochází k převodu jmění na právního nástupce, spadá v účetním období bezprostředně následujícím po účetním období, ve kterém nastaly právní účinky přeměny, do takové kategorie účetních jednotek, jejíž podmínky splnila ke konci účetního období, ve kterém nastaly právní účinky přeměny.

§ 40

Subjekt veřejného zájmu

(1)  Subjektem veřejného zájmu je účetní jednotka se sídlem v České republice, která je

a)       obchodní korporací, jejíž investiční cenné papíry jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu,

b)      investičním fondem nebo podfondem investičního fondu, jejichž cenné papíry kolektivního investování jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu,

c)       bankou,

d)      spořitelním a úvěrním družstvem,

e)       pojišťovnou, zajišťovnou nebo institucí, jejíž činností je pojištění exportních úvěrů na účet státu, se zárukou státu nebo se státem jako pojistitelem,

f)        zdravotní pojišťovnou, nebo

g)      systémově významným obchodníkem.

(čl. 2 odst. 1)

 

(2)  Na subjekt veřejného zájmu se hledí jako na velkou účetní jednotku s výjimkou ustanovení týkajících se zprávy o udržitelnosti a zprávy o daních z příjmů.

§ 41

Určení kategorie účetních jednotek, které jsou mateřskou entitou

(1)  Účetní jednotka, která je mateřskou entitou a která není subjektem veřejného zájmu, určuje svou kategorii účetních jednotek podle hodnot svého konsolidačního celku pro určení jeho kategorie.

(2)  Účetní jednotka spadá do takové kategorie účetních jednotek, jejíž podmínky splní ke konci účetního období, ve kterém se stane účetní jednotkou podle odstavce 1. Pro posouzení splnění těchto podmínek se u této účetní jednotky, která byla doposud mikro účetní jednotkou nebo malou účetní jednotkou, při oceňování postupuje, jako by stále spadala do této kategorie účetních jednotek.

Hlava VI

Subjekty konsolidace

Díl 1

Vymezení subjektů konsolidace

§ 42

Konsolidační celek

(1)  Konsolidačním celkem je skupina s výjimkou dceřiné entity nezahrnuté do konsolidačního celku.

(2)  Skupinou se pro účely účetnictví rozumí mateřská entita a její dceřiné entity.

§ 43

Mateřská entita

(1)  Mateřskou entitou se pro účely účetnictví rozumí účetní jednotka, která sama ovládá jinou entitu, s výjimkou účetní jednotky veřejného sektoru.  

(2)  Pro účely posouzení ovládání se použijí ustanovení zákona o obchodních korporacích upravující ovládající a ovládané osoby. Není-li entita obchodní korporací, ustanovení zákona o obchodních korporacích upravující ovládající a ovládané osoby se použijí přiměřeně.

§ 44

Dceřiná entita

Dceřinou entitou se pro účely účetnictví rozumí entita, která je ovládaná mateřskou entitou.

Díl 2

Vymezení subjektů nezahrnutých do konsolidace

§ 45

Dceřiná entita nezahrnutá do konsolidačního celku

(1)  Mateřská entita nemusí zahrnout do konsolidačního celku dceřinou entitu, pokud

a)       ve zcela výjimečných případech nelze údaje týkající se této entity nezbytné pro splnění konsolidační povinnosti získat bez nepřiměřených nákladů nebo bez toho, že by jejich získání vedlo k prodlení s plněním konsolidační povinnosti,

b)      je její podíl v této entitě držen výhradně za účelem jeho následného úplatného převodu,

c)       závažná a dlouhodobá omezení podstatným způsobem brání mateřské entitě ve výkonu práv, pokud jde o nakládání s majetkem nebo o obchodní vedení této entity, nebo

d)      je tato entita z hlediska konsolidačního celku sama i v souhrnu s ostatními dceřinými entitami nevýznamná.

(2)  Má se za to, že podíl v jiné entitě je držen výhradně za účelem jeho následného úplatného převodu, pokud lze důvodně předpokládat, že do 12 měsíců od jeho nabytí dojde k jeho úplatnému převodu.

§ 46

Entita pod společným vlivem

Entitou pod společným vlivem se pro účely účetnictví rozumí entita, kterou ovládá jiná entita jen společně s další entitou, pokud je toto ovládání podmíněno jejich vzájemnou shodou.

§ 47

Přidružená entita

(1)  Přidruženou entitou se pro účely účetnictví rozumí entita, která není dceřinou entitou ani entitou pod společným vlivem a ve které jiná entita drží podíl a může vykonávat podstatný vliv.

(2)  Má se za to, že podstatný vliv může být vykonáván, pokud je výše podílu na hlasovacích právech v jiné entitě alespoň 20 %.

Díl 3

Kategorizace konsolidačních celků

§ 48

Kategorie konsolidačních celků

(1)  Kategoriemi konsolidačních celků jsou

a)       malé konsolidační celky,

b)      střední konsolidační celky a

c)       velké konsolidační celky.

(2)  Malým konsolidačním celkem je konsolidační celek, který splňuje alespoň dvě z následujících podmínek

a)       aktiva celkem do 120 000 000 Kč,

b)      roční úhrn čistého obratu do 240 000 000 Kč a

c)       průměrný počet zaměstnanců za konsolidační období do 50.

(3)  Středním konsolidačním celkem je konsolidační celek, který

a)       není malým konsolidačním celkem a

b)      splňuje alespoň dvě z následujících podmínek

1.       aktiva celkem do 600 000 000 Kč,

2.       roční úhrn čistého obratu do 1 200 000 000 Kč a

3.       průměrný počet zaměstnanců za konsolidační období do 250.

(4)  Velkým konsolidačním celkem je konsolidační celek, který splňuje alespoň dvě z následujících podmínek

a)       aktiva celkem nad 600 000 000 Kč,

b)      roční úhrn čistého obratu nad 1 200 000 000 Kč a

c)       průměrný počet zaměstnanců za konsolidační období nad 250.

(5)  Na konsolidační celek, jehož součástí je subjekt veřejného zájmu, se hledí jako na velký konsolidační celek s výjimkou ustanovení týkajících se zprávy o udržitelnosti a zprávy o daních z příjmů.

§ 49

Zjištění hodnot pro účely určení kategorie konsolidačních celků

(1)  Aktiva celkem a roční úhrn čistého obratu se pro účely určení kategorie konsolidačního celku zjistí

a)       součtem jejich výší vykazovaných u entit, které jsou součástí konsolidačního celku, nebo

b)      na konsolidovaném základě.

(2)  Při zjištění podle odstavce 1 písm. a) se podmínky pro aktiva celkem a roční úhrn čistého obratu stanovené pro účely určení kategorie konsolidačního celku zvyšují o 20 %.

(3)  Při zjištění podle odstavce 1 písm. b) se vychází z účetních metod pro sestavení konsolidované účetní závěrky.

(4)  Zanikl-li konsolidační celek v průběhu konsolidačního účetního období, pro účely určení kategorie konsolidačního celku se

a)       při zjištění ročního úhrnu čistého obratu a průměrného počtu zaměstnanců za konsolidační období považuje ta část konsolidačního období, po kterou konsolidační celek existoval, a

b)      celková výše aktiv konsolidačního celku zjistí ke dni zániku konsolidačního celku.

§ 50

Určení kategorie konsolidačních celků

(1)  Ke změně kategorie konsolidačních celků dochází od konsolidačního období následujícího po dvou po sobě jdoucích konsolidačních obdobích, k jejichž koncům splní podmínky pro zařazení do určité kategorie.

(2)  Konsolidační celek v prvním konsolidačním období a v konsolidačním období, ve kterém došlo ke změně ve složení konsolidačního celku, spadá do takové kategorie konsolidačních celků, jejíž podmínky splní ke konci daného konsolidačního období.

(3)  Změnou ve složení konsolidačního celku se rozumí, že do konsolidačního celku přibyla dceřiná entita nebo z tohoto celku ubyla dceřiná entita. 

Díl 4

Konsolidační povinnost

Oddíl 1

Obecná ustanovení o konsolidační povinnosti

§ 51

Vymezení konsolidační povinnosti

(1)  Mateřská entita plní konsolidační povinnost.

(2)  Mateřská entita, která byla mateřskou entitou jen po část konsolidačního období, plní konsolidační povinnost za celé konsolidační období.

(3)  Konsolidační povinností je povinnost

a)       sestavit řádnou konsolidovanou účetní závěrku a

b)      vyhotovit konsolidované účetní zprávy.

(4)  Konsolidační povinnost ve vztahu k entitě, která je dceřinou entitou pouze po část konsolidačního období, se plní pouze za tuto část konsolidačního období.

Oddíl 2

Výjimky z konsolidační povinnosti

§ 52

Obecná výjimka z konsolidační povinnosti

Konsolidační povinnost nevzniká, pokud

a)       všechny dceřiné entity

1.       jsou z hlediska konsolidačního celku jednotlivě i v úhrnu nevýznamné, nebo

2.       nemusí být zahrnuté do konsolidačního celku, nebo

b)      konsolidační celek je malým konsolidačním celkem.

§ 53

Konsolidační celek konsolidovaný v nadřazeném konsolidačním celku

(1)  Konsolidačním celkem konsolidovaným v nadřazeném konsolidačním celku je konsolidační celek, ohledně jehož entit je posuzovaná konsolidační povinnost plněna nadřazenou entitou podle tohoto zákona nebo podle právního řádu jiného státu.

 

(2)  Nadřazenou entitou se pro účely účetnictví rozumí entita, která

a)       plní konsolidační povinnost za nadřazený konsolidační celek podle tohoto zákona nebo podle právního řádu jiného státu a

b)      přímo nebo nepřímo k poslednímu dni konsolidačního období konsolidačního celku drží podíl v mateřské entitě tohoto konsolidačního celku.

§ 54

Výjimka z konsolidační povinnosti při konsolidaci v nadřazeném konsolidačním celku

(1)  Povinnost sestavit řádnou konsolidovanou účetní závěrku a vyhotovit konsolidovanou zprávu vedení nevzniká, pokud konsolidační celek je konsolidačním celkem konsolidovaným v nadřazeném konsolidačním celku a

a)       nadřazená entita sestaví řádnou konsolidovanou účetní závěrku a vyhotoví konsolidovanou zprávy vedení podle účetních předpisů nebo rovnocenně podle právního řádu jiného státu,

b)      mateřská entita konsolidačního celku není subjektem veřejného zájmu, jehož investiční cenné papíry jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu,

c)       mateřská entita konsolidačního celku zveřejní ve lhůtě pro zveřejnění své řádné konsolidované účetní závěrky řádnou konsolidovanou účetní závěrku sestavenou nadřazenou entitou, konsolidovanou zprávu vedení vyhotovenou nadřazenou entitou a zprávu auditora o jejich ověření,

d)      účetní jednotka, která je mateřskou entitou konsolidačního celku, v příloze své řádné individuální účetní závěrky uvede

1.       údaj o tom, že jí nevznikla povinnost sestavit řádnou konsolidovanou účetní závěrku a vyhotovit konsolidovanou zprávu vedení, a

2.       identifikaci nadřazené entity, a

e)       členové mateřské entity konsolidačního celku odlišní od nadřazené entity, která drží

1.       alespoň 90% podíl, schválili nejpozději 6 měsíců před koncem konsolidačního období, že konsolidační povinnost nevzniká; ke schválení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny těchto členů, nebo

2.       méně než 90% podíl, společně drží alespoň 10% podíl v mateřské entitě a nepožádali o splnění konsolidační povinnosti mateřskou entitou nejpozději 6 měsíců před koncem konsolidačního období,

(2)  Pro účely odstavce 1 písm. e) se nepřihlíží k podílům v mateřské entitě konsolidačního celku konsolidovaného v nadřazeném konsolidačním celku, které drží člen statutárního orgánu nebo osoba v obdobném postavení nebo člen kontrolního orgánu této mateřské entity.

(3)  Rovnocenným plněním povinností sestavit řádnou konsolidovanou účetní závěrku a vyhotovit konsolidovanou zprávu vedení podle právního řádu jiného státu je

a)       plnění těchto povinností

1.       způsobem, který je v souladu s právním předpisem Evropské unie upravujícím roční účetní závěrky, konsolidované účetní závěrky a související zprávy některých forem podniků5) s výjimkou právních předpisů týkajících se podávání zpráv o udržitelnosti,

2.       způsobem upraveným mezinárodními účetními standardy nebo

3.       způsobem, který je podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího mechanismus pro určení rovnocennosti účetních standardů používaných emitenty cenných papírů ze třetích zemí6) srovnatelný se způsoby uvedenými v bodech 1 a 2, a

b)      plnění povinnosti auditu účetní závěrky podle právního předpisu státu nadřazené entity.

§ 55

Výjimka z konsolidační povinnosti neziskových účetních jednotek

(1)  Konsolidační povinnost nevzniká, pokud mateřská entita

a)       je neziskovou účetní jednotkou a

1.       má pouze jednu dceřinou entitu a nemá s ní významné obchodní transakce nebo

2.       není zapsaná ve veřejném rejstříku.

(2)  Mateřská entita podle odstavce 1 popíše vztahy s dceřinou entitou v příloze své řádné individuální účetní závěrky.

Díl 5

Subjekty konsolidace státu

§ 56

Vymezení subjektů konsolidace státu

(1)  Subjektem konsolidace státu je

a)       konsolidovaná entita státu, kterou je

1.       účetní jednotka veřejného sektoru,

2.       městská část hlavního města Prahy a

3.       dceřiná entita výkaznictví státu,

b)      entita výkaznictví státu pod společným vlivem a

c)       přidružená entita výkaznictví státu.

(2)  Spravující konsolidovanou entitou je

a)       účetní jednotka veřejného sektoru, pokud je

1.       správcem rozpočtové kapitoly podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla,

2.       územním samosprávným celkem, nebo

3.       dobrovolným svazkem obcí, a

b)      městská část hlavního města Prahy.

(3)  Dceřinou entitou výkaznictví státu je účetní jednotka, pokud

a)       není účetní jednotkou veřejného sektoru,

b)      splňuje kritérium významnosti pro zahrnutí do konsolidace státu, a

c)       po celé konsolidační období České republiky

1.       je účetní jednotkou ovládanou, zřízenou nebo založenou spravující konsolidovanou entitou,

2.       v ní spravující konsolidovaná entita plní funkci zakladatele nebo zřizovatele, nebo

3.       se v ní spravující konsolidovaná entita sama nebo s jinou konsolidovanou entitou státu podílí na hlasovacích právech v součtu z více než 50 %.

(4)  Entitou výkaznictví státu pod společným vlivem je účetní jednotka, pokud

a)       není konsolidovanou entitou státu,

b)      splňuje kritérium významnosti pro zahrnutí do konsolidace státu, a

c)       je po celé konsolidační období České republiky ovládána spravující konsolidovanou entitou jen společně s jinou účetní jednotkou, která není konsolidovanou entitou státu, a toto ovládání je podmíněno jejich vzájemnou shodou.

(5)  Přidruženou entitou výkaznictví státu je účetní jednotka, pokud

a)       není konsolidovanou entitou státu,

b)      není entitou výkaznictví státu pod společným vlivem,

c)       splňuje kritérium významnosti pro zahrnutí do konsolidace státu, a

d)      se v ní spravující konsolidovaná entita sama nebo s jinou konsolidovanou entitou státu podílí na hlasovacích právech v součtu alespoň z 20 %.

(6)  Kritérium významnosti pro zahrnutí do konsolidace státu je splněno, pokud je splněna alespoň jedna z následujících podmínek

a)       aktiva celkem nad 600 000 000 Kč,

b)      roční úhrn čistého obratu nad 1 200 000 000 Kč.

(7)  Splňuje-li účetní jednotka v jednom účetním období kritérium významnosti pro zahrnutí do konsolidace státu, platí, že splňuje toto kritérium i dvě následující účetní období.

§ 57

Povinnost sestavit řádnou konsolidovanou účetní závěrku České republiky

(1)  Ministerstvo financí sestaví konsolidovanou účetní závěrku České republiky.

(2)  Konsolidovaná účetní závěrka České republiky se sestavuje za uskupení konsolidovaných entit státu.

ČÁST třetí

ÚČETNÍ OBDOBÍ

Hlava I

Vymezení účetního období

§ 58

Individuální a konsolidační účetní období

Účetním obdobím je

a)       individuální účetní období a

b)      konsolidační účetní období.

Hlava II

Individuální účetní období

§ 59

Vymezení základního individuálního účetního období

Individuální účetní období je 12 kalendářních měsíců.

§ 60

Vymezení individuálního účetního období podle týdnů

(1)  Účetní jednotka, která je obchodní korporací a je zahrnuta v konsolidované účetní závěrce, může vymezit individuální účetní období podle kalendářních týdnů tak, aby co nejvíce odpovídalo dvanáctiměsíčnímu účetnímu období.

(2)  Vymezení účetního období podle kalendářních týdnů může účetní jednotka změnit na vymezení podle kalendářních měsíců.

§ 61

Počátek individuálního účetního období

(1)  Individuálním účetním obdobím účetní jednotky je kalendářní rok, neurčí-li účetní jednotka jiný počátek účetního období.

(2)  Individuálním účetním obdobím účetní jednotky veřejného sektoru je kalendářní rok.

§ 62

Změna počátku individuálního účetního období

(1)  Účetní jednotka, jejímž individuálním účetním obdobím není na základě zákona kalendářní rok, může měnit počátek účetního období.

(2)  O změně počátku účetního období lze rozhodnout pouze do konce bezprostředně předcházejícího účetního období.

(3)  Období mezi koncem původního účetního období podle odstavce 2 a nově stanoveným počátkem účetního období může být součástí tohoto původního účetního období, nebo samostatným účetním obdobím.

§ 63

Individuální účetní období při vzniku a zániku účetní jednotky

(1)  První individuální účetní období účetní jednotky začíná dnem, ve kterém se stane účetní jednotkou.

(2)  Poslední účetní období účetní jednotky končí dnem, ve kterém přestane být účetní jednotkou.

§ 64

Prodloužení individuálního účetního období v případě přeměny

(1)  Nenastanou-li právní účinky přeměny ve stejném individuálním účetním období, ve kterém nastal rozhodný den přeměny, prodlužuje se

a)       první účetní období účetní jednotky vzniklé v důsledku přeměny do konce jejího účetního období, ve kterém nastaly právní účinky přeměny,

b)      toto účetní období účetní jednotky zúčastněné na přeměně, která při přeměně nezaniká, do konce jejího účetního období, ve kterém nastaly právní účinky přeměny.

(2)  Účetní období, které bylo prodlouženo, nelze znovu prodloužit.

(3)  V případě účetní jednotky zúčastněné na přeměně, která při přeměně zaniká a jejíž některá nástupnická osoba nebo jiná entita není účetní jednotkou, končí účetní období, ve kterém nastal rozhodný den přeměny, dnem, kdy přestane být účetní jednotkou.

 § 65

Zvláštní ustanovení o konci individuálního účetního období

Individuální účetní období končí také zvláštním posledním dnem účetního období, kterým je den

a)       bezprostředně předcházející dni vstupu do likvidace,

b)      vyhotovení konečné zprávy o průběhu likvidace,

c)       bezprostředně předcházející dni, kterým nastanou účinky rozhodnutí o úpadku,

d)      bezprostředně předcházející dni, kterým nastanou účinky rozhodnutí o přeměně reorganizace v konkurs,

e)       kterým nastanou účinky zrušení konkursu,

f)        bezprostředně předcházející dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu,

g)      kterým nastanou účinky rozhodnutí, kterým se bere na vědomí splnění reorganizačního plánu nebo jeho podstatných částí,

h)      kterým nastanou účinky rozhodnutí, kterým se bere na vědomí splnění oddlužení,

i)        sestavení konečné zprávy o konkursu,

j)        bezprostředně předcházející dni zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku, pokud jde o změnu právní formy komanditní společnosti nebo veřejné obchodní společnosti na jinou obchodní korporaci nebo o změnu právní formy akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným nebo družstva na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost.

§ 66

Spojování individuálních účetních období

(1)  Začne-li individuální účetní období účetní jednotky v období 3 měsíců před prvním dnem bezprostředně následujícího účetního období, může být toto účetní období spojeno s následujícím účetním obdobím.

(2)  Skončí-li účetní období účetní jednotky v období 3 měsíců po posledním dni bezprostředně předcházejícího účetního období, může být toto účetní období spojeno s tímto bezprostředně předcházejícím účetním obdobím.

(3)  Účetní období nelze spojit, pokud

a)       první z účetních období končí zvláštním posledním dnem účetního období, nebo

b)      jde o účetní jednotku veřejného sektoru.

Hlava III

Konsolidační účetní období

§ 67

Vymezení konsolidačního účetního období

(1)  Konsolidačním účetním obdobím je období určené mateřskou entitou, které odpovídá individuálnímu účetnímu období

a)       mateřské entity,

b)      nejvýznamnější dceřiné entity, nebo

c)       dceřiných entit, které jsou dohromady v rámci konsolidačního celku nejvýznamnější.

(2)  Mateřská entita může konsolidační účetní období měnit.

(3)  Ke změně konsolidačního účetního období nedochází, pokud v průběhu konsolidačního účetního období

a)       dceřiná entita, jejímuž účetnímu období odpovídá konsolidační období, přestane být dceřinou entitou nebo nejvýznamnější dceřinou entitou, nebo

b)      dceřiné entity, které jsou dohromady v rámci konsolidačního celku nejvýznamnější a jejichž účetnímu období odpovídá konsolidační období, přestanou být těmito nejvýznamnějšími dceřinými entitami.

(4)  Neodpovídá-li konsolidační účetní období individuálnímu účetnímu období mateřské entity, mateřská entita uvede v příloze konsolidované účetní závěrky tuto skutečnost a důvody, které k ní vedly.

(5)  Při změně konsolidačního účetního období je období mezi koncem původního konsolidačního účetního období a začátkem nově určeného konsolidačního účetního období součástí nově určeného konsolidačního účetního období.

(6)  Konsolidační účetní období končí dnem, ve kterém mateřská entita přestane být účetní jednotkou.

§ 68

Konsolidační účetní období České republiky

Konsolidačním účetním obdobím České republiky pro sestavení konsolidované účetní závěrky České republiky je kalendářní rok.

ČÁST čtvrtá

ÚČETNÍ VÝKAZNICTVÍ

Hlava I

Měna účetnictví a vykazovací měna

Díl 1

Vymezení měny účetnictví a vykazovací měny

§ 69

Měna účetnictví

(1)  Měnou účetnictví je měna, ve které se oceňují aktiva a dluhy a ve které se zaznamenávají dopady transakcí a událostí na finanční situaci, finanční výkonnost a jiné vykazované změny finanční situace.

(2)  Měnou účetnictví může být

a)       česká měna, nebo

b)      jiná měna, pokud je funkční měnou účetní jednotky.

(3)  Funkční měnou je měna primárního ekonomického prostředí, ve kterém účetní jednotka působí.

(4)  Měnou účetnictví účetní jednotky veřejného sektoru je česká měna.

§ 70

Měna vykazování

(1)  Měnou vykazování je měna, ve které se sestavuje účetní závěrka.

(2)  Měnou vykazování individuální účetní závěrky je měna účetnictví.

(3)  Měnou vykazování konsolidované účetní závěrky může být jakákoliv měna.

(4)  Měnou vykazování konsolidované účetní závěrky České republiky je česká měna.

§ 71

Společná ustanovení o měně účetnictví a vykazovací měně

(1)  Měnou účetnictví a měnou vykazování nemůže být jiná než česká měna, pokud je hyperinflační měnou.

(2)  Ministerstvo financí může stanovit vyhláškou způsob

a)       určení funkční měny,

b)      určení hyperinflační měny účetnictví,

c)       přepočtu při změně měny účetnictví,

d)      přepočtu na měnu vykazování, nebo

e)       přepočtu účetních dokumentů a údajů subjektů konsolidace státu na českou měnu pro účely sestavení řádné konsolidované účetní závěrky České republiky.

§ 72

Změna měny účetnictví

(1)  Změnu měny účetnictví lze učinit pouze k prvnímu dni účetního období.

(2)  Je-li měnou účetnictví jiná než česká měna, nelze za měnu účetnictví zvolit jinou než funkční měnu.

Díl 2

Přepočet na měnu účetnictví

§ 73

Aktiva a dluhy v cizí měně

(1)  Aktiva a dluhy v cizí měně jsou aktiva a dluhy, které představují pevné nebo předem stanovené budoucí toky peněžních prostředků v cizí měně.

(2)  Aktiva a dluhy v cizí měně a související znehodnocení se v účetním systému sledují i v této cizí měně.

(3)  Cizí měnou se pro účely účetnictví rozumí jiná měna než měna účetnictví.

§ 74

Přepočet na měnu účetnictví

(1)  Transakce a události v cizí měně se přepočtou na měnu účetnictví k okamžiku jejich uskutečnění.

(2)  Aktiva a dluhy v cizí měně se přepočtou na měnu účetnictví také k okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka.

§ 75

Kurz přepočtu na měnu účetnictví

(1)  Kurzem přepočtu na měnu účetnictví je kurz vyhlášený k jiné měně centrální bankou příslušnou pro měnu účetnictví pro den přepočtu.

(2)  Není-li kurz k jiné měně centrální bankou příslušnou pro měnu účetnictví vyhlašován každý pracovní den nebo každý týden, za kurz přepočtu na měnu účetnictví lze považovat také kurz mezibankovního trhu jiné měny k euru nebo americkému dolaru pro den přepočtu, přepočítaný na měnu účetnictví kurzem vyhlášeným k euru nebo americkému dolaru centrální bankou příslušnou pro měnu účetnictví pro den přepočtu.

(3)  Za kurz pro den přepočtu lze považovat také kurz vyhlášený pro předcházející den.

(4)  Účetní jednotka, která je zahrnuta v konsolidované účetní závěrce, může jako kurz přepočtu na měnu účetnictví použít kurz vyhlášený k cizí měně centrální bankou příslušnou pro měnu vykazování konsolidované účetní závěrky, v níž je zahrnuta.

§ 76

Sjednaný kurz

(1)  V případě nákupu nebo prodeje peněžních prostředků cizí měny za měnu účetnictví může být přepočet na měnu účetnictví proveden sjednaným kurzem.

(2)  Sjednaným kurzem se pro účely účetnictví rozumí kurz použitý při uskutečnění nákupu nebo prodeje peněžních prostředků cizí měny za měnu účetnictví.

§ 77

Pevný kurz

(1)  Pro přepočet na měnu účetnictví může být použit pevný kurz.

(2)  Pevným kurzem se pro účely účetnictví rozumí kurz přepočtu na měnu účetnictví vyhlášený pro první den zvoleného období pro používání pevného kurzu.

(3)  Zvolené období používání pevného kurzu určí účetní jednotka a končí nejpozději posledním dnem účetního období. Zvolené období používání pevného kurzu končí také dnem bezprostředně předcházejícím dni,

a)       ve kterém došlo k devalvaci nebo revalvaci měny účetnictví,

b)      pro který byl vyhlášen kurz, kterým účetní jednotka nahrazuje dosud používaný pevný kurz, nebo

c)       od kterého účetní jednotka přestane používat pevný kurz.

(4)  Pevný kurz nelze použít pro přepočet aktiv a dluhů v cizí měně k okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka.

§ 78

Výjimky z použití pevného kurzu

Pevný kurz nepoužije účetní jednotka, která je

a)       Českou národní bankou,

b)      zdravotní pojišťovnou nebo

c)       Českou kanceláří pojistitelů.

Díl 3

Zvláštní případy přepočtů

§ 79

Měna zahraniční pobočky

(1)  Pro účely měny účetnictví lze na zahraniční pobočku účetní jednotky hledět jako na samostatnou účetní jednotku.

(2)  Ministerstvo financí stanoví vyhláškou postup přepočtu měny účetnictví zahraniční pobočky na měnu účetnictví účetní jednotky a vypořádání rozdílů vzniklých z tohoto přepočtu.

§ 80

Přepočet pro účely posouzení kritérií

(1)  Je-li měnou účetnictví jiná než česká měna, vykazované hodnoty se pro účely posouzení kritérií uvedených v právních předpisech v české měně přepočtou na českou měnu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou.

(2)  Není-li Českou národní bankou vyhlašován kurz devizového trhu k cizí měně, použije se pro přepočet

a)       kurz ostatních měn vyhlášený Českou národní bankou, nebo

b)      kurz mezibankovního trhu cizí měny k euru nebo americkému dolaru přepočtený na českou měnu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou, pokud nelze postupovat podle písmene a).

(3)  Pro přepočet podle odstavců 1 a 2 se použije kurz pro poslední den bezprostředně předcházejícího účetního období.

Hlava II

Oceňování

Díl 1

Okamžik a způsoby ocenění

§ 81

Prvotní a následné ocenění

(1)  Oceněním se pro účely účetnictví rozumí stanovení účetní hodnoty aktiva nebo dluhu.

(2)  Prvotním oceněním je ocenění k okamžiku uznání aktiva nebo dluhu. Takto stanovená účetní hodnota je prvotní účetní hodnotou.

(3)  Následným oceněním je ocenění k jinému okamžiku než k okamžiku uznání aktiva nebo dluhu.

§ 82

Vymezení pojmů pro účely prvotního ocenění

(1)  Pořizovacím nákladem je úhrn

a)       nabývacího nákladu, kterým je plnění účelně vynaložené přímo za účelem nabytí aktiva, a

b)      vedlejšího pořizovacího nákladu, kterým je plnění účelně vynaložené přímo za účelem toho, aby se aktivum dostalo na místo a do stavu umožňujících účetní jednotce ho užívat zamýšleným způsobem.

(2)  Plnění podle odstavce 1 se ocení

a)       jmenovitou hodnotou peněžního toku, jde-li o peněžité plnění se splatností do jednoho roku,

b)      současnou hodnotou peněžního toku, jde-li o peněžité plnění se splatností delší než jeden rok, nebo

c)       reálnou hodnotou, jde-li o nepeněžité plnění.

(3)  Plněním podle odstavce 1 je také vyřazení nebo použití aktiva přímo za účelem vytvoření jiného aktiva. Toto plnění se ocení účetní hodnotou vyřazeného aktiva nebo souvisejícím odpisem použitého aktiva.

(4)  Současnou hodnotou peněžního toku se pro účely účetnictví rozumí výše peněžité částky, která odpovídá budoucímu peněžnímu toku.

(5)  Nákladem na likvidaci je plnění, které je účetní jednotka povinna vynaložit na odstranění aktiva a uvedení místa, na kterém se aktivum nachází, do původního stavu. Toto plnění se ocení současnou hodnotou očekávaných peněžních toků potřebných ke splnění povinnosti odstranit aktivum.

(6)  Reprodukčním pořizovacím nákladem je úhrn

a)       pořizovacího nákladu aktiva, který by bylo nutné vynaložit na pořízení aktiva,

b)      skutečně vynaloženého vedlejšího pořizovacího nákladu.

(7)  Pořizovací hodnotou dluhu je rozdíl reálné hodnoty

a)       přijatých protiplnění a

b)      plnění vynaložených přímo za účelem vzniku nebo převzetí dluhu.

§ 83

Reálná hodnota

Reálnou hodnotou se pro účely účetnictví rozumí částka, která by byla získána z prodeje aktiva nebo zaplacena za převzetí dluhu v rámci běžné transakce mezi účastníky trhu k okamžiku ocenění.

§ 84

Vymezení pojmů pro účely následného ocenění

(1)  Ekvivalenční hodnotou je prvotní účetní hodnota podílu v obchodní korporaci upravená o změnu výše vlastního kapitálu této obchodní korporace připadající na tento podíl, která nastala mezi okamžikem uznání podílu a okamžikem jeho následného ocenění.

(2)  Změnou výše vlastního kapitálu podle odstavce 1 je změna účetní hodnoty tohoto vlastního kapitálu upravená o změnu rozdílu mezi prvotní účetní hodnotou podílu a účetní hodnotou vlastního kapitálu připadající na tento podíl k okamžiku uznání podílu. 

(3)  Naběhlou hodnotou je prvotní účetní hodnota aktiva nebo dluhu

a)       upravená o vzniklé úroky vypočtené na základě efektivní úrokové míry a

b)      snížená o uhrazené splátky.

(4)  Efektivní úrokovou mírou se pro účely účetnictví rozumí úroková míra, při které se současná hodnota budoucích peněžních toků plynoucích z aktiva nebo dluhu do jejich splatnosti nebo do změny úrokové sazby, pokud nastane dříve, rovná prvotní účetní hodnotě aktiva nebo dluhu.

(5)  Rovnoměrně naběhlou hodnotou je prvotní účetní hodnota aktiva zvýšená o poměrnou část rozdílu mezi jmenovitou hodnotou budoucích peněžních toků plynoucích z aktiva a jeho prvotní účetní hodnotou.

Díl 2

Prvotní ocenění

§ 85

Prvotní ocenění aktiv

(1)  Účetní jednotka prvotně oceňuje

a)       aktivum

1.       pořizovacím nákladem, nebo

2.       nabývacím nákladem sníženým o transakční náklady, jde-li o aktivum následně oceňované reálnou hodnotou a toto následné ocenění se projevuje ve výsledku hospodaření,

b)      stálé hmotné aktivum pořizovacím nákladem zvýšeným o náklad na likvidaci, není-li tento náklad na likvidaci důsledkem výroby zásob,

c)       kulturní památku, sbírku muzejní povahy, předmět kulturní hodnoty a církevní stavbu

1.       reálnou hodnotou, není-li pořizovací náklad znám, nebo

2.       jednou jednotkou měny účetnictví, není-li pořizovací náklad znám a určení reálné hodnoty je nepřiměřeně náročné,

d)      zásoby pořizovacím nákladem zvýšeným o náklad na likvidaci, není-li součástí prvotní účetní hodnoty stálého hmotného aktiva podle písmene c),

e)       pohledávku, jejíž vznik zvyšuje výsledek hospodaření

1.       jmenovitou hodnotou peněžních toků, na které má účetní jednotka právo, jde-li o pohledávku se splatností do jednoho roku,

2.       současnou hodnotou peněžních toků, na které má účetní jednotka právo, jde-li o pohledávku se splatností delší než jeden rok, nebo

3.       reálnou hodnotou nepeněžitého protiplnění, na které má účetní jednotka právo,

f)        odloženou daňovou pohledávku výší očekávaného snížení budoucí daně z příjmů nebo jiného obdobného peněžitého plnění,

g)      peněžní prostředky a ceniny jmenovitou hodnotou.

(2)  Aktivum, které nelze prvotně ocenit jinak, se prvotně oceňuje

a)       reprodukčním pořizovacím nákladem, nebo

b)      reprodukčním pořizovacím nákladem zvýšeným o náklad na likvidaci, jde-li o stálé hmotné aktivum a není-li tento náklad na likvidaci důsledkem výroby zásob.

 

§ 86

Prvotní ocenění dluhů

Účetní jednotka prvotně oceňuje

a)       dluh pořizovací hodnotou dluhu,

b)      dluh z pořízení aktiv, dluh, jehož vznik snižuje výsledek hospodaření, a dluh bez protiplnění

1.       jmenovitou hodnotou peněžních toků, jde-li o dluh se splatností do jednoho roku,

2.       současnou hodnotou peněžních toků, jde-li o dluh se splatností delší než jeden rok, nebo

3.       reálnou hodnotou nepeněžitého plnění, ke kterému je účetní jednotka povinna,

c)       rezervu současnou hodnotou očekávaných peněžních toků potřebných ke splnění dluhu,

d)      odložený daňový dluh výší očekávaného zvýšení budoucí daně z příjmů nebo jiného obdobného peněžitého plnění.

§ 87

Prvotní ocenění aktiv a dluhů nabytých bezúplatně, vkladem nebo přeměnou

(1)  Aktivum nabyté bezúplatně se prvotně oceňuje

a)       reprodukčním pořizovacím nákladem, nebo

b)      reprodukčním pořizovacím nákladem zvýšeným o náklad na likvidaci, jde-li o stálé hmotné aktivum a není-li tento náklad na likvidaci důsledkem výroby zásob.

(2)  Aktivum nabyté vkladem nebo přeměnou se prvotně oceňuje reálnou hodnotou.

(3)  Dluh nabytý bezúplatně nebo přeměnou se prvotně oceňuje reálnou hodnotou.

(4)  Aktivum a dluh jsou nabývány přeměnou, pokud na nástupnickou účetní jednotku přechází při přeměně.

§ 88

Prvotní ocenění aktiv a dluhů nabytých společně

(1)  Jednotlivá aktiva nebo dluhy, které jsou součástí souboru aktiv a dluhů, s výjimkou peněžních prostředků, cenin, odložené daňové pohledávky a odloženého daňového dluhu, účetní jednotka prvotně ocení jejich podílem na prvotní účetní hodnotě souboru aktiv a dluhů podle poměru jejich reálných hodnot.

(2)  Souborem aktiv a dluhů se pro účely účetnictví rozumí aktiva nebo dluhy, které byly nabyty společně.

(3)  Na soubor aktiv a dluhů se pro účely stanovení jeho prvotní účetní hodnoty hledí jako na samostatné aktivum nebo dluh.

(4)  Prvotní účetní hodnota souboru aktiv a dluhů se pro účely odstavce 1

a)       snižuje o prvotní účetní hodnotu peněžních prostředků, ceniny a odložené daňové pohledávky a

b)      zvyšuje o prvotní účetní hodnotu odloženého daňového dluhu.

(5)  Je-li souborem aktiv a dluhů obchodní závod, jednotlivá aktiva nebo dluhy, které jsou jeho součástí, se prvotně ocení reálnou hodnotou. Kladný rozdíl mezi prvotní účetní hodnotou tohoto souboru aktiv a dluhů a rozdílem mezi úhrnem reálných hodnot jednotlivých aktiv a úhrnem reálných hodnot jednotlivých dluhů je aktivem. Je-li tento rozdíl záporný, je výnosem.

§ 89

Prvotní ocenění aktiv a dluhů nabytých vkladem nebo přeměnou pod stejnou kontrolou

(1)  Jednotlivá aktiva a dluhy nabyté vkladem nebo přeměnou pod stejnou kontrolou se prvotně oceňují účetní hodnotou tohoto aktiva nebo dluhu u účetní jednotky, od které byly nabyty. Ustanovení upravující prvotní oceňování souboru aktiv a dluhů se nepoužijí.

(2)  Aktivum a dluh nabývané vkladem nebo přeměnou od osoby nebo jiné entity, které nejsou účetní jednotkou, se nepovažují za aktivum a dluh nabývané vkladem nebo přeměnou pod stejnou kontrolou.

(3)  Vkladem nebo přeměnou pod stejnou kontrolou se pro účely účetnictví rozumí, že aktiva a dluhy nabývané vkladem nebo přeměnou jsou kontrolovány stejnou osobou nebo entitou nebo skupinou osob nebo entit bezprostředně před a po uskutečnění vkladu nebo přeměny.

(4)  Kontrolou aktiv a dluhů nabývaných přeměnou nebo vkladem se rozumí schopnost přímo nebo nepřímo

a)       nakládat a zabránit ostatním v nakládání s těmito aktivy a dluhy a

b)      získávat a zabránit ostatním v získávání ekonomických užitků představovaných těmito aktivy.

(5)  Při prvotním ocenění aktiva a dluhu nabytých přeměnou pod stejnou kontrolou, které byly nabyty od rozdělované účetní jednotky, se nemusí postupovat podle odstavce 1, pokud tato aktiva a dluhy nejsou ke konci účetního období, ve kterém se přeměna uskutečnila, kontrolovány stejnou osobou nebo entitou nebo skupinou osob nebo entit jako bezprostředně po uskutečnění přeměny.

(6)  Jednotlivá aktiva a dluhy nabyté přeměnou pod stejnou kontrolou, při níž dochází ke spojení zúčastněných účetních jednotek, se prvotně oceňují účetní hodnotou tohoto aktiva nebo dluhu vykázanou v konsolidované účetní závěrce, která by byla sestavena ke dni bezprostředně předcházejícímu rozhodnému dni přeměny. Ustanovení upravující prvotní oceňování souboru aktiv a dluhů se nepoužijí.

§ 90

Prvotní ocenění u mikro a malých účetních jednotek

Mikro účetní jednotka a malá účetní jednotka mohou pro účely prvotního ocenění aktiva a dluhu namísto současné hodnoty peněžních toků použít jejich jmenovitou hodnotu. Použije-li účetní jednotka tento postup, použije ho u všech aktiv a dluhů prvotně oceňovaných současnou hodnotou.

§ 91

Převzetí účetní hodnoty u účetních jednotek veřejného sektoru

K převzetí účetní hodnoty dochází při

a)       bezúplatném předání aktiva nebo dluhu v rámci změny příslušnosti hospodařit nebo práva hospodařit s majetkem státu,

b)      bezúplatném předání aktiva nebo dluhu územního samosprávného celku nebo dobrovolného svazku obcí k hospodaření jím zřízené příspěvkové organizaci a při jeho zpětném bezúplatném předání,

c)       vložení aktiv členské obce do dobrovolného svazku obcí a při jeho zpětném bezúplatném předání,

d)      výpůjčce aktiva mezi účetními jednotkami veřejného sektoru a

e)       bezúplatném převodu nebo přechodu aktiva nebo bezúplatném převzetí dluhu mezi účetními jednotkami veřejného sektoru.

Díl 3

Následné ocenění

Oddíl 1

Následné oceňování na základě historických a aktuálních cen

§ 92

Následné ocenění aktiv na základě historických cen

(1)  Účetní jednotka následně oceňuje

a)       aktivum jeho prvotní účetní hodnotou sníženou o znehodnocení,

b)      stálé hmotné a nehmotné aktivum jejich prvotní účetní hodnotou

1.       sníženou o odpisy,

2.       sníženou o znehodnocení,

3.       upravenou o změnu prvotního pořizovacího nákladu,

4.       zvýšenou o následný pořizovací náklad, ledaže by tento následný pořizovací náklad vedl ke vzniku samostatného aktiva, a

5.       sníženou o účetní hodnotu části aktiva, která byla vyřazena,

c)       pohledávku prvotně oceněnou současnou hodnotou a cenný papír držený k inkasu jistiny a úroků naběhlou hodnotou sníženou o znehodnocení,

d)      pohledávku z finančního leasingu rovnoměrně naběhlou hodnotou sníženou o znehodnocení,

e)       nabytý vlastní podíl jeho prvotní účetní hodnotou.

(2)  Pohledávkou z finančního leasingu se pro účely účetnictví rozumí právo na protiplnění z převodu práv užívat nebo užívat a požívat aktivum, při kterém dochází k převodu všech podstatných rizik a užitků v rozsahu obdobném pro vlastnictví aktiva.

(3)  Podíl v dceřiné entitě, přidružené entitě nebo entitě pod společným vlivem, může účetní jednotka následně ocenit ekvivalenční hodnotou sníženou o znehodnocení. Je-li ekvivalenční hodnota podílu záporná, účetní jednotka tento podíl následně ocení v nulové výši.

§ 93

Následné ocenění dluhů na základě historických cen

Účetní jednotka následně oceňuje dluh

a)       naběhlou hodnotou,

b)      prvotní účetní hodnotou, jde-li o

1.       dluh prvotně oceněný jmenovitou hodnotou peněžních toků, nebo

2.       nepeněžitý dluh.

§ 94

Následné ocenění aktiv a dluhů na základě aktuálních cen

(1)  Účetní jednotka následně oceňuje reálnou hodnotou aktivum, které je

a)       cenným papírem s výjimkou

1.       cenného papíru představujícího podíl v dceřiné entitě, přidružené entitě nebo entitě pod společným vlivem,

2.       cenného papíru drženého výhradně k inkasu jistiny a úroků a

3.       nabytého cenného papíru představujícího vlastní podíl,

b)      derivátem,

c)       zajištěným aktivem nebo jeho částí, jde-li o zajištění reálné hodnoty derivátem,

d)      pohledávkou nabytou a určenou k obchodování.

(2)  Účetní jednotka následně oceňuje reálnou hodnotou dluh, který je

a)       derivátem,

b)      zajištěným dluhem nebo jeho částí, jde-li o zajištění reálné hodnoty derivátem,

c)       povinností vrátit cenný papír, který účetní jednotka zcizila a do okamžiku ocenění nezískala zpět.

§ 95

Následné ocenění aktiv a dluhů na základě aktuálních cen u mikro účetních jednotek

(1)  Mikro účetní jednotka nemusí následně oceňovat reálnou hodnotou. Neoceňuje-li následně účetní jednotka reálnou hodnotou, použije tento postup u všech aktiv a dluhů následně oceňovaných reálnou hodnotou.

(2)   Mikro účetní jednotka, která následně oceňuje reálnou hodnotou, plní povinnosti podle účetních předpisů, jako by byla malou účetní jednotkou.

§ 96

Následné ocenění aktiv a dluhů na základě aktuálních cen u účetních jednotek veřejného sektoru

(1)  Účetní jednotka veřejného sektoru může následně oceňovat reálnou hodnotou aktivum a dluh s výjimkou zásob, pokud tak stanoví účetní předpis.

(2)  Aktivum určené k prodeji, které není zásobou, účetní jednotka veřejného sektoru následně oceňuje reálnou hodnotou sníženou o předpokládané částky vynaložené na jeho prodej.

(3)  Ministerstvo financí může vyhláškou stanovit případy, kdy lze použít následné ocenění reálnou hodnotou podle odstavce 1.

§ 97

Použití mezinárodních účetních standardů pro úplatný převod práva užívání

(1)  Střední a velká účetní jednotka pro účely uznání a oceňování aktiv, dluhů, výnosů a nákladů z úplatného převodu práva užívat nebo užívat a požívat aktivum nebo jeho část po sjednanou dobu použije mezinárodní účetní standardy.

(2)  Mikro a malé účetní jednotky mohou postupovat podle odstavce 1. Postupuje-li účetní jednotka podle odstavce 1, pro účely prvotního ocenění všech aktiv a dluhů prvotně oceňovaných současnou hodnotou nemůže namísto současné hodnoty peněžních toků použít jejich jmenovitou hodnotu.

Oddíl 2

Úpravy účetní hodnoty při následném ocenění

§ 98

Znehodnocení

(1)  Znehodnocení vyjadřuje, z jaké části nelze očekávat návratnost účetní hodnoty aktiva před zohledněním tohoto znehodnocení.

(2)  Znehodnocení v případě neziskové účetní jednotky a účetní jednotky veřejného sektoru také vyjadřuje, z jaké částí nelze očekávat přispění aktiva k naplňování jiného účelu činnosti této účetní jednotky než podnikání.

(3)  Ministerstvo financí stanoví vyhláškou postup určení očekávané návratnosti účetní hodnoty aktiva a hodnoty očekávaného přispění aktiva k naplňování účelu podle odstavce 2.

§ 99

Odpisy

(1)  Odpis vyjadřuje úbytek ekonomických užitků představovaných aktivem během jeho užitečné životnosti.

(2)  Užitečnou životností je schopnost aktiva přinášet ekonomické užitky účetní jednotce od okamžiku, kdy se toto aktivum nachází na místě a ve stavu umožňujícímu účetní jednotce ho užívat zamýšleným způsobem, do okamžiku jeho vyřazení, a to po určitou dobu, nebo v určitém rozsahu.

(3)  Odpisy účetní jednotka stanovuje systematicky a se zohledněním zbytkové hodnoty.

(4)  Zbytkovou hodnotou aktiva je odhadovaná částka, která by byla získána z vyřazení aktiva, snížená o předpokládané náklady související s jeho vyřazením, jako by toto aktivum bylo ve stavu odpovídajícímu konci jeho užitečné životnosti.

§ 100

Následný pořizovací náklad

(1)  Následný pořizovací náklad je pořizovací náklad vynaložený za účelem zvýšení schopnosti aktiva přinášet budoucí ekonomické užitky.

(2)  Následným pořizovacím nákladem nejsou oprava a údržba.

(3)  Následný pořizovací náklad může být samostatným aktivem, pokud v důsledku vynaložení tohoto následného pořizovacího nákladu budou účetní jednotce plynout budoucí ekonomické užitky, které lze odlišit od budoucích ekonomických užitků představovaných aktivem, v souvislosti s nímž byl tento následný pořizovací náklad vynaložen.

(4)  Byla-li v důsledku následného pořizovacího nákladu část aktiva nahrazena, tato nahrazená část aktiva se vyřadí.

(5)  Účetní hodnota aktiva

a)       nemusí být zvyšována o následné pořizovací náklady, jejichž úhrn vztahující se k tomuto aktivu za účetní období nepřesáhne výši stanovenou účetním předpisem.

b)      se nezvyšuje o následné pořizovací náklady, jejichž úhrn vztahující se k tomuto aktivu nepřesáhne výši stanovenou účetním předpisem, jde-li o účetní jednotku veřejného sektoru.

(6)  Ministerstvo financí stanoví vyhláškou výši nebo způsob určení výše úhrnu následných pořizovacích nákladů aktiva podle odstavce 5 písm. a) a b) a období, za něž se úhrn následných pořizovacích nákladů podle odstavce 5 písm. b) posuzuje.

§ 101

Opravy a údržba

(1)  Opravou se pro účely účetnictví rozumí uvedení aktiva do stavu před poruchou nebo poškozením.

(2)  Za poruchu nebo poškození se nepovažuje porucha nebo poškození vzniklé

a)       před okamžikem uznání aktiva nebo

b)      v důsledku běžného opotřebení způsobeného řádným užíváním aktiva.

(3)  Údržbou se pro účely účetnictví rozumí běžná pravidelná činnost za účelem

a)       uchování aktiva ve stavu zamýšleném účetní jednotkou a

b)      předcházení poruše nebo poškození aktiva.

 

Hlava III

Účetní závěrka

Díl 1

Obecná ustanovení o účetní závěrce

§ 102

Vymezení účetní závěrky

(1)  Účetní závěrka je nedílný celek, který tvoří

a)       účetní výkazy a

b)      příloha, která obsahuje účetní informace vysvětlující a doplňující účetní výkazy tak, aby účetní závěrka splňovala požadavek věrného a poctivého zobrazení.

(2)  Účetními výkazy jsou

a)       rozvaha, která je výkazem poskytujícím účetní informace o finanční situaci,

b)      výkaz zisku a ztráty, který je výkazem poskytujícím účetní informace o finanční výkonnosti,

c)       výkaz peněžních toků, který je výkazem poskytujícím účetní informace o peněžních tocích, a

d)      výkaz změn vlastního kapitálu, který je výkazem poskytujícím účetní informace o změnách finanční situace v podobě zvýšení a snížení složek vlastního kapitálu.

(3)  Příloha účetní závěrky obsahuje také

a)       informace o povaze a dopadu významných skutečností na finanční situaci, finanční výkonnosti a jiné vykazované změny finanční situace, které nastaly mezi okamžikem, ke kterému se účetní závěrka sestavuje, a okamžikem jejího sestavení,

b)      informace o podmíněných aktivech a podmíněných dluzích a

c)       informace o nabytí vlastních akcií nebo jiných vlastních podílů v případě účetních jednotek, které nevyhotovují zprávu vedení.

(4)  Příloha účetní závěrky účetní jednotky veřejného sektoru obsahuje také

a)       informace o skutečnostech, které mají významný dopad na budoucí peněžní toky, nejsou uvedeny jinde v účetní závěrce a nemají opakující se charakter, a

b)      vysvětlující informace pro účely schvalování účetní závěrky, je-li její schválení požadováno jiným zákonem.

(5)  Ministerstvo financí stanoví vyhláškou podrobnější obsah účetních výkazů, uspořádání a obsahové vymezení jejich položek a obsah a uspořádání přílohy.

§ 103

 Individuální a konsolidovaná účetní závěrka

(1)  Individuální účetní závěrka je účetní závěrka, kterou účetní jednotka sestavuje sama za sebe.

(2)  Konsolidovaná účetní závěrka je účetní závěrka, kterou sestavuje mateřská entita za konsolidační celek.

§ 104

Řádná a mezitímní účetní závěrka

(1)  Řádná účetní závěrka je účetní závěrka, která se sestavuje ke konci účetního období.

(2)  Mezitímní účetní závěrka je účetní závěrka, která se sestavuje k jinému okamžiku než ke konci účetního období.

(3)  Mezitímní účetní závěrka se sestavuje pravidelně, nebo jednorázově.

(4)  Ustanovení o účetní závěrce a účetním období se na mezitímní účetní závěrku a období, za které je sestavována, použijí s přihlédnutím k povaze této závěrky a účelu, pro který je sestavována.

(5)  Mezitímní účetní závěrka se sestavuje, pokud

a)       tak stanoví zákon nebo

b)      se tak účetní jednotka nebo mateřská entita rozhodnou.

§ 105

Uvádění aktiv a dluhů v rozvaze

(1)  Aktiva a dluhy se v rozvaze uvádějí v jejich účetních hodnotách stanovených k okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka.

(2)  Aktiva se v rozvaze rozlišují na stálá a oběžná.  Pohledávky a dluhy se v rozvaze rozlišují na dlouhodobé a krátkodobé.

(3)  Ministerstvo financí stanoví vyhláškou způsob rozlišení aktiv a dluhů podle odstavce 1.

§ 106

Náležitosti účetní závěrky

(1)  Náležitostmi účetní závěrky jsou

a)       identifikace účetní jednotky, kterou je

1.       obchodní firma, název, označení nebo jméno,

2.       sídlo, bydliště, liší-li se od sídla, a místo vedení, není-li sídlo v České republice, a

3.       identifikační číslo, pokud je má účetní jednotka přiděleno, a informace o zápisu do veřejného rejstříku nebo do jiné evidence, včetně oddílu a vložky,

b)      uvedení předmětu činnosti účetní jednotky, případně účel, pro který byla ustavena, a právní forma účetní jednotky,

c)       identifikace účetní závěrky, kterou je uvedení

1.       druhu účetní závěrky,

2.       období, za něž se účetní závěrka sestavuje,

3.       rámce účetního výkaznictví, na jehož základě je účetní závěrka sestavena,

d)      identifikace a podpis osoby odpovědné za účetní výkaznictví,

e)       datum podpisu účetní závěrky osobou odpovědnou za účetní výkaznictví, a

f)        prohlášení osoby odpovědné za účetní výkaznictví o tom, že účetní závěrka v souladu s účetními předpisy podává věrné a poctivé zobrazení finanční situace, finanční výkonnosti a jiných vykazovaných změn finanční situace účetní jednotky.

(2)  Osobou odpovědnou za účetní výkaznictví je u účetní jednotky, která je

a)       fyzickou osobou, tato fyzická osoba, a

b)      právnickou osobou nebo entitou bez právní osobnosti, osoba, která je

1.       zákonem pověřena jednat za tuto účetní jednotku, nebo

2.       členem orgánu nebo osobou, jsou-li tento orgán nebo osoba jiným právním předpisem pověřeni zajištěním řádného plnění povinností v oblasti účetnictví.

(3)  Účetní závěrka účetní jednotky, která vyhotovuje zprávu o udržitelnosti, se sestavuje v elektronické podobě ve formátu Extensible Hypertext Markup Language.

(4)  Ministerstvo financí stanoví vyhláškou postup schvalování účetních závěrek účetních jednotek veřejného sektoru podléhajících schválení na základě jiného zákona, včetně zajištění součinnosti při tomto postupu.

§ 107

Okamžik sestavení účetní závěrky a zohlednění následných skutečností v účetních výkazech

(1)  Účetní závěrka je sestavena okamžikem podpisu osoby odpovědné za účetní výkaznictví.

(2)  Při sestavení účetních výkazů se zohlední skutečnost, která nastala mezi okamžikem, ke kterému se účetní závěrka sestavuje, a okamžikem jejího sestavení, pokud z této skutečnosti vyplývají informace o stavu položek těchto účetních výkazů k okamžiku, ke kterému se účetní závěrka sestavuje.

§ 108

Opakované sestavení účetní závěrky

(1)  Sestavenou účetní závěrku lze nahradit novou účetní závěrkou, pokud

a)       dosud nebyla schválena orgánem účetní jednotky nebo mateřské entity k tomu příslušným na základě jiného právního předpisu a

b)      obsahuje významnou chybu, pro kterou nesplňuje požadavek věrného a poctivého zobrazení.

(2)   Nahradí-li účetní jednotka sestavenou účetní závěrku novou účetní závěrkou, informuje o této skutečnosti každého, komu původní účetní závěrku poskytla.

Díl 2

Individuální účetní závěrka

§ 109

Povinnost sestavit individuální účetní závěrku a zahajovací rozvahu

(1)  Účetní jednotka sestavuje řádnou individuální účetní závěrku.

(2)  Účetní jednotka sestavuje k začátku dne, ve kterém se stala účetní jednotkou, zahajovací rozvahu.

(3)  Ministerstvo financí stanoví vyhláškou podrobnější obsah zahajovací rozvahy, uspořádání a obsahové vymezení jejich položek a obsah a uspořádání její přílohy.

§ 110

Mezitímní individuální účetní závěrka a zahajovací rozvaha při přeměně

(1)  Účetní jednotka zúčastněná na přeměně sestavuje mezitímní individuální účetní závěrku ke konci dne bezprostředně předcházejícího rozhodnému dni přeměny, nesestavuje-li k tomuto okamžiku řádnou individuální účetní závěrku.

(2)  Nástupnická účetní jednotka při přeměně, při které některá zúčastněná právnická osoba nebo jiná entita není účetní jednotkou, a účetní jednotka zúčastněná na přeměně, jejíž některá nástupnická právnická osoba nebo jiná entita není účetní jednotkou, nebo na přeměně, při které nedochází k přechodu jmění na právního nástupce, sestavuje mezitímní individuální účetní závěrku ke konci dne bezprostředně předcházejícího dni, ve kterém nastaly právní účinky přeměny, nesestavuje-li k tomuto okamžiku řádnou individuální účetní závěrku.

(3)  Účetní jednotka zúčastněná na přeměně, která při přeměně nezaniká, sestavuje k začátku rozhodného dne přeměny zahajovací rozvahu.

(4)  Nástupnická účetní jednotka při přeměně, při které některá zúčastněná právnická osoba nebo jiná entita není účetní jednotkou, a účetní jednotka zúčastněná na přeměně, jejíž některá nástupnická právnická osoba nebo jiná entita není účetní jednotkou, nebo na přeměně, při které nedochází k přechodu jmění na právního nástupce, sestavuje k začátku dne, ve kterém nastaly právní účinky přeměny, zahajovací rozvahu.

(5)  Účetní jednotka k zahajovací rozvaze sestavené k začátku rozhodného dne přeměny nebo k začátku dne, ve kterém nastaly právní účinky přeměny, připojí informaci o

a)       tom, do jakých položek zahajovací rozvahy byly převzaty položky vyplývající z bezprostředně předcházející individuální účetní závěrky té které entity zúčastněné na přeměně nebo jak jinak s nimi bylo naloženo, a

b)      způsobu a postupu ocenění těchto položek.

§ 111

Účetní výkazy tvořící individuální účetní závěrku

(1)  Účetními výkazy, které tvoří individuální účetní závěrku, jsou

a)       rozvaha a

b)      výkaz zisku a ztráty.

(2)  Účetními výkazy tvořícími individuální účetní závěrku střední nebo velké účetní jednotky, která je obchodní korporací, jsou také  

a)       výkaz peněžních toků a

b)      výkaz změn vlastního kapitálu.

(3)  Účetními výkazy tvořícími individuální účetní závěrku jsou také výkaz peněžních toků nebo výkaz změn vlastního kapitálu, pokud se je účetní jednotka rozhodne sestavovat dobrovolně.

Díl 3

Konsolidovaná účetní závěrka

Oddíl 1

Obecná ustanovení o konsolidované účetní závěrce

§ 112

Sestavení konsolidované účetní závěrky

(1)  Řádná konsolidovaná účetní závěrka se sestavuje na základě

a)       řádné individuální účetní závěrky entity zahrnuté do konsolidačního celku, která byla touto entitou po celé konsolidační účetní období, pokud je sestavena za účetní období, které se shoduje s konsolidačním účetním obdobím,

b)      mezitímní individuální účetní závěrky entity zahrnuté do konsolidačního celku sestavené ke konci konsolidačního účetního období za konsolidační období nebo za jeho část, po kterou byla touto entitou, nelze-li postupovat podle písmene a),

c)       mezitímní individuální účetní závěrky entity, která přestala být dceřinou entitou v průběhu konsolidačního účetního období, sestavené ke dni bezprostředně předcházejícímu dni, ke kterému entita přestala být dceřinou entitou, za část konsolidačního účetního období, po kterou byla dceřinou entitou, a

d)      informací, které by konsolidovaná entita, která účetní závěrku nesestavuje, uvedla v řádné nebo mezitímní individuální účetní závěrce podle písmene a) až c), pokud by ji sestavovala.

(2)  Pokud jsou aktiva, dluhy a vlastní kapitál entity zahrnuté do konsolidačního celku oceněny jiným způsobem, než jsou oceňována aktiva, dluhy a vlastní kapitál v konsolidované účetní závěrce, pro účely sestavení konsolidované účetní závěrky se aktiva, dluhy a vlastní kapitál této entity ocení způsobem, který se použije pro sestavení konsolidované účetní závěrky. Pokud ve zcela výjimečných případech nelze takto postupovat, postup podle věty první se neuplatní a mateřská entita v příloze konsolidované účetní závěrky uvede tuto skutečnost a důvody, pro které nebylo možné ocenit aktivum, dluh nebo vlastní kapitál stejným způsobem.

§ 113

Účetní výkazy tvořící konsolidovanou účetní závěrku

Účetními výkazy, které tvoří konsolidovanou účetní závěrku, jsou

a)       rozvaha,

b)      výkaz zisku a ztráty,

c)       výkaz peněžních toků a

d)      výkaz změn vlastního kapitálu.

Oddíl 2

Metody a způsoby konsolidovaného výkaznictví

§ 114

Metoda plné konsolidace

(1)  Finanční situace, finanční výkonnost a jiné vykazované změny finanční situace dceřiných entit se v konsolidované účetní závěrce vykazují metodou plné konsolidace.

(2)  Ministerstvo financí stanoví vyhláškou bližší vymezení metody plné konsolidace a její použití a způsoby vykazovaní účetních informací o konsolidačním celku.

§ 115

Oceňování podílu v entitě pod společnou kontrolou a v přidružené entitě

Podíl v entitě pod společnou kontrolou a přidružené entitě se v konsolidované účetní závěrce

a)       následně oceňuje ekvivalenční hodnotou sníženou o znehodnocení, je-li výše podílu významná, a

b)      může následně ocenit ekvivalenční hodnotou sníženou o znehodnocení, není-li výše podílu významná.

Díl 4

Konsolidovaná účetní závěrka České republiky

Oddíl 1

Obecná ustanovení o konsolidované účetní závěrce České republiky

§ 116

Vymezení konsolidované účetní závěrky České republiky

(1)  Konsolidovaná účetní závěrka České republiky je nedílný celek, který tvoří

a)       účetní výkazy, kterými se rozumí výkazy poskytující účetní informace, a

b)      příloha, která vysvětluje a doplňuje účetní informace poskytnuté účetními výkazy.

(2)  Účetními výkazy, které tvoří konsolidovanou účetní závěrku České republiky, jsou

a)       rozvaha České republiky a

b)      výkaz zisku a ztráty České republiky.

(3)  Konsolidovaná účetní závěrka České republiky se sestavuje na základě

a)       údajů z řádné individuální účetní závěrky subjektu konsolidace státu, pokud tento subjekt nesestavuje řádnou konsolidovanou účetní závěrku,

b)      údajů z řádné konsolidované účetní závěrky subjektu konsolidace státu,

c)       informací, které by subjekt konsolidace státu, který není účetní jednotkou, uvedl v řádné účetní závěrce podle písmene a) nebo b), pokud by ji sestavoval, a

d)      dalších účetních dokumentů a informací nezbytných pro plnění konsolidační povinnosti České republiky.

(4)  Ustanovení tohoto zákona upravující sestavení a náležitosti účetní závěrky a obecná ustanovení o konsolidované účetní závěrce se na sestavení konsolidované účetní závěrky České republiky nepoužijí.

(5)  Ministerstvo financí stanoví vyhláškou náležitosti konsolidované účetní závěrky České republiky a další podmínky a způsob jejího sestavení.

§ 117

Poskytování účetních dokumentů a údajů pro účely sestavení konsolidované účetní závěrky České republiky

(1)  Pro účely sestavení konsolidované účetní závěrky České republiky poskytuje spravující konsolidovaná entita Ministerstvu financí údaje nezbytné pro sestavení a uveřejnění výčtu subjektů konsolidace státu v rozsahu a ve lhůtách, které stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

(2)  Spravující konsolidovaná entita oznámí své dceřiné entitě výkaznictví státu, entitě výkaznictví státu pod společným vlivem a přidružené entitě výkaznictví státu, že je uvedena ve výčtu subjektů konsolidace státu, a to do 10 pracovních dnů ode dne uveřejnění tohoto výčtu Ministerstvem financí.

(3)  Subjekt konsolidace státu poskytuje Ministerstvu financí pro účely sestavení konsolidované účetní závěrky České republiky účetní dokumenty nebo údaje

a)       v rozsahu a ve lhůtách, které stanoví Ministerstvo financí vyhláškou, a

b)      v měně konsolidované účetní závěrky České republiky.

(4)  Ministerstvo financí vyzve k provedení nápravy

a)       spravující konsolidovanou entitu, která řádně a včas neposkytla Ministerstvu financí údaje nezbytné pro sestavení a uveřejnění výčtu subjektů konsolidace státu, nebo

b)      subjekt konsolidace státu, který řádně a včas nepředá Ministerstvu financí účetní dokumenty nebo údaje pro účely sestavení řádné konsolidované účetní závěrky České republiky.

(5)  Ministerstvo financí ve výzvě k provedení nápravy podle odstavce 4 stanoví lhůtu k provedení nápravy, která nesmí být kratší než 15 pracovních dnů ode dne obdržení výzvy.

Oddíl 2

Metody konsolidace a způsoby vykazování v konsolidované účetní závěrce České republiky

§ 118

Metody konsolidace a oceňování podílů

(1)  Finanční situace a finanční výkonnost konsolidované entity státu s výjimkou dceřiné entity výkaznictví státu, která je obchodní korporací, se v konsolidované účetní závěrce České republiky vykazují zjednodušenou metodou plné konsolidace.

(2)  Finanční situace a finanční výkonnost dceřiné entity výkaznictví státu, která je obchodní korporací, se v konsolidované účetní závěrce České republiky vykazují metodou plné konsolidace.

(3)  Podíl spravující konsolidované entity v entitě výkaznictví státu pod společným vlivem a v přidružené entitě výkaznictví státu se v konsolidované účetní závěrce České republiky oceňuje ekvivalenční hodnotou.

(4)  Ministerstvo financí stanoví vyhláškou bližší vymezení metod konsolidace a jejich použití, postup při oceňování podílu ekvivalenční hodnotou v konsolidované účetní závěrce České republiky a způsoby vykazování účetních informací při sestavení konsolidované účetní závěrky České republiky.

Díl 5

Tvorba a poskytování účetních dokumentů subjektů konsolidace státu pro potřeby státu

§ 119

Pomocné přehledy

(1)  Subjekt konsolidace státu vyhotovuje pomocný přehled obsahující účetní informace pro potřeby státu, zejména pro účely monitorování a řízení veřejných financí nebo pro účely operativního řízení hospodaření a nakládání s finančními prostředky a pro účely sestavení konsolidované účetní závěrky České republiky.

(2)  Ministerstvo financí stanoví vyhláškou

a)       výčet pomocných přehledů,

b)      pomocné přehledy sestavované jednotlivými skupinami subjektů konsolidace státu,

c)       náležitosti pomocného přehledu, vybrané účetní informace a jejich uspořádání a

d)      období, k jehož konci se vyhotovuje pomocný přehled.

§ 120

Poskytování účetních dokumentů nebo údajů účetních jednotek veřejného sektoru

(1)  Účetní jednotka veřejného sektoru poskytuje Ministerstvu financí pro potřeby státu účetní dokument nebo údaj v rozsahu a ve lhůtách, které stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

(2)  Účetní jednotka veřejného sektoru poskytne na odůvodněnou žádost jiné účetní jednotce veřejného sektoru účetní dokument nebo údaj potřebný pro účetnictví.

(3)  Účetní dokument nebo údaj poskytovaný účetní jednotkou Ministerstvu financí nebo jiné účetní jednotce veřejného sektoru neobsahuje informace, které podléhají utajení podle jiného právního předpisu.

(4)  Poskytování účetního dokumentu nebo údaje Ministerstvu financí se provádí předáním prostřednictvím centrálního systému účetních informací státu. Ministerstvo financí stanoví vyhláškou formát, strukturu a úschovu předávaných účetních dokumentů nebo údajů a způsob jejich přenosu v centrálním systému účetních informací státu.

(5)  Účetní dokument nebo údaj předá účetní jednotka veřejného sektoru, která je obcí, dobrovolným svazkem obcí nebo příspěvkovou organizací územního samosprávného celku nebo dobrovolného svazku obcí, do centrálního systému účetních informací státu prostřednictvím příslušného vyššího územního samosprávného celku, pokud tak tento vyšší územní samosprávný celek rozhodne. Vyšší územní samosprávný celek předá tento účetní dokument nebo údaj do centrálního systému účetních informací státu. Ministerstvo financí stanoví vyhláškou postup a podmínky předávání do centrálního systému účetních informací prostřednictvím vyššího územního samosprávného celku.

ČÁST PÁTÁ

VYKAZOVÁNÍ INFORMACÍ MIMO ÚČETNÍ ZÁVĚRKU

Hlava I

Obecná ustanovení o účetních zprávách

§ 121

Účetní zprávy

(1)  Účetní zprávou je

a)       zpráva vedení,

b)      zpráva o udržitelnosti,

c)       zpráva o platbách do veřejných rozpočtů,

d)      zpráva o daních z příjmů.

(2)  Individuální účetní zpráva je účetní zpráva, která se vyhotovuje za účetní jednotku.

(3)  Konsolidovaná účetní zpráva je účetní zpráva, která se vyhotovuje za uskupení účetních jednotek nebo entit.

Hlava II

Zpráva vedení

Díl 1

Individuální zpráva vedení

§ 122

Povinnost vyhotovit individuální zprávu vedení

Individuální zprávu vedení vyhotovuje velká a střední účetní jednotka.

§ 123

Vymezení individuální zprávy vedení

(1)  Individuální zprávou vedení je zpráva poskytující ucelený a vyvážený popis vývoje a výkonnosti činnosti účetní jednotky a její hospodářské situace, včetně zásadních rizik a nejistot, kterým čelí, za individuální účetní období. Činnost a hospodářská situace účetní jednotky musí být analyzovány z finančního hlediska, a je-li to vhodné pro naplnění účelu individuální zprávy vedení velké účetní jednotky, také z nefinančního hlediska. Účetní jednotka zahrne do analýzy také odkazy na částky vykazované v účetní závěrce a komentář k nim, je-li to vhodné.

(2)  Hledisky podle odstavce 1 jsou

a)       klíčové ukazatele výkonnosti činnosti účetní jednotky,

b)      otázky životního prostředí a

c)       zaměstnanecké otázky.

(3)  Individuální zpráva vedení dále obsahuje

a)       informace o předpokládaném vývoji činnosti účetní jednotky,

b)      informace o činnosti v oblasti výzkumu a vývoje,

c)       informace o nabytí vlastních akcií nebo jiných vlastních podílů, kterými jsou

1.       důvody nabytí vlastních podílů, k němuž došlo v průběhu individuálního účetního období,

2.       počet a jmenovitá nebo základní hodnota vlastních podílů nabytých a zcizených v průběhu individuálního účetního období a podíl na upsaném základním kapitálu, který tyto podíly představují,

3.       počet a jmenovitá nebo základní hodnota vlastních podílů ve vlastnictví účetní jednotky a jejich podíl na upsaném základním kapitálu, a to na počátku a na konci individuálního účetního období,

4.       v případě nabytí nebo převodu za úplatu protihodnota poskytnutá za tyto podíly a

5.       uvedení osoby, od které účetní jednotka vlastní podíl nabyla, ledaže jej nabyla na evropském regulovaném trhu,

d)      informace o existenci zahraniční pobočky,

e)       má-li to význam pro posouzení finanční situace a finanční výkonnosti účetní jednotky, která používá finanční nástroje, informace o

1.       cílech a metodách řízení rizik účetní jednotky, včetně její politiky pro zajištění všech hlavních typů plánovaných transakcí, u kterých se použijí zajišťovací deriváty, a

2.       cenových a úvěrových rizicích a rizicích souvisejících s likviditou a peněžním tokem, kterým je účetní jednotka vystavena, a

f)        informace o skutečnostech majících význam pro naplnění účelu individuální zprávy vedení, které nastaly po posledním dni individuálního účetního období a přede dnem vyhotovením této zprávy.

(4)  Individuální zpráva vedení dále obsahuje také informace o nehmotných zdrojích, na kterých zásadně závisí obchodní model účetní jednotky, a které jsou pro ni zdrojem tvorby hodnoty, a to včetně vysvětlení, jak jsou tyto nehmotné zdroje pro její obchodní model zásadní a jakým způsobem jsou pro ni zdrojem tvorby hodnoty, jde-li o účetní jednotku, která je

a)       velkou účetní jednotkou, která je

1.       obchodní společností, nebo

2.       družstvem, jde-li o spořitelní a úvěrní družstvo nebo pojišťovnu,

b)      střední účetní jednotkou nebo malou účetní jednotkou, jejichž investiční cenné papíry jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu a které jsou

1.       obchodní společností, nebo

2.       družstvem, jde-li o spořitelní a úvěrní družstvo nebo pojišťovnu.

(5)  Individuální zpráva vedení nemusí obsahovat informace podle odstavce 1 z hledisek otázek životního prostředí a zaměstnaneckých otázek, pokud účetní jednotka vyhotovila zprávu o udržitelnosti podle tohoto zákona.

Díl 2

Konsolidovaná zpráva vedení

§ 124

Vymezení konsolidované zprávy vedení

(1)  Konsolidovanou zprávou vedení je zpráva poskytující ucelený a vyvážený popis vývoje a výkonnosti činnosti konsolidačního celku a jeho hospodářské situace, včetně zásadních rizik a nejistot, kterým čelí, za konsolidační účetní období. Činnost a hospodářská situace konsolidačního celku musí být analyzované z finančního hlediska, a je-li to vhodné pro naplnění účelu konsolidované zprávy vedení, také z nefinančního hlediska, obdobně jako v případě individuální zprávy vedení.

(2)  Konsolidovaná zpráva vedení obsahuje stejné údaje, které by se uváděly v individuálních zprávách vedení konsolidovaných entit za konsolidační účetní období, přičemž pro tyto účely se za vlastní akcie nebo jiné vlastní podíly považují i podíly v mateřské entitě držené dceřinou entitou a entitou jednající vlastním jménem na účet mateřské entity nebo její dceřiné entity.

(3)  Pokud konsolidovaná zpráva vedení obsahuje veškeré údaje, které jsou součástí individuální zprávy vedení účetní jednotky, která je mateřskou entitou, může tato účetní jednotka individuální zprávu vedení nahradit konsolidovanou; v takovém případě se pro účely individuální statutární zprávy tato konsolidovaná zpráva vedení považuje za její individuální zprávu vedení.

Díl 3

Společná ustanovení o zprávě vedení

§ 125

Výjimky z vyhotovení zprávy vedení

Zpráva vedení se nevyhotovuje, pokud se řádná účetní závěrka sestavuje

a)       v období 36 měsíců od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po dni, kterým nastaly účinky prohlášení konkursu, nejpozději však ke dni skončení konkursu, pokud o vyhotovení zprávy vedení nerozhodne věřitelský výbor,

b)      ke dni bezprostředně předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu, pokud o vyhotovení zprávy vedení nerozhodne věřitelský výbor, nebo

c)       ke dni, kterým nastanou účinky zrušení konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující.

§ 126

Okamžik vyhotovení zprávy vedení a její podoba

(1)  Ve zprávě vedení se uvede identifikace a podpis osoby odpovědné za účetní výkaznictví a datum jejího podpisu.

(2)  Zpráva vedení je vyhotovena okamžikem podpisu osobou odpovědnou za účetní výkaznictví.

(3)  Má-li účetní jednotka povinný audit, okamžik vyhotovení zprávy vedení musí být shodný s okamžikem sestavení řádné účetní závěrky.

(4)  Zpráva vedení se vyhotovuje v elektronické podobě ve formátu Extensible Hypertext Markup Language, pokud je její součástí zpráva o udržitelnosti.

Hlava III

Zpráva o udržitelnosti

Díl 1

Individuální zpráva o udržitelnosti

§ 127

Povinnost vyhotovit individuální zprávu vedení

Individuální zprávu o udržitelnosti vyhotovuje

a)       velká účetní jednotka, která je

1.       obchodní společností, nebo

2.       družstvem, jde-li o spořitelní a úvěrní družstvo nebo pojišťovnu,

b)      střední účetní jednotka a malá účetní jednotka, jejichž investiční cenné papíry jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu a které jsou

1.       obchodní společností, nebo

2.       družstvem, jde-li o spořitelní a úvěrní družstvo nebo pojišťovnu.

§ 128

Výjimky z povinnosti vyhotovit individuální zprávu o udržitelnosti

(1)  Individuální zprávu o udržitelnosti nevyhotovuje účetní jednotka, která je investičním fondem.

(2)  Individuální zprávu o udržitelnosti nevyhotovuje také účetní jednotka, pokud

a)       není velkou účetní jednotkou, jejíž investiční cenné papíry jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu,

b)      je dceřinou entitou nebo účetní jednotkou, která je ovládána jinou konsolidující entitou ustavenou podle práva členského státu Evropské unie a která není entitou pod společným vlivem,

c)       je společně se všemi svými dceřinými entitami zahrnuta do konsolidované zprávy vedení mateřské entity nebo jiné konsolidující entity ustavené podle práva členského státu Evropské unie,

d)      konsolidovaná zpráva vedení podle písmene c)

1.       obsahuje informace o této účetní jednotce a všech jejích dceřiných entitách a

2.       je vyhotovena v souladu s právními předpisy právního řádu členského státu Evropské unie, podle jehož právního řádu byly mateřská entita nebo jiná konsolidující entita ustaveny,

e)       individuální zpráva vedení této účetní jednotky obsahuje

1.       název a sídlo mateřské entity nebo jiné konsolidující entity ustavené podle práva členského státu Evropské unie, v jejíž konsolidované zprávě vedení je zahrnuta,

2.       odkaz na internetové stránky, na kterých je uveřejněna konsolidovaná zpráva vedení, do které je zahrnuta,

3.       informaci o tom, že tato účetní jednotka není povinna vyhotovovat individuální zprávu o udržitelnosti.

(3)  Individuální zprávu o udržitelnosti nevyhotovuje také účetní jednotka, pokud

a)       není velkou účetní jednotkou, jejíž investiční cenné papíry jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu,

b)      je ovládána konsolidující entitou ustavenou podle práva jiného státu než členského státu Evropské unie a není entitou pod společným vlivem,

c)       je společně se všemi svými dceřinými entitami zahrnuta do konsolidované zprávy o udržitelnosti konsolidující entity podle práva jiného státu než členského státu Evropské unie,

d)      konsolidovaná zpráva o udržitelnosti podle písmene c)

1.       obsahuje informace o této účetní jednotce a všech jejích dceřiných entitách,

2.       je vyhotovena v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti přijatými Evropskou komisí, nebo způsobem rovnocenným těmto standardům podle prováděcího opatření Evropské komise o rovnocennosti standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti,

3.       obsahuje informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro usnadnění udržitelných investic7) ve vztahu k činnosti této účetní jednotky a k činnostem všech jejích dceřiných entit, nejsou-li tyto informace součástí individuální zprávy vedení této účetní jednotky,

4.       je vyhotovena v elektronické podobě ve formátu Extensible Hypertext Markup Language a značkována v souladu s nařízením Evropské komise vydaným v přenesené pravomoci upravujícím jednotný elektronický formát pro podávání zpráv8),

5.       je ověřena v souladu s pravidly právního řádu státu, podle kterého byla konsolidující entita ustavena,

6.       je společně se zprávou o jejím ověření zveřejněna ve veřejném rejstříku, v němž je zapsána tato účetní jednotka, a

e)       individuální zpráva vedení této účetní jednotky obsahuje

1.       název a sídlo konsolidující entity ustavené podle práva jiného státu než členského státu Evropské unie, v jejíž konsolidované zprávě o udržitelnosti je zahrnuta,

2.       odkaz na internetové stránky, na kterých je uveřejněna konsolidovaná zpráva o udržitelnosti konsolidující entity ustavené podle práva jiného státu než členského státu Evropské unie, ve které je zahrnuta, a zpráva o ověření této zprávy o udržitelnosti,

3.       informace o tom, že tato účetní jednotka není povinna vyhotovovat individuální zprávu o udržitelnosti, a

4.       informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro usnadnění udržitelných investic7) ve vztahu k činnosti této účetní jednotky a k činnostem všech jejích dceřiných entit, nejsou-li tyto informace součástí konsolidované zprávy o udržitelnosti konsolidující entity ustavené podle práva jiného státu než členského státu Evropské unie, ve které je tato účetní jednotka zahrnuta.

(4)  Individuální zprávu o udržitelnosti nevyhotovuje také účetní jednotka, která vyhotovila v souladu s tímto zákonem konsolidovanou zprávu o udržitelnosti.

§ 129

Vymezení individuální zprávy o udržitelnosti

(1)  Individuální zpráva o udržitelnosti poskytuje informace potřebné k pochopení dopadů činnosti účetní jednotky na udržitelnost a k pochopení vlivu udržitelnosti na vývoj, výkonnost a postavení účetní jednotky.

(2)  Udržitelností se pro účely účetnictví rozumí otázky

a)       životního prostředí,

b)      sociální,

c)       lidských práv a jejich dodržování,

d)      správy a řízení,

e)       zaměstnanecké, a

f)        boje proti korupci a úplatkářství.

(3)  Je-li vyhotovována individuální zpráva vedení, individuální zpráva o udržitelnosti je součástí individuální zprávy vedení jako její samostatný oddíl.

§ 130

Obsah individuální zprávy o udržitelnosti

(1)  Individuální zpráva o udržitelnosti obsahuje

a)       stručný popis obchodního modelu a strategie účetní jednotky včetně

1.       popisu odolnosti obchodního modelu a strategie účetní jednotky vůči rizikům spojeným s udržitelností,

2.       příležitostí pro účetní jednotku vztahujících se k udržitelnosti,

3.       plánů účetní jednotky a opatření přijatých k jejich zavedení a souvisejících finančních a investičních plánů, které mají zajistit, aby obchodní model a strategie účetní jednotky byly slučitelné s přechodem na udržitelné hospodářství a s omezením globálního oteplování na 1,5◦C v souladu s Pařížskou dohodou9) a s cílem dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropský právní rámec pro klima10),

4.       informace, jak je účetní jednotka vystavena činnostem souvisejícím s uhlím, ropou a plynem, je-li těmto činnostem vystavena,

5.       způsobu, jakým obchodní model a strategie účetní jednotky zohledňují zájmy jejích zúčastněných stran a dopady účetní jednotky na udržitelnost a

6.       popisu, jak je strategie účetní jednotky s ohledem na udržitelnost zaváděna,

b)      popis časově vymezených cílů souvisejících s udržitelností, které si účetní jednotka určila, případně také absolutních cílů snížení emisí skleníkových plynů alespoň pro roky 2030 a 2050, včetně

1.       popisu pokroku, jakého účetní jednotka při plnění těchto cílů dosáhla, a

2.       prohlášení o tom, zda jsou tyto cíle účetní jednotky týkající se otázek životního prostředí založeny na přesvědčivých vědeckých důkazech,

c)       popis úlohy příslušných orgánů účetní jednotky s ohledem na udržitelnost, včetně popisu jejich odborných znalostí a dovedností ve vztahu k plnění této úlohy či přístupu k těmto odborným znalostem a dovednostem,

d)      informace o existenci systémů pobídek spojených s udržitelností, které jsou nabízeny členům orgánů účetní jednotky,

e)       popis politik účetní jednotky ve vztahu k udržitelnosti,

f)        popis postupu náležité péče, který účetní jednotka uplatňuje ve vztahu k udržitelnosti a případně také dodržování požadavků Evropské unie na uplatňování postupů náležité péče,

g)      popis hlavních skutečných nebo potenciálních nepříznivých dopadů spojených s vlastní provozní činností účetní jednotky, s jejím hodnotovým řetězcem, produkty a službami, obchodními vztahy a dodavatelským řetězcem,

h)      popis opatření přijatých účetní jednotkou k identifikaci a sledování dopadů podle písmene g) a dalších nepříznivých dopadů, které musí účetní jednotka identifikovat podle požadavků Evropské unie na uplatňování postupů náležité péče,

i)        popis opatření přijatých účetní jednotkou, která mají skutečným nebo potenciálním nepříznivým dopadům podle písmene g) předcházet, zmírnit je, napravit je nebo je odstranit, a to včetně popisu výsledků uplatňování těchto opatření, a

j)        popis hlavních rizik pro účetní jednotku spojených s udržitelností, včetně popisu

1.       hlavních závislostí účetní jednotky na těchto otázkách a

2.       způsobu, jakým účetní jednotka tato rizika řídí.

(2)  Individuální zpráva o udržitelnosti obsahuje také

a)       ukazatele vztahující se k informacím uvedeným v individuální zprávě o udržitelnosti a postup použitý pro určení těchto informací a

b)      informace o vlastní činnosti účetní jednotky a jejím hodnotovém řetězci, včetně informací o jejích produktech a službách, obchodních vztazích a dodavatelském řetězci.

(3)  Nelze-li nezbytné informace o hodnotovém řetězci získat, namísto těchto informací se v individuální zprávě o udržitelnosti uvede

a)       vysvětlení úsilí vynaložené účetní jednotkou za účelem získání těchto informací.

b)      důvody, proč tyto informace nebylo možné získat a

c)       způsoby, jakými budou tyto informace získány v budoucích účetních obdobích.

(4)  Individuální zprávy o udržitelnosti vyhotovované za první 3 účetní období od vzniku povinnosti vyhotovovat individuální zprávu o udržitelnosti obsahují také informace podle odstavce 3.

(5)  Informace o udržitelnosti se v individuální zprávě o udržitelnosti uvádějí z krátkodobého, střednědobého nebo dlouhodobého časového hlediska tak, aby byl naplněn účel zprávy o udržitelnosti.

(6)  Vztahují-li se informace uvedené v individuální zprávě vedení nebo částky uvedené v individuální účetní závěrce k informacím obsaženým v individuální zprávě o udržitelnosti, účetní jednotka uvede ve zprávě o udržitelnosti k těmto údajům dodatečné vysvětlení a na tyto údaje odkáže.

(7)  Individuální zpráva o udržitelnosti nemusí ve výjimečných případech a na základě odůvodněného rozhodnutí příslušných orgánů účetní jednotky obsahovat informace týkající se budoucího vývoje účetní jednotky nebo právě projednávaných záležitostí, pokud by uvedení těchto informací ve zprávě o udržitelnosti mohlo výrazně poškodit obchodní postavení této účetní jednotky, ledaže by neuvedení těchto informací znemožnilo naplnit účel zprávy o udržitelnosti.

§ 131

Obsah individuální zprávy o udržitelnosti středních a malých účetních jednotek

(1)  Individuální zpráva o udržitelnosti účetní jednotky, která vyhotovuje individuální zprávu o udržitelnosti a je střední nebo malou účetní jednotkou, malou a nepříliš složitou institucí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky na úvěrové instituce11) nebo kaptivní pojišťovnou nebo kaptivní zajišťovnou podle zákona upravujícího pojišťovnictví, může obsahovat pouze

a)       stručný popis obchodního modelu a strategie účetní jednotky,

b)      popis politik účetní jednotky ve vztahu k udržitelnosti,

c)       popis hlavních rizik pro účetní jednotku spojených s udržitelností,

d)      významné ukazatele vztahující se k informacím podle písmen a) až c).

(2)  Postupuje-li účetní jednotka podle odstavce 1, individuální zpráva o udržitelnosti se vyhotovuje v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti pro malé a střední podniky přijatými Evropskou komisí.

Díl 2

Konsolidovaná zpráva o udržitelnosti

Oddíl 3

Konsolidovaná zpráva o udržitelnosti mateřské entity

§ 132

Povinnost vyhotovit konsolidovanou zprávu o udržitelnosti

(1)  Konsolidovanou zprávu o udržitelnosti vyhotovuje mateřská entita velkého konsolidačního celku, která je

a)       obchodní společností, nebo

b)      družstvem, jde-li o spořitelní a úvěrní družstvo nebo pojišťovnu.

(2)  Pro účely zprávy o udržitelnosti se za mateřskou entitu považuje také účetní jednotka, která je pojišťovnou nebo zajišťovnou, pokud 

a)       je součástí skupiny podle zákona upravujícího pojišťovnictví,

b)      podléhá dohledu nad skupinou podle zákona upravujícího pojišťovnictví a

c)       není ovládanou osobou pojišťovací holdingové osoby se smíšenou činností podle zákona upravujícího pojišťovnictví.

§ 133

Výjimky z povinnosti vyhotovit konsolidovanou zprávu o udržitelnosti

(1)  Konsolidovanou zprávu o udržitelnosti nevyhotovuje mateřská entita, která je investičním fondem.

(2)  Konsolidovanou zprávu o udržitelnosti nevyhotovuje také mateřská entita, která

a)       není velkou účetní jednotkou, jejíž investiční cenné papíry jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu,

b)      je dceřinou entitou jiné mateřské entity nebo účetní jednotkou, která je ovládána jinou konsolidující entitou ustavenou podle práva členského státu Evropské unie a která není entitou pod společným vlivem,

c)       je společně se všemi svými dceřinými entitami zahrnuta do konsolidované zprávy vedení její mateřské entity nebo jiné konsolidující entity ustavené podle práva členského státu Evropské unie,

d)      konsolidovaná zpráva vedení podle písmene c)

1.       obsahuje informace o této mateřské entitě a všech jejích dceřiných entitách,

2.       je vyhotovena v souladu s právními předpisy právního řádu členského státu Evropské unie, podle jehož právního řádu byly mateřská entita nebo konsolidující entita ustaveny, a

e)       individuální zpráva vedení této mateřské entity obsahuje

1.       název a sídlo mateřské entity nebo konsolidující entity ustavené podle práva členského státu Evropské unie, v jejíž konsolidované zprávě vedení je zahrnuta,

2.       odkaz na internetové stránky, na kterých je uveřejněna konsolidovaná zpráva vedení, do které je zahrnuta,

3.       informaci o tom, že tato mateřská entita není povinna vyhotovovat individuální zprávu o udržitelnosti.

(3)  Konsolidovanou zprávu o udržitelnosti nevyhotovuje také mateřská entita, která

a)       není velkou účetní jednotkou, jejíž investiční cenné papíry jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu,

b)      je ovládána konsolidující entitou ustavenou podle práva jiného státu než členského státu Evropské unie a není entitou pod společným vlivem,

c)       je společně se všemi svými dceřinými entitami zahrnuta do konsolidované zprávy o udržitelnosti konsolidující entity ustavené podle práva jiného státu než členského státu Evropské unie,

d)      konsolidovaná zpráva o udržitelnosti podle písmene c)

1.       obsahuje informace o této mateřské entitě a všech jejích dceřiných entitách,

2.       je vyhotovena v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti přijatými Evropskou komisí, nebo způsobem rovnocenným těmto standardům podle prováděcího opatření Evropské komise o rovnocennosti standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti,

3.       obsahuje informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro usnadnění udržitelných investic7) ve vztahu k činnostem všech jejích dceřiných entit, které nevyhotovují individuální zprávu o udržitelnosti podle § 128 odst. 3, nejsou-li tyto informace součástí individuálních zpráv vedení těchto dceřiných entit,

4.       je vyhotovena v elektronické podobě ve formátu Extensible Hypertext Markup Language a značkována v souladu s nařízením Evropské komise vydaným v přenesené pravomoci upravujícím jednotný elektronický formát pro podávání zpráv8),

5.       je ověřena v souladu s pravidly právního řádu státu, podle kterého byla konsolidující entita ustavena,

6.       je společně se zprávou o jejím ověření zveřejněna ve veřejném rejstříku, v němž je zapsána tato mateřská entita, a

e)       konsolidovaná zpráva vedení této mateřské entity obsahuje

1.       název a sídlo konsolidující entity ustavené podle práva jiného státu než členského státu Evropské unie, v jejíž konsolidované zprávě o udržitelnosti je zahrnuta,

2.       odkaz na internetové stránky, na kterých je uveřejněna konsolidovaná zpráva o udržitelnosti konsolidující entity ustavené podle práva jiného státu než členského státu Evropské unie, ve které je zahrnuta, a zpráva o jejím ověření,

3.       informace o tom, že tato mateřská entita není povinna vyhotovovat konsolidovanou zprávu o udržitelnosti, a

4.       informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro usnadnění udržitelných investic7) ve vztahu k činnostem všech jejích dceřiných entit, které nevyhotovují individuální zprávu o udržitelnosti podle § 128 odst. 3, nejsou-li tyto informace součástí konsolidované zprávy o udržitelnosti konsolidující entity ustavené podle práva jiného státu než členského státu Evropské unie.

§ 134

Vymezení konsolidované zprávy o udržitelnosti

(1)  Konsolidovaná zpráva o udržitelnosti poskytuje informace potřebné k pochopení dopadů činnosti skupiny na udržitelnost a k pochopení vlivu udržitelnosti na vývoj, výkonnost a postavení skupiny.

(2)  Je-li vyhotovována konsolidovaná zpráva vedení, konsolidovaná zpráva o udržitelnosti je součástí konsolidované zprávy vedení jako její samostatný oddíl.

§ 135

Obsah konsolidované zprávy o udržitelnosti

(1)  Ustanovení upravující obsah individuální zprávy vedení se na obsah konsolidované zprávy o udržitelnosti použijí obdobně.

(2)  Konsolidovaná zpráva o udržitelnosti obsahuje postup, kterým bylo určeno, jaké informace v ní budou uvedeny.

(3)  Jsou-li významné rozdíly mezi nepříznivými dopady podle § 130 odst. 1 písm. g) u skupiny a u jedné nebo více entit patřících do této skupiny, konsolidovaná zpráva o udržitelnosti obsahuje také informaci o těchto nepříznivých dopadech ve vztahu k entitám, kterých se významné rozdíly v těchto dopadech týkají.

(4)  Jsou-li významné rozdíly mezi hlavními riziky spojenými s udržitelností pro skupinu a pro jednu nebo více entit patřících do této skupiny, konsolidovaná zpráva o udržitelnosti obsahuje také informaci o hlavních rizicích spojených s otázkami udržitelnosti pro entity, kterých se významné rozdíly v těchto rizicích týkají.

(5)  Konsolidovaná zpráva o udržitelnosti obsahuje také údaj o tom, které dceřiné entity nevyhotovují zprávu o udržitelnosti podle § 128 odst. 2 nebo 3 nebo § 133 odst. 2 nebo 3.

Oddíl 2

Konsolidovaná zpráva o udržitelnosti entity ze třetího státu

§ 136

Povinnost zpřístupnit konsolidovanou zprávu o udržitelnosti entity ze třetího státu  

(1)  Konsolidovanou zprávu o udržitelnosti entity ze třetího státu zpřístupní účetní jednotka ovládaná konsolidující entitou ustavenou podle práva jiného státu než členského státu Evropské unie, která není ovládanou entitou s výjimkou entity pod společným vlivem, jde-li o účetní jednotku, která není entitou pod společným vlivem, je obchodní společností a

a)       velkou účetní jednotkou, nebo

b)      střední účetní jednotkou nebo malou účetní jednotkou, jejichž investiční cenné papíry jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu.

(2)  Konsolidovanou zprávu o udržitelnosti entity ze třetího státu zpřístupňuje entita podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie, která má v účetním období pobočku na území České republiky, má právní formu srovnatelnou s obchodní společností a neovládá žádnou entitu ustavenou podle právního řádu členského státu Evropské unie s výjimkou entity pod společným vlivem, a to prostřednictvím této pobočky

a)       poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky převyšuje 40 000 000 EUR, a

b)      naposledy za první ze dvou po sobě následujících konsolidačních účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky nepřevyšuje 40 000 000 EUR.

(3)  Konsolidovaná zpráva o udržitelnosti entity ze třetího státu se zpřístupňuje

a)       poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu entity podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie ve vztahu k činnosti vykonávané na území Evropské unie převyšuje 150 000 000 EUR, a

b)      naposledy za první ze dvou po sobě následujících konsolidačních účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu entity podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie ve vztahu k činnosti vykonávané na území Evropské unie nepřevyšuje 150 000 000 EUR.

(4)  Pokud není k dispozici konsolidovaná zpráva o udržitelnosti entity ze třetího státu, která by mohla být zpřístupněna, namísto této povinnosti vzniká povinnost ji vyhotovit a zpřístupnit účetní jednotce podle odstavce 1 nebo osobě pověřené jednáním za pobočku entity podle odstavce 2 na území České republiky.

(5)  Nemá-li účetní jednotka podle odstavce 1 nebo osoba pověřená jednáním za pobočku entity na území České republiky všechny údaje potřebné k vyhotovení konsolidované zprávy o udržitelnosti entity ze třetího státu, požádá o ně danou entitu. Pokud tato účetní jednotka nebo osoba neobdrží všechny údaje potřebné pro vyhotovení konsolidované zprávy o udržitelnosti entity ze třetího státu, vyhotoví tuto zprávu na základě údajů, které má k dispozici.

§ 137

Vymezení a obsah konsolidované zprávy o udržitelnosti entity ze třetího státu

(1)  Konsolidovaná zpráva o udržitelnosti entity ze třetího státu obsahuje informace podle § 130 odst. 1 písm. a) bodů 3 až 6 a § 130 odst. 1 písm. b) až e), a pokud je to vhodné, může obsahovat také informace podle § 130 odst. 1 písm. j). V případě entity podle § 136 odst. 2, která neovládá žádnou jinou entitu, konsolidovaná zpráva o udržitelnosti obsahuje tyto informace pouze ve vztahu k této entitě. 

(2)  Konsolidovaná zpráva o udržitelnosti entity ze třetího státu

a)       se vyhotovuje v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti přijatými Evropskou komisí, nebo způsobem rovnocenným těmto standardům podle prováděcího opatření Evropské komise o rovnocennosti standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti a

b)      je ověřena v souladu s pravidly právního řádu členského státu Evropské unie nebo v souladu s pravidly právního řádu státu, podle kterého byla entita podle § 136 odst. 1 a 2 ustavena.

(3)  Pokud účetní jednotka nebo osoba pověřená jednáním za pobočku entity na území České republiky neobdrží všechny údaje potřebné pro vyhotovení konsolidované zprávy o udržitelnosti entity ze třetího státu, součástí této zprávy je prohlášení o tom, že tato entita neposkytla všechny potřebné údaje.

(4)  Nemá-li účetní jednotka podle § 136 odst. 1 nebo osoba pověřená jednáním za pobočku entity na území České republiky k dispozici zprávu o ověření konsolidované zprávy o udržitelnosti entity ze třetího státu, společně s konsolidovanou zprávou o udržitelnosti entity he třetího státu zpřístupní prohlášení o tom, že daná entita tuto zprávu neposkytla.

(5)  Konsolidovaná zpráva o udržitelnosti entity ze třetího státu a zpráva o jejím ověření, nebo prohlášení o tom, že daná entita zprávu o ověření neposkytla, zpřístupňované účetní jednotkou podle § 136 odst. 1 jsou dokumenty zpřístupňovanými jako individuální statutární zpráva této účetní jednotky.

Díl 3

Společná ustanovení o zprávě o udržitelnosti

§ 138

Forma zprávy o udržitelnosti a informační povinnost

(1)  Zpráva o udržitelnosti se vyhotovuje v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti přijatými Evropskou komisí.

(2)  Zpráva o udržitelnosti s výjimkou konsolidované zprávy o udržitelnosti entity ze třetího státu se vyhotovuje v elektronické podobě ve formátu Extensible Hypertext Markup Language a je značkována podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího jednotný elektronický formát pro podávání zpráv8).

(3)  Účetní jednotka podle § 127 a mateřská entita podle § 132 odst. 1 s výjimkou účetní jednotky nebo mateřské entity, které jsou investičním fondem,

a)       informují zástupce zaměstnanců a projednají s nimi informace o udržitelnosti a prostředky pro jejich získávání a ověření postupem podle zákoníku práce a

b)      zajistí předání stanoviska zástupců zaměstnanců k informacím o udržitelnosti a prostředkům pro jejich získávání a ověření příslušným orgánům účetní jednotky nebo mateřské entity.

Hlava IV

Zpráva o platbách do veřejných rozpočtů

Díl 1

Individuální zpráva o platbách do veřejných rozpočtů

§ 139

Povinnost vyhotovit individuální zprávu o platbách do veřejných rozpočtů

Individuální zprávu o platbách do veřejných rozpočtů vyhotovuje velká podnikatelská účetní jednotka, která

a)       vykonává činnost související s průzkumem, vyhledáváním, objevováním, rozvojem nebo těžbou ložisek nerostů, ropy, zásob zemního plynu nebo jiných látek v mezích ekonomických činností uvedených v příloze I sekci B oddílech 05 až 08 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2, nebo

b)      vyvíjí v původních lesích činnost uvedenou v příloze I sekci A oddílu 02 skupině 02.2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006.

§ 140

Výjimky z povinnosti vyhotovit individuální zprávu o platbách do veřejných rozpočtů

Individuální zprávu o platbách do veřejných rozpočtů nevyhotovuje účetní jednotka,

a)       jejíž platby správním entitám mají být zahrnuty v konsolidované zprávě o platbách do veřejných rozpočtů vyhotovené podle právního řádu členského státu Evropské unie jí nebo jinou entitou, nebo

b)      která vyhotovuje dokument podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie rovnocenný individuální zprávě o platbách do veřejných rozpočtů, pokud je tento dokument zveřejněn ve veřejném rejstříku, ve kterém je účetní jednotka zapsána.

 

§ 141

Vymezení individuální zprávy o platbách do veřejných rozpočtů

(1)  Individuální zprávou o platbách do veřejných rozpočtů je přehled plateb zaplacených nebo poskytnutých za individuální účetní období jednotlivým správním entitám, ve kterém se uvádí celková výše těchto plateb a celková výše těchto plateb v členění podle

a)       jednotlivých projektů,

b)      druhů uvedených v odstavci 4 písm. a) bodech 1 až 7 a

c)       druhů uvedených v odstavci 4 písm. a) bodech 1 až 7 za jednotlivé projekty.

(2)   V případě platby v podobě nepeněžitého plnění se uvádí její hodnota a vysvětlení, jak byla hodnota určena, a pokud je to vhodné, množství.

(3)  Individuální zpráva o platbách do veřejných rozpočtů nemusí obsahovat platbu ani skupinu s ní souvisejících plateb, jejichž hodnota za účetní období nepřesahuje částku 2 600 000 Kč.

(4)  Pro účely zprávy o platbách do veřejných rozpočtů se rozumí

a)       platbou plnění související s činností spojenou s průzkumem, vyhledáváním, objevováním, rozvojem nebo těžbou ložisek nerostů, ropy, zásob zemního plynu nebo jiných látek v mezích ekonomických činností uvedených v sekci B oddílech 05 až 08 přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 nebo s činností v původních lesích uvedenou v sekci A oddílu 02 skupině 02.2 přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006, které je

1.       poskytnutím části produkce,

2.       daní, poplatkem nebo jiným obdobným peněžitým plněním z výnosů, výroby nebo zisku s výjimkou daně z přidané hodnoty, spotřební daně, daně z příjmů fyzických osob a daně z prodeje,

3.       úplatou za užívání,

4.       podílem na zisku,

5.       úplatou za uzavření smlouvy, objevení ložiska nebo těžební lokality nebo za výrobu nebo těžbu,

6.       licenčním poplatkem, jinou úplatou za licenci nebo koncesi nebo

7.       úplatou za zlepšení infrastruktury,

b)      správní entitou správní orgán v jakémkoli státu a entita ovládaná tímto orgánem,

c)       projektem provozní činnosti, které jsou upraveny jednou smlouvou, licencí nebo koncesí a představují základ pro platbu správní entitě; pokud je více smluv, licencí nebo koncesí zásadním způsobem provázáno, považují se jimi upravené provozní činnosti za jeden projekt.

Díl 2

Konsolidovaná zpráva o platbách do veřejných rozpočtů

§ 142

Povinnost vyhotovit konsolidovanou zprávu o platbách do veřejných rozpočtů

(1)  Konsolidovanou zprávu o platbách do veřejných rozpočtů vyhotovuje mateřská entita, která je velkou podnikatelskou účetní jednotkou, pokud ona nebo některá její dceřiná entita

a)       vykonává činnost související s průzkumem, vyhledáváním, objevováním, rozvojem nebo těžbou ložisek nerostů, ropy, zásob zemního plynu nebo jiných látek v mezích ekonomických činností uvedených v sekci B oddílech 05 až 08 přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006, nebo

b)      vyvíjí v původních lesích činnost uvedenou v sekci A oddílu 02 skupině 02.2 přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006.

(2)  Konsolidovaná zpráva o platbách do veřejných rozpočtů se nevyhotovuje, pokud

a)       je konsolidační celek konsolidačním celkem konsolidovaným v nadřazeném konsolidačním celku, jehož nadřazená entita se řídí právem členského státu Evropské unie, nebo

b)      mateřská entita vyhotovuje dokument podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie rovnocenný konsolidované zprávě o platbách do veřejných rozpočtů a pokud je tento dokument zveřejněn ve veřejném rejstříku, ve kterém je mateřská entita zapsána.

§ 143

Vymezení konsolidované zprávy o platbách do veřejných rozpočtů

Konsolidovanou zprávou o platbách do veřejných rozpočtů je přehled plateb zaplacených nebo poskytnutých konsolidovanými entitami za konsolidační období, které by se uváděly v individuálních zprávách o platbách do veřejných rozpočtů konsolidovaných entit za toto období.

Hlava V

Zpráva o daních z příjmů

Díl 1

Individuální zpráva o daních z příjmů

§ 144

Povinnost vyhotovit a zpřístupnit individuální zprávu o daních z příjmů

(1)  Individuální zprávu o daních z příjmů za individuální účetní období vyhotovuje samostatná účetní jednotka, která je obchodní společností a má v individuálním účetním období zahraniční pobočku nebo zahraniční stálou provozovnu,

a)       poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících individuálních účetních období, ve kterých její roční úhrn čistého obratu dosáhne 19 000 000 000 Kč, a

b)      naposledy za první ze dvou po sobě následujících individuálních účetních období, ve kterých její roční úhrn čistého obratu nedosáhne 19 000 000 000 Kč.

(2)  Individuální zprávu o daních z příjmů za individuální účetní období zpřístupňuje samostatná entita ustavená podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie, která má formu srovnatelnou s obchodní společností a má v individuálním účetním období pobočku na území České republiky, prostřednictvím této pobočky

a)       poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících individuálních účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky dosáhne 240 000 000 Kč a výnosy účetní jednotky dosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR, a

b)      naposledy za první ze dvou po sobě následujících individuálních účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky nedosáhne 240 000 000 Kč, nebo za první ze dvou po sobě následujících individuálních účetních období, ve kterých výnosy účetní jednotky nedosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR.

(3)  Pro účely zprávy o daních z příjmů se

a)       samostatnou účetní jednotkou nebo samostatnou entitou rozumí účetní jednotka nebo entita, které nejsou ovládající ani ovládanou osobou s výjimkou entity pod společným vlivem, a

b)      výnosy entity ustavené podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie rozumí její výnosy podle účetních předpisů použitých pro sestavení její účetní závěrky.

(4)  Kritérium výnosu entity ustavené podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie se pro účely zprávy o daních z příjmů přepočítá na měnu účetní závěrky této entity kurzem vyhlášeným Evropskou centrální bankou pro 21. prosinec 2021 se zaokrouhlením na celé tisíce.

(5)  Pokud není k dispozici individuální zpráva o daních z příjmů, která by mohla být zpřístupněna podle odstavce 2, namísto této povinnosti vzniká povinnost ji vyhotovit a zpřístupnit osobě pověřené jednáním za pobočku entity na území České republiky. Nemá-li tato osoba všechny údaje potřebné k vyhotovení této zprávy, požádá o ně tuto entitu. Pokud tato osoba neobdrží všechny potřebné údaje, vyhotoví zprávu na základě údajů, které má k dispozici, a její součástí je prohlášení o tom, že entita neposkytla všechny potřebné údaje.

§ 145

Výjimky z povinnosti vyhotovit a zpřístupnit individuální zprávu o daních z příjmů

(1)  Účetní jednotka uvedená v § 144 odst. 1 není povinna vyhotovit individuální zprávu o daních z příjmů, pokud podává zprávu podle čl. 89 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, která zahrnuje údaje o veškerých jejích činnostech.

(2)  Entita uvedená v § 144 odst. 2 není povinna zpřístupnit individuální zprávu o daních z příjmů, pokud

a)       vyhotovila zprávu s informacemi o daních z příjmů rovnocennou individuální zprávě o daních z příjmů,

b)      zpráva podle písmene a) obsahuje název a adresu pobočky na území České republiky a

c)       do 12 měsíců od posledního dne individuálního účetního období je překlad zprávy podle písmene a) do českého nebo anglického jazyka zveřejněn uložením do sbírky listin veřejného rejstříku, ve kterém je zapsána pobočka entity, a bezplatně a v elektronickém strojově čitelném formátu uveřejněn na internetových stránkách entity.

§ 146

Obsah individuální zprávy o daních z příjmů

(1)  V individuální zprávě o daních z příjmů se uvede

a)       název účetní jednotky nebo entity a účetní období, za které se zpráva vyhotovuje,

b)      měna použitá ve zprávě, kterou je měna používaná pro sestavení účetní závěrky účetní jednotky nebo entity v daném účetním období,

c)       stručný popis povahy činnosti účetní jednotky nebo entity,

d)      počet zaměstnanců v přepočtu na plné pracovní úvazky,

e)       celkové výnosy účetní jednotky nebo entity s vyloučením úprav hodnot,

f)        výsledek hospodaření před zdaněním účetní jednotky nebo entity,

g)      výše nákladu na splatnou daň z příjmů účetní jednotky nebo ve vztahu k pobočce entity v příslušné daňové jurisdikcí za dané účetní období,

h)      výše uhrazené daně z příjmů účetní jednotky nebo ve vztahu k pobočce entity v příslušné daňové jurisdikci během daného účetního období včetně částek srážkové daně odvedených z jejich příjmů; a

i)        výše kumulovaných výsledků hospodaření účetní jednotky nebo entity na konci daného účetního období.

(2)  Individuální zpráva o daních z příjmů může být vyhotovena na základě pokynů pro vyplňování zprávy podle zemí uvedených ve vyhlášce upravující vzor zprávy podle zemí a pokyny k jejímu vyplnění pro účely automatické výměny informací s jiným státem v rámci mezinárodní spolupráce při správě daní. Ve zprávě se uvede, zda byla tato možnost využita.

(3)  Údaje v individuální zprávě o daních z příjmů se uspořádají podle společného vzoru a v elektronickém formátu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.

(4)  Údaje v individuální zprávě o daních z příjmů jsou uváděné na základě usazení, existence stálé provozovny nebo trvalé podnikatelské činnosti, které jsou rozhodné pro určení, ve které daňové jurisdikci daná činnost podléhá dani,

a)       odděleně za každý členský stát Evropské unie bez ohledu na to, zda je tvořen více daňovými jurisdikcemi,

b)      odděleně za každý stát, který je k 1. březnu kalendářního roku, do kterého spadá poslední den daného individuálního účetního období, uveden na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti schváleném Radou Evropské unie,

c)       odděleně za každý stát, který je k 1. březnu kalendářního roku, do kterého spadá poslední den daného individuálního účetního období, i k 1. březnu předcházejícího kalendářního roku uveden na seznamu současného stavu spolupráce s Evropskou unií, pokud jde o závazky učiněné spolupracujícími jurisdikcemi v zájmu uplatňování zásad řádné správy v oblasti daní, schváleném Radou Evropské unie, a

d)      souhrnně za daňové jurisdikce neuvedené v písmenech a) až c).

(5)  Údaje o určité činnosti uvedené v individuální zprávě o daních z příjmů nemohou být uvedeny u více než jedné daňové jurisdikce.

(6)  Individuální zpráva o daních z příjmů nemusí obsahovat informace, jejichž uvedení by mohlo závažně poškodit obchodní postavení účetní jednotky nebo entity a které se netýkají daňové jurisdikce uvedené v odstavci 4 písm. b) nebo c). Využije-li se tato možnost, uvede se to ve zprávě spolu s vysvětlením důvodů a neuvedené informace jsou obsahem některé individuální zprávy o daních z příjmů vyhotovené za některé následující individuální účetní období započaté do 5 let od posledního dne individuálního účetního období, za které došlo k neuvedení těchto informací.

(7)  Individuální zpráva o daních z příjmů může obsahovat vysvětlení významných nesrovnalostí mezi výší splatné daně z příjmů a výší daně z příjmů zaplacené na hotovostním základě. Toto vysvětlení může zohlednit tyto částky za bezprostředně předcházející individuální účetní období.

Díl 2

Konsolidovaná zpráva o daních z příjmů

§ 147

Povinnost vyhotovit konsolidovanou zprávu o daních z příjmů nejvyšší mateřské entity

(1)  Konsolidovanou zprávu o daních z příjmů za konsolidační účetní období vyhotovuje mateřská entita, která je obchodní společností a nejvyšší konsolidující entitou a jejíž konsolidační celek netvoří pouze účetní jednotky, které v konsolidačním účetním období nemají zahraniční pobočku ani stálou provozovnu,

a)       poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících konsolidačních účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu na konsolidovaném základě dosáhne 19 000 000 000 Kč, a

b)      naposledy za první ze dvou po sobě následujících konsolidačních účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu na konsolidovaném základě nedosáhne 19 000 000 000 Kč.

(2)  Konsolidovanou zprávu o daních z příjmů za konsolidační účetní období vyhotovují střední účetní jednotka a velká účetní jednotka, pokud jsou obchodní společností a jejich nejvyšší konsolidující entita je ustavena podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie,

a)       poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících konsolidačních účetních období, ve kterých konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrce této nejvyšší konsolidující entity dosáhnou částky odpovídající 750 000 000 EUR, a

b)      naposledy za první ze dvou po sobě následujících konsolidačních účetních období, ve kterých konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrce této nejvyšší konsolidující entity nedosáhnou částky odpovídající 750 000 000 EUR.

(3)  Konsolidovanou zprávu o daních z příjmů za konsolidační účetní období zpřístupňuje entita ustavená podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie, která má v konsolidačním účetním období pobočku na území České republiky, má právní formu srovnatelnou s obchodní společností a je nejvyšší konsolidující entitou, pokud neovládá žádnou entitu ustavenou podle právního řádu členského státu Evropské unie splňující kritéria pro střední nebo velkou účetní jednotku s výjimkou entity pod společným vlivem, prostřednictvím své pobočky

a)       poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících konsolidačních účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky dosáhne 240 000 000 Kč a konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrce této nejvyšší konsolidující entity dosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR, a

b)      naposledy za první ze dvou po sobě následujících konsolidačních účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky nedosáhne 240 000 000 Kč, nebo za první ze dvou po sobě následujících konsolidačních účetních období, ve kterých konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrce této nejvyšší konsolidující entity nedosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR.

(4)  Konsolidovanou zprávu o daních z příjmů za účetní období zpřístupňuje entita ustavená podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie, která má v konsolidačním účetním období pobočku na území České republiky, má právní formu srovnatelnou s obchodní společností a má nejvyšší konsolidující entitu ustavenou podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie, pokud tato nejvyšší konsolidující entita v konsolidačním účetním období neovládá žádnou entitu ustavenou podle právního řádu členského státu Evropské unie splňující kritéria pro střední nebo velkou účetní jednotku s výjimkou entity pod společným vlivem, prostřednictvím své pobočky

a)       poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících konsolidačních účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky dosáhne 240 000 000 Kč a konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrce nejvyšší konsolidující entity dosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR, a

b)      naposledy za prvního ze dvou po sobě následujících konsolidačních účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky nedosáhne 240 000 000 Kč, nebo za první ze dvou po sobě následujících konsolidačních účetních období, ve kterých konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrce nejvyšší konsolidující entity nedosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR.

(5)  Pro účely konsolidované zprávy o daních z příjmů se

a)       nejvyšší konsolidující entitou rozumí mateřská entita nebo konsolidující zahraniční entita, které nejsou ovládanou entitou s výjimkou entity pod společným vlivem zahrnutou do konsolidačního celku jiné mateřské entity nebo konsolidující zahraniční entity, a

b)      konsolidovanými výnosy entity ustavené podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie rozumí její konsolidované výnosy podle účetních předpisů použitých pro sestavení její konsolidované účetní závěrky.

(6)  Kritérium konsolidovaných výnosů v konsolidované účetní závěrce nejvyšší konsolidující entity ustavené podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie se pro účely zprávy o daních z příjmů přepočítá na měnu konsolidované účetní závěrky této entity kurzem vyhlášeným Evropskou centrální bankou pro 21. prosinec 2021 se zaokrouhlením na celé tisíce.

(7)  Pokud účetní jednotka podle odstavce 2 nemá údaje potřebné k vyhotovení konsolidované zprávy o daních z příjmů, požádá o poskytnutí těchto údajů nejvyšší konsolidující entitu. Pokud neobdrží všechny potřebné údaje, vyhotoví zprávu na základě údajů, které má k dispozici, a její součástí je prohlášení o tom, že jí tato entita neposkytla všechny potřebné údaje.

(8)  Pokud není k dispozici konsolidovaná zpráva o daních z příjmů, která by mohla být zpřístupněna podle odstavců 3 nebo 4, namísto této povinnosti vzniká povinnost ji vyhotovit a zpřístupnit osobě pověřené jednáním za pobočku entity na území České republiky. Nemá-li tato osoba všechny údaje potřebné k vyhotovení této zprávy, požádá o ně tuto entitu. Pokud tato osoba neobdrží všechny potřebné údaje, vyhotoví zprávu na základě údajů, které má k dispozici, a její součástí je prohlášení o tom, že entita neposkytla všechny potřebné údaje.

§ 148

Výjimky z povinnosti vyhotovit a zpřístupnit konsolidovanou zprávu o daních z příjmů

(1)  Mateřská entita uvedená v § 147 odst. 1 není povinna vyhotovit konsolidovanou zprávu o daních z příjmů, pokud ona nebo její dceřiná entita podávají zprávu podle čl. 89 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, která zahrnuje údaje o veškerých činnostech mateřské entity a všech dceřiných entit zahrnutých v konsolidované účetní závěrce, za které by se konsolidovaná zpráva o daních z příjmů sestavovala.

(2)  Účetní jednotka a entita uvedené v § 147 odst. 2, 3 nebo 4 nejsou povinny vyhotovit nebo zpřístupnit konsolidovanou zprávu o daních z příjmů, pokud

a)       nejvyšší konsolidující entita vyhotovila za entity, za které by se zpráva sestavovala, zprávu s informacemi o daních z příjmů rovnocennou konsolidované zprávě o daních z příjmů,

b)      zpráva podle písmene a) obsahuje název a sídlo účetní jednotky, kterou ovládá nejvyšší konsolidující entita, nebo název a adresu pobočky na území České republiky, a

c)       12 měsíců od posledního dne konsolidačního účetního období je překlad zprávy podle písmene a) do českého nebo anglického jazyka zveřejněn uložením do sbírky listin veřejného rejstříku, ve kterém je entita nebo pobočka entity zapsána, a bezplatně a v elektronickém strojově čitelném formátu uveřejněn na internetových stránkách nejvyšší konsolidující entity.

§ 149

Obsah konsolidované zprávy o daních z příjmů

(1)  V konsolidované zprávě o daních z příjmů se uvedou údaje o nejvyšší konsolidující entitě a všech ovládaných entitách s výjimkou entity pod společným vlivem zahrnutých v konsolidované účetní závěrce nejvyšší konsolidující entity, které by se uváděly v individuální zprávě o daních z příjmů jednotlivých entit, s tím, že

a)       se uvede také seznam všech ovládaných entit, nejedná-li se o entitu pod společným vlivem, usazených v členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je uveden na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti schváleném Radou Evropské unie nebo na seznamu současného stavu spolupráce s Evropskou unií, pokud jde o závazky učiněné spolupracujícími jurisdikcemi v zájmu uplatňování zásad řádné správy v oblasti daní, schválených Radou Evropské unie,

b)      měnou použitou ve zprávě je měna používaná pro sestavení konsolidované účetní závěrky nejvyšší konsolidující entity,

c)       pokud zprávu vyhotovuje účetní jednotka nebo entita jiná než nejvyšší konsolidující entita, je měnou použitou ve zprávě měna používaná pro sestavení účetní závěrky této účetní jednotky nebo entity, a

d)      pro uvedení celkových výnosů se vylučují dividendy obdržené od ovládaných entit s výjimkou entit pod společným vlivem.

(2)  Ustanovení § 146 odst. 2 až 7 se pro konsolidovanou zprávu o daních z příjmů použijí obdobně.

ČÁST ŠESTÁ

OVĚŘOVÁNÍ VYKAZOVANÝCH INFORMACÍ

§ 150

Povinnost auditu účetní závěrky

Povinnost auditu řádné účetní závěrky a mezitímní účetní závěrky sestavované jednorázově, jejíž sestavení vyžaduje zákon, má

a)       velká účetní jednotka,

b)      střední účetní jednotka a

c)       mateřská entita, která sestavuje konsolidovanou účetní závěrku.

§ 151

Výjimky z povinnosti auditu účetní závěrky

Povinnost auditu účetní závěrky nevzniká

a)       v období 36 měsíců od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po dni, kterým nastaly účinky prohlášení konkursu, nejpozději však ke dni skončení konkursu, pokud o zajištění povinného auditu nerozhodne věřitelský výbor,

b)      ke dni bezprostředně předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu, pokud o auditu účetní závěrky nerozhodne věřitelský výbor,

c)       ke dni, kterým nastanou účinky zrušení konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující.

§ 152

Povinnost auditu účetní závěrky při přeměně

(1)  Má-li alespoň jedna z účetních jednotek zúčastněných na přeměně povinný audit účetní závěrky sestavené ke dni bezprostředně předcházejícímu rozhodný den přeměny, všechny účetní jednotky zúčastněné na přeměně mají povinnost auditu těchto účetních závěrek.

(2)  Mezitímní účetní závěrka účetní jednotky zúčastněné na přeměně, při které nedochází k přechodu jmění na právního nástupce, nepodléhá povinnosti auditu.

(3)  Má-li alespoň jedna z účetních jednotek zúčastněných na přeměně povinný audit účetní závěrky sestavené ke dni bezprostředně předcházejícímu rozhodný den přeměny, mají všechny nástupnické účetní jednotky a účetní jednotky zúčastněné na přeměně, které při přeměně nezanikají, povinnost ověřit zahajovací rozvahu auditorem.

§ 153

Ověření zprávy vedení a zprávy o udržitelnosti auditorem

(1)  Má-li účetní jednotka nebo mateřská entita povinnost auditu účetní závěrky, zpráva vedení musí být ověřena auditorem.

(2)  Zpráva o udržitelnosti musí být ověřena auditorem.

 

ČÁST SEDMÁ

STATUTÁRNÍ ZPRÁVA

§ 154

Vymezení statutární zprávy

(1)  Statutární zpráva je označením pro soubor

a)       dokumentů obsahujících informace vykazované za účetní jednotku nebo za konsolidační celek určené ke společnému zpřístupnění, a to ve znění, v jakém byly ověřeny, a po jejich schválení v rámci účetní jednotky nebo mateřské entity, podléhají-li dokumenty takovému schválení, a

b)      zpráv o ověření, podléhají-li dokumenty podle písmena a) ověření.

(2)  Dokumenty zpřístupňovanými jako statutární zpráva jsou

a)       účetní závěrka,

b)      zpráva vedení, je-li vyhotovována,

c)       zpráva o udržitelnosti, je-li vyhotovována, a

d)      další dokumenty obsahující informace vykazované za účetní jednotku nebo za konsolidační celek určené ke společnému zpřístupnění s účetní závěrkou, o kterých zákon stanoví, že jsou dokumentem zpřístupňovaným jako statutární zpráva.

(3)  Statutární zpráva se rozlišuje

a)       podle zahrnutých entit na

1.       individuální statutární zprávu, pokud ji tvoří dokumenty obsahující informace vykazované za účetní jednotku, a

2.       konsolidovanou statutární zprávu, pokud ji tvoří dokumenty obsahující informace vykazované za konsolidační celek, a

b)      podle okamžiku, ke kterému se vyhotovují dokumenty, které ji tvoří, na

1.       řádnou statutární zprávu, pokud se dokumenty vyhotovují za účetní období, a

2.       mezitímní statutární zprávu, pokud se dokumenty vyhotovují za jiné období než účetní období.

(4)  Pokud řádná účetní závěrka nebo jiný dokument obsahující informace vykazované za účetní jednotku nebo za konsolidační celek podléhá schválení v rámci účetní jednotky nebo mateřské entity a nebyl schválen ve lhůtě pro zajištění zveřejnění vykazovaných informací nebo pro jejich uveřejnění, může být tento dokument takto zpřístupněn, pokud je informace o jeho neschválení včetně odůvodnění zpřístupněna společně s tímto dokumentem. Jde-li o dokument účetní jednotky veřejného sektoru, poskytne tato účetní jednotka Ministerstvu financí údaj o výsledku jeho schvalování v rozsahu a ve lhůtě, které stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

(5)  Označení statutární zpráva se použije i v případě, že se vyhotovuje pouze jeden dokument zpřístupňovaný jako statutární zpráva.

ČÁST OSMÁ

ZPŘÍSTUPNĚNÍ VYKAZOVANÝCH INFORMACÍ

§ 155

Povinnost zajistit zveřejnění informací vykazovaných za účetní jednotku

(1)  Účetní jednotka je povinna do 12 měsíců od konce účetního období zajistit zveřejnění informací vykazovaných za účetní jednotku

a)       statutární zprávou,

b)      zprávou o platbách do veřejných rozpočtů a

c)       zprávou o daních z příjmů.

(2)  Povinností zajistit zveřejnění informací vykazovaných za účetní jednotku statutární zprávou je řádné splnění povinnosti

a)       sestavit řádnou individuální účetní závěrku,

b)      vyhotovit individuální zprávu vedení,

c)       vyhotovit individuální zprávu o udržitelnosti,

d)      auditu individuální účetní závěrky a ověření individuální zprávy vedení a 

e)       zveřejnit řádnou individuální statutární zprávu.

(3)  Povinností zajistit zveřejnění informací vykazovaných za účetní jednotku zprávou o platbách do veřejných rozpočtů je řádné splnění povinnosti

a)       vyhotovit individuální zprávu o platbách do veřejných rozpočtů a 

b)      zveřejnit individuální zprávu o platbách do veřejných rozpočtů.

(4)  Povinností zajistit zveřejnění informací vykazovaných za účetní jednotku zprávou o daních z příjmů je řádné splnění povinnosti

a)       vyhotovit individuální zprávu o daních z příjmů a 

b)      zveřejnit individuální zprávu o daních z příjmů ve veřejném rejstříku a uveřejnit na internetových stránkách odkaz na veřejný rejstřík, ve kterém je tato zpráva zveřejněna, a oznámení o skutečnosti, že není povinnost tuto zprávu uveřejnit na internetových stránkách.

(5)  Za povinnost zajistit zveřejnění informací vykazovaných za účetní jednotku zprávou o daních z příjmů se považuje také povinnost vyhotovit a uveřejnit konsolidovanou zprávu o daních z příjmů, pokud má tuto povinnost účetní jednotka, která není mateřskou entitou.

(6)  Povinnost zajistit zveřejnění informací vykazovaných za účetní jednotku zahrnuje pouze ty povinnosti podle odstavců 2 až 4, které je účetní jednotka povinna plnit.

§ 156

Povinnost zajistit zveřejnění informací vykazovaných za konsolidační celek

(1)  Mateřská entita je povinna do 12 měsíců od konce konsolidačního účetního období zajistit zveřejnění informací vykazovaných za konsolidační celek

a)       statutární zprávou,

b)      zprávou o platbách do veřejných rozpočtů a

c)       zprávou o daních z příjmů.

(2)  Povinností zajistit zveřejnění informací vykazovaných za konsolidační celek statutární zprávou je řádné splnění povinnosti

a)       sestavit řádnou konsolidovanou účetní závěrku,

b)      vyhotovit konsolidovanou zprávu vedení,

c)       vyhotovit konsolidovanou zprávu o udržitelnosti,

d)      auditu konsolidované účetní závěrky a ověření konsolidované zprávy vedení a 

e)       zveřejnit řádnou konsolidovanou statutární zprávu.

(3)  Povinností zajistit zveřejnění informací vykazovaných za konsolidační celek zprávou o platbách do veřejných rozpočtů je řádné splnění povinnosti

a)       vyhotovit konsolidovanou zprávu o platbách do veřejných rozpočtů a 

b)      zveřejnit konsolidovanou zprávu o platbách do veřejných rozpočtů.

(4)  Povinností zajistit zveřejnění informací vykazovaných za konsolidační celek zprávou o daních z příjmů je řádné splnění povinnosti

a)       vyhotovit konsolidovanou zprávu o daních z příjmů a 

b)      zveřejnit konsolidovanou zprávu o daních z příjmů a uveřejnit na internetových stránkách odkaz na veřejný rejstřík, ve kterém je tato zpráva zveřejněna, a oznámení o skutečnosti, že není povinnost tuto zprávu uveřejnit na internetových stránkách.

(5)  Povinnost zajistit zveřejnění informací vykazovaných za konsolidační celek zahrnuje pouze ty povinnosti podle odstavců 2 až 4, které je mateřská entita povinna plnit.

§ 157

Povinnost zajistit zveřejnění informací vykazovaných za uskupení konsolidovaných entit státu

(1)  Ministerstvo financí je povinno do 12 měsíců od konce konsolidačního účetního období České republiky zajistit zveřejnění informací vykazovaných za uskupení konsolidovaných entit státu statutární zprávou.

(2)  Povinností zajistit zveřejnění informací vykazovaných za uskupení konsolidovaných entit státu statutární zprávou je řádné splnění povinnosti

a)       sestavit konsolidovanou účetní závěrku České republiky a

b)      uveřejnit řádnou konsolidovanou statutární zprávu.

§ 158

Zveřejňování vykazovaných informací ve veřejném rejstříku

(1)  Účetní jednotka a mateřská entita plnící konsolidační povinnost zapsané ve veřejném rejstříku zveřejní

a)       řádnou statutární zprávu,

b)      zprávu o daních z příjmů a

c)       zprávu o platbách do veřejných rozpočtů.

(2)  Veřejným rejstříkem se pro účely účetnictví rozumí veřejný rejstřík podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob a evidenci svěřenských fondů.

(3)  Zveřejnění podle odstavce 1 se provede uložením do sbírky listin veřejného rejstříku, ve kterém jsou účetní jednotka nebo mateřská entita zapsány. Povinnost zveřejnění ve veřejném rejstříku je splněna okamžikem předání rejstříkovému soudu.

(4)  Účetní jednotka veřejného sektoru uveřejní řádnou individuální statutární zprávu prostřednictvím Ministerstva financí způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ministerstvo financí uveřejní řádnou statutární zprávu způsobem umožňujícím dálkový přístup. Povinnost uveřejnění řádné individuální statutární zprávy podle věty první a druhé se považuje za povinnost zveřejnit řádnou individuální statutární zprávu.

(5)  Povinnost podle odstavce 4 věty první je splněna okamžikem předání řádné individuální statutární zprávy do centrálního systému účetních informací státu nebo vyššímu územnímu samosprávnému celku, předává-li účetní jednotka tuto zprávu do centrálního systému účetních informací státu prostřednictvím vyššího územního samosprávného celku. Ministerstvo financí stanoví vyhláškou postup a podmínky předávání této zprávy do centrálního systému účetních informací státu.

§ 159

Předávání statutární výroční zprávy ke zveřejnění prostřednictvím jiného subjektu

(1)  Účetní jednotka, která je obchodní korporací, nemá povinný audit a dokumentem zpřístupňovanými jako její statutární zpráva je pouze řádná účetní závěrka, může předat svou řádnou statutární zprávu do sbírky listin veřejného rejstříku prostřednictvím podání u příslušného správce daně z příjmů. Podání podle věty první musí obsahovat údaj o rozsahu, v jakém má být tato řádná statutární zpráva předána rejstříkovému soudu, a lze jej učinit pouze

a)       jako přílohu daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání k dani z příjmů podaného v elektronické podobě, které není nepřípustné, a

b)      ve formátu, struktuře a za podmínek zveřejněných podle daňového řádu správcem daně z příjmů.

(2)  Dojde-li k podání opravného daňového přiznání k dani z příjmů, nepřihlíží se k podání podle odstavce1, které bylo učiněno jako příloha předchozího daňového přiznání k dani z příjmů.

(3)  Nebudou-li odstraněny vady podání spočívající ve skutečnosti, že podání nebylo učiněno způsobem podle odstavce 1, správce daně z příjmů nepředá řádnou statutární zprávu rejstříkovému soudu.

(4)  Jsou-li splněny podmínky podle odstavce 1,

a)       správce daně z příjmů bez zbytečného odkladu předá rejstříkovému soudu řádnou statutární zprávu v požadovaném rozsahu v elektronické podobě prostřednictvím propojení informačních systémů veřejné správy, a

b)      povinnost účetní jednotky zveřejnit řádnou statutární zprávu ve veřejném rejstříku je splněna okamžikem, kdy bylo podání podle odstavce 1 učiněno u příslušného správce daně z příjmů.

§ 160

Zpřístupnění informací o daních z příjmů a zprávy o udržitelnosti entity ze třetího státu

(1)  Účetní jednotka nebo mateřská entita, které mají povinnost vyhotovit zprávu o daních z příjmů, také uveřejní na svých internetových stránkách odkaz na veřejný rejstřík, ve kterém je tato zpráva zveřejněna, a oznámení o skutečnosti, že nemají povinnost tuto zprávu uveřejnit na svých internetových stránkách. Uveřejnění se provede do 12 měsíců od posledního dne účetního období na dobu alespoň 5 let.

(2)  Entita nebo osoba pověřená jednáním za pobočku entity, které mají povinnost zpřístupnit zprávu o daních z příjmů z důvodu existence pobočky na území České republiky, zveřejní zprávu o daních z příjmů uložením do sbírky listin veřejného rejstříku, ve kterém je pobočka zapsána, a uveřejní na internetových stránkách této entity nebo její pobočky na území České republiky oznámení o skutečnosti, že nemají povinnost tuto zprávu uveřejnit na svých internetových stránkách. Zveřejnění a uveřejnění se provedou do 12 měsíců od posledního dne účetního období na dobu alespoň 5 let.

(3)  Účetní jednotka, mateřská entita nebo entita, která nemá povinnost vyhotovit zprávu o daních z příjmů z důvodu uveřejnění zprávy s informacemi o daních z příjmů rovnocenné zprávě o daních z příjmů, zajistí uveřejnění této zprávy po dobu alespoň 5 let.

(4)  Entita nebo osoba pověřená jednáním za pobočku entity, které mají povinnost zpřístupnit zprávu o udržitelnosti entity ze třetího státu z důvodu existence pobočky na území České republiky, do 12 měsíců od posledního dne účetního období zveřejní zprávu o udržitelnosti a zprávu o jejím ověření uložením do sbírky listin veřejného rejstříku, ve kterém je pobočka zapsána.

§ 161

Zvláštní ustanovení o zveřejnění statutární výroční zprávy

(1)  Stanoví-li zákon povinnost mikro nebo malé účetní jednotce, která nemá povinný audit, povinnost zveřejnit statutární zprávu ve veřejném rejstříku, součástí účetní závěrky zveřejňované jako statutární zpráva nemusí být výkaz zisku a ztráty a zpráva vedení.

(2)  Účetní závěrka nebo jiné dokumenty obsahující informace vykazované za účetní jednotku nebo za konsolidační celek pro účely jejich zpřístupnění nebo jiného poskytnutí neobsahují informace, které podléhají utajení nebo ochraně podle jiného právního předpisu.

(3)  Účetní závěrka nebo jiné dokumenty obsahující informace vykazované za účetní jednotku, která je svěřenským fondem podle občanského zákoníku, pro účely jejich zpřístupnění nebo jiného poskytnutí neobsahují údaje umožňující identifikaci osoby zakladatele, osoby oprávněné k výkonu dohledu nad správou svěřenského fondu a obmyšleného nebo způsob určení obmyšleného.  

§ 162

Zvláštní ustanovení o zpřístupnění informace o významné chybě v účetní závěrce

(1)  Zjistí-li účetní jednotka nebo mateřská entita, že zpřístupněná řádná účetní závěrka v důsledku významné chyby nesplňuje požadavek věrného a poctivého zobrazení, zpřístupní informaci o této významné chybě bezodkladně po jejím zjištění. Informace o významné chybě se zpřístupní stejným způsobem jako účetní závěrka a v rozsahu, který odpovídá rozsahu účetních informací v této účetní závěrce.

(2)  Informace o významné chybě může mít podobu opravné účetní závěrky, kterou je dokument označený jako opravná účetní závěrka, jehož obsah odpovídá řádné účetní závěrce podle odstavce 1 bez významné chyby a který obsahuje

a)       informaci o významné chybě,

b)      informaci o odlišnostech mezi původní a opravnou účetní závěrkou a

c)       prohlášení, že nenahrazuje řádnou účetní závěrku.

(3)  Opravná účetní závěrka nenahrazuje řádnou účetní závěrku.

(4)  Informace o významné chybě, která nemá podobu opravné účetní závěrky, obsahuje

a)       popis této chyby,

b)      vysvětlení dopadu této chyby na účetní závěrku a

c)       informaci o tom, jak by účetní závěrka vypadala, kdyby k této chybě nedošlo.

(5)  Účetní jednotka, která má povinný audit, zpřístupní informaci o významné chybě v podobě opravné účetní závěrky. Tato opravná účetní závěrka podléhá povinnosti auditu účetní závěrky.

(6)   Informace o významné chybě nemusí být zpřístupněna, pokud byla zpřístupněna účetní závěrka sestavená za bezprostředně následující účetní období, ve které byla významná chyba v souladu s účetními předpisy zohledněna.

(7)  V případě účetních zpráv se odstavce 1 až 6 použijí obdobně.

ČÁST DEVÁTÁ

VEDENÍ ÚČETNICTVÍ

Hlava I

Obecná ustanovení o vedení účetnictví

§ 163

Vedení účetnictví

(1)  Účetní jednotka vede účetnictví prostřednictvím účetního systému průkazným způsobem.

(2)  Vedením účetnictví se rozumí systematický proces tvorby účetních informací.

§ 164

Účetní systém

Účetní systém je tvořen

a)       ucelenou soustavou účetních záznamů a vazeb mezi nimi,

b)      procesy a postupy vytváření, shromažďování, zpracování, uspořádání, prezentace a uschování účetních záznamů,

c)       účetními informacemi a jejich vazbami na účetní záznamy a

d)      vnitřní kontrolou vedení účetnictví.

§ 165

Účetní záznam

(1)  Účetním záznamem jsou zaznamenaná data potřebná k vytvoření účetní informace.

(2)  Účetní jednotka zajistí čitelnost účetního záznamu člověkem.

§ 166

Průkazné vedení účetnictví

Účetnictví je vedeno průkazně, pokud je

a)       účetní záznam autentický a je zachována jeho integrita,

b)      účetní systém vnitřně konzistentní,

c)       v účetním systému zabezpečena účetní stopa, a

d)      provedena inventarizace.

§ 167

Autentický účetní záznam

(1)  Účetní záznam je autentický, je-li možné identifikovat fyzickou osobu nebo technický prostředek, které ho vytvořily.

(2)  Identifikace se v případě účetního záznamu vytvořeného v

a)       listinné podobě fyzickou osobou provede prostřednictvím jejího podpisu a data podpisu účetního záznamu,

b)      elektronické podobě fyzickou osobou nebo technickým prostředkem provede prostřednictvím

1.       identifikačního záznamu připojeného k účetnímu záznamu nebo

2.       podpisového záznamu připojeného k účetnímu záznamu.

(3)  Identifikačním záznamem se pro účely účetnictví rozumí trvalý a jednoznačný údaj o fyzické osobě nebo technickém prostředku, které vytvořily účetní záznam.

(4)  Podpisovým záznamem se pro účely účetnictví rozumí

a)       elektronický podpis fyzické osoby, jde-li o fyzickou osobu, nebo

b)      elektronická pečeť technického prostředku, jde-li o technický prostředek.

§ 168

Integrita účetního záznamu

(1)  Integritou účetního záznamu se rozumí, že nebyl od svého vzniku změněn.

(2)  Oprava účetního záznamu se nepovažuje za porušení integrity záznamu, pokud je v účetním systému zachována informace o této opravě a obsahu účetního záznamu před jejím provedením.

(3)  Informace o provedené opravě je účetním záznamem.

§ 169

Konverze účetního záznamu

(1)  Konverzí účetního záznamu je postup, při kterém z účetního záznamu vytvořeného v listinné podobě vznikne nový účetní záznam v elektronické podobě se shodným obsahem.

(2)  Účetním záznamem vzniklým konverzí účetního záznamu lze původní účetní záznam nahradit, je-li prokázán jejich shodný obsah.

(3)  Shodný obsah účetního záznamu vzniklého konverzí lze prokázat

a)       jeho porovnáním s původním účetním záznamem, který musí být pro tyto účely zachován, nebo

b)      osvědčením o shodě s obsahem původního účetního záznamu vydaným osobou nebo technickým prostředkem provádějícími konverzi a připojeným k účetnímu záznamu vzniklému konverzí.

(4)  Osvědčení podle odstavce 3 písm. b) je účetním záznamem.

§ 170

Vnitřní konzistence účetního systému a účetní stopa

(1)  Účetní systém je vnitřně konzistentní, pokud

a)       účetní záznamy na sebe navazují a nejsou vzájemně ani v souhrnu rozporné,

b)      účetní informace navazují na účetní záznamy a nejsou s nimi vzájemně ani v souhrnu rozporné.

(2)  Účetní stopa je zabezpečena, pokud jsou z účetních záznamů zřejmé vazby, ze kterých jednoznačně vyplývá

a)       vzájemná návaznost účetních záznamů a

b)      návaznost účetních informací na účetní záznamy.

§ 171

Vnitřní kontrola vedení účetnictví v rámci vnitřního kontrolního systému

(1)  Účetní jednotka zajistí v rámci svého vnitřního kontrolního systému účinnou vnitřní kontrolu vedení účetnictví.

(2)  Vnitřní kontrolou vedení účetnictví je soubor opatření a postupů, prostřednictvím kterých je

a)       určována fyzická osoba a technický prostředek pro plnění povinností souvisejících s vedením účetnictví,

b)      zajišťována jednoznačnost a trvalost identifikačních záznamů,

c)       zajišťována integrita účetních záznamů,

d)      určován způsob a zajištění potvrzení souladu obsahu účetního dokladu s transakcí nebo událostí, kterou zachycuje,

e)       zabraňováno změně účetního zápisu, na jehož základě byla sestavena účetní závěrka,

f)        zajišťována shoda údajů o stavu aktiv a dluhů v účetním systému se skutečností v souladu s ustanoveními účetních předpisů upravujících inventarizaci, a

g)      chráněn účetní systém nebo jeho části před zneužitím, poškozením nebo ztrátou.

(3)  Jednoznačnost identifikačního záznamu je zajištěna jedinečností identifikačního záznamu a jeho ochranou před paděláním, napodobením nebo zneužitím.

(4)  Autenticitu a integritu účetního záznamu v elektronické podobě lze zajistit také prostřednictvím technologie šifrované nezměnitelné distribuované databáze.

Hlava II

Tvorba účetní informace

§ 172

Účetní zápisy a účty

(1)  Účetním zápisem je účetní záznam, který je podvojným zaznamenáním dopadu transakce nebo události na finanční situaci a finanční výkonnost účetní jednotky za použití třídících kritérií.

(2)  Třídícím kritériem se pro účely účetnictví rozumí kritérium sloužící pro členění účetních zápisů z časového nebo věcného hlediska. Třídícími kritérii jsou vždy alespoň 

a)       datum uskutečnění zaznamenané transakce nebo události, a

b)      účet.

(3)  Účtem se pro účely účetnictví rozumí třídící kritérium umožňující z věcného hlediska určení položky rozvahy nebo výkazu zisku a ztráty, na kterou dopadá transakce nebo událost, kterých se účetní zápis týká.

(4)  Účetní systém musí umožňovat člověkem čitelné a trvalé zobrazení jednotlivých účetních zápisů i jejich úhrnů alespoň podle data a účtu.

§ 173

Účtový rozvrh

(1)  Účtovým rozvrhem je soubor všech účtů účetní jednotky.

(2)  Ministerstvo financí může vyhláškou pro jednotlivé druhy účetních jednotek stanovit závazné uspořádání účtového rozvrhu.

§ 174

Účetní doklad

(1)  Účetní zápis musí být doložen účetním dokladem, jehož obsah odpovídá transakci nebo události, kterou zachycuje.

(2)  Účetním dokladem je účetní záznam obsahující prvotní informace o transakci nebo události, jejíž dopad je obsahem účetního zápisu. Prvotními informacemi o transakci nebo události jsou

a)       datum, kdy tato transakce nebo událost nastala,

b)      popis této transakce nebo události,

c)       výše dopadu transakce nebo události nebo informace potřebné k jejich určení a

d)      označení účastníků této transakce nebo události.

(3)  Účetní doklad obsahuje potvrzení o souladu obsahu účetního dokladu s transakcí nebo událostí, kterou zachycuje.

(4)  Účetní doklad, který nebyl vytvořen účetní jednotkou, je autentický, pokud lze identifikovat osobu nebo technický prostředek, které potvrdily soulad obsahu účetního dokladu s transakcí nebo událostí, kterou zachycuje. Integrita tohoto účetního dokladu se posuzuje od okamžiku jeho přijetí účetní jednotkou.

§ 175

Účetní zápisy vzniklé pomocí technického prostředku nebo programového vybavení

(1)  Je-li prvotní informace o transakci nebo události, jejichž dopad je obsahem účetního zápisu, vytvořena technickým prostředkem nebo programovým vybavením účetní jednotky, účetní zápis se provede na základě této informace. Tato informace je účetním záznamem.

(2)  Je-li účetní zápis proveden na základě prvotní informace vytvořené technickým prostředkem nebo programovým vybavením účetní jednotky, za účetní doklad k tomuto účetnímu zápisu se považuje dokumentace procesu vzniku nebo způsobu určení této prvotní informace.

§ 176

Zákaz změny v účetním systému po sestavení účetní závěrky

Po sestavení individuální účetní závěrky nelze v účetním systému změnit, doplnit nebo odebrat účetní zápis vztahující se k období, za které byla tato účetní závěrka sestavena.

§ 177

Úschova účetních záznamů

(1)  Účetní jednotka uschovává účetní záznam a statutární zprávu po dobu 5 let od konce účetního období, k němuž se vztahují.

(2)  Účetní záznam vztahující se k reklamaci a záruce účetní jednotka uschovává po dobu trvání reklamačního řízení a záruční doby, jsou-li delší než doba, po kterou se uschovává účetní záznam.

(3)  Účetní záznam vztahující se k pohledávce a dluhu účetní jednotka uschovává do konce účetního období bezprostředně následujícího po účetním období, ve kterém došlo k jejich splnění, pokud k němu nedošlo v době, po kterou se uschovává účetní záznam.

(4)  Účetní jednotka zanikající bez právního nástupce a účetní jednotka, která je účetní jednotkou na základě svého rozhodnutí, zajistí úchovu účetního záznamu statutární zprávy, a to do dne, kdy přestane být účetní jednotkou. Zajištění této úschovy účetní jednotka oznámí příslušnému státnímu archivu.

Hlava III

Inventarizace

§ 178

Vymezení inventarizace

(1)  Inventarizací je postup v rámci vnitřní kontroly vedení účetnictví, prostřednictvím kterého je zajišťována shoda údajů o stavu aktiv a dluhů v účetním systému se skutečností

a)       zjišťováním skutečného stavu fyzickou nebo dokladovou inventurou,

b)      posuzováním vhodnosti ocenění a

c)       zjišťováním inventarizačního rozdílu, kterým je rozdíl mezi stavem aktiv a dluhů v účetním systému a jejich skutečným stavem, a

d)      zjišťování příčiny vzniku inventarizačního rozdílu.

(2)  Fyzickou inventurou je zjišťování skutečného stavu stálého nebo oběžného hmotného aktiva ujištěním se o jeho fyzické existenci. Fyzická inventura může být provedena pomocí technického prostředku nebo matematických metod při využití fyzikálních vlastností aktiv. Za podmínek a způsobem stanovených vyhláškou lze při fyzické inventuře zásob využít statistických metod.

(3)  Dokladovou inventurou je zjišťování skutečného stavu aktiv jiných než uvedených v odstavci 2 a dluhů prostřednictvím dokumentů, které skutečný stav dokládají.

(4)  Inventarizace se provádí pravidelně. Inventarizaci lze provést průběžně za podmínek stanovených účetním předpisem.

(5)  Průběh a výsledek inventarizace se zaznamená v inventarizačním protokolu, který je účetním dokladem.

(6)  Ministerstvo financí může stanovit vyhláškou

a)       podmínky pro provedení fyzické inventury zásob pomocí statistických metod a způsob takového provedení a

b)      náležitosti inventarizačního protokolu.

§ 179

Pravidelná inventarizace

(1)  Pravidelná inventarizace se provádí k okamžiku, ke kterému se sestavuje individuální účetní závěrka.

(2)  Jde-li o mezitímní individuální účetní závěrku, inventarizace nemusí být provedena. Jde-li o mezitímní individuální účetní závěrku sestavenou jednorázově, účetní jednotka rozhodne o provedení inventarizace s přihlédnutím k účelu, pro který je tato účetní závěrka sestavována.

(3)  Fyzickou inventuru lze zahájit nejdříve 4 měsíce před okamžikem, ke kterému se sestavuje individuální účetní závěrka, a ukončit nejpozději 2 měsíce po tomto okamžiku.

(4)  Je-li fyzická inventura provedena v jiném okamžiku, než v okamžiku, ke kterému se sestavuje individuální účetní závěrka, zjištěný stav aktiv a dluhů se pro účely porovnání se stavem aktiv a dluhů v účetním systému upraví o změny, ke kterým došlo mezi okamžikem provedení inventury a okamžikem, ke kterému se sestavuje individuální účetní závěrka.

§ 180

Průběžná inventarizace

(1)  Inventarizaci lze provádět průběžně pouze u

a)       zásob, které jsou účetní jednotkou evidovány podle druhů, podle míst jejich uložení nebo hmotně odpovědných osob, a

b)      stálých aktiv s fyzickou podstatou, jenž vzhledem k funkci, kterou plní v účetní jednotce, jsou v soustavném pohybu a nemají stálé místo, kam náleží.

(2)  Skupiny aktiv, u kterých je inventarizace prováděna průběžně, musí být inventarizovány alespoň jednou za účetní období.

(3)  Termín inventarizace prováděné průběžně pro jednotlivé skupiny aktiv stanoví účetní jednotka.

Hlava IV

Zvláštní ustanovení o vedení účetnictví účetní jednotkou veřejného sektoru

§ 181

Vedení účetnictví účetní jednotkou veřejného sektoru

(1)  Ucelená soustava účetních záznamů v rámci účetního systému účetní jednotky veřejného sektoru musí být tvořena výhradně účetními záznamy v elektronické podobě. Vznikne-li účetní záznam v listinné podobě, účetní jednotka veřejného sektoru provede jeho konverzi.

(2)  Účetnictví účetní jednotky veřejného sektoru je vedeno průkazně, pokud

a)       jsou splněny požadavky na průkazné vedení účetnictví,

b)      je zavedena účinná vnitřní kontrola vedení účetnictví a

c)       je účetní systém tvořen pouze účetními záznamy v elektronické podobě.

(3)  Účetní jednotka veřejného sektoru provádí účetní zápisy bez zbytečného odkladu.

(4)  V případě účetní jednotky veřejného sektoru nesmí být účetní zápis vytvořen stejnou osobou, která u souvisejícího účetního dokladu odpovídá za potvrzení souladu obsahu tohoto účetního dokladu s transakcí nebo událostí, kterou zachycuje.

(5)  Účetním dokumentem se pro účely účetnictví veřejného sektoru rozumí

a)       účetní záznam,

b)      pomocný přehled a

c)       účetní závěrka.

(6)  Ministerstvo financí stanoví pro účetní jednotky veřejného sektoru vyhláškou

a)       podrobnější pravidla pro vedení účetnictví,

b)      rozsah, technické náležitosti a parametry úschovy jednotlivých druhů účetních dokumentů,

c)       požadavky na účetní systém účetní jednotky veřejného sektoru, aby ve vztahu k účetním dokumentům mohl plnit úlohu samostatné evidence dokumentů podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu a

d)      rozsah účetních dokumentů, které lze uchovat pouze v účetním systému podle písmene c).

§ 182

Inventarizace v případě účetní jednotky veřejného sektoru

(1)  Inventarizaci prováděné účetní jednotkou veřejného sektoru podléhají údaje uváděné v příloze účetní závěrky v rozsahu stanoveném vyhláškou.

(2)  Ministerstvo financí stanoví vyhláškou požadavky na zajištění a způsob provedení inventarizace účetní jednotkou veřejného sektoru a vymezí rozsah, v jakém údaje uváděné v příloze účetní závěrky této účetní jednotky podléhají inventarizaci.

ČÁST desátá

POUŽITÍ MEZINÁRODNÍCH ÚČETNÍCH STANDARDŮ

§ 183

Mezinárodní účetní standardy

Mezinárodními účetními standardy se pro účely účetnictví rozumí mezinárodní účetní standardy přijaté přímo použitelným předpisem Evropské komise, vydaným na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího uplatňování mezinárodních účetních standardů12).

§ 184

Podmínky pro použití mezinárodních účetních standardů při individuálním účetním výkaznictví

(1)  Podmínkami pro povinné použití mezinárodních účetních standardů při individuálním účetním výkaznictví je, že účetní jednotka je

a)       bankou,

b)      tuzemskou pojišťovnou, tuzemskou zajišťovnou nebo institucí, jejíž činností je pojištění exportních úvěrů na účet státu, se zárukou státu nebo se státem jako pojistitelem,

c)       spořitelním a úvěrním družstvem,

d)      platební institucí nebo institucí elektronických peněz,

e)       penzijní společností,

f)        fondem obhospodařovaným penzijní společností,

g)      investičním fondem,

h)      podfondem investičního fondu,

i)        investiční společností,

j)        obchodníkem s cennými papíry,

k)      poskytovatel služeb skupinového financování podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské poskytovatele služeb skupinového financování13),

l)        investiční holdingovou společností podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky na investiční podniky,

m)     smíšenou holdingovou osobou podle zákona upravujícího banky,

n)      finanční holdingovou osobou podle zákona upravujícího banky, nebo

o)      obchodní korporací, jejíž investiční cenné papíry jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu.

(2)  Podmínkami pro dobrovolné použití mezinárodních účetních standardů při individuálním účetním výkaznictví je, že účetní jednotka

a)       je daňovým subjektem, jehož daň z příjmů spravuje Specializovaný finanční úřad a který není účetní jednotkou podle odstavce 1,

b)      důvodně předpokládá, že bude v účetním období zahrnuta v konsolidované účetní závěrce sestavené podle mezinárodních účetních standardů, nebo

c)       v bezprostředně předcházejícím individuálním účetním období povinně nebo dobrovolně používala mezinárodní účetní standardy.

§ 185

Použití mezinárodních účetních standardů při individuálním účetním výkaznictví

(1)  Účetní jednotka použije mezinárodní účetní standardy při individuálním účetním výkaznictví v individuálním účetním období, k jehož prvnímu dni splňuje podmínky pro jejich povinné použití.

(2)  Účetní jednotka může použít mezinárodní účetní standardy při individuálním účetním výkaznictví v individuálním účetním období, k jehož prvnímu dni

a)       důvodně předpokládá, že v jeho průběhu splní podmínky pro jejich povinné použití,

b)      splňuje podmínky pro jejich dobrovolné použití.

§ 186

Použití mezinárodních účetních standardů při konsolidovaném účetním výkaznictví

(1)  Mateřská entita použije mezinárodní účetní standardy při konsolidovaném účetním výkaznictví, pokud je povinně používá pro účely sestavení individuální účetní závěrky.

(2)  Mateřská entita, která není povinna použít mezinárodní účetní standardy při individuálním účetním výkaznictví, je může použít při konsolidovaném účetním výkaznictví.

§ 187

Vztah mezinárodních účetních standardů k účetním předpisům

Při použití mezinárodních účetních standardů se nepoužijí ustanovení účetních předpisů upravující

a)       cíle, zásady a prvky účetních výkazů,

b)      účetní období,

c)       účetní výkaznictví s výjimkou náležitostí účetní závěrky a

d)      závaznou strukturu účtového rozvrhu.

§ 188

Částečné použití mezinárodních účetních standardů

(1)  Česká národní banka při vykazování finančních nástrojů použije mezinárodní účetní standardy.

(2)  Česká národní banka může pro účely zajištění souladu s pravidly stanovenými Evropskou centrální bankou pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank postupovat při vykazování finančních nástrojů odchylně od mezinárodních účetních standardů, pokud použití odchylných postupů uvede v příloze účetní závěrky.

(3)  Finančním nástrojem se v případě České národní banky rozumí finanční nástroj podle mezinárodních účetních standardů.

ČÁST JEDENÁCTÁ

HOTOVOSTNÍ ÚČETNICTVÍ

§ 189

Základní ustanovení o hotovostním účetnictví

V případě hotovostního účetnictví se použijí ustanovení jiných částí tohoto zákona, pokud není v této části stanoveno jinak.

§ 190

Cíl a zásady hotovostního účetnictví

Ustanovení upravující požadavky na cíl účetnictví, kvalitu účetních informací a zásady účetního výkaznictví se použijí přiměřeně rozsahu účetních informací poskytovaných účetní závěrkou v hotovostním účetnictví.

§ 191

Účetní jednotky používající hotovostní účetnictví

(1)  Podmínkami pro použití hotovostního účetnictví je, že účetní jednotka je neziskovou účetní jednotkou, a zároveň

a)       je

1.       spolkem,

2.       odborovou organizací nebo mezinárodní odborovou organizací,

3.       organizací zaměstnavatelů nebo mezinárodní organizací zaměstnavatelů,

4.       registrovanou církví, náboženskou společností, svazem církví a náboženských společností nebo právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností, nebo

5.       honebním společenstvem,

b)      není plátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby,

c)       má roční úhrn příjmů peněžních prostředků nejvýše 3 000 000 Kč, a

d)      hodnota jejích aktiv je nejvýše 3 000 000 Kč.

(2)  Účetní jednotka ve svém prvním individuálním účetním období může použít hotovostní účetnictví, pokud lze důvodně předpokládat, že splní podmínky pro jeho použití k poslednímu dni tohoto účetního období.

(3)  Účetní jednotka může použít hotovostní účetnictví v individuálním účetním období, pokud k 

a)       prvnímu dni tohoto účetního období splnila podmínku uvedenou v odstavci 1 písm. a) a b) a

b)      poslednímu dni bezprostředně předcházejícího individuálního účetního období splnila ostatní podmínky pro jeho vedení.

(4)  V případě účetní jednotky používající hotovostní účetnictví se neurčuje kategorie účetních jednotek.

§ 192

Vymezení některých pojmů pro účely použití hotovostního účetnictví

(1)  Ročním úhrnem příjmů peněžních prostředků se pro účely zjištění možnosti použít hotovostní účetnictví rozumí úhrn

a)       příjmů peněžních prostředků snížený o příjmy peněžních prostředků z prodeje stálého aktiva za individuální účetní období, pokud je individuálním účetním obdobím 12 kalendářních měsíců, nebo

b)      příjmů peněžních prostředků snížený o příjmy peněžních prostředků z prodeje stálého aktiva za individuální účetní období dělený počtem započatých měsíců, po které trvalo individuální účetní období, a vynásobený 12, pokud individuální účetní období mělo jiné trvání než 12 měsíců.

(2)  Hodnotou aktiv se pro účely zjištění možnosti použít hotovostní účetnictví rozumí úhrn prvotní hodnoty aktiv.

§ 193

Individuální účetní období účetní jednotky používající hotovostní účetnictví

Individuálním účetním obdobím účetní jednotky používající hotovostní účetnictví je kalendářní rok.

§ 194

Měna účetnictví účetní jednotky používající hotovostní účetnictví

(1)  Měnou účetnictví účetní jednotky používající hotovostní účetnictví je česká měna.

(2)  K okamžiku, ke kterému se sestavuje individuální účetní závěrka, a při jejich vyřazení, se na měnu účetnictví přepočítávají pouze peněžní prostředky v měně, která není měnou účetnictví.

§ 195

Ocenění v hotovostním účetnictví

(1)  Účetní jednotka používající hotovostní účetnictví prvotně oceňuje aktiva a dluhy, jako by byla mikro účetní jednotkou.

(2)  Účetní jednotka používající hotovostní účetnictví neoceňuje aktiva a dluhy následně.

§ 196

Účetní závěrka v hotovostním účetnictví

(1)  Účetními výkazy, které tvoří individuální účetní závěrku účetní jednotky používající hotovostní účetnictví, jsou

a)       výkaz příjmů a výdajů, a

b)      výkaz aktiv a dluhů.

(2)  Příjmy a výdaji se pro účely hotovostního účetnictví rozumí příjmy a výdaje peněžních prostředků.

(3)  Individuální účetní závěrku účetní jednotky používající hotovostní účetnictví netvoří příloha.

(4)  Ministerstvo financí stanoví vyhláškou uspořádání a obsahové vymezení položek účetních výkazů individuální účetní závěrky účetní jednotky používající hotovostní účetnictví.

(5)  Ministerstvo financí může stanovit vyhláškou odlišné vymezení aktiv a dluhů pro účetní jednotky používající hotovostní účetnictví.

§ 197

Podklady pro sestavení řádné konsolidované účetní závěrky

Pokud je účetní jednotka používající hotovostní účetnictví zahrnuta do konsolidačního celku, řádná konsolidovaná účetní závěrka se sestavuje na základě informací, které by tato účetní jednotka uvedla v individuální účetní závěrce, kdyby nepoužívala hotovostní účetnictví.

§ 198

Statutární zpráva v hotovostním účetnictví

Stanoví-li zákon účetní jednotce používající hotovostní účetnictví povinnost zveřejnit statutární zprávu ve veřejném rejstříku, součástí účetní závěrky zveřejňované jako statutární zpráva nemusí být výkaz příjmů a výdajů peněžních prostředků.

§ 199

Vedení hotovostního účetnictví a inventarizace

(1)  Účetním zápisem v případě účetní jednotky používající hotovostní účetnictví je účetní záznam, kterým se za použití časového a věcného třídícího kritéria zaznamená dopad transakce nebo události na peněžní prostředky této účetní jednotky.

(2)  Účtem v případě účetní jednotky používající hotovostní účetnictví je věcné třídící kritérium umožňující určení položky výkazu příjmů a výdajů peněžních prostředků, na kterou dopadá transakce nebo událost, kterých se účetní zápis týká.

(3)  Účetní jednotka používající hotovostní účetnictví může ke zjištění stavu aktiv a dluhů pro účely sestavení výkazu aktiv a dluhů provést inventarizaci.

ČÁST DVANÁCTÁ

PŘESTUPKY

§ 200

Přestupek nezveřejnění vykazovaných informací

(1)  Účetní jednotka nebo mateřská entita se dopustí přestupku tím, že nezajistí zveřejnění informací vykazovaných za účetní jednotku nebo za konsolidační celek

a)       statutární zprávou tak, že včas

1.       nesplní povinnost auditu účetní závěrky a ověření zprávy vedení,

2.       nesplní povinnost ověření zprávy o udržitelnosti nebo

3.       nezveřejní řádnou statutární zprávu,

b)      zprávou o platbách do veřejných rozpočtů tak, že včas nezveřejní zprávu o platbách do veřejných rozpočtů, nebo

c)       zprávou o daních z příjmů tak, že včas

1.       nezveřejní zprávu o daních z příjmů nebo

2.       neuveřejní na internetových stránkách odkaz na veřejný rejstřík, ve kterém je zpráva o daních z příjmů zveřejněna, nebo oznámení o skutečnosti, že není povinnost tuto zprávu uveřejnit na internetových stránkách.

(2)  Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do

a)       výše částky odpovídající 0,5 % aktiv celkem účetní jednotky nebo konsolidačního celku,

b)      20 000 Kč, jde-li k okamžiku spáchání přestupku o účetní jednotku používající hotovostní účetnictví, a

c)       výše částky odpovídající 1 % z celkových nákladů účetní jednotky nebo konsolidačního celku, nejvýše však 500 000 Kč, jde-li o informace za účetní období, ve kterém byla účetní jednotka účetní jednotkou veřejného sektoru.

§ 201

Přestupek nevykázání a nezpřístupnění informací o daních z příjmů a zprávy o udržitelnosti entity ze třetího státu

(1)  Entita, která není účetní jednotkou, se dopustí přestupku tím, že řádně a včas

a)       nezveřejní zprávu o daních z příjmů,

b)      nezveřejní konsolidovanou zprávu o udržitelnosti entity ze třetího státu, nebo

c)       neuveřejní na internetových stránkách odkaz na veřejný rejstřík, ve kterém je zpráva o daních z příjmů zveřejněna, nebo oznámení o skutečnosti, že není povinnost tuto zprávu uveřejnit na internetových stránkách.

(2)  Účetní jednotka, mateřská entita nebo entita, která není účetní jednotkou, se dopustí přestupku tím, že nezajistí uveřejnění zprávy s informacemi o daních z příjmů rovnocenné zprávě o daních z příjmů po dobu alespoň 5 let.

(3)  Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

§ 202

Přestupek zkreslování vykazovaných informací

(1)  Účetní jednotka nebo mateřská entita se dopustí přestupku tím, že sestaví řádnou účetní závěrku nesplňující požadavek věrného a poctivého zobrazení, kdy účetní závěrka poskytuje nesprávné, neúplné nebo zkreslené účetní informace, které jsou způsobilé ovlivnit rozhodování vnějšího uživatele k jeho újmě. Za tento přestupek lze uložit pokutu do výše částky odpovídající

a)       1 % aktiv celkem účetní jednotky nebo konsolidačního celku,

b)      do 50 000 Kč, jde-li k okamžiku spáchání přestupku o účetní jednotku používající hotovostní účetnictví, a

c)       2 % z celkových nákladů účetní jednotky nebo konsolidačního celku, nejvýše však 5 000 000 Kč, jde-li o řádnou účetní závěrku účetní jednotky veřejného sektoru.

(2)  Dopustí-li se účetní jednotka nebo mateřská entita činu uvedeného v odstavci 1 a získá-li tím pro sebe nebo pro jiného prospěch, uloží se jí pokuta v rámci sazby stanovené v  odstavci 1, jejíž horní hranice se zvyšuje desetinásobně.

(3)  Dopustí-li se účetní jednotka nebo mateřská entita přestupku podle odstavce 2 a jedná-li se o řádnou účetní závěrku účetní jednotky veřejného sektoru, uloží se jí pokuta do výše částky odpovídající 3 % z celkových nákladů účetní jednotky nebo konsolidačního celku, nejvýše však 50 000 000 Kč.

§ 203

Přestupek proti vedení účetnictví a vykazování finančních a nefinančních informací

(1)  Účetní jednotka se dopustí přestupku tím, že

a)       nesestaví řádnou individuální účetní závěrku,

b)      nevyhotoví individuální účetní zprávu, nebo

c)       nevede účetnictví průkazně.

(2)  Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu

a)       do 50 000 Kč, jde-li k okamžiku spáchání přestupku o účetní jednotku používající hotovostní účetnictví,

b)      do 200 000 Kč, jde-li k okamžiku spáchání přestupku o mikro účetní jednotku,

c)       do 1 000 000 Kč, jde-li k okamžiku spáchání přestupku o malou účetní jednotku,

d)      do 5 000 000 Kč, jde-li k okamžiku spáchání přestupku o střední účetní jednotku,

e)       do 10 000 000 Kč, jde-li k okamžiku spáchání přestupku o velkou účetní jednotku,

f)        do výše částky odpovídající 1 % z celkových nákladů účetní jednotky nebo konsolidačního celku, nejvýše však 250 000 Kč, jde-li k okamžiku spáchání přestupku o účetní jednotku veřejného sektoru.

§ 204

Přestupek neposkytnutí součinnosti při konsolidovaném výkaznictví České republiky

(1)  Subjekt konsolidace státu se dopustí přestupku tím, že řádně nepředá Ministerstvu financí účetní dokumenty nebo údaje pro účely sestavení řádné konsolidované účetní závěrky České republiky ve lhůtě k provedení nápravy.

(2)  Spravující konsolidovaná entita se dopustí přestupku tím, že řádně nepředá Ministerstvu financí údaje nezbytné pro sestavení a uveřejnění výčtu subjektů konsolidace státu ve lhůtě k provedení nápravy.

(3)   Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do výše částky odpovídající 1 % z celkových nákladů subjektu konsolidace státu, nejvýše však 250 000 Kč.

§ 205

Promlčecí doba

(1)  Promlčecí doba činí 4 roky.

(2)  Byla-li promlčecí doba přerušena, zanikne odpovědnost za přestupek nejpozději za 10 let od jeho spáchání.

§ 206

Osoba jednající za entitu bez právní osobnosti

Pro účely účetních přestupků se v případě účetní jednotky, která je entitou bez právní osobnosti, nebo entity bez právní osobnosti, touto účetní jednotkou nebo entitou rozumí osoba, která v oblasti účetnictví jedná za tuto entitu.

§ 207

Určení výše aktiv celkem

(1)  Nelze-li zjistit skutečnou výši aktiv celkem, určí správní orgán příslušný k řízení o přestupku její výši odhadem.

(2)  Odhad správní orgán provádí zejména na základě svých poznatků o

a)       činnosti účetní jednotky nebo mateřské entity, které má být pokuta uložena, a

b)      skutečné výši aktiv celkem u srovnatelných účetních jednotek nebo mateřských entit.

§ 208

Určení celkových nákladů

(1)  Celkovými náklady se pro účely uložení pokuty podle tohoto zákona rozumí skutečná výše celkových nákladů za účetní období bezprostředně předcházející účetnímu období, ve kterém byl přestupek podle tohoto zákona spáchán.

(2)  Nelze-li zjistit skutečnou výši celkových nákladů, určí správní orgán příslušný k řízení o přestupku její výši odhadem.

(3)  Odhad správní orgán provádí zejména na základě svých poznatků o

a)       činnosti účetní jednotky nebo entity, které má být pokuta uložena, a

b)      skutečné výši celkových nákladů srovnatelných účetních jednotek nebo entit.

§ 209

Příslušnost

(1)  Přestupky podle tohoto zákona projednává finanční úřad, který zjistil porušení povinností podle účetních předpisů.

(2)  Přestupek neposkytnutí součinnosti při konsolidovaném výkaznictví České republiky projednává Ministerstvo financí.

ČÁST TŘINÁCTÁ

VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY NA ÚSEKU ÚČETNICTVÍ

§ 210

Působnost finančního úřadu

(1)  Finanční úřad prověřuje plnění povinností podle účetních předpisů. Při výkonu této působnosti se postupuje podle daňového řádu.

(2)  Finanční úřad může uložit pořádkovou pokutu také k vynucení splnění povinnosti řádně zveřejnit statutární zprávu, zprávu o platbách do veřejných rozpočtů, zprávu o daních z příjmů nebo zprávu o udržitelnosti, a to až do výše odpovídající příslušné horní hranici sazby pokuty za přestupek nezveřejnění vykazovaných informací nebo za přestupek nevykázání a nezpřístupnění informací o daních z příjmů a zprávy o udržitelnosti entity ze třetího státu.

§ 211

Působnost Ministerstva financí

Ministerstvo financí

a)       shromažďuje pro potřeby státu od subjektů konsolidace státu účetní informace v centrálním systému účetních informací státu,

b)      sestavuje a uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup výčet subjektů konsolidace státu,

c)       spravuje centrální systém účetních informací státu a zajišťuje jeho využívání v rámci monitorovacích, zjišťovacích a kontrolních činností orgánů veřejné správy podle jiného zákona a

d)      zajišťuje metodickou podporu subjektu konsolidace státu v rámci shromažďování účetních informací pro potřeby státu.

§ 212

Zvláštní postupy k utajení

Pro účely utajení činnosti může Ministerstvo financí vydat pro zpravodajské služby České republiky, ozbrojené síly České republiky, Policii České republiky, Vězeňskou službu České republiky a Celní správu České republiky zvláštní postupy pro jejich účetnictví.

ČÁST ČTRNÁCTÁ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 213

Společná ustanovení o věcech

(1)  Ustanovení účetních předpisů o obchodním závodu se použijí i na část obchodního závodu tvořící samostatnou organizační složku.

(2)  Ustanovení účetních předpisů o pobočce se použijí i na část organizovaného souboru jmění účetní jednotky sloužící k provozování činnosti účetní jednotky a vykazující funkční a hospodářskou samostatnost.

(3)  Ustanovení účetních předpisů o cenných papírech se obdobně použijí i na zaknihované cenné papíry.

(4)  Ustanovení účetních předpisů o jednotce a o nemovité věci se použijí obdobně i na jednotku, která je vymezena podle zákona o vlastnictví bytů, spolu s podílem na společných částech domu s ní spojeným, a pokud je s ní spojeno vlastnictví k pozemku, tak i spolu s podílem na tomto pozemku.

§ 214

Společná ustanovení o entitách bez právní osobnosti

(1)  Za entitu bez právní osobnosti jedná v oblasti účetnictví

a)       osoba, o které jiný zákon stanoví, že zajišťuje plnění povinností entity bez právní osobnosti jako účetní jednotky souvisejících s účetnictvím, nebo

b)      osoba, která vykonává práva k majetku entity bez právní osobnosti vlastním jménem a na její účet, není-li osobou podle písmena a).

(2)   Za sídlo entity bez právní osobnosti se pro účely účetnictví považuje území státu, podle jehož právního řádu je ustavena.

(3)  Pro účely účetnictví se za veřejný rejstřík považuje evidence účetních jednotek, které jsou entitami bez právní osobnosti.

(4)   Je-li účetní jednotka bez právní osobnosti součástí jiné účetní jednotky s právní osobností, informace vykazované za účetní jednotku bez právní osobnosti nejsou součástí účetních informací vykazovaných účetní jednotkou, jejíž je součástí.

§ 215

Společné ustanovení o státech tvořících Evropský hospodářský prostor

Na stát tvořící Evropský hospodářský prostor se pro účely účetnictví hledí jako na členský stát Evropské unie.

ČÁST PATNÁCTÁ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 216

Obecné přechodné ustanovení

Pro účetní období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 563/1991 Sb. a právní předpisy jej provádějící, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

§ 217

Zvláštní přechodná ustanovení

(1)  Ustanovení § 32 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2)  Osoba nebo entita, která byla ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona účetní jednotkou a příjemcem prostředků z veřejného rozpočtu a která je příjemcem těchto prostředků i ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, je účetní jednotkou po dobu, po kterou je příjemcem takových prostředků.

(3)  Osoba nebo entita, která se v průběhu 1 roku ode dne nabytí účinností tohoto zákona stane příjemcem prostředků z veřejného rozpočtu, je účetní jednotkou po dobu, po kterou je příjemcem takových prostředků.

(4)  Účetní jednotka podle odstavce 2 a 3 sestavuje mezitímní účetní závěrku podle § 19 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, po dobu, po kterou je příjemcem prostředků z veřejného rozpočtu.

(5)  V účetních obdobích započatých před 1. lednem 2027 nemusí být ucelená soustava účetních záznamů v rámci účetního systému účetní jednotky veřejného sektoru tvořena výhradně účetními záznamy v elektronické podobě a účetní jednotka veřejného sektoru nemusí provést konverzi účetního záznamu vzniklého v listinné podobě.

(6)  Za účetní období započatá před 1. lednem 2026 individuální zprávu o udržitelnosti nevyhotovuje

a)       velká účetní jednotka, která je malou a nepříliš složitou institucí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky na úvěrové instituce11) nebo kaptivní pojišťovnou nebo kaptivní zajišťovnou podle zákona upravujícího pojišťovnictví, a

b)      střední účetní jednotka a malá účetní jednotka, jejichž investiční cenné papíry jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu.

(7)  Za účetní období započatá před 1. lednem 2028 nemusí individuální zprávu o udržitelnosti vyhotovovat střední účetní jednotka a malá účetní jednotka, jejichž investiční cenné papíry jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, pokud ve své individuální zprávě vedení uvedou důvod nevyhotovení individuální zprávy o udržitelnosti.

(8)  Ustanovení tohoto zákona, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, upravující konsolidovanou zprávu o udržitelnosti entity ze třetího státu se pro účetní období započatá před 1. lednem 2028 nepoužijí.

§ 218

Zrušovací ustanovení

ČÁST ŠESTNÁCTÁ

ÚČINNOST

§ 219

Účinnost zákona

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025.

 Zdroj: https://odok.cz/portal/veklep/material/KORNCKKHGM1N/